V neděli se v Rumunsku uskuteční parlamentní volby. Podle veřejných průzkumů má velkou šanci obhájit vítězství současná vládní koalice Sociální liberální unie (USL) v čele s premiérem Victorem Pontou. Strany opoziční středo-pravicové koalice Aliance rumunských práv (ARD) podporuje na 17 % občanů, následuje ji populistická Lidová strana se 16 %. Jestliže USL ve volbách zvítězí, nemusí svůj premiérský post obhájit i Victor Ponta. Podle rumunské ústavy má prezident právo jmenovat premiéra, nicméně mezi současným premiérem Pontou a prezidentem Traianem Băsescu panují dlouhodobé neshody.
Archiv rubriky: EU
Češi zadržení v Řecku chtějí podat další žádost o propuštění
Dva muži, kteří byli zadrženi řeckou policií v září tohoto roku, chtějí prostřednictvím svého advokáta podat další žádost o propuštění. Muži byli zadrženi kvůli podezření ze špionáže blízko řecko-tureckých hranic poté, co pořizovali snímky vojenských objektů. Hrozí jim 5 až 20 let vězení. Jejich advokát v Řecku Panajotis Eleftheriu se proti obvinění odvolal a v pátek podal další žádost o podmíněné propuštění. Muži argumentují tím, že fotografie pořizovali jako turisté. Zapojení českého státu do případu zvyšuje šance na jejich propuštění. Vyšetřování by mělo být v nejbližších dnech ukončeno, všechna zásadní rozhodnutí padnou avšak až v lednu.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Bývalý italský premiér potvrdil svůj záměr znovu kandidovat do čela strany
Expremiér a bývalý lídr strany Lidu svobody (PDL) Silvio Berlusconi se rozhodl v příštích parlamentních volbách znovu se ucházet o křeslo předsedy vlády. Expremiér na svou funkci rezignoval v listopadu 2011 a v říjnu roku 2012 byl odsouzen za daňové podvody. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal. Funkci italského premiéra nyní zastává Mario Monti. Se svou vládou zavádí úsporná opatření, která mají pomoci Itálii z hospodářské krize. Bývalý premiér Silvio Berlusconi však Montiho opatření shledává jako škodlivá a nedomnívá se, že by byla pro Itálii prospěšná.
Systém vyplácení dávek pomocí sKarty bude dobrovolný
Premiér Petr Nečas (ODS) na páteční tiskové konferenci představil výsledky dohody státu s Českou spořitelnou a Českou poštou, jako platební karty budou povinně používat pouze osoby, které pobírají dávky pomoci hmotné nouzi. Pro ostatní příjemce sociálních dávek bude využívání sociální karty založeno na dobrovolném rozhodnutí. Lidé si sami vyberou, jakým způsobem budou chtít dostávat sociální příspěvky, zdali prostřednictvím složenky, přes bankovní účet nebo pomocí sKarty. Premiér Petr Nečas zároveň dodal, že vše bude jednoznačně stanoveno zákonem. Projekt začne teprve poté, co bude řádně vyjasněna legislativa, bude moci odstartovat, předpokládá se začátek května 2013
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy
Ve čtvrtek vyzval Senát prezidenta republiky Václava Klause k podpisu dodatku Lisabonské smlouvy. Dodatek umožňuje vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má za úkol pomáhat zemím eurozóny s veřejnými financemi. Fond bude moci poskytnout zemím, které přijaly euro půjčku až 500 miliard korun. Prezident Václav Klaus se avšak rozhodl dodatek nepodepsat, neboť je podle něj nesmyslný a Brusel nedisponuje množstvím financí pro zadlužené země, jakou je například Španělsko, a peníze budou muset posílat daňoví poplatníci členských států. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga však rozhodnutí prezidenta Václava Klause nemá žádný vliv. ESM již funguje a podpis doplňku Lisabonské smlouvy Českou republikou je pouhá formalita.
Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie
V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.
Francouzské ministerstvo vnitra zmírňuje regulaci nelegálních imigrantů
Prezident Francois Hollande prosazuje politiku pro-přistěhovaleckou, na rozdíl od svého předchůdce Nicolase Sarkozyho. Francouzský ministr vnitra Manuel Valls rozhodl o změně kritérií pro imigranty, která se mají uvolnit, především pro rodiny s dětmi. Přistěhovalci budou muset prokázat, že pracovali minimálně 8 měsíců v roce a předložit platnou pracovní smlouvu. Parlament se otázkou přistěhovalectví a jeho regulí bude zabývat na začátku ledna příštího roku.
Senát podpořil zrušení sKaret, argumentuje zbytečností, nemravností a protiústavností
Senát ve čtvrtek schválil návrh ČSSD, který by měl rušit systém vyplácení sociálních dávek prostřednictví sKaret. Nyní se předlohou budou zabývat výbory sociální, ústavně-právní a výbory pro veřejnou správu. Zda návrh na zrušení sKaret uspěje i v Poslanecké sněmovně, zatím není jasné. Výsledek jednání očekává i veřejnost, stále zůstává nejisté, zda bude výběr sociálních dávek povinný a kdo by sKarty měl obdržet. Oficiálním cílem projektu sKaret je ušetřit peníze za složenky a poštovné a zamezit zneužívání sociálních dávek.
V Řecku do ulic vyšli mladí lidé
Ulice Athén a Soluně ve čtvrtek zaplnili studenti, kteří chtěli uctít památku mladíka, jehož před 2 lety zastřelil policista. Shromáždění několika tisíc studentů vyjádřilo nesouhlas se současnou politickou a ekonomickou situací Řecka a s vysokou nezaměstnaností zejména mezi lidmi do 24 let, rovněž nesouhlasí se vstupem nacionalistické strany Zlatý úsvit (GD) do řeckého parlamentu. Demonstrace v Athénách zorganizovala skupina podporující opoziční stranu Koalice radikální levice (SYRIZA). Organizátoři podněcovali podle agentury AFP mladé demonstranty ke „svržení vlády“. Úřady mobilizovaly na 6000 policistů a uzavřeny byly dvě stanice metra poblíž parlamentu. Protesty se nakonec obešly bez vážnějších následků.
Válečný zločinec Radislav Krstić si odpyká trest v Polsku
Polský soud rozhodl o přesunu bývalého bosenskosrbského generála Radislava Krstiće do varšavské věznice z Haagu. Soud tak učinil na žádost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vzhledem k bezpečnostním důvodům. Část trestu si již odpykal v britské věznici, nicméně poté, co byl ve věznici napaden, byl přesunut do Varšavy. Ačkoliv se Krstić mohl odvolat, prostřednictvím svého advokáta sdělil, že se proti rozhodnutí neodvolá. Válečný zločinec Kristić byl v roce 2004 odsouzen k 35letému trestu odnětí svobody za napomáhání ke genocidě ve Srebrenici v polovině 90. let.
Řecko je zemí s největší mírou korupce v Evropské unii
Odhalila to každoroční studie Transparency International zabývající se mírou korupce ve více než 170 zemích světa. Podle hodnocení Indexu vnímání korupce (CPI) se Řecko letos umístilo na 94. místě světového žebříčku. Na špatném výsledku Řecka se projevila vleklá ekonomická krize a bobtnající korupce ve veřejném sektoru. Na druhém nejhorším místě ze zemí EU se umístila Itálie, která v Indexu vnímání korupce figuruje na 72. pozici, třetí nejméně transparentní zemí v EU je podle Transparency International Rumunsko, které obsadilo 66. příčku.
Izraelský premiér se dnes setkal s premiérem Petrem Nečasem
Na několika hodinovou návštěvu dnes přiletěl do Prahy izraelský premiér Benjamini Netanjahu, během níž se s českým premiérem Petrem Nečasem a poděkoval mu za postoj České republiky při hlasování o zvýšení statutu Palestiny v rámci OSN. Izraelský premiér považuje české stanovisko za „odvážný krok„. Naopak na Staroměstském náměstí v Praze se konaly protestní akce kritizující postoj české vlády, které svolala iniciativa Za spravedlivý mír na Blízkém východě. Před sídlem vlády se shromáždili naopak ti, kteří s českým rozhodnutím souhlasí. Jedná se již o druhou návštěvu premiéra Netanjahu v letošním roce.
Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović
Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.
Ministryní obrany by se mohla stát Peake, mluví se o vzniku ministerstva hospodářství
Vládní koalice uvažuje o sloučení ministerstva dopravy a ministerstva obchodu a průmyslu, čímž by mělo vzniknout ministerstvo hospodářství. Post ministra dopravy je v současnosti neobsazen po rezignaci exministra Pavla Dobeše. Liberální demokraté (LIDEM) jednají s Občanskou demokratickou stranou (ODS) o možné výměně ministerstev, se vznikem ministerstva hospodářství by se hlavou resortu stal kandidát z ODS, zatímco ministerstvo obrany by vedl člen LIDEM. Předsedkyně strany LIDEM Karolina Peake uvedla, že pokud by její strana získala resort obrany, kandidovala by na post ministryně právě ona. Premiér Petr Nečas myšlenku o vytvoření nového ministerstva vítá a jeho vznik považuje za prioritu, zároveň ale dodává, že se jedná o dlouhodobý proces a vše je teprve v jednání.
Tuaregové chtějí jednotu Mali, jednali o tom ve Francii
Bilal Ag Chérif, představitel Tuaregů sjednocených v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), jednal v posledních listopadových dnech v Paříži o současné situaci v Mali, následně se přesunul na mírové rozhovory do Burkiny Faso. „Přišli jsme naslouchat a být vyslyšeni,“ řekl Bilal Ag Chérif. V dubnu vyhlásili Tuaregové nezávilost severu Mali za podpory Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) a islámské militantní skupiny Ansar Dine, která je spojována s teroristickou Al-Kaidou. Ansar Dine následně převzala absolutní kontrolu nad oblastí a zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Tuaregové jsou připraveni jednat s malijskou vládou i skupinou Ansar Dine, pokud přeruší kontakt s Al-Kaidou, aby společně obnovili jednotu Mali. Vyřešením politické krize by se podle Bilal Ag Chérif předešlo dalším útokům na civilisty.
Česká sněmovna má projednat 113 zákonů do konce roku
Na 113 návrhů zákona by mělo být Poslaneckou sněmovnou projednáno do konce letošního roku, první kolo jednání začíná dnes odpoledne. Mezi nejsledovanější body patří druhé čtení zákona o státním rozpočtu na příští rok, kde lze ještě jednat o možných přesunech peněz mezi jednotlivými resorty. Schodek státního rozpočtu má v roce 2013 klesnout o 5 miliard na 100 miliard, přičemž celý deficit chce vláda pokrýt prodejem státních dluhopisů. Poslanci budou mimo jiné rozhodovat o vydání bývalého kolínského místostarosty Romana Pekárka, jenž byl nepravomocně odsouzen k 6 letům vězení za korupci. Dalším bodem jednání budou návrhy, které nebyly schváleny Senátem, případně vráceny prezidentem Václavem Klausem, např. jde o novelu zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty a o zákon o podpoře kinematografie. Na programu bude dále opětovné projednání novely zákona o zákazu vyvlastňování pozemků kvůli těžbě uhlí, novely zákona o legalizaci marihuany pro léčebné účely či předloha zákona o zvýšení platů ústavním činitelům a soudcům.
Před sídlem řecké parlamentní strany explodovala bomba
Na athénském předměstí Aspropyrgos, v místech, kde má své kanceláře parlamentní strana Zlatý úsvit (GD) dnes ráno vybuchla bomba, podle agentury Reuters nebyl nikdo zraněn a škody způsobené explozí jsou materiálního charakteru. Podpora třetí nejsilnější parlamentní strany se od červnových voleb zvýšila ze 7 % na 14 %. GD, která disponuje 18 křesly v řeckém parlamentu, se staví proti přistěhovalcům, korupci ve státní správě a plánovaným škrtům. Podle některých analytiků je působení strany nezákonné, neboť se svou rétorikou a symboly podobá nacistické straně a řecké vojenské juntě v letech 1967 – 1974, to ale strana odmítá.
Ve Slovinsku se znovu protestuje
Na dříve prosperující zemi, která se s přijetím eura v roce 2007 stala součástí eurozóny, dolehla ekonomická krize. Davy lidí včera opět vyšly do ulic, například v hlavním městě Ljubljani se počet demonstrantů vyšplhal k několika tisícům a v Mariboru došlo k násilným střetům demonstrantů s policií, která použila na útočící demonstranty slzný plyn a vodní děla. Nespokojení Slovinci nesouhlasí s úspornými opatřeními, která zavedla vláda. Jednou z dalších příčin protestů je nespokojenost s korupcí ve státní správě. Mezi obviněnými je i slovinský premiér Janez Jansa. Slovinsko se navíc potýká se zvyšující se nezaměstnaností, v hlavním dvoumilionovém městě je až 200 000 nezaměstnaných.
Praha 7 nesouhlasí s nařízením soudu o referendu na novou radnici, podává ústavní stížnost
V současném sídle na Strossmayerově náměstí radnici Prahy 7 končí za 2 roky nájemní smlouva, na výběr nové budovy musí podle Nejvyššího správního soudu (NSS) vypsat radnice referendum. Zastupitelé Prahy 7 podali podle ČRo ústavní stížnost proti nařízení, protože referendum se má konat 11. a 12. ledna, ale dvoudenní referendum podle radnice je protizákonné.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Americká ministryně zahraničí jednala s ministrem Schwarzenbergem o dostavbě Temelína
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes přijela do Prahy, aby podpořila americkou firmu Westinghouse v obchodní soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Dopoledne se setkala s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním bodem jednání byla spolupráce v ekonomické a civilní jaderné oblasti, dalšími tématy byla spolupráce v bezpečnostní politice a v oblasti ochrany klimatu. Odpoledne se ministryně zahraničí setkala s českým premiérem Petrem Nečasem a později s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkurenční firmou v soutěži o dostavbu Temelína je ruské Konsorcium MIR.