Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou začnou v pondělí ve Washingtonu

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinou, které byly přerušeny v roce 2010, začnou v pondělí večer ve Washingtonu. Prohlášení přišlo jen pár hodin poté, co Izrael schválil propuštění 104 palestinských vězňů. V neděli večer ministr Kerry telefonoval s izraelským premiérem Netanyahu a palestinským prezidentem Abbasem. Oba vyjádřili souhlas, že jednání bude sloužit na vytvoření procesního plánu, jak jednání budou pokračovat v dalších měsících. Izraelskou delegaci povede ministryně spravedlnosti Tzipi Livni a palestinskou Saeb Erekat.

V kuvajtských volbách utrpěli porážku šíité

Kuvajtští šíité, kteří tvoří 30 % populace, získali v nových volbách do kuvajtského 50 členného parlamentu pouze 8 křesel oproti 17, které drželi po posledních prosincových volbách. V novém parlamentu naopak získali 3 křesla liberální poslanci a svou pozici z 5 na 7 křesel posílili i zástupci kuvajtských sunnitů. Nejvíce křesel, 24, získali tradičně zástupci lokálních kmenových skupin. Část opozice, složená z liberálů, islamistů i lokálních kmenů, nové parlamentní volby bojkotovala na protest proti volebnímu zákonu, který podle ní umožňuje vládnoucí rodině manipulovat s výsledky. Bojkot však nebyl tak rozsáhlý, jako v případě předešlých voleb v prosinci 2012.

Egyptský ministr zahraničí Nabil Fahmy vyzývá ke klidu

Po násilí v Káhiře, kdy zemřely desítky lidí, nový ministr zahraničí Egypta Fahmy řekl, že je potřeba, aby skončilo podněcování k násilí a použití násilí. Vláda by chtěla pokračovat v práci, ale na to dle něj potřebuje zastavení násilí. U mešity Rabaa al-Adawiya nadále zůstávají příznivci Muslimského bratrstva, přestože ministr vnitra Mohamed Ibrahim opakovaně varoval, že brzy bude tábor protestujících rozptýlen. O víkendu bylo zabito též 10 islamistů armádou na Sinajském poloostrově. Kritika bezpečnostních složek zní ze všech stran, ministr Fahmy ale brání zákrok, protože když obě strany na sebe střílí, je zřejmé, že budou oběti.

Ropná katastrofa v Mexickém zálivu byla odvrácena

Poté, co v úterý vypukl požár na těžební plošině nedaleko pobřeží Louisiany, nebylo jasné, kdy se podaří oheň uhasit. Ve čtvrtek představitelé The Bureau Safety and Environmental Enforcement oznámili, že se podařilo požár dostat pod kontrolu. Nehoda byla způsobena prosakujícím zemním plynem z vrtu a vlivem sedimentu a písků, které narušily stabilitu vrtu. V úterý ráno společnost Walter Oil and Corp. během přípravných prací na těžbu ztratila kontrolu nad prosakujícím plynem, který se následně vznítil. Společnost oznámila, že integrita konstrukce zůstala neporušena a katastrofa byla tedy odvrácena. Při této nehodě nedošlo k žádnému zranění.

Protesty v Egyptě si vyžádaly další desítky mrtvých

Doktoři tvrdí, že při posledních nepokojích v Káhiře zemřelo více než 100 lidí a 1500 je zraněných. Dle ministerstva zdravotnictví je počet obětí 38. V noci na sobotu demonstrovali podporovatelé sesazeného ex-prezidenta Mursi, kteří se shromažďují ve čtvrti Nasr, i jeho odpůrci, kteří se sešli na náměstí Tahrir. Mluvčí Muslimského bratrstva Ahmed Nashar popsal situaci u mešity ve čtvrti Nasr: „Když jsem přijel, kulky svištěly kolem uší.“ Dodal, že to bylo brutální. Střety začaly, když se protestující pokusili zablokovat hlavní silnici. Muslimské bratrstvo vyzývá svět, aby zasáhl. Ministr vnitra  Mohammed Ibrahim přislíbil, že čtvrť Nasr bude vyklizena, protože místní jsou obtěžováni demonstranty. Také informoval, že ex-prezident Mursi bude převezen do vězení Torah. V Alexandrii bylo nejméně 10 lidí zabito při střetech mezi soupeřícími stranami. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton hluboce odsuzuje poslední vývoj událostí v Egyptě. Britský ministr zahraničí William Hague vyzývá k dialogu.

Maďarsko hodlá splatit půjčku od MMF v předstihu

Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že Maďarsko splatí půjčky od MMF v předstihu o několik měsíců. Maďarsko si v letech 2008 a 2009 během globální finanční krize půjčilo od MMF celkem 26 miliard USD a zbývá uhradit finanční závazek zhruba 27 miliardy USD. Většinu z této částky hodlá Maďarsko splatit do konce tohoto léta a zbytek v následujícím roce. Premiér Orbán ohlásil oficiálně na konferenci pořádané v rumunském městě Baile Tusnad, že Maďarsko uhradí celou částku před termínem letos v létě.

Eurozóna schválila uvolnění další finanční pomoci Řecku

Ministři financí eurozóny EuroGroup umožnili vyplatit další finanční pomoc ze záchranného úvěru pro zadlužené Řecko. Výpomoc zhruba 7,6 miliard USD musí ještě schválit v jednotlivých členských státech EU. Uvolnění další části pomoci je podle EuroGroup už jen formalita, jelikož země splnila legislativní podmínky, které žádali mezinárodní věřitelé MMF, ECB a Evropská komise. Řečtí poslanci schválili nový daňový zákon a uskutečnili poslední kroky k dokončení kontroverzního přesunu státních úředníků. Řecko má od věřitelů slíbeno celkem 318 miliard USD a zatím obdržely zhruba 90 % této částky. Trojka mezinárodních věřitelů bude na podzim zjišťovat, zda vláda bude potřebovat další úspory ke splnění rozpočtových cílů pro roky 2015 a 2016. Vládní koalice však další úspory odmítá, protože vůči pomoci narůstá odpor ve společnosti.

Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu

Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.

Argetinsko-paraguayský vztah se vyostřuje kvůli jáderné elektrárně

Argentina jako jeden z největších producentů jaderné energie plánuje vybudovat další jadernou elektrárnu, a to v oblasti Formosa, která leží na hranici Argentiny a Paraguaje. Tento krok pobouřil Paraguay kvůli neochotě Argentiny přistoupit na společný dialog ohledně jaderného projektu. Paraguay oficiálně žádala Argentinu o konzultace, země to ale ignorovala. Později se Argentina vyjádřila, že dialog s Paraguají není možný, jelikož jí bylo pozastaveno členství ve sdružení volného obchodu Mercosur a protože je paraguayská vláda nelegitimní. Paraguay společně s Argentinou patří mezi zakládající členy Mercosuru (5 členů), ale v souvislosti s obviněním a odvoláním paraguayského prezidenta Fernanda Luga, bylo zemi pozastaveno členství. Poslední paraguayské snahy skončily ostrou výměnou názorů, kdy paraguayská politička Olga Ferreira de Lopez nazvala argentinskou prezidentku Cristinu Fernandez de Kircher perverzní ženou. Možnost dialogu je tak na mizivé úrovni. Paraguay se proto obrátila na OSN, aby zasáhla do sporu.

USA zdržují dodávku stíhaček do Egypta

Čtyři stíhačky F-16 měly být dodány z USA do Egypta, ale jejich dodání se opozdí dle mluvčího Pentagonu George Little kvůli současné situaci v Egyptě. Dodal: „Zůstáváme věrní  americko-egyptskýmu obrannému vztahu, protože zůstává základem našeho širšího strategického partnerství s Egyptem a slouží jako jeden z pilířů regionální stability.“ Ministr obrany USA Hagel o rozhodnutí informoval egyptského ministra obrany generála al-Sisi. USA stále zkoumají, zda v Egyptě nedošlo k převratu, protože pak by existovaly právní nároky na zastavení vojenské pomoci do Egypta. Dříve americké úřady tvrdily, že 4 stíhačky F-16 mají být dopraveny, jedná se o součást již dříve schválené dodávky 20 letadel, z nichž již 8 bylo dodáno. Dle analytiků je nynější rozhodnutí způsob, jak USA ukazují Egyptu, že nesouhlasí se současnou situací.

Africká unie žádá Súdán o prodloužení lhůty pro uzavření transportu jihosúdánské ropy

Minulý měsíc se súdánská vláda rozhodla pro přerušení transportu ropy Jižního Súdánu přes své území a stanovila termín 7. srpna na vyřešení sporů.  Důvodem ultimáta je údajná podpora Jižního Súdánu rebelů, kteří působí na hranicích států. Africká unie (AU) ve středu požádala prostřednictvím dopisu súdánskému ministrovi zahraničí o prodloužení termínu. Jižní Súdán přitom obnovil produkci teprve v dubnu, zastavena byla od ledna 2012 důsledkem sporů mezi oběma státy nad výši transportních poplatků.

Austrálie se vyjádřila k možnému referendu ohledně vystoupení Velké Británie z EU

Austrálie jako poslední země zasáhla do emotivní debaty, která by mohla vyústit v referendum ohledně setrvání Velké Británie v EU. Australský ministr zahraničí Bob Carr zaslal dopis s vyjádřením a doufá, že Velká Británie nadále zůstane součástí bloku jako silný a efektivní člen. Dopis byl zveřejněn na internetových stránkách britského ministerstva zahraniční jako součást průzkumu, který provádí Velká Británie. Premiér David Cameron slíbil, že referendum uspořádá koncem roku 2017, pokud jeho strana vyhraje nadcházející parlamentní volby. Premiér Cameron se tak rozhodl v reakci na obavy veřejnosti o vměšování EU do vnitřních záležitostí země a na možnost větší integrace zemí měnové unie. Austrálie se tak zařadila k zemích jako USA a Japonsko, které také vyjádřily své preference pro setrvání země v EU. Francie a Německo vyjádřily obavy, že Velká Británie se pokusí zneužívat své postavení a diktovat si speciální podmínky členství. Nicméně průzkumy veřejného mínění naznačují, že více Britů si přeje vystoupit z EU.

Egyptsky ministr obrany volá po podpoře občanů

Hlavní představitel egyptské armády a ministr obrany generál Abdel Fattah al-Sisi vyzval v televizním projevu všechny Egypťany, aby v pátek vyšli do ulic. „Naléhám na všechny občanu, aby v pátek vyšli do ulic, vyjádřili svou vůli a poskytli mě, armádě a policii mandát postavit se možnému násilí a terorismu,“ prohlásil generáal Sisi. Podle BBC tak generál Sisi ukázal, kdo skutečně v Egyptě drží moc – nikoli přechodný prezident Mansour, ale armáda. Mohamed el-Beltagy, vedoucí člen Muslimského bratrstva, strany, ke které patří armádou svržený prezident Mursí, prohlásil, že generál Sisi „volá po občanské válce, aby tak ochránil svůj vojenský puč.“

Střety mezi příznivci a odpůrci ex-prezidenta si vyžádaly další mrtvé

Úterní násilí vypuklo před svítáním poblíž protestu Muslimského bratrstva u univerzity v Káhiře, kde se podporovatelé shromažďují již od sesazení ex-prezidenta Mohammeda Mursi. Střety si vyžádaly 9 lidských životů. Policejní zdroje říkají, že se stovky příznivců Muslimského bratrstva dal\ do boje s místními rezidenty. Bratrstvo to popisuje jako násilí proti poklidnému protestu, obviňují z něj násilníky podporované ministerstvem obrany. Egyptský generální prokurátor zadržel 22 příznivců ex-prezidenta Mursi, kteří jsou obviněni z napadení oponentů v centru Káhiry. V prohlášení Bratrstva stojí: „Vedoucí představitelé vojenského převratu nadále terorizují pokojné demonstranty v Egyptě.“ Mezitím rodina ex-prezidenta Mursi řekla, že bude žalovat armádu, že ho drží bez obvinění. Někteří obyvatelé čtvrti, kde se podporovatelé Muslimského bratrstva shromažďují žádají, aby demonstranti byli přemístěni. Očekává se, že soud brzy rozhodne tak, aby armáda mohla demonstraci ukončit. V oblasti Sinaje islamisté stupňují násilí, byl zabit policista a civilista.

V Mexickém zálivu hoří ropná plošina

V úterý ráno vypukl požár na ropné plošině přibližně 88 km od amerického státu Louisiana. Požár nastal po prudkém vývěru zemního plynu z podmořského vrtu. Ihned bylo evakuováno 44 pracovníků plošiny. Problémem je, že se nedaří uhasit vzniklý požár. V oblasti poškozené plošiny byla zrušena letecká i námořní doprava. Americké úřady vyslaly do oblasti inspektory životního prostředí, kteří nahlásili v blízkosti vrtné plošiny ropné skvrny, které se ale poměrně rychle rozpouštějí. Prozatím není zcela jasné, co přesně bylo příčinou nehody na plošině. Vrtnou plošinu provozuje společnost Hercules na základě smlouvy s těžařskou společností Walter Oil & Gas Corporation.

Al-Kaida přiznala odpovědnost za útoky na vězení v Iráku

V internetovém prohlášení se odnož teroristické skupiny al-Kaida, která sebe nazývá Islámský stát v Iráku a Levantě, přiznala k dvou masivním útokům na vězení Abu Ghraib a Taji, které osvobodily na stovky vězňů. Skupina útoky připravovala několik měsíců. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Wissam al-Firaiji řekl, že teroristé byli dobře vyzbrojeni. V prohlášení ministerstva obrany je, že útočníkům pomohli někteří dozorci.

Prezident Jižního Súdánu vyměnil celý kabinet po sporu s viceprezidentem

Prezident Salva Kiir rozpustil vládu, důvody nicméně neuvedl. Podle analytiků jde o výsledek dlouhotrvajícího sporu mezi viceprezidentem Riekem Macharem a prezidentem. Jižní Súdán je nestabilní zemí, ekonomickou situaci ovlivňují především neshody se sousedním Súdán, přes něhož je transportována ropa, která kvůli sporům mezi zeměmi byla na rok zastavena, což negativně ovlivnilo oba státy. Pagan Amum, který byl hlavní vyjednávač mezi Jižním Súdánem a Súdán, byl rovněž z vlády odvolán. V červnu odvolal prezident dva ministry, důvodem bylo obvinění z korupce.

Evropská komisařka pro spravedlnost podporuje bulharský boj proti vládní korupci

Evropská komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová podporuje bulharské demonstranty, kteří již 5 týdnů vycházejí do ulic na protest proti vládní korupci. Svojí podporu v boji proti korupci vyjádřila i na sociální síti Twitter a při online rozhovoru v diskuzním pořadu s názvem „Dialog občanů v Sofii“. Lidé vyzývají komisařku Redingovou k pomoci reformovat nejchudší členskou zemi EU. Komisařka Redingová v této souvislosti vyjádřila znepokojení s prací komisaře pro politiku regionálního rozvoje Johannese Hahna, který má dohlížet na výdaje nejchudších zemí EU. Bulharsko, stejně jako jeho sousední postkomunistické země, spoléhá na pomoc při financování jeho slabé ekonomiky ze strany EU. Komisařka Redingová dodává, že pokud bude chtít Evropská komise zasahovat, musí jasně vidět jak pracují s finančními prostředky.

Austrálie volá po rozvoji uranového sektoru

Australský ministr nerostných zdrojů Gary Gray ve svém projevu na konferenci o australském uranu řekl, že je nutné, aby se australský uranový průmysl pozvedl a zvyšoval svou produkci. Je podle něj důležité mít takový uranový průmysl, který dokáže pokrýt celosvětovou poptávku, která podle odhadů brzy překoná stávající nabídku. Austrálie disponuje téměř 40 % světových zásob uranu, ale zásobuje pouze 19 % světového trhu. Čína je jedním z největších odběratelů na světě, která sama produkuje přibližně 1000 tun za rok, ale podle predikcí bude do roku 2020 spotřebovávat 20 000 tun ročně. Stejně tak významným odběratel bude Indie. V Indii a Číně má podle plánů během dvou následujících dekád vzniknout 35 reaktorů. To jsou významné příležitosti pro australský uranový průmysl, které je nutné využít.

Stovky vězňů utekly z iráckých věznic

Nejméně 20 příslušníků bezpečnostních složek bylo zabito při bojích ve dvou věznicích poblíž hlavního města Bagdádu, západně v Abu Ghraib a severně v Taji. Zprávy říkají, že nejméně 500 vězňů uteklo, ale vláda nepotvrdila přesný počet. V minulosti při několika útocích na věznice uprchly desítky vězňů. Nejmenovaný příslušník bezpečnostních složek řekl: „Je to jasně teroristický útok provedený al-Kaidou na osvobození usvědčených teroristů s al-Kaidou.“ Řada utečenců byla odsouzena k trestu smrti. Útok na vězení začal v neděli večer, teroristé použili minometné granáty, a poté bomby v autech a sebevražedné atentátníky. Situaci získali zpět pod kontrolu úřady v pondělí ráno za pomoci vrtulníků. Sunnité si dříve na demonstracích stěžovali, že někteří vězni jsou drženi neoprávněně a někdy jsou i mučeni.

EU zařadila vojenské křídlo Hizballahu na seznam teroristických organizací

Ministři zahraničních věcí států EU se dohodli na zařazení vojenského křídla libanonského Hizballahu na seznam teroristických organizací. K tomuto kroku byl třeba souhlas všech 28 členských států. Umožňuje to zmrazit aktiva organizace v EU a posílat jí finance se stalo ilegální. Některé členské státy EU se obávají, že tento krok destabilizuje situaci v Libanonu. Upozorňují, že je obtížné rozlišit mezi politickým a vojenským křídlem. USA přivítali tento krok, jelikož mají Hizballah na seznamu teroristických organizací již několik let. V pátek se libanonská vláda snažila přemluvit EU, aby opustila od tohoto kroku, protože Hizballah je součástí libanonské společnosti. Diplomaté EU upozorňují nejen na zapojení Hizballahu v syrské válce, ale i na loňský útok na izraelské turisty v Bulharsku či na přípravu útoku na izraelské turisty na Kypru, se kterými je Hizballah spojován.

Portugalský prezident podpořil koaliční vládu v čele s dosavadním premiérem

Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva podpořil koaliční středopravou vládu v čele s dosavadním premiérem Pedro Passos Coelho. Dodal, že „nejlepším řešením politické krize je, aby současná vláda zůstala u moci a dokončila záchranný program“. Prezident Silva tak rozhodl po páteční neúspěšné snaze tří hlavní politických portugalských stran dohodnout se, jak postupovat s náročnými úspornými opatřeními, které vyvolali mnoho protestů a demonstrací v celé zemi. Krize vyvolala obavy, že země nebudu schopná dodržet podmínky splácení jejich záchranné půjčky (78 miliardy eur) od věřitelů MMF, ECB a Evropské komise. Někteří analytici dokonce navrhují, aby dluhem zatížená země usilovala o další finanční výpomoc. Krize a dlouhodobá recese vyvolaly i nestabilitu vlády a začátkem měsíce podali demisi ministr zahraničí Paulo Portas, který nebyl spokojen s rozsahem úsporných opatření nutných ke splnění podmínek stanovených ze strany věřitelů a ministr financí Vitor Gaspar, kvůli nedostatečné podpoře jeho přístupu k úsporných opatřením, které společnost považuje za důvod recese a finanční krize.

Velká Británie chce zavést daňové úlevy na těžbu břidlicových zdrojů

Poté, co v loňském roce bylo zrušeno moratorium na průzkum a těžbu zdrojů z břidlice, geologické průzkumy ukázaly, že se v Velké Británii nachází obrovské zásoby. Podle některých dokonce největší břidlicové zásoby na světě. Britská vláda se rozhodla pro podporu těžby a v pátek představila návrh daňových úlev pro investice do průzkumu a těžby břidlicového plynu a ropy. Úlevy by měly dosahovat 30 % ze standardních daňových sazeb 62 % a navíc by úlevy měly být platné do konce životnosti vrtu. Samotná britská vláda svůj návrh označuje jako nejvelkorysejší na světě. Některé těžařské firmy se zavázaly, že obcím v blízkosti vrtu poskytnout přibližně 152 tisíc USD a 1 % z výnosů každého vrtu. Rozvoj těžby zdrojů z břidlice by mohl zajistit energetickou bezpečnost Velké Británie.