Podle veřejného průzkumu by 8 z 10 Irů přistoupilo k zavedení nové legislativy umožňující potrat, jestliže je život matky ohrožen. Irská vláda chce do vánoc rozhodnout, zdali k revizi zákonu přistoupí. Kritici tvrdí, že to povede k uvolňování mravů, přestože již před 20 lety Nejvyšší soud rozhodl, že ženy mají právo na potrat v případě ohrožení jejich života. Ústava katolického Irska možnost potratu odmítá, pět předchozích vlád nevyjasněnou situaci legislativně neřešila. Strany napříč politickým spektrem nejsou v otázce práva na potrat jednotné.
Archiv rubriky: EU
Tisíce lidí protestovaly v Maďarsku proti extrémně pravicové straně Jobbik
Až 10 000 lidí se vydalo do ulic Budapešti v jedné z největších demonstrací v posledních letech. Demonstrace se zúčastnili také mnozí politici z vládních či opozičních stran. Bouři nevole veřejnosti a následnou demonstraci vyvolalo prohlášení poslance Jobbiku Martona Gyongyosiho, který v reakci na obnovení násilností v pásmu Gazy navrhl, aby byl vytvořen seznam poslanců židovského původu. Gyongyosi argumentoval tím, že tito lidé mohou představovat riziko pro maďarskou národní bezpečnost. Jeho výroky však vyvolaly pobouření na maďarské politické scéně, která Gyongyosiho obvinila z rasismu. Vláda Viktora Orbana, která výroky ostře odsoudila, se zároveň zavázala učinit vše, co je v jejích silách k potlačení extremismu a antisemitismu v maďarské společnosti.
Prezidentské volby na Slovinsku vyhrál expremiér Borut Pahor
Bývalý premiér Slovinska Borut Pahor porazil se 67 % hlasů v prezidentských volbách dosavadního prezidenta Danilo Turk a stane v čele země. Volební účast byla kolem 40 %. V pátek propukly v hlavním městě Ljubljana demonstrace proti škrtům ve státních výdajích a rozsáhlé korupci v politice, proti demonstrantům zasahovala policie vodními děly. Na Slovinsko jako zemi eurozony tvrdě dopadla ekonomická krize.
Velká Británie neuvolní poslední část rozvojové pomoci pro Rwandu
Britskou rozvojovou pomoc v hodnotě 27 milionů USD Rwanda neobdrží, uvedla tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening. Důvodem pozastavení rozvojové pomoci bylo obvinění, že Rwanda trénuje a vyzbrojuje rebely na východě Demokratické republiky Kongo. Naopak Justine Greening řekla, že by Velká Británie mohla okamžitě uvolnit 23 milionů USD na humanitární pomoc pro Demokratickou republiku Kongo. Rwanda dlouhodobě obvinění odmítá.
Německo schválilo finanční balíček pro Řecko
Německý parlament Bundestag podpořil 473 hlasy z celkového počtu 584 přítomných poslanců záměr ministrů financí eurozóny na poslední záchranný balíček Řecku. Finanční balíček má pomoci Řecku snížit státní dluh na 124 % HDP do roku 2020. Hlasování bylo považováno za zkoušku vlády kancléřky Angely Merkelové, v příštím roce se budou konat volby a německá veřejnost se negativně staví k další finanční pomoci Řecku.
Nezaměstnanost v EU se opět zvýšila
Nejvyšší nezaměstnanost z členských států EU vykazují Španělsko, Portugalsko a Řecko. Bez práce jsou především mladí lidé, v nejbližších týdnech se přitom neočekává zlepšení. Jen nezaměstnanost eurozony se zvýšila v říjnu na 11,7 %, o místo přišlo dalších 173 000 lidí. Evropská komise vyzvala vlády členských zemí, aby se na zvyšující nezaměstnanost zaměřily, především doporučuje reorganizaci centrálních a lokálních vlád, reformu daní, změny ve financování veřejného sektoru či systému zdravotnictví.
Některé parlamenty eurozony čeká hlasování o záchranném balíčku pro Řecko
V úterý se dohodli ministři financí eurozony na odpouštění dluhu Řecku a poskytnutí půjčky, dohodu nicméně musí schválit ještě čtyři parlamenty eurozony. V Německu se předpokládá schválení, neboť opoziční demokraté a zelení podporují pomoc Řecku. Podobně by měl balíček projít i v Nizozemsku a Finsku, které do dohody začlenilo své podmínky, ve Francii parlament hlasování spojuje s hlasováním o rozpočtu na rok 2013. Další země eurozony jednat o finanční pomoci nemusí.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
Ministři financí eurozony našli shodu, Řecku získá dalších 51 miliard USD
Na jednání v Bruselu se ministři financí eurozony shodli na nezbytné finanční pomoci pro Řecko v podobě odpuštění dluhu ve výši 51 miliard a dohodli se na půjčce Řecko, která by měla činit až 57 miliard USD. Podle řeckého premiéra Antonis Samaras jde o „nové začátky Řecka“. Díky pomoci by se mělo Řecko ekonomicky zotavovat tak, aby v roce 2020 jeho státní dluh dosáhl 124 % HDP.
Mauretánský prezident se vrátil do země po zotavení ze střelby
V říjnu postřelil voják mauretánského prezidenta Mohamed Ould Abdelaziz, prezident následně strávil 6 týdnů léčby ve Francii. Podle oficiální zdrojů šlo o incident, nikoliv o cílený útok. Tisíce lidí přivítaly prezidenta na letišti v hlavním městě Nouakchott. Prezident Abdelaziz stojí v čele země od roku 2008, kdy proběhl vojenský převrat, o 2 roky později v roce 2010 byl zvolen v prezidentských volbách.
Bank of England má nového guvernéra, stal se jim Mark Carney
Do jedné z nejvýznamnějších institucí anglické ekonomiky Bank of England byl jmenován Mark Carney, který působil na pozici guvernéra Kanadské centrální banky, oficiálně se postu ujme v květnu příštího roku. V čele Bank of England bude Carney pět let, banka byla bez guvernéra od června, kdy rezignoval Mervyn King. Plat nového guvernéra Carney by se měl pohybovat kolem 998 000 USD ročně.
Ministři financí eurozony se sešli k dalšímu jednání, tématem je balíček pro Řecko
V Bruselu se koná již v pořadí 3 jednání ministrů financí eurozony během posledních 2 týdnů, aby projednali finanční balíček v hodnotě 40 miliard USD pro Řecko. Jednání jsou podle ministrů blízko dohodě. Ministři se rovněž musí dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jak pomoci Řecku snížit jeho státní dluh, který by se měl v příštím roce vyšplhat k 190 % HDP. „Jsme blízko dohody. Je nutné vyslat jasné politické stanovisko nejenom pro Řecko, ale celou eurozonu,“ řekl španělský ministr financí Luis de Guindos.
Ruský premiér podporu Francie a EU syrské opozici odmítl
Francie jako první evropská země uznala vládu syrské opozice za legitimního představitele syrského lidu, což ruský premiér Dmitry Medvedev kritizuje. „Touha po změně politického režimu v jiném státě prostřednictvím uznání nějakému politickému uskupení jako plnohodnotné vlády se mi nejeví jako civilizované,“ řekl premiér Medvedev. Rusko podle premiérových slov nebude podporovat ani jednu stranu konfliktu a zůstane nestranné. Západní státy naopak dlouhodobě kritizují Rusko za jeho nesouhlasný postoj k uvalení sankcí na Sýrii.
V Katalánsku skončily volby vítězstvím nacionalistů, strana katalánského předsedy ale ztratila
Strana Konvergence a jednoty (CiU) předsedy katalánské vlády Artura Mas ztratila 12 míst oproti minulým volbám, dosáhla jen na 50 křesel z 135členného parlamentu. Levicová strana ERC, která prosazuje stejně jako CiU nezávislost Katalánska, naopak posílila a získala 21 křesel. Strany by dohromady daly většinu, s níž by mohly o nezávislost usilovat, podle BBC ale nebudou strany schopny spolupracovat, jejich postoje se rozcházejí především v pohledu na ekonomickou krizi. Referendum o vyhlášení nezávislosti Katalánska není pod současnou španělskou ústavou možné, neboť by bylo protiústavní. Analytici se shodují, že vládnoucí strana Popular Party (PP) zablokuje snahy o změnu ústavy.
Bývalý italský premiér Berlusconi zvažuje možnost vrátit se do čela strany
Na jaře se budou v Itálii konat parlamentní volby, strana Lidu svobody (PDL) bude v následujících týdnech vybírat nového předsedu, který by se mohl stát novým premiérem. V čele PDL stál do listopadu 2011 expremiér Silvio Berlusconi, který odstoupil v době finanční krize. PDL se připravuje na primární volby, jež se mají konat 16. prosince, v nichž by měl být vybrán nástupce současného premiéra Mario Montiho. Ačkoliv na konci října expremiér Berlusconi uvedl, že kandidovat na předsedu strany nebude, nyní kandidaturu zvažuje. Mezitím v sobotu proběhly napříč celou Itálií tisícové protesty proti škrtům italské vlády.
V Katalánsku probíhají volby, nacionalisté žádají nezávislost
Nacionální katalánské politické strany postavily svou předvolební kampaň na slibu, že pokud vyhrají, uspořádají referendum, zdali by Katalánsko mělo zůstat součástí Španělska, anebo se má osamostatnit. Podle španělské vlády Katalánsko využívá hospodářskou krizi k získání nezávislosti a obviňování centrální vlády ze špatného vládnutí. Konvergence a jednota (CiU) v čele s předsedou katalánské vlády Arturem Mas tvrdí, že by pro Katalánsko bylo prospěšnější, kdyby bylo samostatným členem EU než pouhou provincií Španělska. Zato separatistické hnutí ETA, které 45 let bojovalo o nezávislost Baskicka, oznámilo, že je připraveno upustit od boje a zahájit rozhovory s vládou, poté co ztratilo podporu veřejnosti.
Ondřej Liška obhájil post předsedy Strany zelených
Na sjezdu strany obdržel Ondřej Liška od 106 hlasů, čímž porazil o 36 hlasů protikandidáta Martina Bursíka, který stál v čele strany v době koaliční vlády s ODS po volbách v roce 2006. Hlavním cílem strany je vrátit se do Poslanecké sněmovny, kam se v minulých volbách důsledkem malého počtu voličských hlasů nedostala. Strana zelených musí podle předsedy Lišky přesvědčit občany, že politický program strany není jen o životním prostředí.
Jednání o rozpočtu EU skončilo bez dohody
Na summitu v Bruselu se představitelé 27 států nedohodli na podobě rozpočtu EU na roky 2013 až 2020. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy řekl, že dohoda by mohla být dojednána na začátku příštího roku. Sporným bodem je, zdali se rozpočet navýší či naopak sníží, Velká Británie chce zabránit dalšímu zvyšování rozpočtu, země jižní Evropy se naopak snižování obávají.
Dekrety egyptského prezidenta vyvolaly násilné střety v ulicích
Demonstranti se střetli s policií v ulicích egyptského hlavního města Káhiry poté, co prezident Mohammed Mursi vydal ve čtvrtek dekrety, jimiž rozšířil pravomoci hlavy státu. Na náměstí Tahrir, které bylo centrem protestů proti bývalému prezidentovi Mubarakovi, postavili demonstranti na 20 stanů, u nichž vsedě protestovali. Další protesty proběhly i ve městech Alexandria, Port Said a Suez. USA, EU a OSN vyjádřily znepokojení nad přijatými dekrety. V sobotu se sejdou egyptští soudci, aby na nové dekrety, které staví prezidenta nad soudní systém, reagovali, soudci již pohrozili stávkou.
Eurozona čelí největšímu poklesu od roku 2009, v pátek má pokračovat jednání o rozpočtu EU
Ekonomika eurozony poklesla v posledním čtvrtletí na úroveň krize v roce 2009, sektor služeb, který patří k největším, ve velkém propouštěl. „Vyhlídky ekonomiky jsou čím dál tím horší, jak se blížíme ke konci roku,“ řekl ekonom Chris Williamson. Pesimističtěji podle něj vyhlížejí rok 2013 především německé společnosti. V pátek bude pokračovat jednání o rozpočtu EU na příštích 7 let, německá kancléřka Angel Merkelová se domnívá, že se dohody nedosáhne. V roce 2007 se rozpočet EU zvýšil o 4,8 %, některé země v čele s Velkou Británií požadují, aby se rozpočet snížil a nenavyšoval, Evropská komise je opačného názoru.
Dolní komora italského parlamentu schválila rozpočet plný úspor
Rozpočet, který zahrnuje snižování mezd a zvyšování daní, prošel dolní komorou parlamentu, senát by o něm měl hlasovat do vánoc. Vláda premiéra Mario Montiho se snaží snížit dluh veřejných financí, pro rozpočet hlasovalo 372 poslanců a 73 bylo proti. Rozpočet nakonec zvyšuje o 1 % horní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na 22 %, dolní sazba zůstává na navzdory plánovanému zvýšení na 10 %.
Církevní restituce byly v České republice schváleny, ČSSD chce podat ústavní stížnost
Český prezident Václav Klaus nechal projít církevní restituce, které navracejí 17 církvím zabavený majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun a finanční prostředky ve výši 59 miliard korun, jež budou vypláceny během příštích 30 let. Zákon začne platit od 1.1.2013, přestože jej český prezident nepodepsal, ani nevetoval, čímž vyjádřil osobní nesouhlas s formou zákona. Opoziční ČSSD a KSČM se zákonem nesouhlasí, chystají proto ústavní stížnost.
Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc
Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.