Rumunsko vyšetřuje rozsáhlý korupční skandál

Vysoce postavení pracovníci bankovní sféry a podnikatelé se měli v Rumunsku dopustit padělání a praní peněz v hodnotě až 111 milionů USD. V současné době vyšetřuje rumunská policie na 60 osob. Rumunsko se stále potýká s korupcí a rozsáhlým organizovaným zločinem. V poslední době počet podobných případů a obviněných z řad vysoce postavených zaměstnanců narůstá, Rumunsko je považováno za jednu z nejvíce korupčních zemí EU.

Chorvatsko musí podle EU zintenzivnit vyšetřování válečných zločinců

Chorvatské soudy musí podle EU vyšetřit, kdo nese zodpovědnost za válečné zločiny během vojenské akce Operace Bouře v roce 1995. Chorvatsko stíhá od poloviny 90. let na 27 válečných zločinců, avšak dosud nikdo odsouzen nebyl. Chorvatské generály Ante Gotovina a Mladena Markaće, kteří byli obviněni z válečných zločinů, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zprostil v listopadu viny. Operace Bouře je především spojená s etnickými čistkami na Srbech a nucenou migrací asi 200 tisíců lidí.

K léčbě dítěte již nebude potřeba souhlasu obou rodičů

Poslanci schválili několik novel zákonů, které se týkají zdravotnictví, zákony nyní míří do Senátu. Poslanecká sněmovna v pátek odhlasovala zrušení povinného souhlasu obou rodičů ke zvolené léčbě dítěte. Opatření bylo platilo od dubna, nicméně sebou přineslo řadu problémů, jak uvedli samotní předkladatelé v čele s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09). Novela určuje, že k léčbě stačí pouze souhlas dítěte, pokud je na takové rozhodnutí již vyspělé, v opačném případě souhlas musí udělit rodič nebo jím zmocněné osoby. Poslaneckou sněmovnou prošla i novela o lécích, která zavádí, že od roku 2015 budou lékaři povinni předepisovat lékařské předpisy i elektronicky. Senát bude projednávat také novelu, která omezuje povinnost brigádníků chodit na povinné lékařské prohlídky, nově by na ni šli pouze ti, kteří by měli vykonávat rizikovou práci.

Francie a Alžírsko nenacházejí společnou řeč ohledně vojenské intervence na sever Mali

Alžírsko a Francie nemohou najít společné řešení případného vojenského zásahu v Mali. Alžírsko, které s Mali sousedí, se podle agentury France21 nechce vměšovat do vnitřních záležitostí Mali a doporučuje to i NATO. Tuaregové, kteří na severu Mali spolu s islámskou skupinou Ansar Dine a Mujao vyhlásili nezávislý stát Azawad, žijí i na území Alžírska. Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika nesouhlasí s tím, aby se jeho země intervence přímo účastnila, avšak je ochoten vést dialog ohledně logistické a jiné pomoci. „Terorismus v severním Mali je globální hrozbou, jež nemá státní či náboženskou příslušnost,“ oznámil na své návštěvě Alžírska francouzský prezident Francois Hollande.

Na ministerstvu obrany začaly personální změny

Nová ministryně obrany Karolina Peake v pátek do svého týmu vybrala 3 nové spolupracovníky. Ředitelem Národního úřadu vyzbrojování (NÚV) byl jmenován Jaroslav Štrupla, šéfem kabinetu se stal Aleš Klepka a post vedoucího poradců obsadil Pavel Kotrba. Rozhodnutí ministryně obrany Karoliny Peake překvapilo premiéra Petra Nečase i prezidenta Václava Klause, kritika zazněla také kritika z řad opozice a koaličních partnerů, především v souvislosti s odvolání bývalého náčelníka generálního štábu Vlastimila Plicky. Premiér Petr Nečas měl v pátek s ministryní obrany Karolinou Peake o změnách na ministerstvu jednat, schůzka se nakonec nekonala.

V boji o prezidentské křeslo je zpátky předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková

Nejvyšší správní soud (NSS) ve čtvrtek nařídil ministerstvu vnitra, aby znovu zaregistrovalo předsedkyni strany Suverenita Janu Bobošíkovou. Přidala se k dalším 8 kandidátům na prezidenta České republiky. NSS naopak ze hry vyřadil senátora Tomiho Okamuru a ekonoma Vladimíra Dlouhého. Všichni tři kandidáti u NSS zpochybnili postup ministerstva vnitra při výpočtu podílu neplatných hlasů, když se ani jeden z kandidátů nedostal nad hranici požadovaných 50 tisíc podpisů. NSS potvrdil, že ministerstvo vnitra opravdu postupovalo chybně, ale i přes následnou změnu výpočtu se nad požadovanou hranici podpisů dostala pouze předsedkyně Suverenita Jana Bobošíková.

Ve Španělsku byl zajištěn majetek exprezidenta Mubaraka

Španělská policie zajistila majetek bývalého egyptského prezidenta Husniho Mubaraka v hodnotě přibližně 34 milionů USD, na 23 milionů USD bylo na účtech španělských bank, několik luxusních vozů a majetky v Madridu a letovisku Marbella. Španělská policie uvedla, že finance mohou pocházet z trestné činnosti, jako je korupce či zpronevěra státních peněz. Již 440 milionů USD spojených s bývalým prezidentem Mubarakem bylo zajištěno ve Švýcarsku a dalších 135 milionů ve Velké Británii. Exprezident Husni Mubarak byl v létě odsouzen na doživotí za smrt civilistů během protivládních demonstrací na začátku roku 2011.

Nový ministr dopravy Zbyněk Stanjura plánuje sloučit své ministerstvo s resortem průmyslu a obchodu

Sloučením dvou ministerstev by měl vzniknout resort hospodářství. Proces slučování by měl podle ministra dopravy Stanjury trvat 18 měsíců, cílem má být levnější provoz. Dále se chce nový ministr zaměřit se na Ředitelství silnic a dálnic a jeho plánovanou přeměnu na akciovou společnost. Ministr Stanjura se chce také zabývat otázkou, zdali je nutná existence Státního fondu dopravní infrastruktury, jestliže by dopravní stavby byly financovány přímo z rozpočtu ministerstva dopravy.

USA oficiálně uznaly syrskou opozici

Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA oficiálně uznávají Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NSCROF) za „legitimního zástupce“ syrského lidu. Prezident Obama prohlásil, že NSCROF je nyní dostatečně reprezentativní na to, aby USA tento „velký krok“. Oznámení přišlo krátce před schůzkou zemí tzv. Přátel Sýrie v Maroku, kterého se poprvé zúčastní i zástupci NSCROF. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí USA označil za překvapení a prohlásil, že „Spojené státy americké se rozhodly vsadit všechno na ozbrojené vítězství sil NSCROF“. NSCROF byla zformována teprve před měsícem a za oficiálního zástupce syrského lidu ji zatím kromě USA uznalo jen několik států, například Velká Británie, Francie, Turecko či státy Perského zálivu.

Prezident Václav Klaus dnes jmenoval 3 nové ministry

Do vlády Petra Nečase byli dnes odpoledne prezidentem Klausem jmenováni Karolina Peake, Zbyněk Stanjura a Petr Mlsna. Zbyněk Stanjura (ODS) se stal novým ministrem dopravy, jehož cílem je sloučení resortu průmyslu a obchodu s ministerstvem dopravy. Ministryní obrany byla jmenována předsedkyně strany LIDEM Karolina Peake, která se chce především zaměřit na boj s korupcí a omezením byrokracie. Novým šéfem legislativní rady vlády a ministrem bez portfeje se stal nestraník Petr Mlsna, jenž chce primárně přizpůsobit český právní řád novému občanskému zákoníku.

EU nestanovila datum zahájení přístupových jednání se Srbskem

Rada EU měla v úterý stanovit datum pro zahájení přístupových jednání se Srbskem. K vyřešení statusu Srbska bylo přistoupeno poté, co Srbsko částečně normalizovalo vztahy s Kosovem, což vyústilo ke zřízení společných hraničních přechodů mezi státy. Jedním z možných dat pro zahájení přístupových jednání měl být červen 2013. Přes nesouhlas některých členů EU, jako jsou Německo, Nizozemsko a Velká Británie, budou přístupová jednání se Srbskem znovu projednána v březnu 2013. Do té doby musí Srbsko dokázat další zlepšení vztahů s Kosovem, Srbsko i nadále totiž odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát a stále Kosovo uvádí jako součást svého území.

Češi by mohli s občanským průkazem cestovat i mimo státy EU

Poslanecká sněmovna v úterý v prvním kole projednávání novely zákona o cestovních dokladech podpořila návrh připravený ministerstvem vnitra. Po vstupu České republiky do EU bylo Chorvatsko prvním státem, kam mohou Češi vycestovat jen na občanský průkaz, přestože země není součástí EU. Cestování pouze na občanský průkaz musí nicméně odsouhlasit i cílová země. Novelu před dalším projednáváním ještě posoudí sněmovní výbor pro veřejnou správu.

Na Maltě se budou konat předčasné volby

Rozhodnutí o konání předčasných parlamentních voleb dnes v pondělí oznámil premiér Lawrence Gonzi. Učinil tak poté, co se vládnoucí Národní straně (NP) nepodařil schválit rozpočet na rok 2013. Proti rozpočtu se postavil jeden ze členů NP Franco Debono a návrh byl v poměru 34:35 zamítnut. Parlament by měl být rozpuštěn 7. ledna a předčasné volby jsou plánovány na 9. března 2013.

Premiér Petr Nečas představil jména nových ministrů

Ve středu jmenuje prezident Václav Klaus 3 nové ministry. V čele resortu dopravy stane Zbyněk Stanjura za ODS, nestraník Petr Mlsna bude jmenován ministrem bez portfeje, tedy bez správy konkrétního ministerstva, a šéfem legislativní rady vlády, ministerstvo obrany povede předsedkyně LIDEM Karolina Peake. Premiér Nečas navrhl předsedkyni Peake na post ministryně obrany navzdory kritice některých politiků, včetně prezidenta Václava Klause. Nová koaliční smlouva mezi LIDEM, TOP 09 a ODS bude z časových důvodů podepsána až v lednu 2013.

Bulharsko zvýšilo export do neevropských zemí za rok 2012

Od ledna do října letošního roku zvýšilo Bulharsko podle Národního statistického úřadu (NSI) export do zemí mimo EU až o 11 %. Bulharsko vyvezlo zboží v celkové hodnotě 9 miliard USD, naopak dovezlo z neevropských zemí zboží v hodnotě 11,5 miliard USD, a to především z Číny, Ruska, Turecka a Ukrajiny. Předpokládá se, že se export a import Bulharska do neevropských zemí v důsledku krize eurozony ještě zvýší.

Makedonie po vzoru Bulharska nabídne zahraničním investorům občanství

Občanství v Makedonii by mělo být přístupné pro každého cizince, který v zemi investuje alespoň 517 tisíc USD a zaměstná nejméně 10 osob. Tyto podmínky avšak nebudou platit pro investory, kteří podnikají v pohostinství nebo obchodu.  Pokud cizinec vlastní nemovitost v Makedonii nad hodnotu 52 tisíc USD, získá přechodný pobyt v Makedonii na 1 rok. V současné době je pro cizince maximální doba přechodného pobytu 3 měsíce. Makedonie chce opatřeními reagovat na prudký pokles zahraničních investic v zemi během roku 2012 v důsledku světové hospodářské krize. Bulharsko zavedlo minulý měsíc občanství pro cizince, kteří investují nejméně 650 tisíc USD. K podobným zákonům chtějí přistoupit i Rumunsko a Černá Hora.

Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii

Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez  zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.

Srbsko a Kosovo budou společně spravovat hranice

Minulý týden se srbský premiér Ivica Dacić dohodl se svým kosovským protějškem Hashimem Thaćim na zřízení společných hraničních přechodů v rámci normalizace vztahů mezi oběma státy. Dva přechody Jarinje a Merdare  pod společnou správou byly otevřeny v pondělí, zbylé dva budou přístupné od 31. prosince. Země se shodly, že na těchto přechodech nebudou žádné národní symboly a k přechodu přes hranici postačí platný průkaz totožnosti. Vzhledem k liberálnější politice Srbska vůči Kosovu zahájí pravděpodobně již brzy EU přístupová jednání.

Případná nezávislost Skotska vyvolává dohady o jeho členství v EU

Skotsko, jakožto jedna ze čtyř zemí Velké Británie, v posledních letech usiluje o statut nezávislého státu. Skotská národní strana (SNP) plánuje vyhlásit referendum o nezávislosti na Velké Británii v roce 2014. To, zdali by země setrvala v EU, není jasné. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že pokud by se Skotsko stalo nezávislou zemí, platily by pro něj podmínky jako pro každý jiný stát, tedy muselo by znovu žádat o členství. Místopředsedkyně SNP Nicola Strugeon se žádostí o členství nesouhlasí. „Neexistuje žádné pravidlo, které by rušilo smlouvy EU či odebralo evropské členství zemi jen proto, že uplatnilo své demokratické právo na sebeurčení,“ uvedla místopředsedkyně Strugeon.

Jednání Rady EU: Řecko blokuje přístupová jednání s Makedonií

Makedonii v přístupu do EU blokuje postoj Řecka ohledně názvu státu. Řecko trvá na tom, že název Makedonie odkazuje hlavně na jeho provincii na severu. Podle zdroje portálu Balkaninsight by jedním z možných řešení mohlo být přejmenování Republiky Makedonie na Severní republiku Makedonii. Jednání Rady EU probíhá po celý týden, teprve na sklonku týdne budou známy závěry ohledně Makedonie.

Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.

Systém nového registru vozidel nebude od dubna mít kdo spravovat

Registr vozidel, který byl zaveden v červenci letošního roku, se stále potýká s určitými problémy. Smlouva mezi společností ATS Telcom, jež systém dodala, a ministerstvem dopravy končí již 31. března 2013. Po vypršení smlouvy není jasné, kdo bude registr dále spravovat, resort dopravy zatím nevyhlásil žádné výběrové řízení. Případné výběrové řízení by nemohl podepsat ministr, neboť ministerstvo dopravy je v současnosti bez ministra. Ministerstvo dopravy přiznává, že přestože plánuje vypsat výběrové řízení tento nebo příští týden, nový správce se před vypršením smlouvy se společností ATS Telcom vybrat nestihne. Podle mluvčího resortu Martina Nováka to nicméně neovlivní chod registru vozidel.

Rumunsko zvolilo v parlamentních volbách opět levici

Parlamentní volby v Rumunsku vyhrála s 57 % hlasy vládní koalice Sociální liberální unie (USL) současného premiéra Victora Ponty. Zda bude premiér Ponta znovu jmenován do čela vlády, není avšak jisté, prezident Traian Băsescu může pověřit sestavením vlády někoho jiného z USL. Konflikt mezi premiérem a prezidentem se vyhrotil v červenci tohoto roku, když se vládnoucí koalice pokusila odstranit prezidenta Băsescu z funkce. Na druhém místě skončila středo-pravicová koalice Aliance rumunských práv (ARD) s 19 % hlasy, následovaná Lidovou stranou s 10 až 13 %.