Na tento víkend je ve Vysokých Tatrách naplánováno setkání prezidentů Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Pozvání však odmítl, 2. května nově zvolený, maďarský prezident János Áder. Důvody nebyly blíže specifikovány. Hlavy států se budou věnovat především tématům rozvoje cestovního ruchu, pozicím států před chystaným summitem NATO a Východnímu partnerství EU. O výsledcích summitu budou prezidenti informovat na nedělní tiskové konferenci.
Archiv rubriky: Politika
Evropská unie možná neschválí smlouvu ACTA
Usoudit to lze ze slov místopředsedkyně Evropské komise pro digitální agendu Neelie Kroes, která podle agentury AP řekla, že se ve světě pravděpodobně budeme muset obejít bez dohod Sopa a ACTA. Pozice Evropské komise (EK) k ACTA se podle mluvčího komisařky Kroes nezměnila a EK stále usiluje o její ratifikaci. Vyjádření komisařky podle něj však odráží politickou realitu. O kontroverzní smlouvě by měl rozhodnout Evropský parlament.
Prezident Spojených států Barack Obama zahájil svoji kampaň v klíčových státech
Ve svém projevu ve státě Ohio se prezident Obama zaměřil na kritiku svého očekávaného rivala pro prezidentské volby M. Romneyho. V současnosti v tomto státě vede podle průzkumů nynější prezident Obama o 4,2% právě před republikánem Romneym. Výsledky voleb za posledních 100 let ukazují, že žádný republikánský kandidát nebyl schopen zvítězit v souboji o prezidentský post, pokud zároveň nevyhrál ve státě Ohio. Předvolební kampaň nyní bude pokračovat do dalšího klíčového státu, za který je považována Virginie.
Uprchlíci ze Súdánu mohu být do Jižního Súdánu přepraveni letecky
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) čekají měsíce tisíce Jihosúdánců v uprchlickém táboře na cestu domů. Nejméně 12 000 uprchlíků zůstalo ve městě Kosti, v súdánském státě White Nile. Kvůli vojenským střetům mezi oběma státy byla uzavřena lodní doprava do Jižního Súdánu. Podle IOM by nyní mohli být uprchlíci do hlavního města Chartúmu převezeni autobusy a následně letecky dopraveni do Jižního Súdánu. Súdán podle IOM upustil od požadavku, aby Jihosúdánci opustili zemi do 20. května.
Islamističtí rebelové v Mali vypálili světově chráněnou svatyni
Militantní islamistická skupina Ansar Diné, která se spojuje s teroristickou skupinou Al-Kaida, vypálila hrob jednoho ze svatých města Timbuktu. Svatyně byla na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle poslance El Hadj Baba Haidara hrozí občanské nepokoje. Ansar Diné v dobytých městech na severu země zavádí islámské právo šaría. Vůdcem Ansar Diné je Ag Ghaly, bývalý představitel MNLA, skupiny Tuaregů, která na severu Mali vyhlásila nezávislý stát Azawad.
Bolívijská vláda souhlasí se zaplacením kompenzací za znárodnění energetické společnosti
Bolivijská vláda slíbila zaplacení kompenzací za znárodnění společnosti Transportadora de electricidad (TDE), která byla dceřinou společností španělské Red eléctrica española (REE). Stát by se tak mělo do 180 dnů od doby, kdy analytici vyčíslí cenu společnosti TDE a jejích investic. Společnost REE se nechala slyšet, že respektuje rozhodnutí bolívijské vlády tak dlouho, dokud bude jednat podle mezinárodního práva a dodrží vyplacení kompenzací.
Španělsko by si přálo, aby Argentina zaplatila za znárodnění ropné společnosti YPF
Španělský ministr zahraničí José Manuel García Margallo uvedl, že by ,,Argentina měla zaplatit za znárodnění ropné společnosti YPF, která byla z 51% kontrolována španělským Repsolem“. Jako příklad ministr uvedl oznámení o znárodnění bolivijské energetické společnosti Transportadora de electridad (TDE), který byla dceřinou společností Red electricidad española (REE) – bolivijská vláda totiž souhlasila s vyplacením kompenzací společnosti REE. Společnost Repsol před dvěma týdny oznámila, že Argentina za znárodnění YPF dluží společnosti Repsol na 10,3 miliard USD. Argentina, která s výší částky nesouhlasila, obvinila Repsol ze zakrývání dluhů.
Argentinská prezidentka jmenovala nového ředitele ropné společnosti YPF
Prezidentka Cristina Fernández de Kirchner dnes oznámila, že novým ředitelem zestátněné ropné společnosti YPF se stal Miguel Galuccio. Tento inženýr již dříve pro společnost YPF pracoval a kvůli svému novému titulu musel rezignovat na post v Integrovaném projektu Manay v Londýně.
Polský prezident Bronisław Komorowski vyzval občany, aby během Eura 2012 nedemonstrovali
Prezident Bronisław Komorowski vyzval politické strany, jakož i odborové centrály, aby odložily demonstrace, mítinky a stávky na pozdější termín a nepořádaly je během blížícího se fotbalového Eura 2012. Polská opozice už dříve avizovala, že v této době hodlá upozornit mezinárodního společenství na problémy v zemi. Zvýšenou pozornost médií by chtěli využít pro demonstraci policisté bojující za vyšší mzdy, stejně jako odpůrci zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu.
Tanzanský prezident odvolal šest ministrů
Vláda premiéra Mizengo Pinda čelí vlně kritiky ze strany veřejnosti i opozice. Důvodem je korupční skandál se zneužíváním veřejných financí. Prezident Jakaya Kikwete proto odvolal šest ministrů: ministra financí Mustapha Mkulo, ministra pro energetiku Wiliam Ngeleja, ministra cestovního ruchu Ezekiel Maige, ministra obchodu Omari Nundu, ministra průmyslu a dopravy Cyril Chami a ministra zdravotnictví Haji Mponda. Opozice bude žádat hlasování o důvěře.
Od roku 2004 opustilo Polsko přes milion obyvatel
Od doby kdy Polsko vstoupilo do EU, se stále více emigrantů rozhoduje usadit se v jedné ze zemí EU. Jedním z důkazů na to, že se celé rodiny stěhují do zahraničí, má byt snížený počet pobíraných dávek pro děti z EU. Dávky jsou poskytovány rodinám v zemích, kde jeden rodič pracuje a druhý se stará o děti v Polsku. Profesorka Krystyna Iglicka tvrdí, že pro emigranty je i navzdory krizi pohodlnější vychovávat děti v zahraničí, kde jsou dávky vysoké a rodiče mohou počítat s podporou státu.
Vojenská vláda uložila noční zákaz vycházení v jedné čtvrti Káhiry
Egyptská armáda uvalila zákaz nočního vycházení okolo budovy ministerstva obrany poté, co se zde demonstranti střetli s vojáky. Demonstranti požadují odstoupení vojenské vlády, která stojí v čele Egypta od svržení prezidenta Husni Mubaraka, a zároveň žádají zrušení vyloučení deseti kandidátů do prezidentských voleb. Násilí v ulicích vypuklo necelé tři týdny před plánovanými volbami.
Malawi žádá neúčast súdánského prezidenta na summitu Africké unie
Prezidentka Malawi Joyce Banda v pátek oficiálně požádala Africkou unie (AU), aby se červencového summitu AU, který se má konat právě v jihoafrické zemi, neúčastnil súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir. Důvodem je jeho obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) z podněcování genocidy. Prezidentka Banda se snaží obnovit vztahy s mezinárodním společenstvím, aby do Malawi znovu proudila finanční pomoc, která byla zemi za jejího předchůdce Bingu wa Mutharika pozastavena. Súdánský prezident al-Bashir Malawi naposledy navštívil v roce 2011 a jeho návštěva vyvolala mezinárodní kritiku. Malawi totiž nemá s ICC uzavřenou dohodu o vydání osob, na něž byl vydán zatykač.
Americký bezpilotní letoun zabil v Pákistánu 9 ozbrojenců
Americký bezpilotní letoun během sobotního útoku zabil 9 ozbrojenců. Podle pákistánských představitelů se jednalo o členy pákistánské odnože hnutí Tálibán. Jedná se už o druhý útok amerického bezpilotního letadla v Pákistánu od doby, co pákistánský parlament žádal jejich okamžité zastavení s poukazem na narušování suverenity země. Spojené státy to ovšem odmítly. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že se jedná o „méně rušivý“ způsob vzhledem k suverenitě státu, než jsou ostatní formy boje proti terorismu.
Americký ministr obrany varoval, že skandály amerických vojáků ohrožují úspěch mise v Afghánistánu
Americký ministr obrany Leon Panetta během svého proslovu k americkým vojákům připomněl incident s fotografiemi, na kterých pózují američtí vojáci s mrtvými těly zabitých povstalců. Upozornil, že podobné incidenty mohou povzbudit povstalce k vyšší aktivitě a vedou tak k přímému ohrožení americké mise v Afghánistánu. Podobné obavy vyjádřili i velitel amerických jednotek v Afghánistánu generál John R. Allen a další američtí velitelé.
Čínský disident pravděpodobně získá vízum pro cestu do USA
Čínský disident a aktivista za lidská práva Chen Guangcheng, který získal azyl na americké ambasádě v Číně, se rozhodl opustit Čínu a emigrovat do Spojených států amerických. Čínské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že Chen Guangcheng může opustit Čínu stejně jako jakýkoli jiný občan. Chen Guangcheng získal místo na univerzitě v New Yorku. Tento incident způsobil diplomatickou roztržku mezi Spojenými státy americkými a Čínou.
Britský premiér David Cameron uvítal znovuzvolení Borise Johnsona londýnským starostou
Pří příležitosti složení přísahy na radnici města uvedl znovuzvolený starosta Londýna, že děkuje voličům za hlasy v místních volbách a za to, že mu udělili druhý mandát. Britský premiér David Cameron uvedl, že konzervativní kandidát měl „velmi silnou kampaň“, a „nyní záleží na tom, aby pracoval pro dobro Londýna“.
Rzeczpospolita: „Polská imigrační politika je selháním“
Polský list Rzeczpospolita uvádí, že Polsko není schopno zaplnit demografickou mezeru kulturně blízkými cizinci z východu ani lidmi polského původu. Polští ekonomové a demografové přitom upozorňují, že bez imigrantů se již za pár let prohloubí krize důchodového systému a nedostatek pracovních sil. Dle profesorky Krystyny Iglické, odbornice v oblasti migrace, v roce 2050, ubude 6 milionů polských občanů a dojde ke zvýšení průměrného věku. Dle její názoru nelze bojovat proti tomuto trendu jen pro-rodinnou politikou. Dle listu provádí dlouhodobou pro-imigrační politiku Austrálie, Švédsko a USA. Z polského vládního programu „Návrat“, který byl určen k přilákání polských emigrantů, naopak nezbylo nic.
V neděli proběhnou parlamentní volby v Arménii
Dle některých analytiků by měly tyto volby mít silný dopad na další směřování země, neboť vláda přislíbila, že tyto volby budou „nejčistšími“, jaké se kdy v zemi konaly. Lze tak chápat, že výsledek bude důležitým předpokladem pro další podporu Západu této zemi. Většina dosud konaných voleb v zemi totiž sklidila mezinárodní kritiku. Dle analytiků je osud současné koaliční vlády v čele s Tigranem Sargsyanem, členem vládnoucí Arménské republikánské strany (RPA), nejasný. Druhý největší člen koalice, Prosperující Arménie, by nyní mohla přilákat voliče z RPA, strany, která v současné době drží většinu v parlamentu a je schopna přijímat zákony sama. Třetí koaliční strana, Země zákona, by dle některých odhadů ve volbách nemusela získat potřebných 5% hlasů pro vstup do parlamentu.
Rada bezpečnosti OSN vedla debatu o terorismu
Ve svém projevu na debatě Rady bezpečnosti OSN o terorismu uvedl německý ministr zahraničí Guido Westerwelle: „Internet je stále více zneužíván pro podněcování teroristických skupin a nábor nových členů.“ Vyzval tak k mezinárodnímu úsilí o vymýcení „virtuální“ úkrytů pro teroristy, které ti využívají k plánování útoků. Zdůraznil případ v Německu, kde extremistická skupina použila internet „bez povšimnutí po mnoho let“ a plánovala zde útoky a nábor sympatizantů. Tato neonacistická buňka, obviněná z vražd osmi lidí tureckého původu, jednoho Řeka a policistky, byla odkryta v loňském roce. „Stanovení účinných opatření, při současném zajištění plného dodržování základních svobod, je výzvou pro nás pro všechny.“ uvedl německý ministr. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon následně vyzval Radu bezpečnosti, aby schválila vytvoření koordinátora OSN pro boj proti terorismu. Tento krok podpořily USA,Velká Británie, Francie, Indie a dalších 15 zemí. Rada na závěr vyjádřila obavy z rostoucích vazeb „mezi terorismem a mezinárodním organizovaným zločinem.“
Řecko se připravuje na nedělní parlamentní volby
V pátek v Řecku skončila předvolební kampaň. Dle některých analytiků jsou nedělní parlamentní volby zásadní, protože rozhodnou o místě země v eurozóně a budoucnosti evropské dluhové krize. Analytici předpokládají, že volby „potrestají“ hlavní řecké politické strany, především kvůli pátému roku hospodářské recese a dvěma rokům drastických škrtů. Bylo zaznamenáno téměř 10 milionů registrovaných voličů, kteří rozhodnou o nové vládě. Ta bude muset i nadále pokračovat v klíčových reformách, na kterých se Řecko dohodlo s EU a MMF.
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu znova podpořil vstup Bosny a Hercegoviny do NATO
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu řekl, že jeho země udělá vše proto, aby Bosna a Hercegovina přistoupila do NATO v co nejkratším čase. Dále uvedl, že na poslední schůzi ministrů zahraničí NATO v Bruselu byla zemi přislíbená multi-národní podpora, která zahrnovala Bulharsko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Řecko a další země regionu. Ministr tak hovořil během první cesty do Bosny a Hercegoviny od vytvoření zdejší nové vlády. Na otázku ohledně všeobecných voleb v Srbsku, které se budou konat již tuto neděli, 6. května, uvedl, že Srbsko je klíčovou zemí v regionu, která může přispět k jeho stabilizaci.
Tisíce Albánců protestovaly proti makedonské policejní operaci „Netvor“
Tisíce Albánců ve Skopji protestovaly proti makedonskému policejnímu zásahu, při němž bylo zatčeno 20 Albánců, kteří byli obvinění z vazeb s teroristy. Demonstranti se shromáždili u Nejvyššího soudu, kde se koná proces proti obviněným osobám. Došlo ke skandování hesel jako: „Albánci nejsou islámští radikálové“ a protestující vyjádřili obavy z nedávného vývoje v zemi. Demonstranti dále skandovali hesla proti makedonskému premiérovi Nikolovi Gruevskému a vysokým policejním představitelům.