Rumunský prezident jmenoval bývalého šéfa Zahraniční zpravodajské služby novým premiérem

Mihai Razvan Ungureanu, bývalý šéf Zahraniční zpravodajské služby (SIE) spadající pod Nejvyšší radu národní obrany (CSAT), by se tak měl stát novým předsedou vlády. Prezident Traian Băsescu jmenovanému nařídil vytvoření nového kabinetu do deseti dnů poté, co vláda dosavadního premiéra Emila Boca dnes ráno rezignovala. Opozice stále žádá o rezignaci samotného prezidenta a předčasné volby. Prezident dnes dříve jmenoval jako dočasného premiéra právníka Catalina Predoiua, koalice se následně shodla na panu Ungureanu.

Turecký opoziční vůdce: „Vládnoucí strana utlačuje turecké obyvatelstvo a ničí základy právního státu“

Turecký opoziční vůdce Kemal Kılıçdaroğluhas z Republikánské lidové strany (CHP) pro Washington Post uvedl, že odmítá snášet útlak tureckého obyvatelstva od vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). „Práce AKP je zákeřným útokem na turecký právní stát, píše Kılıçdaroğluhas v souvislosti se svými návštěvami vězení v Silivri, kde jsou „stovky novinářů, vydavatelů, vojenských důstojníků, akademiků a politiků,“ jak uvádí. Stejně tak komentuje stav soudního systému a vyzývá vládu, aby zrušila svou poslaneckou imunitu a její členové mohli být souzeni, se slovy: „spravedlnost je konečná imunita.“

Německý institut pro mezinárodní politiku: „na Balkáně by se mohly opět měnit stávající hranice“

Německý institut pro mezinárodní politiku a bezpečnostní záležitosti ve své poslední studii „Deset politických situací, které si zaslouží pozornost“ uvádí, že by západní Balkán do budoucna mohl zažít další změny hranic. Zvláště se studie zmiňuje o budoucím řešení mezi Srby a Albánci v Kosovu. Podle analytiků se do řešení musí zapojit ty diplomacie, které doposud nebyly v této otázce aktivní, jako příklad se uvádí Norsko.

Egyptská Nejvyšší vojenská rada vyzývá k urychlení prezidentských voleb

Polní maršál Mohamed Hussein Tantawi, předseda Nejvyšší vojenské rady vládnoucí Egyptu, vyzval po setkání s hlavou egyptského ústavního soudu k urychlení procesů vedoucích k prezidentským volbám pod tlakem posledních událostí. Armáda byla nucena po posledních nepokojích uzavřít ministerstvo vnitra poté, co ho napadli demonstranti. Podle egyptských úřadů by měly být prezidentské nominace přijímány od 10. března. Podobný krok již učinila i civilní rada, ustanovená jako poradní orgán Nejvyšší vojenské rady.

Německá kancléřka potvrdila podporu Nicolase Sarkozyho v nadcházejících prezidentských volbách

Po dnešním francouzsko- německém setkání v Paříži potvrdila německá kancléřka Angela Merkel politickou podporu předvolební kampaně nynějšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy, jenž se bude v dubnových volbách ucházet o znovuzvolení. „Je normální, že podporujeme s námi spřátelené politické strany,“ komentovala své rozhodnutí kancléřka.

Ruská a Čínská ambasáda v Libyi pod útoky demonstrantů

Včera dav syrských přistěhovalců spolu s libyjskými demonstranty házel kameny na ruskou ambasádu, stejně tak dnes probíhal podobný útok na čínské velvyslanectví v Tripolisu. Demonstranti chtěli nahradit čínskou a ruskou vlajku na velvyslanectvích vlajkou syrské opozice a libyjské Přechodné národní rady (NTC). Důvodem protestů před ambasádami v Libyi je ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN, které zablokovalo rezoluci vyzývající syrského prezidenta k odstoupení.

Evropská komise: „Řecko se opožďuje za časovým plánem v řešení krize.“

Evropská komise v pondělí varovala, že Řecko je již za původním časovým plánem splnění bruselských požadavků potřebných k získání finanční pomoci. Řekl to dnes komisař EU Olli, v době kdy řecký premiér Lucas Papademos pokračoval v jednáních v Aténách s věřiteli, politickými stranami a odbory. Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) požadují 20-procentní snížení minimální měsíční mzdy, která se pohybuje kolem 750 eur a 15% škrt u penzijního připojištění.

Setkání reprezentantů Brazílie a Evropské unie ohledně oboustranné strategické aliance

Brazilský ministr zahraničí Antonio Patriota a Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton se dnes sešli v hlavním městě Brazílie, aby spolu diskutovali o oboustranné strategické pomoci. Na programu je i přezkoumání jednání ohledně Dohody o Asociaci mezi Evropskou unií a MERCOSUR. Dále budou diskutovat i o možnosti akademické pohyblivosti a spolupráci ohledně pomoci rozvíjejícím se zemím. Dále by se měli dotknout globálních problémů, jakými jsou např. globální oteplování nebo aktuální situace na Blízkém východě. Nezapomenou ani na chystanou konferenci Rio+20.

Brazilská vláda poslala 3 500 policejních jednotek na sever země

Stalo se tak kvůli nepokojům, které se odehrávají v regionu Bahia ve městě Salvador. Nepokoje a násilí zde zavládly po stávce policejních příslušníků, kteří se dožadují zvýšení platů. Ministr obrany Gen. Enzo Martins Peri oznámil, že přítomnost policejních oddílů má na region pozitivní vliv. Dodal, že tímto aktem brazilská vláda stvrzuje svou podporu vládě regionu Bahia. Během nepokojů, způsobených nepřítomností policie bylo zabito na 86 osob. Právě toto číslo bylo signálem pro brazilskou vládu, aby vyslala své jednoty. Přesto ale ani jedna strana není nechce projednat možné ukončení stávky.

Vládnoucí strana Mexika zvolila svého prezidentského kandidáta

Mexická konzervativní strana ( PAN) dnes zvolila, že do boje o prezidentské křeslo pošle ženu. Josefina Vázquez Mota je první ženou velkých parlamentních stran, která byla zvolena prezidentským kandidátem. Statistiky předpokládají, že se paní Vázquez Mota umístí za aktuálním horkým kandidátem Enriquem Peña Nietem. Vše bude rozhodnuto 1. července, kdy půjdou Mexičané k volebním urnám.

Členové egyptských nevládních organizací včetně 19 Američanů stanou před soudem kvůli obvinění ze snahy destabilizovat situaci

Případ 40 zahraničních a egyptských aktivistů, včetně 19 Američanů, kvůli nimž se v poslední době významně napínají vztahy mezi USA a Egyptem, půjde před soud kvůli obvinění daných lidí ze snahy destabilizovat situaci v zemi. Všichni obvinění mají zakázáno vycestovat ze země a zmínění Američané se nyní nachází na americké ambasádě v Káhiře. Egyptská armáda totiž provedla na začátku roku 2012 razii v nevládních organizacích, včetně Američany financovaných National Democratic Institute a International Republican Institute. USA pak v reakci pohrozily přehodnocením své finanční pomoci a včera americká ministryně zahraničí Hillary Clinton v Mnichově varovala svého egyptského protějška Mohameda Kamel Amr nejen před přehodnocením finanční pomoci, ale i před narušením vzájemných vztahů.

Palestinský Fatah a Hamas se dohodli na jednotné vládě pod vedením prezidenta Palestinské samosprávy

Palestinské frakce Fatah a Hamas se na společném zasedání v Kataru dohodly na vytvoření jednotné vlády západního břehu Jordánu a pásma Gazy v čele se současným palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem, který je zároveň hlavou hnutí Fatah. Khaled Meshaal, hlava organizace Hamas prohlásil, že jde o naplňování již uzavřených dohod, které jsou myšleny skutečně vážně. V živém vysílání televize Al Jazeera šéf Hamasu mluvil „ukončení kapitoly rozdělení a dosažení vzájemného usmíření Fatahu a Hamasu s cílem dalšího pokroku a za účelem obrany před nepřítelem v zájmu národních cílů“.

Čína zakázala svým leteckým společnostem platit za emisní povolenky EU

Čína tímto krokem již v minulosti varovala. Společně s USA a Indii země dříve kritizovala rozhodnutí EU o obchodování s emisními povolenkami při cestě do a z bloku. Představitelé Evropské unie na toto oznámení prozatím nereagovali. Rozhodnutí padlo pouze týden před očekávaným sumitem představitelů EU a Číny.

Zadlužení v EU vzrostlo na 82,2%

Informuje o tom Evropský statistický úřad (Eurostat). V eurozóně zadlužení naopak kleslo o 0,3% na 87,4%. Data jsou ze 3. čtvrtletí loňského roku. Ukazují, že „dluhové kritérium“, které předpokládá, že by státy unie měly být zadluženy jen do 60% svého HDP nyní splňuje pouze 13 z 27 členských států. Nejvyšší zadlužení představuje Řecko s téměř 160%,  nejnižší naopak Estonsko s 6,1%.

Britská královna slaví 60 let na trůnu

Britská panovnice Alžběta II. si dnes připomíná šedesát let ode dne, kdy zemřel její otec Jiří VI. a ona se stala jeho následnicí na trůnu. Za uběhlých 60 let se na postu britského premiéra vystřídalo již 12 představitelů, z nichž je David Cameron prozatím posledním. Ten komentoval královnu jako „zdroj moudrosti a kontinuity.“ Královna vyjádřila vděk za podporu oslav svého diamantového jubilea.

Nedělní jednání o řeckém dluhu skončilo bezvýsledně

Vůdcové strany vládní koalice řešící řeckou krizi budou pokračovat v jednáních o podpoře záchranného balíčku Evropské unie. Setkání premiéra Lucase Papademose a vůdců tří koaličních stran skončilo v neděli bez dohody. Premiér hledá podporu pro tvrdé reformy, které jsou podmínkou pro uskutečnění nabízené finanční pomoci v hodnotě 130 miliard eur.
Mezitím probíhá německo-francouzské jednání v Paříži mezi kancléřkou Angelou Merkel a prezidentem Nicolasem Sarkozy. Oba představitelé spolupracují na plánu řešícím krizi státních rozpočtů v řadě evropských zemí.

Norská vláda předložila návrh zákona na zrušení omezení pracovního trhu pro bulharské a rumunské státní příslušníky

Pokud bude návrh schválen Parlamentem, měl by být zákon zakazující Bulharům a Rumunům volný přístup na norský trh práce zrušen a platily by pro ně stejná pravidla jako pro občany jiných členských států EU. Argumenty aby byla omezení zrušená jsou, že míra nezaměstnanosti v Norsku je nízká a Bulhaři s Rumuny jen zřídka emigrují právě do Norska, které není součástí Evropské unie.

Italský premiér: „Zavedení eura způsobilo větší riziko nestability regionu“

Italský premiér Mario Monti prohlásil, že zavedením společné měny Evropa začala čelit většímu riziku nestability. Poznamenal, že Francie a Německo musí přijmout fakt, že jejich rozpočtová pravidla zavedená před deseti lety byla použitá jako příklad pro jiné země, což vedlo k současné krizi.

Turecko kritizuje Írán za jeho mlčení o Sýrii

Turecký vicepremiér Bülent Arinc zkritizoval Írán za to, že se nevyjadřuje k situaci v Sýrii. „Obracím se na Írán jako na islámskou republiku, nevím totiž, zda má být nazývána islámskou,“ prohlásil Arinc na zasedání vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Burse. Bülent Arinc dále vyzval i jiné arabské národy, aby se vyslovily proti „zabíjení v Sýrii“. „Řekl Libanon něco k vraždění svých muslimských bratří? Ne, pouze Turecko se postavilo situaci čelem,“ prohlásil dále turecký vicepremiér.