V Sýrii byly zahájeny první parlamentní volby v souladu s novou syrskou ústavou, která byla schválena v referendu v únoru. Nová ústava vylučuje článek 8, který deklaroval vládnoucí stranu Baas za „vůdce státu a společnosti“ a zavádí pluralitní politický systém stejně, jako omezuje možnost setrvat v prezidentském úřadu pouze dvě funkční sedmiletá období. Do voleb jde 7195 kandidátů, včetně nezávislých a opozice, přičemž v parlamentu budou obsazovat 250 křesel.
Archiv rubriky: Politika
Asijské akciové trhy se po zveřejnění volebních výsledků v Evropě výrazně propadly
Indexy většiny z nich se propadly na úroveň tříměsíčního minima. Mezi hlavní příčiny patří obava z budoucnosti řešení dluhové krize eurozóny. Výsledky francouzských a zejména pak řeckých voleb ukázaly na nespokojenost občanů se stávajícími úspornými opatřeními. Klíčovou obavou investorů je zejména strach z budoucnosti fiskálního paktu související s otázkou schopnosti spolupráce Německa a Francie. Názor nového francouzského prezidenta Francois Hollanda na znovuprojednávání fiskálního paktu se diametrálně liší od postoje německé kancléřky Angely Merkel. Kromě poklesu asijských akciových trhů se na své tříměsíční minimum propadla také hodnota eura. Cena ropy klesla o 1%. Dle mnohých analytiků situaci na asijských trzích negativně ovlivnilo také podezření na pokles hospodářského růstu USA, způsobené zpomalením růstu tvorby pracovních míst.
USA opět apelují na Indii v otázce dovozu íránské ropy
K dalšímu jednání o této otázce došlo během návštěvy země americkou ministryní zahraničních věcí Hillary Clinton. Přestože americká ministryně ocenila snahu země o snížení objemu odběru íránské ropy, upozornila, že může v této otázce učinit více. Jako potenciálního náhradního dodavatele ropy označila Saudskou Arábii. Během neděle se v Kalkatě setkala také s aktivisty bojujících proti obchodu s lidmi.
Devizové rezervy Egypta vzrostly poprvé od prosince 2010
Podle údajů centrální banky se devizové rezervy zvýšily na 15,21 miliard USD na konci dubna z 15,12 miliard USD z konce března. Rezervy Egypta spadly o více než polovinu během minulého roku, kdy egyptská revoluce svrhla prezidenta Husni Mubaraka. V prosinci 2010 byly rezervy Egypta ve výši 36 miliard USD. Zemi by měla pomoct půjčka od Mezinárodního měnového fondu (MMF), která by mohla být podepsána v červnu.
Egyptská armáda zadržuje na 300 demonstrantů
Po pátečních střetech demonstrantů s armádou je stále zadržováno na 300 lidí, včetně několika novinářů. Vojenští prokurátoři uvedli, že zadržení ve vazbě zůstanou 15 dní, během nichž bude vyšetřována jejich účast na střetu s armádou, po nichž zůstal jeden mrtvý voják, desítky lidí byly zraněny. Podle úřadů by měly být propuštěny všechny zadržené ženy, kterých má být kolem 20. Násilí propuklo nedaleko budovy ministerstva obrany. Vojenská vláda následně vyhlásila noční zákaz vycházení v dané oblasti.
Estonský ministr obrany Mart Laar podal rezignaci
Důvodem pro toto rozhodnutí jsou zdravotní problémy, neboť ministr v únoru prodělal mrtvici. Laar byl ministrem obrany v středopravicové vládě od dubna 2011. Dříve zastával také funkci předsedy vlády (v letech 1992-1994 a 1999-2002). Jeho nástupcem se pravděpodobně stane Urmas Reinsalu.
Dosavadní řecká koalice ve volbách ztratila většinu
Dle BBC po sečtení téměř všech hlasů vede středo-pravá Nová demokracie (ND) s 18,9%, oproti 33,5% získaným v roce 2009 je to však velký pokles. Středo-levicová strana PASOK skončila na třetím místě s 13,2%, oproti 43,9% v posledních volbách. Obě strany tak mají společně v 300členném parlamentu jen 149 poslanců. Koalice radikální levice (SYRIZA) pak skončila na druhém místě s 16,7%. Tento výsledek by mohl rozhodnout o dalším směřování Řecka, neboť SYRIZA je proti zavádění dalších úsporných opatření. Dále skončili s 10,5% nacionalističtí Nezávislí Řekové, s 8,5% komunisté, krajně pravicový Zlatý úsvit získal 7% a do parlamentu se zřejmě podívá i Demokratická levice (DIMAR) se 6% hlasů. Předseda strany PASOK a bývalý řecký ministr financí Evangelos Venizelos vyzval k široké koaliční vládě proevropských stran. Předseda ND Antonis Samaras uvedl, že se pokusí vytvořit vládu, která „ponechá zemi v eurozóně“. Plánuje však revizi dosavadního 2. záchranného plánu vypracovaného s pomocí EU a MMF tak, aby se ekonomika zaměřila na růst. Účast ve volbách se pohybovala těsně nad 60% hranicí.
Srbského prezidenta určí až 2. kolo prezidentských voleb
Dle srbského deníku Danas oba hlavní favorité na vítězství skončili s téměř stejnými výsledky. Podle předběžných výsledků republikánské volební komise, Boris Tadić získal 24.81% hlasů, Tomislav Nikolić pak 24.71%. Komise uvedla, že toto jsou výsledky po sečtení 25,3% hlasů ze všech volebních místností. Mezitím Srbská pokroková strana (SNS) údajně získala 23.53% hlasů v parlamentních volbách, zatímco Demokratická strana (DS) jich měla získat 22.09%.
V Arménii proběhly parlamentní volby, volební účast dosáhla 62%
V Arménii dnes proběhly volby do národního parlamentu, zúčastnilo se jich devět politických stran. Podle aktuálních předběžných výsledků ve volbách s 63,3 procenty hlasů vede vládnoucí Republikánská strana Arménie (RPA), následuje ji strana Prosperující Arménie s 19,4 procenty hlasů.
Francois Hollande se stal novým francouzským prezidentem
Socialista Francois Hollande vyhrál francouzské prezidentské volby s 51,7% hlasů nad dosavadním prezidentem Nicolasem Sarkozym, který dostal 47,3% hlasů. Sarkozy již uznal porážku a prohlásil, že za prohru nese plnou zodpovědnost. Francois Hollande je teprve druhým socialistickým prezidentem Páté Francouzské republiky a přerušil tak 17 let vlády pravice v (prezidentském) Elysejském paláci.
Český ministr financí Miroslav Kalousek počítá se snížením schodku rozpočtu v roce 2013
Ministerstvo financí počítá se schodkem pro příští rok ve výši 100 miliard českých korun, tedy téměž 4 miliard EUR. Ministr financí Kalousek také uvedl, že pokud by vláda nedělala to, co bylo předmětem vládních protestů, schodek by byl 160 miliard. Pro snížení schodku rozpočtu je pro vládu zásadní prosazení konsolidačních opatření.
Ve Francii byl odsouzen věděc z CERNu za plánování teroristických útoků
Adlène Hicheur je francouzský vědec alžírského původu, který po internetu radil jedné z buněk teroristické skupiny Al-Kaida na jaké cíle by měla ve Francii zaútočit. Vědec u soudu nepopřel, že jím vyřčená místa měla sloužit k teroristickým útokům, uvedl však, že útoky nikdy neplánoval provést. Hicheur byl odsouzen k pěti letům vězení.
Prezident španělské společnosti Red eléctrica española míří do Bolívie
Důvodem cesty prezidenta společnosti Red eléctrica española (REE) José Folgada je vyjednávání s bolivijským ministrem energetiky a uhlovodíků Juanem José Sosou. Hovořit by měli o kompenzacích za znárodnění podniku Transportadora de electricidad (TDE), který byl dceřinou společností právě REE.
Human Right Watch: V bojích na severu Mali mohu být využíváni dětští vojáci
Podle Corinne Dufka, členky 10denní vyšetřovací komise Human Right Watch (HRW) v Mali, je podezření, že rebelské skupiny na severu Mali verbují dětské vojáky a nasazují je do bojů. Podle HRW se zvyšuje i počet sexuálně zneužívaných dívek. OSN odhaduje, že během letošního roku na 284 000 obyvatel Mali v důsledku ozbrojeného konfliktu bylo nuceno opustit své domovy. Na severu země působí několik rebelských skupin. Tuaregové vyhlásili samostatný stát Azawad, islamistická skupina Ansar Diné v dobytých městech zavádí právo šaría.
Do Egypta se vrátil velvyslanec Saúdské Arábie, která hodlá do Egypta poslat 2,7 miliardy USD
Týden poté, co byl velvyslanec Saúdské Arábie v Egyptě z Káhiry odvolán kvůli protestům v Egyptě proti zadržení egyptského právníka v Saúdské Arábii, se velvyslanec Ahmed Abdulaziz Kattan opět vrátil. Saúdskou Arábii také navštívila rozsáhlá delegace egyptských zákonodárců za účelem prohloubení vzájemných vztahů, přičemž Saúdská Arábie přislíbila finanční pomoc Egyptu ve výši 2,7 miliardy USD na podporu egyptského rozpočtu.
Boje na východě Demokratické republiky Kongo vyhnaly z domovů tisíce obyvatel
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHRC) více než 20 000 Konžanů muselo odejít ze svých domovů v provincii Severní Kivu na východě země. Důvodem je zvyšující se intenzita bojů povstaleckých skupin, vedených Bosco Ntaganda, a konžskou vládou. Organizace odhaduje, že na základě bojů bylo přibližně 58 000 Konžanů mezi lednem a březnem z provincie vysídleno. Uprchlíci nejčastěji směřují do největšího města provincie Goma, do provincie Jižní Kivu či do Rwandy.
Libyjská rafinérie Agoco snižuje produkci ropy z důvodu protestů
Libyjská společnost Arabian Gulf Oil Company (Agoco) snížila o dalších 10 000 barelů denní produkci ropy. Demonstranti brání zaměstnancům vstup do sídla Agoco ve městě Benghazi od 23. dubna. Požadují větší transparentnost finančních prostředků z ropy a víc pracovních míst pro mladé. Produkce se ve čtvrtek snížila o 20 000 barelů, následující den o dalších 10 000 barelů ropy. Kvůli protestům musela snížit i svou produkci rafinérie v Tobruku. Ropa přitom patří mezi hlavní libyjský vývozní artikl.
Další kdo se přidá k bojkotu Eura 2012 je švédský premiér Fredrik Reinfeldt
Ten v pátek oznámil, že nenavštíví fotbalové zápasy, které v rámci mistrovství Evropy ve fotbale 2012 odehraje Švédsko na Ukrajině. Připojil se tak k jiným evropským politikům, kteří budou bojkotovat zápasy odehrávané na Ukrajině kvůli porušování lidských práv v této zemi a zároveň kvůli kauze bývalé premiérky Tymošenko.
Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton na dvoudenní návštěvě Indie
Do indické Kalkaty dorazila po návštěvě Bangladéše, v jehož hlavním městě Dháka se setkala s hlavními představiteli země. Debatovali na téma bezpečnosti a obchodních záležitostí. Po dnešní návštěvě indické Kalkaty se americká ministryně přesune do hlavního města Nové Dillí. Zde ji bude čekat indický premiér Manmohan Singh a budou projednávat otázku omezení dovozu íránské ropy. Hillary Clinton návštěvou Indie ukončí cestu po Asii, kterou započala v Pekingu, kde projednávala případ čínského disidenta.
V Srbsku dnes začaly parlamentní, komunální a prezidentské volby
Bylo zaregistrováno více jak 6,7 milionů oprávněných voličů. V prezidentských volbách jsou z 12 kandidátů hlavními favority na vítězství Tomislav Nikolič za Srbskou pokrokovou stranu (SNS) a dosavadní prezident Boris Tadič za Demokratickou stranu (DS). Pokud jeden z nich nezíská nadpoloviční většinu, uskuteční se 20. května druhé kolo. V tomto případě by se již potřetí zopakoval souboj stejných osobností. Zatímco v prezidentských volbách lze dle průzkumu očekávat vyrovnaný souboj, v parlamentních volbách by mohla SNS získat 33%, zatímco DS 28%.
Albánský prezident se setkal s papežem Benediktem XVI.
Během návštěvy albánského prezidenta Bamira Topiho ve Vatikánu papež Benedikt XVI. uvedl, že „Albánie a albánské obyvatelstvo s jejich soužitím, harmonií a náboženskou tolerancí, jsou jedinečným příkladem identifikace nejlepších hodnot pro zachování míru a lidskosti“. Prezident Topi ocenil roli katolické církve s tím, že Vatikán byl a zůstává podporou úsilí Albánie na cestě k integraci do EU.
Několik tisíc Černohorců protestovalo proti vládě
Protestní pochod začal v sobotu v poledne v Podgorici, především kvůli tíživé sociální a ekonomické situaci v zemi. Protestující vyzvali premiéra Igora Lukšiće, aby odstoupil, „protože se ukázalo, že není schopen nebo ochoten bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti“. Toto je třetí velký protest organizovaný odbory od začátku roku.
Premiér poznamenal, že občané by měli posoudit práci současné vlády v příštích parlamentních volbách. Od začátku roku vzrostly ceny elektřiny, spotřebního zboží a ceny pohonných. Občané se obávají, že ceny ostatních výrobků a služeb by také mohly být navýšeny.
Ve Francii se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb
V něm se utká dosavadní prezident Nicolas Sarkozy a socialistický kandidát Francois Hollande. Průzkumy a komentátoři favorizují právě Hollanda. Nicolas Sarkozy reagoval na voličské průzkumy tím, když prohlásil, že v neděli lidé uvidí velké překvapení. Oba kandidáti se ve středu střetli v otevřené televizní debatě, kde si navzájem kritizovali volební programy.