Zadržení Češi v Řecku mohou být propuštěni po zaplacení kauce

Řecký premiér Antonis Samaras v úterý telefonicky informoval premiéra Petra Nečase o podmínkách propuštění dvou Čechů zadržených v Řecku. Ti byli řeckou policií zadrženi již v září minulého roku za fotografování vojenských objektů a obviněni ze špionáže. Podle informací z ministerstva zahraničních věcí bude dvojice vývojářů počítačových her propuštěna z řeckého vězení ihned poté, co bude zaplacena kauce ve výši 5 tisíc euro. Rodiny obou zadržených mají peníze k dispozici a jednají s právním zástupcem o převodu do Řecka. Zástupce velvyslankyně v Řecku Miloš Kučera ale dodal, že tím případ není definitivně ukončen, neboť vlastní soudní řízení bude pokračovat, jak v Řecku skončí právě probíhající stávka soudců.

Podle předsedkyně strany LIDEM Peake se vládě daří bojovat s korupcí lépe než kdy jindy

Protikorupční strategie, kterou si současná vláda vytyčila, se podle místopředsedkyně vlády Karoliny Peake daří dobře plnit. Počet úkolů, které se dostaly ke schválení vládě, dosáhl čísla 77 z 88. Vicepremiérka Karolina Peake však dodává, že úkolů, které byly dotaženy do konce bylo 51 z 88. Mezi největší úspěchy protikorupční strategie patří přijetí novely zákona o veřejných zakázkách, rozšíření pravomocí Nejvyššího správního soudu (NSS), zvýšení trestů za korupční trestné činy nebo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Vláda nyní připravila strategii novou, kde si vytyčila 10 nových prioritních cílů. Mezi ně patří například zákon o úřednících, zákon o střetu zájmů, ochrana oznamovatelů trestné činnosti, protikorupční program a další.

Ústavní soud obdržel návrh senátorů na zrušení části amnestie

Návrh, pod který se podepsalo 29 senátorů, v pondělí podala k Ústavnímu soudu (ÚS) místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Skupina senátorů požaduje zrušení části amnestie, která se týká zastavení kauz trvající déle než 8 let a u nichž hrozí sazba až 10 let vězení. Argumentují, že je tím byla porušena základní práva a svobody. Poškození se tak například nebudou moci domáhat úhrady škod, což se může týkat až 150 tisíc lidí. Senátoři však neví, zda se jejich návrhem bude ÚS vůbec zabývat. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského musejí nejprve ústavní soudci vyhodnotit, zda amnestii mohou prozkoumávat. Také je potřeba zjistit, zda existuje zákon, který umožňuje senátorům formou ústavní stížnosti napadnout vyhlášenou amnestii.

Plynovod Gazela vedoucí přes Českou republiku se v pondělí otevřel

Premiér Petr Nečas společně se zástupci Ruska a Německa v pondělí odstartoval provoz nového plynovodu Gazela, který vede z Mostecka na Tachovsko. Česká republika se tak napojila nový ruský zdroj, kterým je plynovod Nord Stream. Podle slov premiéra Petra Nečase plynovod Gazela velmi zvyšuje energetickou bezpečnost jak České republiky, tak dalších zemí EU. Ročně proteče potrubím 3,5násobek spotřeby plynu v České republice Plynovod má také strategický význam v případě přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu.

Poslanec Ivan Fuksa se stal místopředsedou představenstva Českého aeroholdingu

Společnost Český aeroholding (ČA) v pátek v tiskové zprávě uvedla, že novým místopředsedou jejího představenstva se stal Ivan Fuksa, známý jako jeden z „rebelujících poslanců“ za ODS. Ten na svou pozici vrchního ředitele pro strategii a rozvoj nastoupil začátkem nového roku. Úkolem by mělo být podílení se na probíhající privatizaci Českých aerolinií a na dalším rozvoji společnosti. S příchodem bývalého poslance Ivana Fuksy má představenstvo aeroholdingu nyní 6 členů. Prvním místopředsedou zůstává Petr Vlasák a dalším místopředsedou je prezident ČA Philippe Moreels.

První kolo prezidentských voleb skončilo, do druhého kola postupuje Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg

V sobotu skončilo první kolo historicky první přímých prezidentských voleb. Za 14 dní se bude konat kolo druhé, neboť ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční počet hlasů. Ve druhém kole se tak utká bývalý premiér Miloš Zeman, který získal 24,2 % hlasů, a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s 23,4 % hlasů. Třetí příčka patří Janu Fischerovi, pro kterého hlasovalo 16,4 % lidí. Rozdíl mezi třetím a čtvrtým místem byl nepatrný. Kandidát ČSSD Jiří Dienstbier obdržel 16,1 % hlasů. K volbám přišlo 61 % oprávněných voličů. O nové hlavě státu se rozhodne 25. a 26. ledna, kdy se bude konat druhé kolo prezidentských voleb.

Společnosti Škoda Auto se minulý rok dařilo, konec roku přinesl rekordní prodeje

Oproti roku 2011 vzrostl v roce 2012 prodej automobilů společnosti Škoda Auto o 6,8 %. V prosinci, historicky nejúspěšnějším měsíci podniku, prodala společnosti 66 200 vozů. Celoroční prodej dosáhl rekordních 939 200 prodaných automobilů. Předseda představenstva společnosti Škoda Auto Winfried Vahland uvedl, že plánem pro letošní rok je modelová ofenzíva, která začala již koncem minulého roku představením nového modelu vozu Škoda Octavia. Přesto předseda Vahlanda tvrdí, že i rok 2013 nebude jednoduchý.

Volební místnosti se znovu otevřely a lidé mohou poslední den volit

V pátek se od 14 hodin otevřely volební místnosti po celé České republice a lidé začali rozhodovat svými hlasy o nástupci prezidenta Václava Klause. Očekává se vysoká volební účast. Volební komisaři hlásili největší zájem hned po zahájení voleb. Podle odhadů by celková účast ve volbách mohla přesáhnout 60 %. Během prvního volebního dne přišlo hlasovat všech 9 kandidátů a vhodit lístek do urny přišel také premiér Petr Nečas a prezident Václav Klaus. V průběhu voleb jsou přítomni také pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Důvodem přítomnosti 6ti členného týmu je mimo jiné fakt, že se přímé volby prezidenta konají v České republice vůbec poprvé. Ještě v sobotu budou mít lidé možnost volit, a to od 8 do 14 hodin. Výsledky by měly být známy v sobotní podvečer a ukáží, zda bylo rozhodnuto o vítězi, nebo zda se bude konat druhé kolo prezidentských voleb.

Katalánsko se chystá vypsat referendum o nezávislosti

Strana Konvergence a jednota (CiU) vyhrála loňské regionální volby a společně se separatistickou stranou Republikánské levice Katalánska (ERC) sestavila návrh na deklaraci o suverenitě Katalánska. Podle obou stran je katalánský národ v politickém a právním ohledu svébytným subjektem a má právo na sebeurčení, tedy má národ na vznik nového státu v rámci Evropské unie. Deklaraci musí schválit regionální poslanci a o návrhu bude katalánský parlament hlasovat 23. ledna. Regionální poslanci předpokládají, že návrh bude schválen, jelikož CiU a ERC disponují v katalánském parlamentu většinou. Návrh také předpokládá uspořádání referenda o nezávislosti, které by se mělo konat v příštím roce. Katalánsko nemá ale stále zaručen úspěch, protože vláda v Madridu dala několikrát najevo, že případné referendum bude považovat za nelegální a napadne jej u ústavního soudu.

Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona, která zvyšuje platy soudců

V pátek byla prezidentem Václavem Klausem podepsána novela zákona, který umožňuje zvýšení platů soudců. Platová základna soudců se zvýší o 2,75násobek, tedy asi o 5600 korun. Jelikož se od platů soudců odvíjí platy státních zástupců, dá se očekávat zvýšení příjmů také u zákonodárců. Platy zákonodárců se zvýší z důvodu, že se ve Sněmovně dostalo do předlohy novely ustanovení, které to umožňuje. Předloha zákona se netýká soudců ústavních. Ty zůstanou stejné jako minulý rok.

Stížnost senátora Tomio Okamury dnes ústavní soud definitivně zamítl

Ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS) definitivně zamítl všechny části stížnosti senátora Tomio Okamury. Dříve jeden z prezidentských kandidátů podal na konci roku 2012 stížnost k ÚS, neboť, kromě jiný důvodů, považoval prováděcí zákon přímé volby prezidenta za protiústavní. O této části stížnosti rozhodl ÚS hned na začátku nového roku. Co se týče čtvrtečního rozhodnutí ÚS, ústavní plénum dospělo k názoru, že i další části stížnosti senátora Tomio Okamury nejsou shledávány jako protiústavní, nicméně konstatoval, že zákon o přímé volbě prezidenta mezeru obsahuje. Mezera, která se může jevit jako nezákonná je podle ÚS v té části zákona, kde není uložena povinnost ověření podpisu a správnosti údajů petenta, nebo-li uchazeče. Ministerstvo vnitra je ale připraveno všechny připomínky jak ÚS tak Nejvyššího správního soudu (NSS) zpracovat do nového volebního zákoníku souvisejícím s přímou volbou.

Zemědělství by mohlo čerpat více z evropských dotací

Ministr zemědělství Petr Bendl ve čtvrtek uvedl, že zemědělci by se mohli dočkat vyšších dotací z evropských fondů, které by měly dosáhnout až 39,6 miliard korun, přičemž spolu s národními zdroji by se dospělo k částce 45 miliard korun. Meziroční vzrůst je tedy o 4,8 miliard korun vyšší. Ministerstvo zemědělství očekává oproti minulému roku pokles národních dotací do zemědělství. Plánuje však navýšení, a to ze zdrojů Státního pozemkového fondu, který vznikl v lednu sloučením pozemkového fondu a soustavou pozemkových úřadů. V roce 2013 je na programu snížit výdaje do oblasti vodního hospodářství a větší podpora živočišné výroby.

První přímá volba prezidenta v České republice začne již zítra

Od pátku do soboty budou lidé rozhodovat o tom, kdo nahradí současného prezidenta Václava Klause. Právě v těchto dnech proběhne první kolo historicky první přímé prezidentské volby. Lidé budou vybírat z 9 kandidátů, kteří splnili všechny požadavky pro svou kandidaturu v prezidentských volbách. Jelikož jde o většinový způsob hlasování, v prvním kole vyhraje ten kandidát, který získá více jak polovinu všech odevzdaných platných hlasů. V případě, že se tak nestane, bude se za 14 dní konat kolo druhé, do kterého postoupí kandidáti, kteří získali v prvním kole největší počet hlasů. Přímá volba prezidenta se sebou přinese nové rozložení sil mezi vládou, Poslaneckou sněmovnou a hlavou státu. Vítěz voleb bude moci na úkor exekutivy argumentovat silným mandátem od lidí. Vedle obyvatel České republiky, budou moci hlasovat také Češi pobývající zahraničí. Kvůli časovému posunu se v některých částech světa hlasuje již ve čtvrtek.

Vláda schválila politiku životního prostředí do roku 2020

Na středečním jednání vlády byl schválen dokument týkající se politiky životního prostředí od roku 2012 do 2020. Obsah materiálu souvisí především se zajištěním zdravého a kvalitního životního prostředí. Má přispět k efektivnějšímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Součástí dokumentu je také 7letý plán na ochranu vod, zlepšování jejich stavu a omezování vzniku odpadu.

Nezaměstnanost bude pravděpodobně v dalších měsících růst

Procento lidí bez práce se v prosinci minulého roku vyšplhalo na 9,4 %. Podle staré metodiky výpočtu nezaměstnanosti tak byla dosažena nejvyšší úroveň nezaměstnanosti od března roku 2011. Analytici se domnívají, že počet nezaměstnaných v letošním roce ještě poroste. Na vině je především slabý výkon ekonomiky. Podle nové metodiky výpočtu byl rok 2012 zakončen úrovní 7,4 % lidí bez zaměstnání a letošní rok by nezaměstnanost by neměla překročit 9 %. Mezi další příčiny nezaměstnanosti patří sezonnost, proto se v druhé polovině roku očekává mírné ekonomické oživení, nicméně nebude stačit na zlepšení situace na trhu práce. Někteří analytici tvrdí, že ačkoli se neočekává snaha firem o větší nábor lidí, razantní propouštění nicméně není pravděpodobné.

Prezident Václav Klaus se setkal s německým prezidentem Joachimem Gauckem

Svou poslední státní návštěvu Německa uskutečnil ve středu prezident Václav Klaus. Na slavnostním obědě s jeho německým protějškem, kterým je německý prezident Joachim Gauck, se hovořilo o obavám z častí kritiky EU ze strany českého státníka. Prezident Václav Klaus se nicméně spíše věnoval dobrým německo-českým vztahům. Německo vyzdvihl jako dobrého spojence a stejně tak obchodního partnera. Ve svém projevu se vyhnul kritice směřování EU a prohlubující se evropské integraci. Prezident Václav Klaus se mimo jiné setkal také s kancléřkou Angelou Merkelovou a předsedou dolní komory parlamentu Norbertem Lammertem.

Silniční a železniční síť se letos dohromady rozroste o více než 100 kilometrů

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) v úterý poskytly ČTK údaje o plánu výstavby nových kilometrů železničních a silničních tratí. Z údajů vyplývá, že dopravní síť by se měla rozšířit o téměř 55 kilometrů silnic a dálnic a necelých 50 kilometrů železnic. V plánu je otevření nového úseku dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí a také budou otevřeny železniční tratě třetího železničního koridoru. Náměstek generálního ředitele SŽDC Petr Šlegr se domnívá, že by modernizace železničních tratí mohla být vyšší, nicméně by bylo potřeba vedle evropských peněz i větší množství financí ze státního rozpočtu. Letos SŽDC investuje více než 17 miliard korun.

V USA začalo předběžné soudní líčení se střelcem z denverského kina

Předběžné soudní líčení s Jamesem Holmesem, který v červenci 2012 zastřelil a filmové premiéře Temný rytíř povstal 12 lidí a dalších 60 zranil, by mělo trvat celý týden. Obžaloba obsahuje tvrzení, že útočník jednal „s extrémní lhostejností k lidskému životu“. Advokáti během líčení budou předkládat důkazy, které by měly umožnit Holmese obžalovat z mnohanásobné vraždy. Předběžného řízení se zúčastnili i někteří pozůstalí obětí, kteří u slyšení svědčí. Podle nich James Holmes u soudu neprojevil lítost a ani jiné emoce.

Vládní koalice by měla pokračovat i s ministry strany LIDEM

Vládní krize, jež odstartovala odvoláním Karoliny Peake z čela ministerstva obrany, se zdá být zažehnána. Rozhodnutí předsedkyně strany LIDEM o odstupu jejích ministru ke dni 10. ledna, které bylo oznámeno v prosinci minulého roku, by dnes zrušeno. V úterý to na briefingu strany LIDEM oznámila její předsedkyně Karolina Peake. Strana LIDEM se tak rozhodla po odpoledním jednání všech tří stran, kde se hovořilo o dalších krocích vládní koalice. Jak podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, tak podle poslankyně strany LIDEM Dagmar Navrátilové je velice nepravděpodobné, že by mělo dojít k opětovné výměně resortů dopravy a obrany mezi stranami ODS a LIDEM.

Ústavní soud nejspíš zamítne návrh na zrušení části amnestie

Nejméně 20 senátorů je připraveno podpořit připravovaný návrh na zrušení části amnestie. Horní komora parlamentu chce u Ústavního soudu (ÚS) napadnout druhý článek amnestie týkající se zastavení trestního stíhání delšího než 8 let se sazbou do 10 let. Senátorka a mluvčí skupiny senátorů Alena Dernerová sdělila, že by tato část amnestie mohla poškodit oběti trestných činů a mohli by přijít o možnost náhrady škody. Návrh chtějí senátoři poslat k ÚS do konce týdne. Někteří ústavní právníci se však domnívají, že návrh senátorů nebude u ÚS úspěšný. Mezi jejich argumenty patří například fakt, že amnestie není zákon nebo jiný právní předpis, tudíž ji nelze napadnout u ÚS. Dále je poukazováno na to, že amnestii by šlo jen těžko vrátit, neboť podle Ústavy již nelze znovu stíhat trestné činy, na než se amnestie vztahuje.

V Česku by se za 7 let mohly stavět vysokorychlostní tratě

Rozpočet Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) získá ze státní kasy 45 milionů korun. Částka bude určena na vyhlášení tendru, v němž půjde o 3 zakázky na hledání firem, jež by zjistily, zda se výstavba vysokorychlostních tratí vyplatí. Dalším úkolem by bylo zmapování územních plánů, aby se mohlo určit, kudy by tratě mohly vést. Pokud by vše šlo podle plánu, první vysokorychlostní tratě by ministerstvo dopravy dalo stavět v roce 2020. Tomáš Čoček, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, však říká, že není jisté, zda bude mít Česká republika v dohledné době na tento projekt finanční prostředky.

Výroba českých letounů L-159 pro Irák stále ještě nezačala

Na nákupu 20 českých bitevníků L-159 se Česká republika dohodla s Irákem již loni v říjnu. Zakázka v hodnotě téměř 20 miliard korun však zatím nikam nepokročila, a to z důvodu, že výroba letounů zatím ještě ani nezačala. Dotáhnout smlouvu s Irákem do konce, tedy učinit podepsanou smlouvu platnou, bude mít za úkol nový velvyslanec v Bagdádu Alexandr Langer, který obsadil tuto funkci v sobotu. Výrobu letounů bude mít na starosti společnost Aero Vodochody, kde se již staví nová výrobní linka a kde jsou přijímáni noví pracovníci. Vyrobeno má být 20 letounu L-159 a další čtyři stroje má poskytnout česká armáda.

Poslanec Jaroslav Foldyna se chce ucházet o funkci místopředsedy v ČSSD

V pátek na krajském sjezdu v Chomutově schválili poslanci ČSSD nominaci poslance Jaroslava Foldyny, který má v plánu ucházet se o místopředsednické křeslo v ČSSD. Jaroslav Foldyna je členem ČSSD od roku 2008, kdy v Ústeckém kraji byl během krajských voleb vedl kandidátku této strany. Jak potencionální místopředseda by se, podle slov Jaroslava Foldyny, nechal inspirovat příkladem levicovější politiky slovenské strany SMER-SD v čele s Robertem Ficem, která vyhrála v březnu 2012 předčasné volby s více než 44 % hlasů. Zároveň uvádí, že jeho cílem je do celostátního programu ČSSD prosadit body, které by pomohly regionům. Jde například o vytvoření stabilizačních fondů, ze kterého by se regiony financovaly. Strana ČSSD si bude volit nového předsedu a místopředsedu během 14. a 15. března na stranickém sjezdu v Ostravě.