Stahování velvyslanců ze Sýrie

Poté, co svou ambasádu v Sýrii uzavřely USA, jejichž zájmy nadále zastupuje Polsko, a Velká Británie odvolala svého velvyslance, připojily se k odvolání svých velvyslanců z Damašku také Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Belgie. Na odvolání svých velvyslanců se shodly také členské státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – tedy Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Omán.

Během krize si ekonomika Latinské Ameriky vede dobře

I přes krizi v eurozóně a relativně stagnující ekonomice USA ukončila celková ekonomika Latinské Ameriky rok 2011 s perspektivními vyhlídkami. To díky efektivní výkonnosti i přes globální ekonomické překážky. Předběžná data, která by měla být schválena během prvního čtvrtletí roku 2012 Mezinárodním měnovým fondem nebo Světovou bankou hovoří o nárůstu o 4,3%. Znamená to tedy pokles ve srovnání s rokem 2010, kdy ekonomika vzrostla o 5,9%. Nutno dodat, že během minulého roku byl výrazně snížen počet chudých a rozdíl mezi chudými a bohatými. Zeměmi s nejvyšším ekonomickým růstem jsou Argentina, Ekvádor, Peru a Chile.

Brazílie privatizuje správu 3 letišť

Mezi těmito 3 letišti je i největší letiště Brazílie v Sao Paulu. Jejich služeb využívá asi 30% všech pasažérů. Soukromé společnosti zaplatily za franšízy téměř 14 miliard dolarů. Infrareo- agentura, která se dlouhou dobu zabývá správou letišť získala 49% podíl v konsorciu, které bude řídit nově zprivatizovaná letiště. Tento krok by měl pomoci vládě při řešení problému přeplněnosti letišť. To z důvodu dvou významných sportovních událostí příštích let, jednou z nich bude letní olympiáda v roce 2016.

Prezident Malediv odstoupil kvůli protestům a „policejnímu převratu“

Maledivský prezident Mohamed Nasheed, který je považován za zakladatele demokracie na Maledivách a který je zároveň prvním demokraticky zvoleným prezidentem, odstoupil po týdnech protestů opozice a po policejní vzpouře, kterou prezidentův asistent označuje za převrat. Maledivy čelily nepokojům již v květnu 2011. Prezident Nasheed jako důvod odstoupení uvedl, že by byl nucen v případě pokračování v úřadu použít sílu. Lídr jedné z opozičních stran DQP Hassan Saeed ale prohlásil, že důvodem odstoupení je fakt, že prezident Nasheed žádal o pomoc Indii, která ji odmítla. Indické ministerstvo zahraničí již uvedlo, že vnitřní události jsou záležitostí pouze Malediv. V roce 1988 ale Indie vyslala na Maledivy vojenský prapor, aby zabránila pokusu o převrat. Moc v zemi nyní převezme do rukou viceprezident Mohamed Waheed Hassan Manik.

Írán kritizuje poslední americké sankce kvůli narušování základního obchodu

Írán kritizuje USA za zmrazení svého majetku a za narušování íránského obchodu. Podle Íránu tak Američané ohrožují standardní íránský nákup rýže a tím i každodenní život milionů Íránců, pro které jde o jednu ze základních potravin.

Francie v loňském roce utrpěla rekordní obchodní deficit – 69,6 miliard eur

Zprávu zveřejnil francouzský celní úřad, který citovala agentura AFP. Francouzský vývoz v průběhu roku rostl, k danému stavu však přispěly vysoké ceny dovážených surovin a pohonných hmot. Deficit tak v loňském roce stoupl o necelých 35% oproti předchozímu roku. U sousedního Německa, které má své údaje o zahraničním obchodu zveřejnit až ve středu se předpokládá obchodní přebytek v hodnotě asi 156 miliard eur. Údaje mohou v zemi nacházející se před nadcházejícími prezidentskými volbami vyvolat dikuzi, zda-li je domácí trh jedinou cestou k ekonomickému růstu.

Ozbrojenci napadli v Tripolisu uprchlický tábor

Ozbrojenci z města Misrata, jak tvrdí svědci, spustili palbu na černošské uprchlíky v provizorním záchytném táboře na předměstí Tripolisu v bývalé námořní akademii Janzour a zabili 5 lidí. V uprchlickém táboře se nachází černoši z celé Libye, zvláště pak z města Tawergha, neboť jsou pronásledováni a obviňování z „žoldnéřství“ pro bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddafi. Obyvatelé Tripolisu si pak podle agentury Reuters stále více stěžují na „vratkou a nejistou situaci“ po svržení Muammara Kaddafi. 

Egyptská delegace bez udání důvodů zrušila plánovanou návštěvu amerických kongresmanů

Delegace egyptské Nejvyšší vojenské rady zrušila plánované setkání s americkými zákonodárci a odcestovala zpět do Káhiry. K události došlo po opakovaném varování ze strany USA, že přehodnotí svou finanční pomoc pro egyptskou armádu ve výši 1,3 miliardy dolarů ročně kvůli zásahu proti nevládním organizacím v Egyptě. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton pak na Mnichovské bezpečnostní konferenci varovala Egypt i před „přehodnocením“ vzájemných egyptsko-amerických vztahů.

Komisařka EU Kristalina Georgieva navštíví krizové oblasti v Bulharsku

Komisařka EU pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí Kristalina Georgieva navštíví několik bulharských měst a vesnic, které se ocitly následkem velkých mrazů v krizové situaci. Později spolu s bulharským ministrem zemědělství a výživy Miroslavem Najdenovem vyhodnotí škodu a udělí doporučení bulharským orgánům.

Eritrea zabavila jemenské rybářské lodě kvůli starému územnímu sporu

Eritrejské námořnictvo zabavilo pět jemenských rybářských lodí v oblasti Rudého moře, o kterou obě země vedou dlouhodobý územní spor. Jedná se o oblast souostroví Hanish, kvůli které spolu Eritrea a Jemen v roce 1955 vedly krátký vojenský konflikt. Podle rozsudku Mezinárodního soudního dvora (ICJ) má Jemen svrchovanost nad některými z ostrovů, ale Eritrea se s Jemenem neshoduje ve výkladu rozsudku v otázce rybolovných práv a hranic výsostných vod. Náměstek jemenského ministerstva pro rybolov Nabil Sajam pak pro agenturu Reuters uvedl, že se nejedná o první incident tohoto typu s tím, že rybářské lodě jsou většinou zabaveny a rybáři odsouzeni k odnětí svobody v rozsahu několika měsíců a poté vráceni do Jemenu.

V Jihoafrické republice by odpovědnost za smrt v dolech mohli nést generální ředitelé těžařských koncernů

Jihoafrická ministryně pro nerostné bohatství a doly Susan Shabangu oznámila, že zodpovědnost za nehody a úmrtí v dolech by měli nést manažeři těžebních společností, respektive jejich generální ředitelé, kteří podle vlády mají odpovědnost za provoz, se kterým bezpečnost souvisí. V rozhovoru pro agenturu Reuters Susan Shabangu řekla: „Jelikož se projevil zájem o další a vyšší zisky, musí také úměrně tomu narůstat zájem o bezpečnost.“ Dále ministryně upozorňuje na možnost žalob, které by v budoucnu mohly šéfy těžařských koncernů potkat. Ministryně Shabangu již dříve vzbudila velké znepokojení těžařů na Africké těžební konferenci v Kapském městě, kde bránila příspěvky pozůstalým v případě úmrtí a bezpečnostní odstávky těžby.

Pravděpodobně dojde k fúzi společností Glencore a Xstrata za 90 miliard dolarů

Největší světový obchodník s komoditami, švýcarská společnost Glencore, se dohodla na transakci formou akciového převodu s těžebním koncernem Xstrata. V tomto odvětví se jedná o největší finanční transakci v historii. Návrh ještě můžou zvrátit největší akcionáři společnosti Xstrata, kteří již projevili nespokojenost se současným návrhem.

Italská energetická společnost Eni tvrdí, že dodávky ruského plynu klesly o 20%

Představitelé EU odmítají „stav nouze“ způsoben poklesem dodávek ruského plynu společnosti Gazprom, ačkoliv italská společnost Eni tvrdí, že příjem dodávek klesl o asi 20%. Dle BBC společnost Gazprom uvedla, že čelí větší domácí poptávce kvůli extrémnímu chladu. Společnost Eni vyzvala italské obyvatele, aby co nejvíce snížili spotřebu energie. Výkonný ředitel společnosti uvedl, že situace se nyní řeší větším odběrem plynu z Alžírska a severní Evropy přes Švýcarsko a společnost by neměla mít problémy přinejmenším do středy.

Řecko zažívá generální stávku proti úsporným opatřením

Zatímco zástupci Evropské unie (EU), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB) požadují další úsporná opatření,aby poskytli zadlužené zemi finanční pomoc v hodnotě 130 miliard eur, řecké odbory svolaly na úterý stávku. V zemi kolabuje městská hromadná doprava, byl omezen provoz nemocnic a škol. Největší řecký přístav Pireus zcela zastavil provoz. Členkyně Evropské komise (EK) Neelie Kroes situaci komentovala slovy : „Pokud by Řecko opustilo eurozónu, nebyla by to katastrofa. Nepotopilo by to celý blok.“ Předseda EK José Manuel Barosso však také sdělil, že doufá v setrvání země v bloku jednotné měny.

Řecká vláda pracuje na konečném návrhu smlouvy o 2. záchranném balíčku

Dle vyjádření řeckých vládních představitelů by měla být finální verze smlouvy předložená veřejným věřitelům, tedy Evropské unii (EU) a Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) v podvečer. O rozsahu reforem, které bude muset Řecko zavést se vedla celonoční jednání s věřiteli a řeckým premiérem Lucasem Papadimosem. Vše nyní, kdy ostatní státy eurozóny ztrácejí trpělivost, závisí na postoji řeckých politiků.

Nejhledanější polovojenský kolumbijský vůdce zatčen ve Venezuele

Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos oznámil, že vůdce pravicové polovojenské skupiny Hector German Buitrago byl zatčen na východě Venezuely. Ten je obviněn ze zločinů, jakými jsou vraždy, únosy a obchod s drogami. Podle prezidenta měl zatčený hlavní roli ve válce v regionu Llanos Orientales, která si vyžádala tisíce obětí. Již dříve prezident Santos oznámil zatčení bratrů p. Buitraga. Jeho a jeho bratry by měla venezuelská vláda vydat zpět do Kolumbie během čtvrtka.

Hillary Clinton vyzvala Bulharsko k tomu, aby ukončilo svoji energetickou závislost na Rusku

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová dnes během setkání s bulharským premiérem Boiko Borisovem v Sofii vyzvala bulharské orgány k tomu, aby diverzifikovaly zdroje dovozu energie a ukončily tak závislost Bulharska na dodávkách z Ruska. Ministryně ujistila, že řada amerických společností je připravena pomoci Sofii k dosažení energetické bezpečnosti země. Za tímto účelem má Bulharsko tento týden navštívit zvláštní vyslanec USA Richard Morningstar, specializující se na euroasijské energetické otázky.

Premiér Litvy bude jednat s ruským Gazpromem o ceně plynu

Litevský premiér Andrius Kubilius a generální ředitel plynárenské společnosti Gazprom Export Alexander Medvěděv budou během úterní schůzky jednat o ceně ruského plynu pro Litvu, realizaci tzv. třetího energetického balíčku EU a rekonstrukci plynárenských zařízení hlavního litevského dodavatele plynu, společnosti Lietuvos dujos, která z 37,1% patří právě Gazpromu. Litevská vláda již dříve uvedla, že společnost Gazprom nedodržela slib daný při privatizaci Lietuvos dujos, podle nějž měla dodávat Litvě plyn za přiměřenou cenu, a dodává za cenu o 15% vyšší než v sousedních zemích. V reakci na to mluvčí Gazpromu Sergej Kupriyanov uvedl, že společnost působí na litevském trhu v souladu s místními tržními podmínkami a předpisy.

Jihokorejec zatčen za přeposlání tweetů z KLDR

Mezinárodní hnutí Amnesty International vyzvalo k propuštění třiadvacetiletého jihokorejského aktivisty a člena Socialistické strany Park Jeong-Geuna, zatčeného minulý měsíc za přeposílání zpráv z oficiálního účtu severokorejské vlády na sociální síti Twitter. Aktivista je obviněn z porušení kontroverzního jihokorejského „Zákona o národní bezpečnosti“ zakazujícího přesněji nedefinované „činy ve prospěch nepřítele“ – Severní Koreje, za nějž mu hrozí sedm let vězení. Státní zástupci obviňují Park Jeong-Geuna z toho, že přeposíláním zpráv, znějících například „Ať žije Kim Čong-il!“, na svůj účet na Twitteru šířil severokorejskou propagandu. Jihokorejec se však brání tím, že chtěl severokorejský režim pouze parodovat a zesměšnit. V roce 2010 bylo podle oficiálních údajů kvůli podezření z porušení výše zmíněného zákona vyslýcháno 151 lidí, počet trestně stíhaných na základě obvinění z pro-severokorejských on-line aktivit v roce 2010 dosáhl 82 osob. Během prvních 10 měsíců roku 2011 odstranila jihokorejská policie 67 300 webových příspěvků, které údajně ohrožovaly národní bezpečnost tím, že „chválily Severní Koreu a kritizovaly místní vládu a Spojené státy americké“. Tyto údaje prudce vzrostly s nástupem jihokorejského prezidenta Lee Myung-baka do funkce v roce 2008. Mezinárodní ochránci práv obviňují prezidenta z toho, že „Zákon o národní bezpečnosti“ zneužívá k zastrašování svých kritiků.

Řecko a Kypr podepíší memorandum o vzájemné spolupráci v době kyperského předsednictví v EU

Generální tajemník řeckého ministerstva zahraničních věcí Alexis Zepos je na návštěvě Kypru v rámci politických konzultací a za účelem podepsání memoranda o spolupráci mezi Řeckem a Kyprem v době kyperského předsednictví v EU. Řekové se mimo jiné zavazují sdílet s Kyprem odborné znalosti a zkušenosti spojené s předsednictvím a stejně tak mezi sebou obě země řeší otázku Turecka a jeho vztahu s EU, kyperské otázky (kvůli summitu o Kypru) a kyperské výlučné ekonomické zóny (EEZ), ve které Kypr provádí průzkumy zásob ropy a zemního plynu, proti čemuž hlasitě protestuje Turecko.

V Makedonii eskaluje etnické napětí

Etnické napětí mezi Albánci a Makedonci v Makedonii v posledních dnech výrazně narůstá, a to především poté, co vláda finančně podpořila tradiční masopust ve Vevčani, kde v rámci tradičních alegorií byli uráženi muslimové a Korán, stejně jako Řecko. V důsledku toho došlo k sérii nepokojů, které vyvrcholily zapálením venkovského kostela. Stejně tak se v okolí hlavního města Skopje objevují grafiti, a to i na islámských mešitách, s nápisy jako „smrt Albáncům“ a „Makedonie patří pouze Makedoncům“. Vývojem v Makedonii jsou znepokojeny USA, Rusko i OBSE. Ozývají se hlasy, které obviňují hlavní koaliční stranu vlády VMRO-DPMNE z podporování nacionalismu. Podle analytiků se jedná o nejzávažnější eskalaci etnického napětí od roku 2001.

Mitsubishi uzavírá továrnu v Nizozemsku kvůli slabému odbytu zboží

Japonský výrobce motorových vozidel Mitsubishi Motors oznámil uzavření své jediné evropské továrny v Nizozemsku. Produkce by měla být zastavená do konce letošního roku. K tomuto kroku se společnost uchýlila poté, co evropský prodej prudce poklesl, čímž přispěl k razantnímu snížení produkce. Vozy společnosti nyní budou dováženy do Evropy z Japonska a Thajska, kde společnost staví novou továrnu.