Pátou nocí probíhaly po celém Turecku protesty proti vládě, policie použila v hlavním městě Istanbulu proti demonstrantům slzný plyn a vodní děla. Nepokoje pokračují navzdory omluvě místopředsedy Bulent Arinca za zásah policie proti demonstrantům v Gezi parku na konci minulého týdne. Ve středu by se měl místopředseda setkat se zástupci demonstrantů. Další 25 lidí bylo zatčeno ve městě Izmir, opozice dále vyzývá k protivládním protestům. K dvoudenní stávce pracovníků veřejného sektoru se ve středu připojí i konfederace obchodních odborů. Podle místopředsedy Arince protesty způsobily škody za 37 milionů USD.
Archiv rubriky: Zdroje
Zástupci Venezuely jsou na konferenci zaměřené na větrnou energii
Nyní 69 % elektřiny, kterou Venezuela spotřebuje, pochází z vodních elektráren. Venezuela by ráda rozšířila využití obnovitelných zdrojů. Zástupci Venezuely se v těchto dnech účastní sedmého ročníku Světové konference o větrné energii v hlavním kubánském městě Havaně. „Venezuela přijela na konferenci, aby získala nové poznatky o výrobě větrné energie“, řekl Manuel Palma, inženýr zabývající se využitím elektřiny. Dodal, že na poloostrovech Paraguaná a Guajira v současnosti týmy techniků zkoumají tamní podmínky pro výrobu větrné energie.
Latinská Amerika a Karibik vítají příležitost obchodovat s Čínou
Latinská Amerika a karibské státy chtějí rozšířit své obchodní vztahy s Čínou a zároveň snížit svoji závislost na USA, zaznělo na regionálním fóru v pátek, z úst Jose Rivery Banueta, generálního tajemníka stálé konference politických stran Latinské Ameriky a Karibiku. Dále dodal, že investice a společné projekty s Čínou jsou v Latinské Americe vítány. Připomněl, že Mexiko, z něhož Banuet pochází, obchoduje s USA v objemu 85 %, přičemž pro samotnou zemi je, jak generální tajemník uvedl, diverzifikovat své mezinárodní aktivity i na obchod s nejrychleji se rozvíjející ekonomikou světa. Banuet přitom volá po transformaci šedé ekonomiky zejména v oblasti fosilních paliv do tzv. zelené politiky s globálním dosahem. Vzájemné obchody mezi Čínou a Latinskou Amerikou minulý rok dosahovaly sumy 261 miliard USD.
Dominikánská republika odmítla těžbu nerostů v tropickém pralese
Vláda Dominikánské republiky nevyhověla žádosti kanadské těžařské firmy Falconbridge těžit nikl a některé minerály ve své zemi. Firma Falconbridge chtěla těžit v hornatých oblastech uvnitř tropického pralesa. Ministr životního prostředí návrh těžařské firmy odmítl v souladu s doporučením Rozvojového programu OSN. Podle vyjádření vlády by těžba negativně ovlivnila blízké okolí.
Severní Korea dál pokračuje v jaderném programu, zaznělo na americkém think-tanku
Severní Korea pokračuje ve svém jaderném programu. Postupně začíná oživovat reaktor v Yongbyonském komplexu, zaznělo na úterním americkém think-tanku. Severokorejští představitelé už v dubnu slíbili, že v nejbližší době dojde k yongbyongského reaktoru, který je schopen vyrobit obohacené plutonium, které může být součástí jaderné zbraně. Reaktor byl uzavřen už v červnu 2007 a byla zde zničena ochlazovací věž. Ještě do konce tohoto týdne se chystá setkání čínského a amerického prezidenta, kde by severokorejský jaderný program měl být hlavní součástí jejich rozhovorů.
Salvadorská žena, které nebyla povolena interrupce, již podstoupila císařský řez
Vážně nemocná Salvadorka Beatriz, které Nejvyšší soud Salvadoru neudělil výjimku na umělé přerušení těhotenství, již podstoupila předčasný císařský řez. Žena trpí onemocněním imunity a taky ledvinovými problémy a donošení plodu představovalo riziko pro její život. Plod se vyvíjel bez mozku a zemřel 5 hodin po porodu. Doktoři se pro zákrok rozhodli v neděli, když Beatriz dostala porodní bolesti, přičemž trvala na tom, že zákrok není v rozporu se soudním rozhodnutím. V současnosti je žena již stabilizována v intenzivní péči lékařů. Nicméně její případ vyvolal světovou debatu o právech matek v zemích, kde umělé přerušení těhotenství není povoleno, jak je tomu i v případě Salvadoru od roku 1999. Lékaři a matce, kteří by zákaz porušili, hrozí 50 let vězení.
Americká policie může zadrženým odebírat vzorky DNA bez soudního povolení
Americký Nejvyšší soud rozhodl o tom, že američtí policisté budou moci zadrženým osobám, které ještě nebyly usvědčeny, odebírat z úst vzorek DNA bez soudního povolení. Soud uvedl, že nové opatření by mohlo pomoci vyřešit některé staré případy. Jeden ze soudců přirovnal odebrání vzorku DNA z úst ke snímání otisků prstů či k pořízení fotoportrétu. Soudci, kteří hlasovali proti, označili nové opatření za nepřiměřené a protiústavní. Jeden z nich upozornil na to, že v praxi by postup mohl vést k vytvoření národní databáze DNA.
Čína a Kostarika uzavřely dohodu o vzájemné spolupráci
Čínský prezident Xi Jinping a jeho kostarický protějšek prezidentka Laura Chinchilla se v pondělí dohodli na zlepšení komunikace a spolupráce mezi oběma státy v oblasti rozvoje a bilaterálních vztahů. Podle obou představitelů svých zemí vztahy mezi Čínou a Kostarikou mají být modelovou ukázkou spolupráce dvou kulturně odlišných států. Obě země chtějí spolupracovat především v oblastech energetiky, obchodu, kultury a vzdělávání. Kostarika je také zemí, která bude příští rok předsedat Společenství Latinské Ameriky a Karibiku.
NATO bude diskutovat o výcviku bezpečnostních složek Libye
Ministři obrany NATO budou kvůli vzrůstající přítomnosti teroristické skupiny al-Kaida na jihu Libye diskutovat o možnosti výcviku libyjských bezpečnostních složek. Požádal o to libyjský premiér Ali Zeidan na setkání s generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussen minulý týden. Ministři obrany budou také mluvit o výcviku bezpečnostních sil Afghánistánu a poprvé o kyberbezpečnosti. V Libyi hrálo NATO důležitou roli při pádu režimu vůdce Muammara Kaddafiho. Ustavilo bezletovou zónu a preventivně letecky zasáhlo. Libye je nyní v bezpečnostním vakuu, které se nedaří vládě zaplnit. Na jih země se přesunula řada islamistů z Mali.
Začal soud s americkým vojínem Bradleym Manningem
Vojín Bradley Manning je obžalován z toho, že předal tajné vojenské a diplomatické dokumenty serveru WikiLeaks. Hrozí mu doživotní vězení. Obžaloba chce před soud postavit více než 100 svědků a proces by měl trvat nejméně do srpna. Vojenský prokurátor Joe Morrow uvedl, že Bradley Manning systematicky shromažďoval tajné dokumenty, které posléze umístil na internet, čímž umožnil nepříteli, aby je získal. Prokuratura se snaží dokázat, že vojín zveřejněním tajných materiálů o válce v Afghánistánu a Iráku pomohl nepříteli. Obhájce David Coobs označil Manninga za „mladého a naivního, ale s dobrými úmysly.“ Obhajoba tvrdí, že vojín se pouze snažil dokázat, že USA se ve své zahraniční politice nechovají vždy zcela správně.
V Egyptě odsoudili 5 cizinců k trestu smrti za pašování drog
Egyptský soud odsoudil k trestu smrti pověšením 5 cizích státních příslušníků. Jedná se o občana Velké Británie, 3 ze Seychel a Pákistánce. Čtyři prvně jmenovaní byli v soudní síni v Hurghadě drženi v kleci. Pátý byl odsouzen v nepřítomnosti, protože se mu podařilo utéct při zatýkání. Odsouzeni byli zatčeni v roce 2011 za držení 3 tun hašiše. Britské ministerstvo zahraničí údajně dělá vše proto, aby k rozsudku nedošlo. Odsouzeným byla zároveň uložena pokuta ve výši více než 13 milionů USD. Proti verdiktu soudu se mohou odvolat. Rozsudky smrti se v Egyptě provádí výjimečně.
Uruguayský prezident zrušil státní návštěvu Itálie
Prezident Uruguaye José Mujica měl v úterý a ve středu navštívit Itálii a završit tak cesty po Evropě a Asii, na které vyrazil 22. května. Zdravotní stav osmasedmdesátiletého Josého Mujica se avšak zhoršil. Podle lékařů se jedná pouze o vyčerpání a doporučili uruguayské hlavě státu odpočinek, hospitalizace nebyla nutná. Prezident Uruguaye José Mujica tedy zůstane do středy v aktuálním místě pobytu Madridu, poté se vrátí do své země.
Bývalý prezident Středoafrické republiky opouští Kamerun, uchýlil se zde po vojenském převratu
Svržený prezident Francois Bozize, který se do sousedního Kamerunu ukryl po březnovém vojenském převratu ve Středoafrické republice, nyní opouští zemi. Údajně měl zamířit do Keni, zatím není jasné, zdali zemi opouští dobrovolně. Na konci minulého týdne totiž nová vláda Středoafrické republiky, která je složená z rebelů v tzv. Selekově koalici, vydala na exprezidenta mezinárodní zatykač za zločiny proti lidskosti během jeho vlády. Ve Středoafrické republice i nadále probíhají protesty, okolní státy se již v dubnu dohodly na vyslání 2 000 jednotek, které mají pomoct stabilizovat bezpečnost země.
Protesty v Turecku pokračují dvoudenní stávkou
Konfederace pracovníků veřejného prostoru vyzvala k dvoudenní stávce důsledkem probíhajících protivládních demonstrací po celém Turecku. Úterní a středeční stávka by měla dopadnout na provoz škol, univerzit i státních úřadů. Konfederace, která sdružuje na 240 000 zaměstnanců a na 11 odborů, nazvala jednání vlády za „státní teror“ a obviňuje vládu z oslabování demokracie v zemi. Protesty si vyžádaly již druhou oběť, tisíce lidí bylo zatčeno. Premiér Erdogan odjel na návštěvu do Maroka a tvrdí, že se situace v zemi zlepšuje.
Zaměstnání v Japonsku bylo v měsíci duben dostupnější
Najít pracovní místo v Japonsku bylo v dubnu nejsnazší od roku 2008, uvedla vláda ve své zprávě, zveřejněné v pátek. Podle japonské vlády je nezaměstnanost v zemi poměrně nízká a pohybuje se kolem 4,1 %. Poměr nabídek zaměstnání a žadatelů o zaměstnání se zvýšil ve druhé části dubna o 0,89, přičemž v předcházejícím měsíci byla jeho hodnota 0,86. Z dat, zveřejněných vládou tedy vyplývá, že 89 pracovních pozic bylo dostupných pro každého stého žadatele o zaměstnání. To je nejlepší výsledek od července 2008, tedy v období před globální finanční krizí.
Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO
Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný, organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.
Čína, Indie a Pákistán navyšují jaderný arzenál, ostatní země jej redukují
Tři asijské země, které disponují výraznou jadernou silou, za minulý rok svůj jaderný arzenál zvýšily, zatímco jiné země přistupují na opačnou strategii, zaznělo v pondělí v oficiálním prohlášení Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI). Čína má například nyní k dispozici 250 jaderných hlavic, což je o 10 více než v předcházejícím roce 2012. Jaderný arzenál Pákistánu se nyní pohybuje kolem 100 až 120 jaderných hlavic a Indie disponuje přibližně 110 jadernými hlavicemi, informoval SIPRI. Pro srovnání má Francie stálý počet 300 jaderných hlavic a Velká Británie 225. Nejvíce jaderného arsenálu mají Spojené státy americké a Rusko, oba státy však přikročily k razantní redukci jaderných hlavic. USA snížily stavy z počtu 8 000 na 7 700, Rusko dokonce z 10 000 na 8 500.
Venezuela chce posílit vztahy s Nikaraguou
Vlády Venezuely a Nikaraguy se dohodly na setkání v městě Managua na posílení vzájemné spolupráce mezi oběma zeměmi. Venezuelský prezident Nicolás Maduro během své oficiální návštěvy země prohlásil, že „od teď se dočkáme intenzivnější spolupráce“ v oblastech, jako jsou energetická politika, potravinová oblast, finance či turismus. Prezident Maduro navštívil Nikaraguu poprvé od doby, kdy nastoupil do úřadu před 6 týdny. Nikaragua je členem regionální organizace Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky (ALBA), jejíž hlavním státem je právě Venezuela a do níž patří i Bolívie, Kuba a Ekvádor.
Nukleární jednání s Íránem se točí v „v bludném kruhu“
Přes intenzivní dialog od ledna 2012 o vojenské dimenzi nukleárního programu Íránu nedošlo k dohodě, řekl Yukiya Amano, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Dle něj se jednání „točí v bludném kruhu“. MAAE stále nezískala strukturovaný přístup k dokumentům. Inspektoři nemohli do vojenského zařízení Parchin, jižně od Teheránu, od roku 2011, i když je možné, že by tam nic nenašli, protože je tam zřetelná aktivita ze strany Íránu.
Čína a USA by se měly dohodnout na společném přístupu v otázce kybernetických útoků
Čína a Spojené státy americké souhlasily se započetím rozhovorů o regulaci hackerských aktivit, o pravidlech kyber-bezpečnosti a komerční špionáže. Vzájemné rozhovory na diplomatické úrovni by měly začít v červenci. Základ těchto rozhovorů by už dopředu položili čínský prezident Xi Jinping a americký prezident Obama, kteří se mají setkat příští pátek. Čínská strana avšak trvá na tom, že i ona je obětí celosvětových kybernetických útoků a nikoli jejich pachatelem, zároveň popírá důkazy nashromážděné Pentagonem. V sobotu hovořil o rostoucích kyber-útocích v globálním měřítku ministr obrany Chuck Hagel na konferenci v Singapuru. Mimo jiné se prezidenti mají věnovat i záležitosti kolem Severní Koreje, kde kybernetické útoky byly jedním z prvků zastrašovací strategie severokorejských představitelů.
Turecký premiér odmítá možnost „Tureckého jara“
Již čtvrtým dnem pokračují protivládní demonstrace v Turecku, premiér Recep Tayyip Erdogan odmítá, že by se mohlo jednat o „Turecké jaro“. Demonstranty nazval extrémisty a obvinil opozici z podněcování občanů k nepokojům. Proti demonstrantům zasahuje policie slzným plynem a vodními děly. Prezident Abdullah Gul mezitím vyzývá ke klidu, byť uznává, že občané mají právo na demonstrace. Lidí v ulicích obviňují tureckou vládu z autoritářství a ze snahy vnutit společnosti konzervativní islámské hodnoty, čímž mají porušovat právo na osobní svobodu občanů. Více než 1 700 lidí bylo zatčeno, protesty propukly v 67 městech po celém Turecku.
Novým palestinským premiérem byl jmenován Rami Hamdallah
Palestinský prezident Mahmud Abbas jmenoval novým premiérem Rami Hamdallah, který je dlouholetým členem Fatahu. Nový premiér je nicméně bez zkušeností v politice, dosud působil jako předseda volební komise a ředitel univerzity Al-Najah na Západním břehu. „Vláda bude vytvořena během následujících dní. Většina ministrů z končící vlády zůstane a já přivedu nového ministra financí,“ uvedl premiér. Odstupující premiér Fayyad podal demisi 13. dubna.
Čína i nadále bude pokračovat v střežení území ve východočínském moři
Čína chce i nadále pokračovat v hlídání oblasti kolem sporných ostrovů ve východočínském moři, které si nárokuje Japonsko, řekl v neděli v Singapuru zastupující šéf generálního štábu čínské lidové armády generál Qui Juango. Podle něj jsou čínské námořní hlídky v této oblasti legitimní a to proto, že Japonská nadvláda na ostrovy je sporná. „Náš postoj k území v oblastech východočínského a jihočínského moře je takový, že jsou součástí Číny,“ dodal ve svém singapurském projevu generál Quit Juango. Jeden z delegátů singapurské konference ovšem připomněl rostoucí skepticismus vůči „mírovým snahám“ čínského námořnictva v oblasti. Čína si totiž kromě ostrovů ve východočínském moři nárokuje i území v jihočínském moři a je ve sporu s Brunejí, Malajsií, Filipínami a Vietnamem.