Sobotní výbuchy si vyžádaly 91 lidských životů. Bomby v autech vybuchovaly na trzích, poblíž kaváren a v parcích, které byly plné lidí slavící konec ramadánu. Většina obětí pocházela z Bagdádu. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že nejspíše za útoky stojí irácká odnož al-Kaidy. Nabízí 10 milionů USD za informace vedoucí k usmrcení či chycení vůdce irácké al-Kaidy Abu Bakr al-Baghdadi, který dle ministerstva vzal osobní odpovědnost za teroristické útoky v Iráku od roku 2011. USA odsoudily sobotní útoky, řekly, že útoky udělaly nepřátelé Iráku a mezinárodního společenství. V neděli bylo zabito nejméně 7 lidí, mezi nimi byli 3 muži z protiteroristické jednotky. Premiér Nuri al-Maliki prohlásil již dříve: „Nenecháme naše děti těmto vrahům a těm, co stojí za nimi a podporují je jak uvnitř, tak z venku.“ V Iráku narůstá násilí již delší dobu, panují obavy z návratu sektářského násilí. Šíité si stěžují, že jsou vládou marginalizováni. Konflikt v sousední Sýrii též zhoršuje situaci v Iráku.
Archiv rubriky: Irák
USA dočasně uzavírají své ambasády v muslimském světě
Spojené státy americké dočasně uzavřely v neděli 21 svých velvyslanectví a konzulátů v převážně muslimských zemích. Některé evropské státy uzavírají svá velvyslanectví v Jemenu. Kanada oznámila, že uzavře svou misi v Bangladéši. Panují obavy, že al-Kaida plánuje útoky na západní cíle v tomto měsíci. Interpol vydal globální bezpečností upozornění poté, co stovky bojovníků bylo osvobozeno z iráckých věznic. Interpol prosí svých 190 členských států, aby mu pomohly se zjišťováním, zda útoky na věznice v 9 státech včetně Iráku, Libye a Pákistánu bylo propojeno. USA vydaly také globální cestovatelské upozornění pro své občany kvůli možnosti teroristického útoku. V sobotu byla těžká vojenská přítomnost kolem amerického a britského velvyslanectví v hlavním městě Jemenu Sanaa. Ve Washingtonu se sešli nejvyšší američtí představitelé, aby prozkoumali možnou hrozbu. Setkání vedla Susan Rice, poradkyně prezidenta Obamy pro národní bezpečnost. Žádné oficiální prohlášení k setkání nebylo vydáno.
Dle OSN byl červenec nejkrvavější měsíc v Iráku za několik let
Mise OSN v Bagdádu informovala, že 1 057 lidí bylo zabito kvůli násilí v Iráku. Od začátku roku tak již zemřelo 4 137 občanů a dalších 9 865 bylo zraněno. Gyorgy Busztin, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona v Iráku, řekl: „Vliv násilí na civilisty je stále znepokojivě vysoký. Iráčtí političtí vůdci musí přijmout okamžitá a rozhodná opatření k zastavení nesmyslné krveprolití.“ Sunnitské militantní islamisté se zaměřují na šíitské čtvrti a podařilo se jim také vloupat do dvou věznic. Počet obětí v červenci je nejvyšší za více než pět let. Nejvíce obětí pochází z hlavního města Bagdádu, následují Salahuddin, Ninewa, Diyala, Kirkuk a Anbar.
Násilí v Iráku nepolevuje
Série výbuchů bomb v autech si v pondělí vyžádala více než 50 lidských životů a téměř 200 lidí je zraněno. V okolí Bagdádu vybuchlo 13 náloží v autech v převážně šíitských čtvrtí. Další bomby vybuchly v centru Basry a u terminálů taxíků v Kutu. Od začátku roku tak násilí v Iráku zabilo již 4000 lidí, jen v červenci bylo mrtvých v důsledků útoků 810. Panují obavy, že se navrátí do Iráku plnohodnotný konflikt. OSN tvrdí, že se jedná o největší násilí od roku 2008. Zvyšuje se napětí mezi většinovou šíitskou společností a menšinovou sunnitskou, která se cítí na okraji zájmu vlády Nuri al-Maliki. Ministr vnitra řekl, že násilí je inflitrováno ve společnosti a bez pomoci občanů se ho bezpečnostním silám nepodaří zastavit.
Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu
Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.
Al-Kaida přiznala odpovědnost za útoky na vězení v Iráku
V internetovém prohlášení se odnož teroristické skupiny al-Kaida, která sebe nazývá Islámský stát v Iráku a Levantě, přiznala k dvou masivním útokům na vězení Abu Ghraib a Taji, které osvobodily na stovky vězňů. Skupina útoky připravovala několik měsíců. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Wissam al-Firaiji řekl, že teroristé byli dobře vyzbrojeni. V prohlášení ministerstva obrany je, že útočníkům pomohli někteří dozorci.
Stovky vězňů utekly z iráckých věznic
Nejméně 20 příslušníků bezpečnostních složek bylo zabito při bojích ve dvou věznicích poblíž hlavního města Bagdádu, západně v Abu Ghraib a severně v Taji. Zprávy říkají, že nejméně 500 vězňů uteklo, ale vláda nepotvrdila přesný počet. V minulosti při několika útocích na věznice uprchly desítky vězňů. Nejmenovaný příslušník bezpečnostních složek řekl: „Je to jasně teroristický útok provedený al-Kaidou na osvobození usvědčených teroristů s al-Kaidou.“ Řada utečenců byla odsouzena k trestu smrti. Útok na vězení začal v neděli večer, teroristé použili minometné granáty, a poté bomby v autech a sebevražedné atentátníky. Situaci získali zpět pod kontrolu úřady v pondělí ráno za pomoci vrtulníků. Sunnité si dříve na demonstracích stěžovali, že někteří vězni jsou drženi neoprávněně a někdy jsou i mučeni.
Téměř 50 lidí zemřelo při sérii výbuchů v Bagdádu
V sobotu večer v komerčních čtvrtí v hlavním městě Iráku Bagdádu vybuchly bomby v autech a zabily nejméně 46 lidí a dalších 152 zranilo. Exploze byly ve čtvrtích Jididayh, Karrada, Baiyaa, Shurta, Tobchi a Zafaraniyah, kde žijí především šíité. Stalo se to v době, kdy mnoho lidí nakupovalo a relaxovalo v kavárnách. Přestože se k útokům nikdo nepřihlásil, předpokládá se, že za nimi stojí irácká odnož al-Kaidy. Prodavač Karim Sami, který byl poblíž výbuchu v Karradě řekl: „Nevíme, kdo je vinen za tato narušení bezpečnosti, ale jsme si jisti jednou věcí: Naši lidé krvácí každý den.“ Několik hodin před výbuchy byl zabit Bassem Mahmoud, lokální lídr sunnitské militantní opozice k al-Kaidě, a jeho dva bodyguardi. Den předtím sebevražedný atentátník zabil 20 lidí v sunnitské mešitě severně od Bagdádu. Od začátku ramadánu 10. července bylo v Iráku již zabito na 250 lidí.
Ani o Ramadánu nepolevuje násilí v Iráku
V pátek večer sebevražedný atentátník zabil v Kirkúku více jak 30 lidí. Odpálil své výbušniny v kavárně. Kirkúk, který je bohatý na ropu, leží na pomezí území, které je ovládáno šíity a Kurdy. Kurdové by ho rádi začlenili do svého autonomního území, ale proti jsou Arabové a Turkmeni. Nikdo se nepřihlásil k útoku. Ve stejný den další sebevražedný atentátník zabil 4 policisty v Mosulu. O den dříve bylo po celém Iráku zabito 44 lidí. Sunnitský duchovní Salah al-Nuaimi vyzval ke klidu a konci sektářského násilí při společné modlitbě sunnitů a šíitů v mešitě v Bagdádu. „Už je toho dost, všichni milujeme Irák, všichni jsme Iráčané a chceme být jednotní. Chceme zastavit krveprolití a rozvíjet a budovat Irák.“
Násilí v Iráku si denně vybírá desítky lidských životů
Úterní útoky zaměřené na šíity na trzích zabily nejméně 46 lidí napříč celým Irákem. Pět automobilových bomb krátce po sobě vybuchly v komerčních čtvrtí Bagdádu. Další mrtví v hlavním městě byli v důsledku střelby. Bombové útoky v severních městech Kirkúk a Mosul také zabíjely. V pondělí série výbuchů na sever od Bagdádu zabila desítky lidí. Celostátní násilí je v Iráku nejhorší od roku 2008. Panují obavy o návrat sektářského násilí. OSN říká, že během dubna až června zemřelo v Iráku 2500 lidí v důsledku útoků.
OSN: Počet uprchlíků v roce 2012 převýšil 7 milionů
V minulém roce bylo podle OSN nejvyšší číslo uprchlíků od roku 1994, jednalo se o 7,6 milionů lidí, kteří přišli o své domovy. Zpráva Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že k vyššímu číslu přispívá především konflikt v Sýrii. Na 55 % všech uprchlíků pochází z 5 zemí – Afghánistánu, Somálska, Iráku, Súdánu a Sýrie. Drtivá většina afghánských uprchlíků směřuje do Íránu a Pákistánu. Uprchlíci z rozvojových zemí tvoří 81 %, což je o 11 % více než předchozí dekádu. „Pokaždé když mrknete, jeden člověk je donucen opustit svůj domov,“ řekl komisař UNHCR Antonio Guterrres. Do konce roku by podle UNHCR mohly ze Sýrie odejít až 2 miliony uprchlíků.
Bahrajn zadržel vůdce opozice napojené údajně na Irán
Bahrajnské úřady oznámily, že zadržely vůdce šíitské opoziční skupiny Koalice revoluce 14. února. Koalice 14. února je hlavní hybnou silou za povstáním proti sunnitské menšině, která řídí stát. Zadržení členové Koalice 14. února jsou podle bahrajnských úřadů napojeni na Irán a měli se podílet na „kriminálních činech“ a „teroristických“ aktivitách. Po dalších členech Koalice 14. února bahrajnské úřady dále pátrají, 13 členů vedení řídí Koalici údajně také ze zahraničí. Většina zadržených osob je podezřelá hlavně ze shánění finanční i morální podpory pro šíitskou opozici v zahraničí, zejména v Iránu, Iráku nebo u libanonského Hizballáhu. Irán jakékoli obvinění ze zapletení do nepokojů v Bahrajnu odmítá.
Více než 1000 kurdských vojáků opouští iráckou armádu
Kurdská vojska neuposlechla v dubnu rozkaz od šíitské vlády, že se mají zúčastnit operace proti převážně sunnitskému městu, nad kterým převzali moc rebelové. Poté kurdští vojáci odmítli svou účast na disciplinární rekvalifikaci a nyní dalo 1070 kurdských členů irácké armády žádost o ukončení svého působení v irácké armádě. Údajně se chtějí zapojit do kurdské povstalecké milice.
Nejméně 70 lidí zemřelo během pondělí kvůli útokům v Iráku
Vlna násilí v centrálním a severním Iráku si v pondělí vyžádala nejméně 70 lidských životů a další desítky lidí jsou zranění. Výbušniny ve dvou autech a sebevražedný atentátník zaútočili na trhu ve městě Judaida al-Shat, zemřelo 13 lidí. V Mosulu zemřelo 24 lidí, když auta s bombami najely na kontrolní stanoviště. Desítky lidí byli zabiti při oddělených útocích v Kirkúku, Taji, Tikrit a Tuz Khurmato. Protože útoky jsou každý den, roste obava, že země se vrací k sektářskému násilí. Napětí mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity se od konce loňského roku stupňuje. Nicméně k pondělním útokům se nikdo nepřihlásil.
Irácký premiér navštívil Kurdistán, cílem je snaha urovnat vzájemné spory
Po více než 2 letech zamířil v neděli irácký premiér Nuri al-Maliki do Kurdistánu, kde bude jednat o dlouhotrvajícím sporu ohledně ropy a hranicím. Naposledy navštívil premiér Kurdistán v roce 2010, kdy došlo k uzavření tzv. Arbil dohody, na základě níž byla vytvořena vláda mezi většinovými šiítskými muslimy, sunnity a Kurdy. Dohoda nicméně nikdy nebyla plně dodržována, spor tak zůstává především v otázce ropy a sporných území podél společné hranice, Neočekává se, že by nedělní jednání situaci změnilo. Kurdistán k transportu ropy využívá ropovod, který patří irácké vládě, v prosinci minulého roku došlo k přerušení transportu vlivem poplatků.
Irák odhalil výrobnu chemických zbraní pro teroristy
Úřady v Iráku oznámily, že odhalily výrobnu chemických zbraní pro teroristickou skupinu al-Kaida. Měly být použity nejen v Iráku, ale vyváženy i přes sousední státy do Evropy a Severní Ameriky. Vojenská rozvědka sledovala výrobnu tři měsíce a nyní zatkla 5 lidí. Spolupracovala přitom se zahraničními zpravodajskými službami. Muži měli dvě zařízení na výrobu sarinu a yperitu v Bagdádu.
Květen byl nejkrvavější měsíc v Iráku od června 2008
OSN uvedla, že v květnu bylo zabito v Iráku 1045 lidí, což o více než 300 překonalo duben. Květen se tak stal nejkrvavějším měsícem od června 2008. Více než polovina z obětí přišla o život v Bagdádu a jeho okolí. Irácké údaje hovoří o méně zabitých, což je v poslední době předmětem diskuzí. Irácké úřady věří, že za většinou útoků stojí teroristická skupina al-Kaida a sunnitští bojovníci, ale série útoků na sunnitské mešity ukazuje, že pravděpodobně za útoky stojí i šíité. „Iráčtí političtí představitelé musí jednat okamžitě, aby zastavili toto neúnosné krveprolití“, řekl Martin Kobler, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák.
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
V Iráku narůstá násilí
Počty mrtvých za poslední dny v Iráku vyrázně narůstají, pozorovatelé říkají, že násilí připomíná odvetné útoky mezi sunnity a šíity z let 2006 a 2007. Premiér Nuri al-Maliki vyzval ke společným modlitbám sunnitů a šíitů. Řekl, že někdo se snaží zemi zavléct do sektářských bojů. V pátek bomby v blízkosti sunnitské mešity v Baquba zabily nejméně 41 lidí. Pátek byl nejkrvavějším dnem za posledních několik měsíců, celkově počet zabitých přesáhl 60. O den později sebevražedný atentátník zabil 12 lidí v blízkosti šíitské svatyně v Kirkúku. V posledních dnech bylo zabito či uneseno několik policistů především v oblasti Anbar. V pondělí násilí pokračuje, útoky hlásí Bagdád s 20 mrtvými a Basra s 11 zabitými. V obou městech jsou desítky zraněných.
Irák odmítá stahování kurdských bojovníků na své území
Kurdští rebelové se po uzavření mírové dohody s Tureckem začali stahovat z tureckého území do regionů severního Iráku, které jsou Kurdy také obývané. Proti tomuto procesu avšak protestuje centrální irácká vláda, která sice podle prohlášení iráckého ministerstva zahraničí vítá mírovou dohodu mezi Kurdskou stranou pracujících (PKK) a Tureckem, na druhou stranu ale odmítá vstup ozbrojených jednotek na své území. Irácká vláda se obává, že příchod kurdských rebelů by mohl narušit „iráckou stabilitu a bezpečnost“. Obavy irácké vlády se snažil rozptýlit mluvčí PKK Ahmed Deniz, který prohlásil, že „mírový proces není namířen proti nikomu a není důvod se proto obávat.“
Strana iráckého premiéra al-Maliki vyhrála provinční volby
Podle výsledky voleb do provinčních rad v Iráku, které se konaly před dvěma týdny, vyhrála v 7 z 12 provincií strana premiéra Nurí al-Maliki Stát zákona. Volby byly důležitým ukazatelem před parlamentními volbami, které budou příští rok. Volby v provincii Anbar a Niniveh, kde se volby nemohly kvůli bezpečnosti konat, budou 4. července.
Prezident Obama chce více důkazů o použití chemických zbraní v Sýrii
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že chce více důkazů o použití chemických zbraní v syrském konfliktu, než se rozhodne o vojenské či diplomatické reakci USA. Jelikož USA se obtížně stahují z konfliktů v Afghánistánu a Iráku, prezident Obama se zdráhá poslat vojáky do Sýrie. Vyzývá OSN, aby prošetřila použití chemických zbraní. „Máme důkaz, že chemické zbraně byly použity uvnitř Sýrie, ale my nevíme, jak byly použity, kdy byly použity, kdo je použil.“ Prezident Obama řekl, že Američané očekávají, že bude mít přesná data, na základě nich se pak rozhodne. Výzkum veřejného mínění ukázal, že 62 % Američanů si myslí, že USA nemá odpovědnost zasáhnout v konfliktu v Sýrii, zatímco jen 24 % tvrdí, že vláda má tu povinnost.
Irák přerušil licenci 10 satelitním televizím
Irácké úřady kvůli nárůstu sektářského násilí v zemi přerušily licenci 10 satelitním televizím. Kanály jsou obviňovány, že podněcují k násilí. Je mezi nimi katarská televize Al-Jazeera, Baghdad TV, která patří Islamské straně, či Anwar2, šíitský kuvajtský kanál. Irácká komunikační a mediální komise uvedla, že satelitní televize přeháněly věci, podávaly nepřesné informace a vyzývaly k porušování zákonů a atakům na příslušníky ozbrojených složek. Vysílání údajně ohrožuje demokratický proces v zemi. Šéf bagdádské Al-Jazeery Omar Abul-ilah řekl, že není jisté, zda zákaz se týká anglického vysílání stejně jako arabského.