Bývalý pákistánský generál a prezident Pervez Musharraf se po 4 letech vrátil do své vlasti, aby v čele nově založené Strany všech pákistánských muslimů kandidoval v květnových parlamentních voleb. Exprezident Musharraf se k návratu rozhodl i přesto, že čelí několika obviněním, mezi něž patří i účast na vražedném spiknutí proti někdejší premiérce Benazir Bhuttové. Tato obvinění však byla pákistánskými autoritami koncem týdne pozastavena, exprezidentovi Musharrafovi tedy nyní nehrozí okamžité zatčení. Situace v některých oblastech v zemi se však v souvislosti s jeho návratem komplikuje, v provincii Severní Vazíristán došlo k sebevražednému bombovému útoku, při kterém zemřelo 17 pákistánských vojáků. Útok má na svědomí některá z místních militantních skupin napojených na Al-Kajdu a Taliban. Krátce poté bylo zveřejněno video, v němž je exprezidentovi Musharrafovi vyhrožováno smrtí, pokud se vrátí do Pákistánu.
Archiv štítku: parlamentní volby
Pákistán již zná předsedu prozatímní vlády, bude jím bývalý soudce
Prozatímním předsedou pákistánské vlády, která dovede zemi ke květnovým parlamentním volbám, bude bývalý soudce pákistánského nejvyššího soudu Mir Hazar Khan Khoso. Navrhla jej Pákistánská lidová strana, jejíž vládě se jako první podařilo setrvat v úřadu po celé pětileté funkční období a kterou vystřídá prozatímní vláda vedená právě Khan Khosem. Tento krok se nicméně setkal s kritikou ze strany opozice a především Pákistánské muslimské ligy, podle které má bývalý soudce příliš blízké vztahy se současným pákistánským prezidentem Asif Alí Zardárím. I přesto se však parlamentní výbor zastoupený jak Pákistánskou lidovou stranou, tak Pákistánskou muslimskou ligou na předsedovi prozatímní vlády téměř jednomyslně shodl. Jeho jmenování by mohlo napomoci i současné špatné situaci v pákistánské provincii Balúčistán, Khosa totiž velmi respektují a důvěřují mu tamní obyvatelé i politické strany.
Průběh pákistánských voleb budou sledovat mezinárodní pozorovatelé
Pákistánské Ministerstvo zahraničních věcí ohlásilo, že parlamentní volby budou přístupny mezinárodním pozorovatelům. Diplomatické mise sídlící v Islámábádu byly ministerstvem ujištěny, že pákistánská vláda uvítá všechny, kteří chtějí sledovat průběh voleb a podílet se tak na jejich regulérnosti a transparentnosti. Státní volební komise již dříve zaznamenala značný zájem ze strany mezinárodních a místních pozorovatelů. Pozorovatelé obdrží speciální doklady, budou se muset řídit kodexem chování a nebudou smět zasahovat do průběhu voleb. Podle sdělení ministerstva zahraničí se vláda bude snažit vyjít pozorovatelům co nejvíce vstříc a vytvořit příhodné podmínky pro výkon jejich funkce. Všechny diplomatické mise v Islámábádu byly rovněž seznámeny s úmyslem vlády zajistit svobodné, spravedlivé a transparentní volby.
Pákistánský náboženský vůdce ohlásil záměr bojkotovat volby
Tahir-ul-Qadri, pákistánský politik, bývalý profesor práv a súfí, oznámil záměr bojkotovat nadcházející parlamentní volby. Motivací pro tento krok je případný návrat dřívějších politických elit do parlamentu, což by podle Qadriho znamenalo zastavení a zvrácení pozitivních změn v pákistánské politice. Politik Quadri se spolu se svými stoupenci, kteří v lednu podnikli protestní pochod do Islámábádu, zasazoval o změnu volebních pravidel. Po čtyřdenním pochodu, kdy dorazili před pákistánský parlament, vláda přislíbila projednání jejich požadavků. Dále kritizuje především ustavení státní volební komise. Pokud volby proběhnou za stávajících podmínek, budou údajně ilegální a podvodné. Na den jejich konání tak spolu se svými příznivci hodlá zorganizovat demonstrace v Islámábádu a dalších velkých pákistánských městech. Podle analytiků to však na průběh ani výsledky voleb nebude mít vliv.
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
Premiérským kandidátem Kambodžské lidové strany je Hun Sen
Na podpoře kandidatury současného premiéra Kambodže Hun Sena v červencových parlamentních volbách se jednomyslně shodla Kambodžská lidová strana (CPP). Premiér Hun Sen, který je u moci již 28 let, prohlásil, že by rád zůstal ve funkci až do svých 90 let. Podle předsedy CPP Chea Sima má premiér Hun sen plnou podporu strany v nadcházejících volbách i ve volbách následujících. Podle jeho slov se strana na svém sjezdu připravila více než pečlivě a bude se voleb účastnit v duchu respektování volebního zákona, pořádku a regulérních procedur. Bude se rovněž zasazovat o dodržování etického kodexu a upřímné spolupráce se všemi národními institucemi, politickými stranami a dalšími angažovanými aktéry tak, aby volby proběhly spravedlivě, svobodně a řádně. Kambodžská lidová strana ve volbách v roce 2008 získala 90 ze 123 poslaneckých mandátů.
Pákistánská vláda slaví historický úspěch
Současná pákistánská vláda je historicky první vládou země, která dokázala setrvat v úřadu po celé funkční období. Nyní bude ustavena vláda prozatímní, která zemi dovede k parlamentním volbám vyhlášeným na květen 2013. Do jmenování jejího šéfa zůstane v úřadu současný premiér Raja Pervez Ashraf. Podle něj je demokracie v Pákistánu stabilní a silná a nikdo ji neohrozí. Úspěch vlády vnímá jako velké vítězství jak pákistánské demokracie, tak i Pákistánské lidové strany, jejímž je členem. Premiér Ashraf stál v čele vlády pouhých 9 měsíců, vystřídal Yousuf Raza Gilaniho, který byl odvolán Nejvyšším soudem. Funkční období vlády nebylo jednoduché, vzrostl počet nábožensky motivovaných útoků a často se objevovala kritika kvůli neschopnosti vlády ochránit šíitskou část populace. Za hlavní úspěch vlády je považována změna v politické mocenské struktuře.
Izraelští politici se dohodli na nové koalici
Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanyahu, který byl pověřen izraelským prezidentem Šimonem Peresem k sestavení nové vlády po proběhnuvších parlamentních volbách, vytvořil koalici. Jeho koaličním partnerem se stala nově zformovaná středová strana Yesh Atid, které podle televize Al-Jazeera pravděpodobně ustoupila z požadavku kontroly ministerstva vnitra a spokojila se s nabídkou ministerstva školství. Brzy by tak měla být jmenována nová izraelská vláda, která bude muset získat podporu minimálně 61 poslanců z 120 členného parlamentu. Podle Al-Jazeery to bude teprve druhá vláda za 30 let, která nebude zahrnovat ultra-ortodoxní politické strany, což by mohlo změnit tvář izraelské politiky.
Parlamentní volby na Maltě vyhrála Labouristická strana
Po 15 letech v opozici se k moci na Maltě vrací Labouristická strana (PL), která získala ve víkendových parlamentních volbách 55 % hlasů. Předseda PL Joseph Muscat prohlásil, že se jedná o drtivé vítězství jeho strany. Vládní Národní strana (PN) získala pouze 43 %. Odstupující premiér Lawrence Gonzi, který byl v úřadě necelých 10 let, převzal plnou zodpovědnost za špatný výsledek ve volbách Národní strany a nebude usilovat o znovuzvolení na post předsedy strany. Uvedl, že NP musí projít reformním procesem, ale přesto si uchovat původní hodnoty.
Kambodžský princ dementoval zprávy o svém návratu do politiky
Syn bývalého kambodžského krále Norodom Sihanouka princ Norodom Ranariddh popřel zprávy o svém údajném návratu do politiky. Podle nich se měl stát čestným předsedou nově zformované opoziční strany Kambodžská národní strana osvobození a kandidovat za ni v parlamentních volbách, jež jsou plánovány na 28. července 2013. Princ Norodom Ranariddh je v současnosti prezidentem Nejvyššího státního poradního sboru krále Norodom Sihamoni, jakékoli informace o svém návratu k aktivní politice jsou podle něj nepravdivé. Princ Ranariddh je bývalým předsedou Národního shromáždění Kambodže, vrcholnou politiku opustil již dvakrát – v roce 2008, kdy mu byla udělena královská milost po obvinění z daňových podvodů, a podruhé v roce 2012, kdy se rozštěpila jeho Strana Norodom Ranariddha.
Na Maltě právě probíhají parlamentní volby
Na středomořském ostrově Malta probíhají parlamentní volby poté, co se v prosinci byla rozpouštěna vláda. Vládní Národní strana (PN) v průzkumech veřejného mínění zaostává, pravděpodobně tak nastane změna vlády více než po 15 letech. PN je ve vládě od roku 1987, kromě let 1996 a 1998, kdy byla u moci Labouristická strana (PL). Malta je jednou z nejúspěšnějších ekonomik eurozóny s nízkou nezaměstnaností a malých veřejným zadlužením. Premiér Lawrence Gonzi ztratil ve volbách podporu kvůli tomu, že nepodpořil návrh státního rozpočtu na rok 2013. Podle průzkumů by se novým premiérem měl stát předseda Labouristické strany (PL) Joseph Muscat. Ekonom a bývalý poslanec Evropského parlamentu Muscat vyzývá ke změně směru, další vývoj země sice nenaznačil, ale jeho hlavním volebním slibem je snížení ceny elektřiny.
Strana barmské disidentky Aung San Suu Kyi zvolí své vedení
Barmská strana Národní liga pro demokracii (NLD) vedená disidentkou Aung Suu Kyi pořádá svůj první celostranický sjezd. Téměř 900 členů bude volit vedení strany, stane se tak poprvé za 25 let její existence. Národní liga pro demokracii se snaží v duchu současných reforem demokratizovat a proměnit se v životaschopnou a skutečně relevantní politickou stranu. V roce 2015 se v Barmě budou konat parlamentní volby, NLD se do té doby chce stát fungující stranou schopnou kandidovat. Podle jednoho ze zakladatelů Tin Ooa je nutné, aby strana prošla obnovou a vnitřní demokratizací, jedině tak se může úspěšně podílet na demokratizaci země. Lídři strany byli dosud dosazováni vládnoucí stranou Sdružení rozvoje a solidarity Svazu, vnitrostranické volby byly zakázány a mnoho jejích představitelů bylo vězněno.
Klidný průběh pákistánských voleb zajistí armáda
Státní volební komise Pákistánu se již nemusí vzhledem k situaci v zemi obávat o klidný průběh parlamentních voleb. Pomoc jí přislíbila armáda, která se zavázala poskytnout kompletní podporu. Předběžný termín voleb je stanoven na květen, kvůli sérii bombových útoku v několika částech Pákistánu se však Státní volební komise obává o jejich průběh. Současný parlament bude rozpuštěn k 16. březnu, kdy poslancům skončí mandát, volby pak musí proběhnout do 2 měsíců. Obavy vyvolávají především radikální nábožensko-politická skupina Taliban a ilegální extremistické skupiny. Poslední incident, ke kterému došlo v největším pákistánském městě Karáčí, si vyžádal nejméně 50 mrtvých a 200 zraněných. Jednání o detailech spolupráce Státní volební komise s Velitelstvím vojenských operací již bylo zahájeno.
Lídr indického Národního kongresu popřel kandidaturu v příštích volbách
Zatímco kandidát opoziční Indické lidové strany je pro parlamentní volby konané v roce 2014 již znám, vládnoucí Indický národní kongres zatím neohlásil, kdo jej do voleb povede. V poslední době často zmiňovaný Rahul Gandhi, člen nejstarší indické politické dynastie a místopředseda Národního kongresu, veřejně odmítl, že by volebním lídrem měl být právě on. Získání premiérského postu pro něj údajně není prioritou, chce se soustředit na dlouhodobější a tedy podstatnější cíle. Úkolu provést stranu volbami se tak pravděpodobně zhostí jeho matka a předsedkyně strany Sonia Gandhi. Národní kongres se, stejně jako ostatní indické politické strany, ale potýká s vleklými problémy způsobenými korupčními skandály.
Egyptský soud zrušil plánované volby
Volby, vyhlášené prezidentem Mohammedem Mursím, měly začít v dubnu a probíhat po celé zemi ve 4 etapách až do června. Egyptský soud je nicméně zrušil a nařídil přezkoumání volebního zákona u Ústavního soudu, který má posoudit jeho konformitu s ústavou. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že po posledních úpravách byl zákon ihned ratifikován prezidentem Mursím bez toho, aniž by ho Ústavní soud přezkoumal. Egyptská opozice volební zákon kritizovala a tvrdila, že zvýhodňuje islamistické strany spojené s prezidentem Mursím. Kancelář prezidenta Mursího se k rozsudku zatím nevyjádřila.
USA přislíbily finanční podporu Egyptu
Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil Egyptu finanční pomoc ve výši 450 milionů USD, oznámil to po schůzce s egyptským prezidentem Mohammedem Mursím. Oznámení však doprovodil slovy, že „Egypťané se musí semknout a začít řešit problémy své ekonomiky“. USA prozatím Egyptu poskytnou 190 milionů USD z celkové částky. Ministr Kerry již během současné návštěvy v Egyptě naléhal na uzavření dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a egyptskou vládou o půjčce 4,8 miliardy USD. Dohoda byla skoro uzavřena, kvůli nepokojům v Egyptě avšak byla odložena. Během svého rozhovoru s prezidentem Mursím ministr Kerry rovněž naléhal, aby nadcházející egyptské parlamentní volby byly „svobodné, spravedlivé a transparentní“.
Indická opozice má svého kandidáta na post premiéra
Pokud v parlamentních volbách v roce 2014 zvítězí Indická lidová strana (BJP), na post premiéra bude jmenován současný předseda vlády státu Gudžarát Narendra Modi. Strana se na tom dohodla na jednání výkonného výboru. Podle Arun Jaitleye, lídra opozice v horní komoře indického parlamentu, existuje pro nominaci předsedy Modiho mnoho důvodů, například jeho zásluhy na ekonomickém rozvoji západoindického státu Gudžarát. Předseda Modi je nicméně kontroverzní osobností indického politického života, jeho podpora však v poslední době, kdy vládu oslabují korupční skandály a zhoršující se ekonomická situace země, narůstá, především mezi střední třídou a podnikateli. Opoziční IBJP se ve volbách střetne s vládnoucím Indickým národním kongresem, jehož kandidátem na post premiéra bude pravděpodobně Rahul Gándhí.
Předsedové Evropské rady a Evropské komise vyjádřili podporu italskému premiérovi a jeho reformní politice
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso zopakovali svou podporu italskému premiérovi Mario Montimu a jeho reformní politice. „Strukturální reformy prováděné dosud v Itálii pomohly obnovit důvěru na trhu a mezinárodní důvěryhodnost,“ uvedl. Premiér Monti jednal v Bruselu s oběma předsedy po nerozhodnutých volbách v Itálii. Předseda Van Rompuy v prohlášení oznámil, že premiér Monti se bude na příštím zasedání Evropské rady zabývat koordinací hospodářských a fiskálních politik a politik zaměstnanosti. Strana premiéra Montiho získala 10,5% hlasů do dolní komory parlamentu a 9,1% do Senát.
V Bulharsku se pravděpodobně uskuteční nové parlamentní volby
Bulharský prezident Rosen Plevneliev ve čtvrtek oznámil, že parlamentní volby se uskuteční 12. května. Pokud třetí největší bulharská strana Hnutí za práva a svobodu (MRF) etnických Turků odmítne sestavit úřednickou vládu, měla by tak mít podle prezidenta Plevnelieva volební komise dostatek času na přípravu voleb. Pravděpodobně poslední zasedání rezignující vlády expremiéra Boika Borisova proběhne v pátek. Kritici dosavadní vlády poukazovali v minulých dnech na urychlená přijetí rozhodnutí vládou o zamítnutí dostavby jaderné elektrárny v Belene, zakázání staveb v přírodních rezervacích poblíž Černého moře a snížení cen elektřiny v březnu.
Egyptská opozice může bojkotovat volby
Dvě hlavní postavy egyptské opozice mluví o bojkotu nadcházejících parlamentních voleb, neboť se obávají jejich nespravedlivosti. Minulý týden oznámil svůj bojkot voleb Hamdeen Sabbahi, lídr levicové strany Popular Current, s odůvodněním, že „se nebude účastnit klamu.“ Ze stejných důvodů zvažuje bojkot voleb i Mohammed ElBaradei, bývalý diplomat OSN a zakládající člen Fronty národní spásy (NSF). Podle deníku The Guardian se mnoho členů NSF obává, že díry v egyptském volebním zákoně napomohou k vítězství straně Svoboda a spravedlnost (FJP), které je politickým křídlem Muslimského bratrstva, mateřské strany současného egyptského prezidenta Mohammeda Mursího. FJP, která dosud zvítězila ve všech egyptských volbách konajících se od pádu exprezidenta Mubaraka, tvrdí, že NFS se chce z voleb stáhnout kvůli malé podpoře voličů.
Expremiér Prodi: Největším problémem Itálie je mafie a byrokracie
Po téměř 5 letech začaly v neděli v Itálii parlamentní volby. Ekonom a expremiér Romano Prodi poskytl rozhovor EUobserver, ve kterém zdůraznil důvody ekonomické krize v Itálii. Hlavním důvodem je problém s kriminalitou, korupcí a mafií, což poškozuje možné investovaní ze strany zahraničním investorů. Dále expremiér kritizuje pomalé tempo byrokracie a veřejnou správu, jíž trvá roky vydat povolení ke stavbě například továrny. Bývalý premiér Prodi má také obavy z apatie mladých Italů, kteří nijak nechtějí reagovat na krizi. Podle Prodiho krize vznikla kvůli abnormalitě na italském pracovním trhu a kvůli fenoménu levné nevzdělané přistěhovalecké pracovní síly, což nutí mladé Italy odcházet pracovat do zahraničí. Nutné je tedy více stimulů ze strany EU a méně úsporných opatření, aby se „zachránila budoucí generace„.
Egyptský prezident vypsal parlamentní volby
Egyptský prezident Mohammed Mursí stanovil prezidentským dekretem termín konání parlamentních voleb v Egyptě. Volby proběhnou kvůli nedostatku dohlížitelů ve čtyřech etapách, první začne volit 27. dubna Káhira a volby budou zakončeny 27. června v posledních šesti egyptských provinciích. V posledních parlamentních volbách v lednu 2012 zvítězilo se 40 % hlasů Muslimské bratrstvo, mateřská strana současného prezidenta Mursího, tento parlament však byl v červnu 2012 soudem rozpuštěn. Prezident Mursí a jeho Muslimské bratrstvo si podle BBC od nových voleb slibují ukončení politického neklidu a demonstrací v zemi. Egypt je politicky rozdělen mezi příznivce Muslimského bratrstva a liberálně-demokratickou opozici.