Mírumilovná koexistence a spolupráce, tak si představuje nejmocnější muž Kambodže, premiér Hun Sen, vzájemné vztahy náboženských skupin. Jedině tak podle něj lze v zemi vybudovat prosperující společnost. V rámci narůstajícího předvolebního boje se obrátil na muslimskou komunitu a zdůraznil, že jeho vláda bude i nadále trvat na otevřené politice svobodného výběru víry a náboženství. Na závěrečném ceremoniálu soutěže v recitaci Koránu vyzval všechny kambodžské náboženské skupiny, aby spolu nadále udržovaly harmonické vztahy. V závěru své řeči premiér Hun Sen dodal, že muslimští obyvatelé Kambodže by měli být šťastní, že žijí právě v této zemi, protože ta nezná žádnou náboženskou diskriminaci, násilí, ani separaci, a preferuje politiku rovných občanských práv, příležitostí i závazků. Premiér v závěru své řeči oznámil úmysl založení Muslimské nadace pro podporu čtení Koránu, která navíc každý rok obdrží subvenci 5 000 USD. Duchovní vůdce kambodžských muslimů jménem komunity přislíbil jako projev vděčnosti podporu premiérskému kandidátovi Hun Senovi v červencových parlamentních volbách.
Archiv rubriky: Politika
Indie je připravena jednat o prodloužení íránsko-pákistánského plynovodu
Ministr zahraničních věcí Indie Salman Khorshid při své návštěvě Íránu oznámil, že jeho země je připravena přistoupit k jednáním o dalším prodloužení íránsko-pákistánského plynovodu. Ještě před oficiálním prohlášením o rozhodnutí Indie Khorshid hovořil s Ali-Akbar Velayatim, který je poradcem nejvyššího vůdce Íránu Ájatolláha Alí Chameneí. K íránskému projektu se již dříve v tomto roce i přes komplikace připojil Pákistán, dokončení plynovodu na jeho území je plánováno v polovině roku 2014. V souvislosti s prodloužením plynovodu Indie prostřednictvím svého ministra zahraničí rovněž projevila ochotu finančně se podílet na rozvoji íránského přístavu Čáhbahár, právě z tohoto místa by totiž měla vést pákistánská větev, která bude později pokračovat do Indie. V dohledné době se rovněž očekává podepsání íránsko-indické dohody o proměně Čáhbaháru v křižovatku pro tranzit indického zboží do Afghánistánu.
Izrael měl znovu zaútočit na syrské cíle
Sýrie obvinila Izrael z vyslání raket, které dopadly o víkendu na vojenské cíle a výzkumné centrum poblíž Damašku, které západní představitelé považují za místo, kde jsou vyráběny chemické zbraně. Izraelské rádio citovalo bezpečnostního úředníka, který útok potvrdil. Jedná se o druhý atak Izraele během posledních dnů, kdy v noci na pátek byla zasažena údajná dodávka raket pro Hizballah. Analytici říkají, že poslední vývoj ukazuje hlubší zapojení Izraele do syrského konfliktu. Syrská státní tisková agentura uvedla, že útok ukazuje zapojení sionistické entity ve spiknutí proti Sýrii.
Malajské parlamentní volby mohou být zlomové
Výsledek těchto voleb totiž určí další směřování země. Voliči rozhodnou, zda u moci setrvá strana Barisan Nasional, které Malajsii vládne již 56 let, nebo dají šanci opoziční Lidové alianci. V takovém případě by Malajsie mohla směřovat ke změně režimu. Barisan Nasional si ale vytyčila ambiciózní cíl, podle slov premiéra Najib Razaka chce získat zpět dvoutřetinovou většinu v parlamentu, kterou ztratila v posledních volbách v roce 2008. Strana postavila svou kampaň na dřívějších tématech jako budování národa nebo posilování ekonomiky, která navzdory globálním problémům slabě rostla. Proti tomu opoziční lídři v čele s Anwar Ibrahimem (Lidová Aliance), chtějí zaujmout voliče vytvořením spravedlivějšího ekonomického prostředí, bojem proti korupci a neoficiálním osobním vazbám mezi politiky, a odmítnutím rasově založené politiky – Malajsie je mnohonárodnostní stát. Malajsané si od voleb slibují mnoho, velmi kladně hodnotí soutěž mezi více účastníky a považují ji za důkaz určitého pokroku a zlepšení. Odhaduje se, že vítězství bude jen těsné.
Tanzanie a Malawi budou jednat o sporu ohledně hranice
Tanzanie v sobotu uvedla, že se sousední Malawi vrací k jednáním ohledně sporné hranice procházející jezerem Malawi. Ve východní Africe byly nedávno objeveny zásoby zemního plynu a ropy, předpokládá se, že část nerostného bohatství skrývá i jezero Malawi. Spor se týká severní části jezera, na něhož si dělá nárok Malawi i Tanzanie, která v roce 2011 udělila britskému Surestream Petrolum licenci na hledání ropy v této oblasti. Jednání byla přerušena v říjnu, kdy Malawi obvinilo Tanzanii ze zastrašování místních obyvatel.
Světové židovské shromáždění se neobešlo bez demonstrace
Krajně pravicová maďarská strana Jobbik uspořádala v centru Budapeště nacionalisticky smýšlející demonstraci den před zahájením Světového židovského kongresu. Demonstrací strana protestovala proti „židovskému pokusu skoupit Maďarsko“ v zájmu maďarského národu. Strana Jobbik je třetí největší stranou maďarského parlamentu a je známá svými antisemitskými názory.
Vnuk Richarda Nixona v pátek navštívil Čínu
Už 40 let uplynulo od návštěvy 37. prezidenta USA Richarda Nixona v Číně. Při této příležitosti Čínu v pátek navštívil jeho vnuk Christopher Nixon Cox, který ve svém prohlášení připomněl stále se zlepšující bilaterální vztahy mezi Čínou a Spojenými státy americkými. „Čína má vzrůstající velmi silnou ekonomiku, domnívám se, že je nyní důležité v této započaté cestě prosperity pokračovat,“ řekl Nixon Cox. V rámci své vzpomínkové návštěvy se setkal s představiteli země a zúčastnil se slavnostního banketu konaného v Pekingu.
Írán odsoudil znesvěcení šíitského hrobu v Sýrii
Írán reagoval na znesvěcení šíitského mauzolea Hujr ibn Adi na předměstí Damašku, které bylo zničeno a ostatky byly odvezeny neznámo kam. Náměstek ministra pro arabské a africké záležitosti Hossein Amir Abdollahian v pátek uvedl, že ti, co provedli svatokrádež, obdrží odpověď, díky které budou litovat, že exhumovali muslimskou osobnost z hrobu. Klerici v Qomu, hlavním svatém městě v Íránu, vyzývali v sobotu k protestu kvůli svatokrádeži. Hujr ibn Adi byl blízký společník proroka Muhammada a jeden z prvních následovníků šíitského immáma Aliho. Byl zavražděn v roce 660.
Thajský ministr zahraničí odletěl do USA, setká se s Johnem Kerrym
Hlavním důvodem pracovní cesty thajského vicepremiéra a ministra zahraničních věcí v jedné osobě Surapong Tovichakchaikula do USA je právě jednání s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym. Diskutovat spolu budou významné globální i regionální otázky, podstatnou součástí rozhovorů by mělo být i jednání o vzájemných americko-thajských vztazích. Toto setkání navazuje na loňskou návštěvu amerického prezidenta Baracka Obamy v Thajsku, který se sešel s thajským premiérem Yingluck Shinawatrou, aby diskutovali mimo jiné otázky zahraničních návštěv vysokých představitelů obou států. Oficiální návštěva Washingtonu, kterou vicepremiér a ministr zahraničních věcí Surapong Tovichakchaikul zahájil v sobotu, bude trvat do poloviny příštího týdne.
Ministr Schwarzenberg je na návštěvě Izraele
Český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg je na dvoudenní návštěvě Izraele, kde se setká s řadou vrcholných politiků. V jeho programu je i návštěva Česko-izraelského fóra, kde se setkávají politici a akademici, aby si mohli vyměňovat názory.
Portugalsko zavádí výrazná úsporná opatření
Kvůli úsporným opatřením portugalská vláda zvýší v zemi důchodový věk na 66 let a zároveň se prodlouží pracovní doba státních úředníků o hodinu denně, tedy na 40 hodin týdně ze současných 35 hodin. Dalším krokem pro úspory výdajů státu je program dobrovolného rozvázání pracovního poměru s 30 000 státními zaměstnanci – tedy s 5 % z celkových 600 000 pracovníků ve veřejném sektoru. Opatření chce portugalská vláda zavést od roku 2014 a státní pokladna by tak měla během 3 let ušetřit 6,3 miliard USD.
Strana iráckého premiéra al-Maliki vyhrála provinční volby
Podle výsledky voleb do provinčních rad v Iráku, které se konaly před dvěma týdny, vyhrála v 7 z 12 provincií strana premiéra Nurí al-Maliki Stát zákona. Volby byly důležitým ukazatelem před parlamentními volbami, které budou příští rok. Volby v provincii Anbar a Niniveh, kde se volby nemohly kvůli bezpečnosti konat, budou 4. července.
Poslední jihokorejští pracovníci opustili keasonský komplex
Posledních 7 jihokorejských občanů se v pátek v 17:30 lokálního času vrátilo domů z keasonského komplexu, informaci přinesla korejská zpravodajská agentura Yonhap. Podle ní se Severní Korea dohodla s představiteli Jižní Koreje a společně urovnaly své záležitosti, a proto mohlo být posledních sedm jihokorejských pracovníků propuštěno zpět domů. Přitom minulý pátek 26. března severokorejská strana odmítala jakékoli rozhovory o keasonském komplexu, který byl po dlouhá léta posledním symbolem vnitřní ekonomické spolupráce na korejském poloostrově.
Do Číny přijede izraelský premiér Netanyahu a palestinský prezident Abbas
Příští týden do Číny přijede izraelský premiér Benjamin Netanyahu a palestinský prezident Mahmud Abbas, ale není zřejmé, zda budou spolu jednat. Návštěva premiéra Netanyahu je zaměřena na obchod, ale pravděpodobně se bude řešit i íránský jaderný program s Čínou. Premiér Netanyahu má přiletět v pondělí do Šanghaje, kde se setká s čínskými podnikateli, a poté se přesune do Pekingu na jednání s čínskými představiteli. Během pětidenní cesty má podepsat smlouvy na oboustranný obchod s čínskou stranou hlavně v oblasti zemědělství a vody v hodnotě 10 miliard USD. Prezident Abbás přiletí do Pekingu již v neděli. Bude naléhat na čínské představitele, aby pomohli překonat ekonomické problémy Palestiny, které jsou kvůli izraelským překážkám. Čína má dlouholeté dobré vztahy s Palestinou a v posledních letech i s Izraelem. Snaží se více zapojit na Blízkém východě.
Turecko podepsalo s Japonskem kontrakt na výstavbu jaderné elektrárny
Japonský premiér Shinzo Abe v pátek podepsal se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem kontrakt. Hlavním předmětem dohody je zakázka na výstavbu jaderné elektrárny v Turecku, na které se bude podílet japonsko-francouzské konsorcium a celý projekt by měl stát přibližně 22 miliard USD. Jde vlastně o první úspěšnou snahu japonské vlády o realizaci zámořského jaderného projektu od Fukušimské tragédie. „Co se stalo ve Fukušimě, nás všechny zneklidnilo, ale život jde dál a dnešní úspěšný krok je začátkem k užívání lepších a bezpečnějších technologií,“ řekl turecký premiér Erdogan krátce po podpisu kontraktu.
Strana pákistánského exprezidenta bude bojkotovat volby
V souvislosti s doživotním zákazem kandidovat ve volbách na kterékoli úrovni, který byl udělen bývalému pákistánskému prezidentovi a generálovi Pervez Musharrafovi, se jeho strana rozhodla pro bojkot nadcházejících parlamentních voleb. Mluvčí Pákistánské ligy všech muslimů oznámení rozhodnutí doplnil i vysvětlením důvodů, které k tomu stranu vedly. Liga nesouhlasí s rozhodnutím volební komise ani příslušných soudů a jejich autority obviňuje ze zaujatosti vůči bývalému prezidentovi. Tomu byl doživotní zákaz kandidatury udělen mimo jiné i kvůli zneužití moci během jím vyhlášeného výjimečného stavu v roce 2007. Generální tajemník strany později na tiskové konferenci prohlásil, že nelze očekávat spravedlivé a svobodné volby a vedle zákazu kandidatury pro exprezidenta označil toto očekávání za hlavní důvod bojkotu.
Japonci protestovali proti chystané změně jejich ústavy
Stovka japonských občanů v pátek protestovala v centru Tokia proti změnám ústavy, kterou chystá premiér Shinzo Abe a jeho vláda. Opozice, odbory, náboženské organizace i někteří jednotlivci pochodovali za zvuku bubnů a hlasitých protestů z parku poblíž císařského paláce až k obchodní čtvrti Ginza. Změny japonské ústavy by se především měly týkat schvalovacího procesu ústavních dodatků. V budoucnu by měla být upřednostňováno pravidlo dvoutřetinové většiny, získané v obou komorách japonského parlamentu před referendem. Oponenti zdůrazňují, že tato změna ústavy bude oslabovat občanské svobody. „Ústava by měla především chránit lidská práva, ale vládě jde o to tento stav zvrátit,“ řekl Hiroshi Honna, jeden z kritiků ústavní změny.
Násilí v Guinei roste, důvodem jsou dlouho odkládané volby
Nejméně 3 lidé zemřeli v pátek během druhého dne pouličního násilí v hlavním městě západoafrické země. Důvodem vzrůstajících nepokojů jsou dlouho odkládané volby. Guinejská opozice kritizuje vládu prezidenta Alpha Condeho, který údajně s ní nekonzultoval termín voleb, jenž je stanoven na 30. června. Opozice zároveň tvrdí, že jihoafrická společnost Waymark, která má volby zajišťovat, není na jejich organizaci připravena. Vláda obvinění odmítá. Podle opozice budou protesty pokračovat, dokud nebudou jejich námitky vyslyšeny. Původně byly volby naplánované na rok 2011, opakovaně byly ale odkládány důsledkem neshod mezi vládou a guinejskou opozicí.
Izrael zaútočil na cíle v Sýrii
Izraelská vojenská letadla zahájila útok na syrské cíle z libanonského vzdušného prostoru. Do syrského vzdušného prostoru nicméně nevstoupily. Pravděpodobné místo útoku byla dodávka zbraní. Některé zprávy naznačují, že se jednalo o rakety pro Hizballah. Libanonský prezident Michel Suleiman odsoudil útok a obvinil Izrael z porušování mezinárodního práva. Mluvčí izraelského velvyslanectví ve Washingtonu nepotvrdil útok, ale sdělil, že Izrael má právo zabránit přílivu chemických zbraní a „hru měnících“ zbraní syrským režimem k teroristům, zejména k Hizballahu. Dle amerických představitelů k útoku došlo v noci mezi čtvrtek a pátkem. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Jaafari řekl, že si není vědom útoku Izraele proti jeho zemi.
Ústavní soud má tři nové soudce
V pátek jmenoval prezident Miloš Zeman do funkce tři nové soudce – Miladu Tomkovou, Jaroslava Fenyka a Jana Filipa. Soudkyně Tomková se současně stala i místopředsedkyní ústavního soudu. Soud je tak po více než v roce kompletní, do funkce již bylo jmenováno všech 15 soudců. Na konci června skončí mandát jednomu ze soudců, minulý týden ale senát schválil návrh na jmenování soudce Vladimíra Sládečka. Během letošního roku opustí z důvodu konce mandátu celkem 7 ústavních soudců.
Navzdory příslibu se bude madagarský prezident ucházet o znovu zvolení v červenci
Současný prezident Madagaskaru Andry Rajoelina se registroval do červencových voleb, přestože již dříve uvedl, že se jich nezúčastní. Prezident Rajoelina se do čela země dostal v roce 2009 pomocí armády, následně Madagaskar upadl do politické nestability důvodem sporů mezi prezidentem Rajoelinem a svrženým prezidentem Marcem Ravalomananou. Pod tlakem regionálních společenství oba souhlasili, že do nadcházejících voleb nepodají svou kandidaturu. Prezident Rajoelina svůj krok obhajuje tím, že se voleb zúčastní manželka exprezidenta Ravalomanana. Na seznamu kandidátů je i bývalý prezident Didier Ratsiraka, který odešel do exilu po prohraných sporných volbách v roce 2002. Vojenský převrat z roku 2009 dostal zemi do mezinárodní izolace a zastavil tok finanční pomoci.
Sektor služeb v Číně během dubna pomalu rostl
Čínský sektor služeb v měsíci dubnu pozvolna expandoval, jak ve své páteční zprávě uvedly Národní statistický úřad a Čínská federace logistiky a nákupu. Se vzrůstajícím indexem národní výroby, který v březnu překročil hodnotu 55 a v dubnu jen mírně klesl na hodnotu 54, se naopak nastartoval vývoj v resortu služeb. Veškerá data zveřejněná oběma čínskými úřady ukazují na postupnou stabilizaci čínské ekonomiky a její pozvolný růst v budoucích letech.
Syrská národní koalice kritizuje Hizballáh
Šéf libanonské strany Hizballáh Hassan Nasralláh vystoupil ve čtvrtek před kamery, aby vysvětlil „poslání své strany v Sýrii„. Syrská opozice Nasralláhův loajální postoj vůči prezidentovi Al-Assadovi rozlítil, neboť stranu viní z dodávek zbraní právě jeho režimu. V tiskovém prohlášení Syrské národní koalice (SNC) je Hizballáh považován za možnou hrozbu. Syřané spolu s Libanonci doufali, že strana zastaví své útoky na Damašek a Homs. Hizballáh, nejsilnější politická a vojenská síla v Libanonu, stojí po boku syrského režimu a Íránu, se kterým „bojuje proti společnému nepříteli Izraeli„. Jelikož strana Hizballáh poskytuje rozsáhlou sociální a zdravotní péči, těší se celkem vysokému počtu příznivců z řad chudších obyvatel.