Japonsko požádalo Spojené státy o udělení výjimky spočívající v osvobození od té části sankcí proti Íránu, která souvisí s dodávkami íránské ropy Japonsku a transakcemi mezi japonskými bankami a íránskou centrální bankou. Řešení této otázky ve prospěch Japonska je podle americké strany možné, ale za podmínky, že Japonsko dále sníží dodávky ropy z Íránu. Za posledních pět let země snížila dodávky íránské ropy o 40 procent. Japonsko již dříve zavedlo ve finanční sféře řadu dalších omezení vůči Íránu a zakázalo íránské investice do japonských podniků, které by mohly mít přístup k jaderným nebo raketovým technologiím.
Archiv rubriky: Útvar
Prezidentské volby v Turkmenistánu proběhnou 12. února, současný prezident avizuje „příchod nové historické éry“
Konkurencí pro současného prezidenta Gurbanguly Berdimuhamedova bude sedm dalších kandidátů jmenovaných turkmenskými veřejnými organizacemi. Ve svém předvolebním programu avizuje turkmenský prezident příchod „nové historické éry“, během které se Turkmenistán „přemění z převážně agrární země v průmyslovou mocnost“. Důraz má být kladen zejména na rozvoj vědy a modernizaci.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo omezení týkající se poskytnutí vojenské pomoci Uzbekistánu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton včera podepsala dokument rušící omezení vojenské pomoci Uzbekistánu, které bylo Washingtonem zavedeno ještě v roce 2004 v souvislosti se zhoršující se situací v oblasti lidských práv v této republice. Sankce byly zesíleny zejména poté, co v roce 2005 uzbecké orgány tvrdě potlačily nepokoje v Andižanu. Rozhodnutí Washingtonu avizované již v minulém roce má posílit vztahy s Uzbekistánem, kterým vede jedna z cest sloužících k zásobování jednotek NATO v Afghánistánu. Odstranění zákazu je dočasné a bude platit do září 2013.
Novým finským prezidentem se stal Sauli Niinistö
Proevropský konzervativec byl po celou dobu předvolební kampaně favoritem na vítězství. V prezidentském křesle nyní nahradí dosavadní prezidentku Tarju Halonen, která již zastávala úřad dvě funkční období v celkovém rozsahu 12 let.
Ministři eurozóny jsou nespokojení s postojem řeckého ministra financí
Ačkoliv dle odhadů probíhají jednání o odpisu části řeckého dluhu relativně dobře, ministři eurozóny jsou nespokojení s řeckým ministrem financí , jímž Evangelos Venizelos, neboť se domnívají, že věnuje více pozornosti jeho pozici uvnitř strany před dubnovými volbami, než reformním jednáním. Mezitím 53% dotazovaných Němců v průzkumu vyjádřilo názor, že eurozóně by se dařilo lépe bez Řecka, 80% si pak myslí, že bez nutných reforem není možno zemi znova finančně pomoci.
Čína vysílá do Libye speciální obchodní tým – zajímá se o poválečnou rekonstrukci a o svá aktiva
Delegace čínských vládních úředníků a manažerů, kterou vede vedoucí oddělení zahraničních investic a hospodářské spolupráce čínského ministerstva obchodu Wang Shenyang, má v Libyi diskutovat o možném čínském zapojení do poválečné rekonstrukce a stejně tak o ochraně čínského majetku a aktiv. Stejně tak má čínská delegace posoudit rozsah poškození čínského majetku po občanské válce a probrat budoucnost nedokončených čínských projektů s představiteli libyjské vlády.
Kyrgyzský prezident připomněl USA blížící se uplynutí doby nájmu vojenské základny
Jedním z témat čtvrtečního jednání kyrgyzského prezidenta Alzambeka Atmabayeva s americkou velvyslankyní Spojených států v Kyrgyzstánu Pamelou Spartlen bylo téma vojenské přítomnosti USA v Kyrgyzstánu. A. Atambayev zdůraznil, že v roce 2014 vyprší doba pronájmu americké letecké základny v Manasu. V průběhu posledního týdne se poblíž této základny a amerického velvyslanectví konají četné protiamerické demonstrace, na kterých Kyrgyzové požadují okamžité zrušení letecké základny a hrozí v opačném případě zablokovat strategické přístupové cesty vedoucí k letišti.
Tibet bude dočasně uzavřen pro zahraniční turisty
V období od 20. února do 30. března bude Tibetská autonomní oblast uzavřena pro vstup zahraničních turistů a Tibeťanů z tibetských částí sousedních provincií. Oficiální prohlášení vlády Čínské lidové republiky k tomuto tématu zatím není k dispozici, avšak všechny cestovní kanceláře organizující zájezdy do této autonomní oblasti již obdržely odpovídající pokyny o měsíčním omezení.
Ekvádorský prezident požaduje sankce proti Velké Británii
Důvodem požadavku prezidenta Correy je dlouhodobý sporVelké Británie a Argentiny ohledně Falklandských ostrovů. Podle prezidenta evropský stát odmítá o území vyjednávat. Tak se prezident vyjádřil na 11. summitu organizace ALBA. Podle něj by Latinská Amerika měla začít zvažovat typ a výšku sankcí pro mocnost, která ,, se snaží být imperialistickou a kolonizovat ve 21. století“. Venezuelský prezident dodal, že by ale Latinská Amerika měla velmi dobře prostudovat možnost sankcí. Prezident Chávez dodal, že ,,pokud bude Argentina napadena, nebude země samotnou'“. Dále uvedl, že ,,Venezuela sice není nejmocnější zemí, ale pomůže Argentině odolat v boji proti imperialismu“. Vše bylo řečeno jen den po příletu britského následníka trůnu na Falklandy.
Společná ekonomická zóna pro členské země ALBA
Na 11. summitu organizace ALBA ve venezuelské metropoli Caracasu byla reprezentanty všech členských států ALBA odsouhlasena společná ekonomická zóna a založení společné banky ALBA. Pro banku vyčlení každá země 1% ze svých mezinárodních rezerv. Tak by se v budoucnu mohla používat jediná měna Systému regionálního odškodnění ( Sucre). K velkým příznivcům pokroku ve finančnictví ALBA patří hlavně prezident Venezuely Hugo Chávez.
Americká ministryně zahraničí vyzvala Bulharsko, aby bylo energeticky nezávislé
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je na návštěvě v Bulharsku, kam přijela po účasti na 48. Mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Paní Clinton v zemi naléhá na prolomení její energetické závislosti na Rusku diverzifikací dodávky ropy a plynu. Ministryně by měla podpořit alternativy stávajících potrubních tras, stejně jako rozvoj nových energetických zdrojů. Paní Clinton by také měla podpořit zemi ve sdílení svých zkušenosti v přechodu k demokracii s arabskými národy. Bude však také naléhat, aby země zlepšila své podmínky pro menšinové populace.
Řecký premiér jedná s vládní koalicí o podpoře 2. záchranného balíčku
Ten by zemi, za předpokladu splnění všech podmínek, měl být vyplacen Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Řecký premiér Lucas Papademos dnes jedná s koalicí, aby ta podpořila tento krok, bez kterého se v polovině března ocitne země na pokraji bankrotu. Stěžejním bodem jednání je dohoda na reformách, které veřejní věřitelé požadují. Ministři eurozóny se měli v této otázce setkat v pondělí, schůze teď byla z řecké strany odvolána. Rozhodnutí o výsledku jednání by mělo být známo do nedělního večera.
Čínská policie zamítla setkání německé kancléřky s právníkem obhajujícím lidská práva
Německá kancléřka Angela Merkel vyjádřila lítost nad tím, že čínská policie zablokovala možnost jejího setkání s obhájcem lidských práv. V projevu po návštěvě Pekingu uvedla, že se nemohla setkat s právníkem, který obhajoval disidenty, včetně uvězněného nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-po, neboť pekingská policie prý chce zachovat stabilitu před letošním kongresem komunistické strany.
„USA a EU by měly prohloubit své ekonomické vztahy v boji proti krizi,“ tvrdí americká ministryně zahraničí
Na 48. Mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově včera americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala USA a EU aby společně pracovaly na odvrácení ekonomické krize. Ve svém projevu zdůraznila, že věří, že Evropa má prostředky a vůli k zastavení krizí rozpočtových deficitů a přijmutí opatření k posílení eura a nastartování hospodářského růstu. Ve vztahu k americké finanční krizi ministryně poukázala na klesající nezaměstnanost regionu.
Ve Finsku probíhá 2. kolo prezidentských voleb
Finové dnes ve druhém kole prezidentských voleb volí mezi konzervativním Sauli Niinistoe a zeleným Pekka Haavisto. V posledních předvolebních průzkumech přitom vede první z uvedených. První kolo voleb se odehrálo již 22. ledna.
Írán dal indické ropné společnosti měsíční ultimátum pro zahájení rozvoje plynového pole Farzad-B
Agentura Fars přinesla informaci od íránských úřadů, že bylo vydáno ultimátum pro indickou státní společnost Oil and Natural Gas Corporation (ONGC), která má exkluzivní práva na průzkum pobřežních vod v oblasti Farsi, kde se nachází i ložisko zemního plynu Farzad-B se zásobou zhruba 21,7 bilionů kubických metrů. Írán totiž již říjnu 2010 oznámil, že podepíše kontrakt na rozvoj pole Farzad-B za 5 miliard dolarů, ovšem ten dodnes nebyl uzavřen. Írán se obává, že je vyvíjen zahraniční nátlak na tuto indickou společnost, aby rozvoj ložiska zemního plynu zpozdila.
Írán zahájil další vojenské cvičení a pohrozil odvetnými útoky
Írán včera zahájil další plánované pozemní a námořní vojenské cvičení, které má podle íránské armády procvičit boj proti hypotetickému nepříteli. Zástupce velitele íránských Revolučních gard Hossein Salami pak uvedl, že každé místo, které by bylo využito pro nepřátelské operace proti Íránu bude v takovém případě čelit odvetnému útoku íránských ozbrojených sil.
Francie chystá se svými partnery vytvoření skupiny na podporu syrské opozice
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve své řeči po francouzském ministrovi zahraničí Alainovi Juppé, který označil rusko-čínské veto rezoluce o Sýrii za ochromení mezinárodního společenství, oznámil, že Francie „se nevzdá“. Podle francouzského prezidenta se Francie již spojila se svými „evropskými a arabskými partnery“ a chystá vytvoření „Skupiny přátel syrského lidu“, která má zmobilizovat mezinárodní podporu pro realizaci mírového plánu Ligy arabských států.
Turecko ostře kritizuje veto Číny a Ruska v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu ostře zkritizoval ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii. Podle jeho názoru Rusko ani Čína nehlasovaly na základě „stávající reality“, ale pouze na základě svého postoje vůči Západu. Podle Turecka je takto míněné veto nepřípustné, obzvláště, jedná-li se o takto „slabou rezoluci“.
Střelba na hranicích Turecka a Sýrie
Došlo k intenzivní střelbě přes noc na hranici Sýrie a Turecka zatímco syrské síly se přesouvají v rámci boje proti rebelům. Podle Turka žijícího v pohraniční vesnici v provincii Hatay byly slyšet kulomety a střelba z lehkých zbraní, což pravděpodobně souvisí s ofenzivou vedenou proti rebelům ve vesnici Ain al-Beida. Podle tiskové agentury Anatolia, turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu již telefonicky hovořil s guvernérem Hatay. Zhruba 7500 syřanů uprchlo před násilím v Sýrii do Turecka, přičemž většina z nich je právě v záchytných táborech v provincii Hatay.
Egyptští demonstranti požadují rezignaci premiéra a rozpuštění vlády
Egyptské revoluční mládežnické skupiny ve svých požadavcích předaných Národnímu shromáždění volají po hlasování o důvěře vlády a její následné rozpuštění. Stejně tak demonstranti požadují rezignaci premiéra Kamala al Ganzuri a jeho ministra vnitra Mohameda Ibrahima, kterého viní z nedbalosti při událostech v Port Said.
Bývalý chorvatský prezident: „Je třeba změnit Daytonskou dohodu“
Bývalý chorvatský prezident Stjepan Mesić soudí, že Daytonská dohoda se musí změnit tak, aby se byla Bosna a Hercegovina uvedena do funkčního stavu. „Způsob, jakým dnes Bosna a Hercegovina funguje, je prostě nefunkční a zůstane takový tak dlouho, dokus bude tento stát strukturován podle Daytonské dohody, ke které se musí přestat přistupovat jako k modle.“ pronesl ex-prezident Mesić v článku pro Novi Sad Dnevnik. Bývalý chorvatský prezident je přesvědčen o tom, že Bosna a Hercegovina je slabinou regionu a tehdejší „daytonské řešení“ neodpovídá dnešní skutečnosti. „Daytonská dohoda byla jako bufet, ze kterého si každý vzal pouze to, na co měl chuť, ale již se zapomnělo na ty, kteří si přejí, aby se Bosna opět v kouři zhroutila,“ uvedl Stjepan Mesić a zdůraznil, že funkční soustátí Bosny a Hercegoviny je i nadále prioritou pro stabilitu Balkánu, přičemž zkritizoval setkání na hoře Jahorina – „nevšiml jsem si, že by byl učiněn nějaký pokrok v této oblasti.“
Ekonomická krize doléhá na Albánii
Generální celní ředitelství v Tiraně informovalo o tom, že se snižuje dovoz do Albánie – konkrétně byla hodnota dovozu v prvních 10 měsících roku 2011 4,5-krát nižší, než v roce 2010, což signalizuje výrazný pokles spotřeby. Albánská centrální banka pak uvádí, že kromě snížení dovozu se také snížily finance proudící do Albánie z albánské diaspory (od roku 2007 o 7-8%) po světě, což výrazně ovlivní životní úroveň v Albánii. Albánská média zatím stále častěji hovoří o dopadu ekonomické krize ačkoliv veřejní představitelé země se otázkám ekonomiky spíše vyhýbají.