Sedm lidí bylo obviněno v New Yorku z loupeže 45 milionů USD napříč 26 zeměmi. Osmý podezřelý, který měl být vůdce, byl zavražděn v dubnu v Dominikánské republice. Síť kybernetických zločinců se zaměřila na banky ve Spojených arabských emirátech a Ománu. Žalobce řekl, že na vyšetřování se podílelo 16 zemí. Gang se měl nabourat do počítačového programu a ukrást data o předplacených debetních kartách. Zrušili limity na výběr. V prosinci měli udělat 4 500 transakcí v hodnotě 5 milionů USD ve Spojených arabských emirátech a v únoru během 10 hodin v Ománu měli vybrat 40 milionů USD z bankomatů. Peníze vložili na bankovní účet v Miami. Jedná se o největší krádež tohoto typu.
Archiv rubriky: Karibik
Brazílie chce najmout 6 000 kubánských lékařů
Brazilský ministr zahraničí Antonio Patriota řekl, že Brazílie jedná s Panamerickou zdravotnickou organizací (PAHO) o zaměstnání nejméně 6 000 kubánských lékařů. Ti by pracovali především na venkově v chudších oblastech země, kde je brazilských doktorů nedostatek. Některé brazilské zdravotnické organizace proti přijetí doktorů z Kuby protestují, tvrdí, že jejich profesní kvalifikace není dostatečná a že nemohou splnit místní medicínské standardy. Za poslední desetiletí pracovalo zhruba 30 000 kubánských lékařů ve Venezuele, se kterou Kuba udržuje velmi dobré vztahy. Kuba má největší počet lékařů na jednoho obyvatele na světě.
Prezident Obama reaguje na hladovku na Guantanamu, chce porosadit jeho uzavření
V souvislosti s rozšiřující se protestní hladovkou vězňů na Guantanamu se prezident Obama rozhodl obnovit diskuzi se zákonodárci o uzavření detenčního zařízení na Kubě. Kongres uzavření věznice už jednou zamítl. Prezident Barack Obama v Bílém domě uvedl, že věznice je „neefektivní, oslabuje naše postavení na mezinárodní scéně, snižuje spolupráci s našimi spojenci v boji proti terorismu, je nástrojem pro nábor extremistů, a je potřeba ji uzavřít.“ Zrušení kontroverzní věznice je dosud nenaplněným předvolebním slibem prezidenta Obamy.
Kvůli hladovce dorazil na Guantanamo speciální zdravotní personál
Kvůli pokračující hladovce posílily americké úřady zdravotní personál v detenčním zařízení na Kubě. Během víkendu dorazilo do věznice Guantanamo asi 40 zdravotních sester a dalších odborníků. Mluvčí věznice Samuel House uvedl, že protestní hladovku v současné době drží 100 ze 166 zadržovaných. Na 21 z hladovějících je nuceně vyživováno hadičkou. Protest byl zahájen letos v únoru a počet hladovějících v poslední době rychle stoupá. Většina vězňů protestuje proti svému držení bez obvinění.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se setkal s bývalým kubánským prezidentem Fidelem Castrem
Až 5 hodin trvalo setkání venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a bývalého kubánského prezidenta Fidela Castra. Lídři v sobotu v kubánském hlavním městě Havana diskutovali o současní situaci ve Venezuele, zesnulém bývalém prezidentu Venezuely Hugovi Chávezovi a blízkém vztahu mezi oběma státy. Kubánský deník Granma navíc informoval o příjezdu prezidenta Madura již v pátek, kdy se setkal s ministrem zahraničních věcí Kuby Brunem Rodríguezem. Tahle cesta na Kubu je první oficiální návštěvou prezidenta Madura od 14. dubna, kdy byl zvolen do úřadu.
Haiti se stalo místem prezidentského summitu
Po 3 letech od devastujícího zemětřesení se Haiti stalo místem regionálního prezidentského summitu, na kterém 6 prezidentů diskutovalo o přípravě na zvládání přírodních katastrof. V městě Puerto Príncipe se sešli prezidenti Mexika Enrique Peňa Nieto, Kolumbie Juan Manuel Santos, Chile Sebastián Piňera, Guatemaly Otto Pérez Molina, Hondurasu Porfirio Lobo Sosa a Dominikánské republiky Danilo Medina. Prezident Haiti Michel Martelly zdůraznil, že zorganizování tak důležitého summitu jednoznačně ukazuje pokroky jeho země v odstraňování následků katastrofy, při které zemřelo přibližně 200 000 lidí.
Dceři kubánského prezidenta Raúla Castra odmítly vystavit víza do Spojených států amerických
Spojené státy americké odmítly kladné vyřízení žádosti o víza, kterou podala dcera současného kubánského prezidenta Raúla Castra. Mariela Castro byla do Spojených států amerických pozvána na slavnostní odevzdávání cen, kde by měla být taky oceněna za své aktivity v ochraně prav homosexuálů. Ministerstvo zahraničních věcí podle prohlášení aktivistů zamítlo přístup Mariely Castro, i když nedávno navštívila New York. Mariela Castro pracuje jako ředitelka Národního centra pro sexuální výchovu na Kubě, kde organizuje také kampaně za ochranu prav homosexuálů.
Bývalá zaměstnankyně vlády USA pracovala pro Kubu
Bývalá zaměstnankyně americké vlády Marta Rita Velazquezová, která mezi lety 1989-2002 pracovala na ministerstvu zahraničí, je obviněna z pašování tajných dokumentů pro kubánskou vládu a zároveň z toho, že obsazovala vysoké posty lidmi, kteří měli působit jako špióni. Kubánské vládě měla poskytovat tajné informace o americké národní bezpečnosti. Velazquezová z USA utekla v roce 2002 a v současné době žije ve Švýcarsku. Pokud by byla vydána do USA a odsouzena, mohla by čelit doživotnímu trestu.
Skupina kubánských disidentek Dámy v bílém si po 8 letech převzala cenu EU
Již v roce 2003 byla skupina kubánských disidentek nazývaná Dámy v bílém oceněná cenou Sacharova Evropskou unii. Nicméně až 8 let později si mohly Dámy v bílém svou cenu převzít v Evropském parlamentu. Během emotivní ceremonie v Bruselu přijaly Kubánky ocenění za svou snahu bránit lidská práva na Kubě. Dřív jejich příjezd do Evropy nebyl možný kvůli neochotě kubánské vlády udělit jim cestovní povolení. Skupina Dámy v bílém vznikla v roce 2003 na protest uvěznění 75 manželů její členek.
Haitské letiště ponese jméno Huga Cháveze
Mluvčí haitského předsedy vlády Laurenta Lamothe Gary Bodeau řekl, že letiště na severu Haiti s názvem Cap-Haitien bude přejmenováno na počest zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Celý název bude znít Mezinárodní letiště Huga Cháveze. Zmíněné letiště je druhé největší na ostrově. Nedávno prošlo rozsáhlými rekonstrukcemi, které byly hrazeny z části finančními dary z Venezuely. Haitský prezident Michael Martelly se v pátek zúčastní inaugurace nově zvoleného venezuelského prezidenta Venezuely Nicoláse Madury.
Kolumbie byla odebrána z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva
Po více než 10 letech byla Kolumbie odstraněna z „černé listiny“ Interamerické komise pro lidská práva (CIDH), nicméně na seznamu zůstala Kuba, Honduras a Venezuela. Podle správy CIDH zveřejněné v úterý musí tyto 3 země zlepšit svůj přístup k ochraně lidských prav. Kolumbie se na seznamu objevovala nepřetržitě od roku 2000, po důkladném šetření situace v prosinci roku 2012 bylo rozhodnuto ji z listiny odebrat. Naproti tomu správa velmi špatně hodnotí stav lidský práv ve Venezuele, která byla do seznamu začleněna v roce 2002. V zemi chybí nezávislost soudnictví, stále častěji se objevuje zneužívání trestů a neobvyklé nejsou ani útoky proti zastáncům lidských prav v médiích.
Za 7 let dohody o volném obchodu s USA export Nikaraguy vzrostl o 133 %
Nikaragua spolu s Kostarikou nejčastěji využívá dohodu o volném obchodu (DR-CAFTA), která sdružuje Dominikánskou republikou, Guatemalu, Honduras, Kostariku, Nikaraguu, Salvádor a USA. V Nikaragui vstoupila smlouva v platnost v dubnu roku 2006. Oproti roku 2005 v zemi vývoz vzrostl o 133 %. DR-CAFTA nejvíce zvýhodnila prodej kávy, třtinového cukru, mořských plodů a textilního zboží. USA by uvítaly, kdyby jim Nikaragua dodávala více arašídového másla a dalších mlékárenských produktů a také masa.
Mimořádné zasedání vlády bylo svolané v Brazílii, důvodem je příliv imigrantů
V Brazílii po přílivu imigrantů bez platných dokumentů se mimořádně sešla vláda, aby společně projednala další kroky řešení této situace. Většina z imigrantů pochází z Haiti a do Brazílie přichází přes sousední Bolívii. Číslo ilegálních přistěhovalců se podle sekretáře bezpečnosti amazonského státu Acre Nilsona Moura vyšplhalo již na 1300 lidí, kteří byli umístnění do centra s kapacitou 200 osob. Vláda státu Acre vyhlásila výjimečný sociální stav, jelikož v centru hrozí nedostatek vody a možnost rychlého šíření nemocí. Od zemětřesení v roce 2010 na Haiti se množství imigrantů do Brazílie rapidně zvýšilo. Přistěhovalci pracují většinou příležitostně na stavbách a teď si hledají práci související s mistrovstvím ve fotbalu a Olympijskými hrami.
Zahraniční novináři navštívili kubánské věznice
Zahraniční i kubánští novináři ve středu navštívili několik věznic na Kubě. Je to poprvé v uplynulých 9 letech, kdy do věznic mohli vstoupit zástupci médií. Akci zorganizovala kubánská vláda jako ukázku systému věznic na ostrově 3 týdny před zasedáním Komise pro lidská práva ve Švýcarsku. Kuba dříve čelila kritice za svůj vězeňský systém. Reportéři navštívili největší věznici na Kubě Combinado del Este, kde pobývá přibližně 3 000 vězňů. Novináři v doprovodu úředníků z ministerstva vnitra navštívili cely trestanců, prostory pro setkání s rodinnými příslušníky a státní nemocnici pro vězně. Ředitel věznice Roelis Osorio řekl, že v Combinado del Este zhruba 47 % vězňů vykonává práci, za kterou dostává plat a 52 % rozšiřuje své vzdělání. Dále uvedl, že více než 83 % trestanců se po svém pobytu ve vězení úspěšně začlení do společnosti. V roce 2012 se nacházelo ve vězení na Kubě celkem 57 300 osob.
Kubánská vláda rozhodla o deportaci amerického páru, který unesl vlastní děti
Podle prohlášení kubánské vlády bude americký manželský pár, který údajně unesl vlastní děti z domu babičky, bude deportován zpátky do vlasti. Babičce byly děti svěřeny do péče a Hakkenovi neměli právo je násilím odvézt z jejího domu na Kubu. Navíc babičku podle místní policie svázali. Ministerstvo zahraničních vztahů Kuby již informovalo ministerstvo Spojených států amerických o rozhodnutí vrátit Joshuu Michaela Hakena, jeho manželku Sharyn a jejich děti, nicméně přesné datum ještě není známo.
Bolívie, Ekvádor a Chile se staly novými oblíbenými destinacemi emigrantů z Kuby
Za posledních 20 let se staly státy Bolívie, Ekvádor a Chile nejoblíbenějšími místy, kam směřují emigranti z Kuby. Kromě toho již tradičně obyvatelé Kuby utíkají do Mexika a Venezuely. Hlavními důvody pro emigrace je ekonomická situace, nicméně neexistují žádné přesné statistiky o tom, kolik lidí se již z Kuby odstěhovalo při hledání lepšího života. Vycestování je po migrační reformě pro Kubánce o mnoho jednoduší, jelikož mohou vycestovat bez povolení a čas, který v zahraničí mohou strávit, se zvýšil z 11 na 24 měsíců.
Prezident Ekvádoru Rafael Correa uskuteční cestu po Evropě, navštíví i papeže
Již 19. dubna bude ekvádorský prezident Rafael Correa přijat na audienci u papeže Františka v Římě. Tuto návštěvu má zahrnutou prezident Correa v plánu své cesty po Evropě. Kromě Říma se zastaví na oficiální návštěvě Německa, Španělska a Itálie. V jižní Evropě se chce setkat hlavně s jeho krajany, které v zemích žijí. Na cestě zpátky by se měl prezident Correa zúčastnit také XVI. Mezinárodního veletrhu s knihami, který se uskuteční v Dominikánské republice.
Kolumbie dovolila členovi povstalecké organizace FARC vycestovat na Kubu
Vláda Kolumbie přikázala armádě přestat s vojenskými operacemi v části státu, kde se nacházel příslušník povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) Jorge Torres Victoria. Přerušením vojenské činnosti mu umožnila Kolumbie odjezd ze země na Kubu, kde se má zúčastnit mírových rozhovorů mezi organizací a vládou Kolumbie. Informaci přinesl anonymní zdroj, který poukázal na to, že armáda úplně přestala pracovat na 48 hodin v oblasti na severu oblasti Cauca a na jihu regionu Valle del Cauca. Vyjednávaní mezi vládou a FARC začnou opět v třetím týdnu v dubnu.
Exprezident Castro vyzval Severní Koreu, ať nezačíná válku
Bývalý kubánský prezident Fidel Castro v pátek ráno otevřeně požádal Severní Koreu, aby nešla do války. „Pokud vypukne válka, oběma národům Korejského poloostrova přinese pouze mnoho obětí a ani jeden z nich z ní nezíská žádné výhody. Korejská lidově demokratická republika byla vždy přítelem Kuby a také jím zůstane,“ řekl exprezident Castro. Dále dodal, že válka s použitím nukleárních zbraní by ovlivnila více než 70 % planety. Bratr vládnoucího prezidenta Kuby Fidel Castro označil současnou situaci jako jednu z nejvážnějších hrozeb jaderné bezpečnosti od roku 1962, kdy se odehrála v rámci studené války Karibská krize.
Kubánská disidentka Yoani Sánchez navštívila Věž svobody v Miami
Yoani Sánchez, známá kubánská bloggerka a disidentka, na své cestě po světě navštívila Věž svobody v Miami ve Spojených státech amerických. Během svého projevu vyzvala lidi k jednotě. „Bylo nám řečeno, že ti Kubánci, kteří odjeli, byli nepřátelé. Na této cestě jsem se naučila, že to není pravda,“ prohlásila 37letá bloggerka Sánchez, která momentálně cestuje po světě v rámci své 80denní cesty. Navíc čelila kritice za rozhodnutí vrátit se do vlasti po skončení svého putování. Rovněž vyslovila své přání po Kubě, která nebude rozdělená podle politických názorů.
Vědkyně z Kolumbie, Kuby a Argentiny dostanou vědecké stipendium od UNESCO
Argentinská vědkyně Florencia Linero, její kolumbijská kolegyně Lina Gallego a taky výzkumnice z Kuby Ariana Barbera dostanou tří stipendia od Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která v spolupráci se společností L´Oréal podporují ženy ve vědě. Vědkyně dostanou na rok 20 000 USD s možností prodloužení spolupráce na další rok a navíc budou mít možnost získat místo na prestižních institutech za hranicemi. Všechny 3 vědkyně pracují v oblasti medicíny.
Přístavy pro nový Panamský průplav ještě nejsou připraveny
Panamský průplav prochází rekonstrukcí, která by měla být dokončena v roce 2015 a jejímž cílem je kanál rozšířit. Zmodernizování průplavu přináší také nové požadavky na přístavy, probíhají v nich nyní úpravy infrastruktur a připravují se na přijímání nových lodí post-Panamax, které budou schopné přepravovat 12 600 kontejnerů místo 4 500, což přepravují nynější plavidla Panamax. Podle studie Interamerické rozvojové banky rozvoj (IDB) jsou nyní připraveni přijímat nové lodě post-Panamax z celé Střední Ameriky. Dále IDB zemím v regionu Střední Ameriky doporučila brát v úvahu, že modernizace infrastruktur, především silnic a železnic vyžaduje finanční prostředky, které mohou být až o 60 % vyšší, než státy do této oblasti věnovaly v předchozích letech.
Ekvádorský prezident zkritizoval komisi pro lidská práva pro její sídlo v USA
Prezident Ekvádoru Rafael Correa vytkl Interamerické komisi pro lidská práva (IACHR), že má sídlo ve Spojených státech amerických, v zemi, která podporuje více než půl století embargo vůči Kubě. Při pondělní konferenci v ekvádorském městě Guayaquil řekl: „Není možné v 21. století tolerovat, že sídlo IACHR je v zemi, jejíž postoj vůči Kubě, jde otevřeně proti mezinárodnímu právu. Ekvádor nebude nadále podporovat neokolonialismus.“ Prezident dodal, že Kuba je právní stát, kde nedochází k mučení. IACHR spadá pod Organizaci amerických států (OAS).