Ropná společnost LUKOIL zahájila výstavbu nového areálu v rafinérii „LUKOIL Neftochim Burgas“ v Bulharsku, díky němuž bude společnost moct zvýšit výrobu nafty kvality Euro-5 o 1,2 milionu tun ročně a ukončit produkci nafty s vysokým obsahem síry. Oznámila o tom tisková služba LUKOILu. Podle slov jejího prezidenta Vagita Alekperova se bulharská rafinérie poté, co bude nový areál uveden do provozu, stane jednou z technologicky nejvyspělejších v Evropě a na světě. Projekt by měl být dokončen v roce 2015.
Archiv autora: Mila Damjanoska
Diplomaté v USA prezentují Bulharsko s cílem přilákat do země americké investory
Bulharská velvyslankyně v USA Elena Poptodorova a americký velvyslanec v Sofii James Warlick v pondělí zahájili svou druhou diplomatickou cestu po Spojených státech s cílem přilákat do Bulharska americké investory a zvýšit vzájemný obchod mezi oběma zeměmi. Cesta bude trvat do 18. května 2012, diplomaté navštíví Austin, Los Angeles, Seattle, a Silicon Valley. Bulharsko je v současné době ve fázi plánování projektu na vytvoření podnikatelského inkubátoru a technologického parku v Sofii, v návštěvě v USA proto vidí také příležitost k pochopení praxe nejlepších amerických technologických parků a vybudování vztahů, které mohou přispět k úspěšné realizaci projektu.
Bulharsko chce provést decentralizaci po vzoru Švýcarska
Bulharsko započíná proces decentralizace a chce se inspirovat švýcarským vzorem. Oznámil o tom bulharský prezident Rosen Plevneliev po čtvrteční schůzce s Hansem Altherrem, předsedou Spolkové rady Švýcarska. Bulharský prezident během schůzky rovněž poděkoval za švýcarskou rozvojovou pomoc poskytnutou Bulharsku v rámci podpory Švýcarska novým členským státům EU a vyjádřil naději, že Bulharsko a Švýcarsko v brzké době uzavřou vzájemnou dohodu, která zamezí dvojímu zdanění.
Prezident EU Herman van Rompuy jednal s bulharským premiérem o dodávkách zemního plynu do Evropy
Prezident EU Herman van Rompuy dnes podnikl jednodenní návštěvu Sofie, během níž se setkal s bulharským premiérem Boiko Borisovem. Hlavním tématem jejich jednání byly vládní plány na diverzifikaci dodávek zemního plynu do Evropy. Podle bulharského premiéra je jedinou možnou cestou k dosažení diverzifikace dodávek plynu vedení trasy od Kaspického moře a Ázerbájdžánu přes gruzínské přístavy u Černého moře do bulharských přístavů Varna a Burgas.
Bulharsko chce instalovat nový jaderný reaktor v Kozolduyi
Bulharská vláda tento týden rozhodla o zahájení příprav na instalaci nového jaderného reaktoru v jediné domácí jaderné elektrárně Kozloduy. Reaktor s výkonem 1000 megawattů by celkovou funkční kapacitu Kozloduye zvýšil na 3000 megawattů a měl by sloužit částečně jako náhrada za zrušený plán výstavby jaderné elektrárny v Belene. Bulharský ministr financí Simeon Djankov uvedl, že vláda bude nyní zkoumat, zda lze v Kozloduyi instalovat reaktor určený původně pro JE v Belene, který již smontovala ruská společnost Atomstrojexport. „Nový reaktor bude postaven na komerčním základě, bez vládních garancí, ale také bez peněz daňových poplatníků,“ sdělil ministr. Nový reaktor by měl být uveden do provozu přibližně za deset let. Jak uvedlo bulharské ministerstvo hospodářství a energetiky, země bude nyní pro tento projekt hledat strategického investora. Vláda také chce investovat do prodloužení životnosti dvou fungujících reaktorů tvořících pátý a šestý blok elektrárny. Čtyři první bloky s reaktory VVER-440 muselo Bulharsko odstavit před vstupem do EU.
Bulharský prezident navrhuje vytvoření kybernetického obranného centra NATO v Bulharsku
Bulharský prezident Rosen Plevneliev navrhl založit v Bulharsku kybernetické obranné centrum, které podle jeho slov zemi umístí mezi elitu hi-tech států. Prezident informoval o tom, že bulharská strana již vyzvala ke spolupráci představitele států v regionu, a že nyní probíhají na expertní úrovni jednání o možnosti společného nákupu vybavení. Státy regionu by podle něj měly jednou provždy zapomenout na minulost na Balkáně, a měli by v nových rozměrech rozvíjet regionální spolupráci.
Bulharsko zastavilo projekt výstavby jaderné elektrárny v Belene
Bulharská vláda zrušila plány na výstavbu jaderné elektrárny v Belene na Dunaji. Projekt výstavby vznikl již v 80. letech, elektrárna v Belene se měla stát druhou jadernou elektrárnou v zemi. Místo ní zde bude postavena elektrárna na zemní plyn. Oznámil to náměstek bulharského ministra financí Vladislav Goranov. Proti výstavbě jaderné elektrárny na Dunaji se rovněž dlouhodobě stavěli ekologové kvůli obavám ze zemětřesení.
Podle Eurostatu zaznamenalo Bulharsko v roce 2011 nejvyšší nárůst hodinové mzdy z členských států EU
Mezi členskými státy, pro něž jsou k dispozici údaje za čtvrté čtvrtletí roku 2011, byl nejvyšší roční nárůst hodinových mzdových nákladů zaznamenán v Bulharsku – o 12,6%. Bulharsko následuje Rumunsko s 8,6%, Estonsko (7,2%) a Maďarsko (6,6%). Pokles byl zaznamenán v Irsku, Portugalsku (o 1,7%) a ve Slovinsku (o 0,3%).
Itálie podpořila vstup Bulharska do Schengenu
Jak uvedla předsedkyně italského parlamentního výboru pro Schengen a přistěhovalectví Margherita Boniver, Bulharsko zaznamenalo výrazný pokrok a mělo by přistoupit k Schengenské dohodě. Itálie podle jejích slov nikdy neměla námitky proti zrušení částečného omezení týkajícího se vstupu bulharských pracovníků na italské území a území EU. Ve čtvrtek se italští delegáti setkají se zástupci bulharského ministerstva vnitra.
Katar a Bulharsko jednají o nové investiční dohodě
Bulharští a katarští představitelé zahájili práci na nové rámcové bilaterální dohodě navržené katarským premiérem, jejímž účelem je vytvořit příležitosti pro vstup katarských investic do Bulharska. Oznámil o tom bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov. Investiční dohoda má podle jeho slov být zpočátku zaměřena na oblast cestovního ruchu, zemědělství a infrastruktury, její podpis se očekává v květnu letošního roku. Ministr zahraničí se nyní nachází na oficiální návštěvě v Kataru jako člen bulharské vládní delegace v čele s bulharským premiérem Bojko Borisovem.
Bulharský export do EU se za rok 2011 zvýšil o 33,6%
Plyne to z odhadu vydaného v pondělí Národním statistickým úřadem Bulharska. Hlavními obchodními partnery Bulharska jsou Německo, Rumunsko, Itálie, Řecko a Belgie, které mají 67,4% podíl z celkového vývozu Bulharska do členských států EU. Nejvýznamnější nárůst byl zaznamenán ve vývozu na Maltu, do Dánska a Portugalska.
Bulharská ekonomika zaznamenala v roce 2011 nárůst o 1,7%
HDP Bulharska zaznamenal v roce 2011 1,7 procentní nárůst ve srovnání s rokem 2010, informoval bulharský národní statistický úřad. HDP per capita dosáhl v roce 2011 výše 5 168,7 eur. Na konci roku 2011 bulharský ministr financí Simeon Djankov oznámil, že hospodářský růst o 3,7% předpovídaný na rok 2012 Zákonem o státním rozpočtu byl příliš optimistický, a bulharská vláda snížila svůj odhad na 2,3%.
Estonsko zavře do konce roku 2012 své velvyslanectví v Bulharsku
Estonsko přijalo rozhodnutí uzavřít do konce tohoto roku své velvyslanectví v Sofii kvůli nízkému zájmu o ekonomickou a obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi, informovalo estonské ministerstvo zahraničí. V průběhu tohoto roku bude postupně probíhat rušení smluv a snižování počtu zaměstnanců velvyslanectví.
Bulharský prezident podnikl neplánovanou cestu do Afghánistánu
Bulharský prezident Rosen Plevneliev podnikl ve středu neplánovanou návštěvu Afghánistánu. Jedná se o jeho druhou zahraniční cestu po návštěvě v Bruselu.
Bulharský prezident byl přijat prezidentem Afghánistánu Hamidem Karzaim, s nímž projednali mimo jiné otázku spolupráce mezi Bulharskem a Afghánistánem v boji proti obchodu s drogami a ilegální imigraci. Jedním z témat byla také práce bulharské vojenské mise v rámci jednotek ISAF vedených NATO. Bulharsko má v současné době v Afghánistánu asi 600 vojáků, kteří střeží letiště v Kábulu a Kandaháru, a lékařskou jednotku v provincii Herat.
Evropská komise vyzvala osm států EU k dokončení transpozice třetího energetického balíčku
Evropská komise zaslala osmi členským zemím EU takzvané odůvodněné stanovisko, ve kterém je vyzvala k dokončení implementace legislativy „třetího energetického balíčku“, přijatého v roce 2009 ve snaze liberalizovat trh s elektřinou a plynem a vytvořit společný trh s energiemi. V únoru 2011 nejvyšší představitelé členských zemí potvrdily potřebu dokončit společný trh s energiemi do roku 2014. Evropská komise zdůraznila, že otevření trhů konkurenci je klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU jako celku. Z efektivního, vzájemně propojeného a transparentního trhu by podle ní měli těžit především spotřebitelé, kteří tak získají větší svobodu, ale také ochranu při výběru dodavatele plynu a elektřiny. Termín pro transpozici dvou směrnic 3. liberalizačního balíčku vypršel 3. března 2011. Bulharsko, Kypr, Nizozemsko, Lucembursko, Rumunsko, Španělsko a Slovensko však ani téměř rok poté Brusel neinformovaly o transpozici směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES. V Estonsku Komise eviduje chybějící přijetí směrnice o společných pravidlech pro zemní plyn. V celkem 15 upozorněních Komise vyjádřila svůj konečný postoj k nesplnění povinností a vyzvala státy, aby přestaly porušovat předpisy. Země mají nyní dva měsíce na reakci. Další fází sporu je podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. EK zároveň analyzuje předpisy přijaté v ostatních zemích sedmadvacítky a v následujících měsících rozhodne, jak bude postupovat vůči státům, které směrnice provedly jen částečně nebo nesprávně.
Generální ředitelka UNESCO vyzvala k dodržování práv a zajištění bezpečnosti novinářů v Sýrii
Generální ředitelka UNESCO a bývalá bulharská politička Irina Bokova vyzvala ve čtvrtek syrské úřady k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Irina Bokova vydala prohlášení den poté, co americká reportérka Sunday Times Marie Colvin a francouzský fotograf Remi Ochlik zemřeli při bombovém útoku v syrském městě Homs. „Mám obavy o další zraněné reportéry a vyzývám orgány a ozbrojené síly k tomu, aby respektovali civilní postavení novinářů v konfliktních oblastech. Útoky na novináře jsou porušením Ženevských konvencí, které Sýrie ratifikovala, a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o ochraně novinářů v ozbrojených konfliktech,“ uvedla Irina Bokova.
Aktiva penzijních fondů Bulharska se v roce 2011 navýšila o 15%
Aktiva soukromých penzijních fondů Bulharsku vzrostla v roce 2011 oproti minulému roku o 14.68%, vyplývá ze zprávy bulharské Komise pro finanční dozor. K 31. prosinci 2011 se penzijního připojištění u čtyř typů soukromých penzijních fondů v Bulharsku účastnilo celkem 3 992 506 lidí. Jedná se o meziroční nárůst o 2,82%.
Chorvatsko a Kypr zvýší v rámci boje s krizí DPH
Chorvatsko a Kypr se chystají od počátku příštího měsíce zvýšit daň z přidané hodnoty ve snaze vyrovnat se s krizí a získat další příjmy do státního rozpočtu. Chorvatsko plánuje zvýšit DPH z 23% na 25%, čímž se stane jednou z evropských zemí s nejvyšší sazbou DPH, a to vedle Dánska, Švédska a Norska. Na Kypru se od 1. března zvýší daň z přidané hodnoty z 15% na 17%. Kyperská vláda tím chce dosáhnout snížení schodku státního rozpočtu v roce 2012 na 2,4% hrubého domácího produktu země. V loňském roce činil schodek 6%. Zvýšení DPH bylo navrženo jako součást balíčku nových úsporných opatření, která zahrnují také zavedení tzv. daně z luxusu nebo minoritní podíly ve státem vlastněných společnostech.
Evropský parlament bude jednat o xenofobní webové stránce holandského politika
Evropský parlament se projedná na svém příštím plenárním zasedání otázku proti-evropské a proti-přistěhovalecké internetové stránky vytvořené holandským politikem a předsedou strany PVV Geertem Wildersem. Debata proběhne na žádost Josepha Daula, předsedy frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, a uskuteční se 13. března na plenárním zasedání ve Štrasburku. J. Daul požaduje zejména vládní stanovisko nizozemského premiéra Marka Rutteho k této otázce a vysvětlení, proč nizozemská vláda o této otázce stále mlčí.
Hillary Clinton vyzvala Bulharsko k tomu, aby ukončilo svoji energetickou závislost na Rusku
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová dnes během setkání s bulharským premiérem Boiko Borisovem v Sofii vyzvala bulharské orgány k tomu, aby diverzifikovaly zdroje dovozu energie a ukončily tak závislost Bulharska na dodávkách z Ruska. Ministryně ujistila, že řada amerických společností je připravena pomoci Sofii k dosažení energetické bezpečnosti země. Za tímto účelem má Bulharsko tento týden navštívit zvláštní vyslanec USA Richard Morningstar, specializující se na euroasijské energetické otázky.
Evropská komise opět kritizuje bulharské soudnictví
Bulharské soudnictví se stalo opět hlavním problematickým bodem v aktuální hodnotící zprávě Evropské komise. Ve zprávě je zdůrazněna zejména otázka korupce ve spojení s činností bulharské Nejvyšší soudní rady, jejíž jurisdikce podle Komise vyvolává vážné pochybnosti ohledně své objektivity a transparentnosti.
Evropská komise: „Bulharsko selhává v zavedení evropských směrnic o železniční dopravě“
Evropská komise (EK) uvedla, že upozorní Evropský soudní dvůr na selhání Bulharska v zajištění řádného provedení legislativy „prvního železničního balíčku“.
Nesrovnalosti se týkají provádění ustanovení o poplatcích, které železniční podniky musí zaplatit za přístup k infrastruktuře, uvedla ve čtvrtečním prohlášení EK.
Hlavním cílem všech tří směrnic prvního železničního balíčku je vytvořit základ pro otevření trhu a hospodářské soutěže v oblasti železniční dopravy.
Prezident Bulharska jednal s prezidentem EU o vstupu do schengenského prostoru
Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy a bulharský prezident Rosen Plevneliev slíbili pokusit zvrátit negativní postoj nizozemské vlády vůči vstupu Bulharska do schengenského prostoru. Funkcionáři se setkali ve čtvrtek během první zahraniční návštěvy prezidenta od nástupu do úřadu. Prezident EU uvedl, že je potěšen pokrokem Bulharska ve snaze přistoupit do schengenského prostoru a zdůraznil, že evropské instituce podporují bulharskou a rumunskou snahu o získaní členství v tomto prostoru.