Podle prezidenta Peru Ollanta Humaly bylo do bezpečnosti země investováno více než 313 milionů USD. Peníze se použily hlavně na nové vybavení pro policii a na vybudování moderního systému komunikace bezpečnostních složek. Navíc měl prezident Humala investovat 470 milionů USD na vyšší platy policistů a vojáků, aby „jim zabezpečil důstojný plat a posilnil jejich morálku“. Zemí otřásly v poslední době vraždy, při kterých zemřel fotograf Luis Choy přímo na prahu svého domu a další muž podlehl zraněním po útoku v notářské kanceláři. Nicméně prezident Humala ujistil své občany, že policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti pracují na co nejlepším zabezpečení bezpečnosti obyvatel Peru.
Archiv štítku: investice
Střední Amerika získá od Interamerické rozvojové banky na 1, 6 miliardy USD
Interamerická rozvojová banka (IDB) investuje v průběhu letošního roku do zemí Střední Ameriky a Dominikánské republiky 1,56 miliardy USD. „Finanční prostředky budou využity především na zkvalitnění infrastruktur, dopravních služeb, sociálního prostředí a adaptování se na klimatické změny,“ řekl prezident IDB Luis Alberto Moreno. V roce 2012 země Střední Ameriky obdržely od IDB 2,14 miliardy USD, z toho 414 milionů USD bylo věnováno soukromému sektoru.
Ruští státní úředníci možná nebudou moci investovat v zahraničí
Navrhuje to ruský prezident Vladimir Putin prostřednictvím souboru zákonů, které se budou v nejbližších dnech projednávat na půdě ruského parlamentu. Jejich přijetí by znamenalo zavedení tříměsíční lhůty, během které by se museli vzdát zahraničních bankovních účtů a akcií všichni vysoce postavení úředníci, zákonodárci, soudci a ředitelé státem vlastněných podniků. Iniciativa je reakcí na fakt, že jsou státní úředníci a politici velmi často zapojeni do organizované finanční kriminality. Kritici návrhu namítají, že se jedná o ryze populistický krok, který nebude parlamentem schválen, a slouží pouze ke zvýšení popularity ruského prezidenta.
Saudská Arábie plánuje výstavbu nejvyššího mrakodrapu na světě
Saudská Arábie se chystá vystavět největší mrakodrap na světě, který má dosahovat výšky až 1000 metrů. Má tak předstihnout současnou nejvyšší budovu, která stojí v Dubaji ve Spojených arabských emirátech (SAE). Na projektování stavby se podílí stejná firma, která stojí i za slavným londýnským mrakodrapem The Shard (Střep). Samotné stavební práce pak provede saudsko-arabská stavební firma Bin Laden Group. Nový mrakodrap má stát v druhém největším saudsko-arabském městě a významném přístavu Jeddah. V budově bude především hotel a luxusní byty. Stavba by měla začít v půlce roku 2013 a trvat zhruba 5 let. Saudská Arábie v posledních letech masivně investuje do infrastruktury a výstavby bytového fondu.
Rumunská vláda plánuje opět otevřít dosud uzavřené doly
Ministr hospodářství Varujan Vosganian uvedl, že by připravovaný návrh zákona měl umožnit znovuotevření některých dolů, kde se nacházejí naleziště uhlí a uranu, rumunská vláda chce tímto krokem reagovat na poptávku zahraničních investorů. Rumunsko disponuje podle Evropské asociace pro uhlí a lignit (EURACOAL) na 650 miliónů tun zásob černého uhlí, z něhož je 252,5 miliónů tun komerčně využitelných. V současné době je v provozu 12 uhelných dolů, kdy za rok 2011 Rumunsko vytěžilo 35,5 miliónů tun uhlí. Asi 550 dolů bylo v roce 1997 kvůli neziskovosti zavřeno.
Exodus syrských podnikatelů se zrychluje
Již od začátku měl syrský konflikt negativní dopad na ekonomiku země, v současnosti konflikt trvá již 2 roky a stále větší počet podnikatelů se rozhoduje pro opuštění země a převedení svých aktivit do sousedních států. Zvýšená frekvence odchodu podnikatelů je rovněž způsobena přesunutím bojů do okolí měst Damašek a Aleppo, které jsou hlavními ekonomickými centry země. Z přílivu syrského kapitálu i podnikatelů těží okolní země, jako například Jordánsko či Egypt. Egyptské ministerstvo obchodu a průmyslu dokonce činí kroky k usnadnění adaptace nových syrských podnikatelů, kteří mohou být vzpruhou pro chřadnoucí egyptskou ekonomiku.
Do Srbska přichází 2 švédské společnosti
Švédská firma s nábytkem IKEA a oděvní společnost H&M otevřou v Srbsku své pobočky v průběhu roku 2013 až 2014. IKEA projevila zájem expandovat do Srbska již před lety, nicméně dosud se nemohla se srbskou vládou dohodnout na ceně a lokaci v hlavním městě Srbska Bělehradu. Rovněž v Bělehradu bude umístěna i 1. prodejna oděvní značky H&M. Obě společnosti jsou známé především pro svoje nízké ceny.
Guatemala chce získávat elektřinu ze sluneční energie
„Největší solární park ve Střední Americe bude v Guatemale,“ prohlásil prezident země Otto Pérez při návštěvě Španělska. Navrhovaná sluneční elektrárna vyžaduje investici zhruba 27 milionů USD a měla by generovat výkon 50 MW. Guatemalský prezident Otto Pérez se spolu se zástupci odborníků ze soukromého sektoru ve Španělsku účastnil Nového ekonomického fóra. Španělští investoři projevili také zájem podílet se na stavbě guatemalského kanálu, který by spojoval Atlantický a Tichý oceán.
Podnikatelé budou jednat o investicích v Guatemale, Nikaragui a Panamě
V Guatemale proběhne v období od 22. února do 2. března proběhne Britský týden, který pořádá velvyslanectví Velké Británie. Zástupci velkých firem z odvětví energetiky, těžby a telekomunikace a rozvíjení infrastruktur budou jednat o možných investicích v zemích Střední Ameriky. Jednání začne v Guatemale a poté se vydají i do Panamy a Nikaragui. Na setkání se podílí britská organizace Central American Business Council, ministerstvo zahraničních vztahů Velké Británie a telekomunikační skupina Cable and Wireless Communications.
ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti Albánii
Důvodem, proč skupina ČEZ zahájila proces mezinárodní arbitráže proti Albániii, je snaha o uhrazení škody, kterou způsobila součást českého ČEZ v Albánii – CEZ Shpërndarje. Škoda ve výši 270 milionů USD měla vzniknout v důsledku nechráněné investice CEZ Shpërndarje. Arbitráž může být zahájena poté, co uplyne 6 měsíců od zahájení jednání a strany nebudou schopny dohody. ČEZ bude usilovat o náhradu co největší sumy, kterou vložil do investic v Albánii. Albánská součást CEZ Shpërndarje působí v zemi od roku 2009. Nicméně v posledních měsících se objevily spory o dodávkách a distribuci elektřiny. V lednu 2013 byla skupině ČEZ odebrána licence Albánským regulačním úřadem.
Výstavbu elektráren v Černé Hoře a Srbsku již provázejí problémy
Nevládní organizace z Černé Hory a Srbska se dohodly na jednání v černohorském městě Bijelo Polje, že zablokují výstavbu 2 elektráren na řece Lim v obou zemích, které by podle nich mohly rapidně zhoršit okolní prostředí, přestože Černá Hora i Srbsko chtějí výstavbou pomoci špatné hospodářské situaci v zemích. Kanadská společnost REV se zavázala investovat 198 miliónů USD do nových elektráren.
Albánie bojuje se špatným stavem ekonomiky snížením úrokové sazby
Albánská centrální banka ve středu snížila úrokovou sazbu o 0,25 % na 3,75 %, aby se pokusila oživit ekonomiku v zemi. Snížení úrokové sazby by mělo pomoci snížit náklady na financování, zvýšit úroveň ekonomiky a přilákat investory. Podle zprávy Světové banky (SB), uveřejněné v prosinci 2012, Albánie čelí riziku dvojité recese, která by mohla mít vážný dopad na celkovou hospodářskou situaci v zemi včetně zvýšení již tak vysoké nezaměstnanosti.
Albánie vytvořila další překážku na cestě do EU
Česká republika pohrozila blokací přistoupení Albánie do EU kvůli jejímu sporu s českou elektrárenskou společností ČEZ. Český premiér Petr Nečas uvedl, že vidí odebrání lincence od ČEZ v Albánii za negativní signál, který by mohl velmi ohrozit dosavadní oboustranné přátelské vztahy. Albánský ministr hospodářství Edmond Haxhinasto ve čtvrtek reagoval na ochlazení vztahů s ČR tím, aby byly spor ohledně ČEZ a integrace do EU posuzovány odděleně. Albánie se nyní především obává ustoupení zahraničních investic do země a odklon od Albánie ze zemí střední a východní Evropy.
Rumunsko získalo významnou investici do větrné energie
Konsorcium mezi italskou energetickou firmou ERG Renew a ruskou plynárenskou společností LUKOIL-Ecoenergo LUKERG Renew v uúterý představilo plány na investici v hodnotě 180 miliónů USD do větrné farmy v oblasti Tulcea ve východním Rumunsku, projekt by měl začít v roce 2014. V posledních letech je Rumunsko zajímavé pro investory především v oblasti větrné a solární energie. Podle analytiků však zájem investorů do větrné energie pravděpodobně brzy opadne a Rumunsko by se mělo připravit na změny.
Slovinsko se obává investic po vstupu Chorvatska do EU
Slovinsko dosud plnilo překlenovací roli mezi EU a bývalými jugoslávskými státy, po vstupu do EU v červenci 2013 může Chorvatsko nahradit Slovinsko v této roli a stát se tak zajímavější pro zahraniční investory. Švédská IKEA se rozhodla zřídit 1. obchodní dům v Chorvatsku za 131 miliónů USD, evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair postaví svoji další základnu v chorvatském Zadaru v hodnotě 92 miliónů USD. Slovinsko trpí nedostatkem investorů v zemi i kvůli špatné spolupráci mezi vládou a místními úřady, nepřizpůsobivému pracovnímu trhu a požadavkům na vysoké mzdy v porovnání se zbylými zeměmi západního Balkánu. Do budoucna plánuje Slovinsko, aby přilákalo zpět investory, snížit daně pro firmy, prodat některé státní telekomunikační a čerpací společnosti a banky a liberalizovat pracovněprávní předpisy.