Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Archiv rubriky: Srbsko
Ve Vojvodině se zvyšuje napětí ohledně postavení oblasti v Srbsku
V hlavním městě Vojvodiny, která je součástí Srbska, Novi Sad byly vyvěšeny plakáty s válečnými hesly. Strana za Vojvodinu, která podporuje její nezávislost, vyvěsila v pondělí plakáty s heslem „Novi Sad – hlavní město Srbska“. Napětí ohledně Vojvodiny vzrostlo poté, co srbský Ústavní soud zbavil v červenci 2012 Vojvodiny autonomie asi 20 nařízeními, v lednu téhož roku srbská Progresivní strana, která zvítězila v posledních parlamentních volbách, začala na základě vlastní iniciativy přejmenovávat názvy ulic a institucí do srbské cyrilice, přestože se ve Vojvodině píše především latinkou. Vojvodina, která byla před 1. světovou válkou součástí Rakouska-Uherska, je v současné době multietničtější než centrální Srbsko.
Kosovo navrhlo financovat sever země z vybraných cel mezi Kosovem a Srbskem, Srbsko protestuje
Kosovský premiér Hashim Thaci navrhl, aby byl vytvořen zvláštní fond jako součást kosovského státního rozpočtu, ze kterého by byl financován sever Kosova. V případě vzniku fondu by na jeho správu měla dohlížet tříčlenná komise složená z Albánce, Srba a mezinárodního zastupitele. Přestože Srbsko návrh ostře odmítlo, sever Kosova je de facto mimo působnost kosovské vlády, neuznává ani kosovskou nezávislost a hlásí se k srbské vládě. Mezi Kosovem a Srbskem proběhlo minulý týden již 4. jednání v rámci normalizace vztahů mezi zeměmi pod dohledem EU ohledně možného vybírání cel, daní a DPH ze společných hraničních přechodů.
Srbský Protikorupční úřad bude mít nového šéfa
Hlavou srbského Protikorupčního úřadu byla zvolena jeho dosavadní ředitelka Tatjana Babic ze 3 kandidátů, kteří prošli do užšího výběru. Babic nahradila ve funkci ředitelky Zoranu Markovic, které byla donucena podat v listopadu 2012 demisi za to, že se sama měla dopustit korupce. Protikorupční úřad vznikl v Srbsku v roce 2010, nicméně největším úspěchem za dobu jeho existence je zveřejnění majetku politicky činných osob. Ředitelka Babic uvedla, že zažádá v únoru o větší pravomoci pro Protikorupční úřad. Úspěšný boj s korupcí je jednou z hlavních podmínek, aby mohlo Srbsko vést přístupová jednání do EU.
Jednání o normalizaci vztahů Kosova a Srbska bude pokračovat i mezi prezidenty obou zemí
Podle kanceláře kosovské prezidentky Atifete Jahjagy by mělo dojít k jednání se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem v průběhu února až března. Prezidenti by měli především diskutovat o tématech, která byla již nastolena v jednání o normalizaci vztahů mezi zeměmi za dohledu EU. Setkání mezi prezidentkou Jagjaga a prezidentem Nikolicem bude první mezi hlavami států Kosova a Srbska.
Srbsko odstranilo památník na jihu země, Kosovo tento akt kritizuje
Památník byl postaven na památku albánských veteránů Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) v srbském městě Presevo. Srbsko odstranilo památník v neděli za pomoci 200 policistů. Kosovo odsoudilo odstranění památníku jako porušení lidských práv a konstatovalo, že tento čin by mohl vážně ohrozit dialog pro normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem.
Srbsko požádá haagský tribunál o přezkoumání osvobození Anteho Gotoviny a Mladena Markace
Chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac se měli dopustit při akci Bouře v roce 1995 etnického vraždění Srbů, v listopadu 2012 byli generálové Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobozeni a při svém návratu do Chorvatska uvítáni jako hrdinové. Srbský ministr spravedlnosti Nikola Selakovic uvedl ve čtvrtek v nizozemském Haagu, že hlavní prokurátor ICTY Serge Brammertz konstatoval možnost, že za určitých podmínek by mohl být případ ohledně spáchaných činů dvěma generály znovu otevřen.
Kosovská vládní vozidla byla zapálena na protest proti EU
V Prištině byla ve čtvrtek v noci zapálena tři vládní kosovská vozidla na protest proti EU, která zprostředkovává jednání mezi Srbskem a Kosovem. Kosovský premiér Hashim Thaci a jeho srbský protějšek Ivica Dacic jednali v Bruselu ohledně normalizování vztahů. EU požaduje, aby se sever začlenil se zbytkem Kosova, jinak nebude moci být Srbsku nabídnuto členství v EU. Srbsko se na druhou stranu snaží o autonomii pro oblast Severního Kosova, s tím, že uznají vládu Thaciho na celém území. Kosovští Albánci se obávají, že vláda Hashima Thaci bude dělat Srbům ústupky. Ministryně pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton, která předsedala rozhovorům, oznámila, že premiéři obou vlád dosáhli prozatímního porozumění o výběru cla a daních na sporném území.
Chorvatský a srbský premiér se sešli v Bělehradu
Ve středu jednali chorvatský předseda vlády Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem o urovnání napjatých vztahů mezi zeměmi, potřebě vyřešit všechny citlivé záležitosti, které se týkají vysídlení osob a uprchlíků, dalšího stíhání válečných zločinců, hraničních a soudních sporů či o zlepšení hospodářské spolupráce. Státníci se vzájemně podpořili v přistoupení zemí do EU, kdy se Chorvatsko má stát členem 1. července a Srbsko očekává zahájení přístupových jednání. Mezi premiéry se jednalo o 1. oficiální státní schůzku. Srbský prezident Tomislav Nikolic vybídl chorvatského prezidenta Iva Josipovice, aby následovala společným setkáním jednání mezi premiéry a pomohly se tak rychleji urovnat vztahy mezi zeměmi.
Srbsko se snaží urovnat vztahy s Kosovem
EU požaduje, aby země vytvořily funkční sousedské vztahy, aniž by Srbsko muselo formálně uznat nezávislost Kosova. Kosovská vláda požaduje uznání státnosti ze strany OSN. Členství Kosova v OSN nicméně blokuje Rusko, které je spojencem Srbska. Premiér Ivica Dacic ve svém parlamentním projevu řekl, že srbská svrchovanost nad Kosovem prakticky neexistuje. Srbský parlament přijal usnesení, které implicitně nabízí uznání autority kosovské vlády na celém území, výměnou za širokou autonomii pro desítky tisíc Srbků, kteří tam žijí. Kosovo vyloučilo jakýkoli zvláštní status pro sever země.
Nejvíce žadatelů o azyl v Německu pochází ze Srbska
Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem v pořadí jako 5. země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025, a poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.
Rusko poskytlo Srbsku půjčku na výstavbu železnic
Srbský ministr financí Mladjan Dinkic a jeho ruský protějšek Anton Siluanov podepsali minulý týden dohodu o půjčce na výstavbu železnic v celkové hodnotě 800 miliónů USD. Půjčka by měla sloužit především k výstavbě a elektrifikaci dvoukolejné 16 km dlouhé trasy Bělehrad – Pancevo a jednokolejné trati o 68 km na trase Valjevo – Loznica v západním Srbsku. Půjčka by měla také pomoci zmodernizovat srbské části železničního Panevropského koridoru X, který se táhne od rakouského Salzburgu do řecké Soluně. Podle srbského ministra financí Dinkice by se srbská železnice znovu mohla stát významnou mezinárodní dopravní tepnou.
Chorvatsko se Srbskem se pokusí o prolomení ledů mezi státy
Ve středu se mají sejít chorvatský premiér Zoran Milanovic a srbský předseda vlády Ivica Dacic v hlavním městě Srbska Bělehradu, aby se pokusili zlepšit vzájemné vztahy, které jsou napjaté od května 2012, kdy byla v Srbsku ustanovena nová nacionalistická vláda. Hlavním tématem dialogu mezi premiéry bude zlepšení mezistátní spolupráce a vzájemná podpora v přistoupení zemí do EU, kdy Chorvatsko očekává vstup 1. července, Srbsko by mělo v roce 2013 zahájit přístupová jednání.
Spojené arabské emiráty chtějí rozsáhle investovat v Srbsku
Delegace v čele s korunním princem Sheikhem Mohammedem bin Zayedem Al Nahyanem z Abu Dhabi ze Spojených arabských emirátů (SAE) při své návštěvě v Srbsku oznámila záměr SAE značně investovat v srbském obranném průmyslu, zemědělství, bankovním sektoru a letectví. Za 133 miliónů USD se zemědělská společnost Al Dahra stane majoritním vlastníkem 8 srbských zemědělských konglomerátů. Korunní princ oznámil také plán na investici asi 200 miliónů USD do vývoje nových vojenských technologií, a to hlavně do obranných raketových systémů, munice a zbraní. Delegace ze SAE projevila zájem i o zakoupení letecké srbské státní společnosti JAT Tehnika, která by měla být privatizována a o otevření emirátské banky First Gulf Bank v Srbsku. Korunní princ se setkal během své návštěvy se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem i premiérem Ivicou Dacicem.
Kosovo pohřešuje od občanské války na 1 700 osob
Rada pro ochranu lidských práv a svobod (CDHRF) v Kosovu vybídla orgány, aby důkladně vyšetřily zmizení celkově asi 1 700 osob, které jsou pohřešovány od občanské války v roce 1999, aniž by CDHRF rozlišovala mezi etnickým původem či společenským postavením. Problém zmizelých osob řešil v prosinci kosovský premiér Hashim Thaci se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem, na jednání se premiéři dohodli, že posílí vzájemnou spolupráci při hledání pohřešovaných osob.
Srbský velitel byl obviněn z válečných zločinů u města Vukovaru
Radenko Alavanja se měl dopustit válečných zločinů proti chorvatskému civilnímu obyvatelstvu poté, co srbské jednotky obsadily chorvatské město Vukovar v roce 1991. Alavanja byl obviněn v nepřítomnosti za to, že nezabránil svým podřízeným, aby zabili 15 lidí a mučili dalších 31 chorvatských civilistů v srbské obci Borovo Selo, které se nachází u města Vukovar a která v roce 1991 sloužila jako srbská vojenská pevnost a vězení.
CNN zveřejnila seznam 10 klíčových teroristických vůdců světa
První místo v seznamu obsadil Abu Yahya al-Libi, druhý muž v hierarchii Al-Kaidy, který měl na starost vnější operace proti Západu. USA nabízely za jeho dopadení 1 milión USD, v červnu 2012 byl zabit. Na 2. místo se dostal Fahd Mohammed Ahmed al-Quso, který zabil 17 amerických námořníků, na 3. místě se umístil šéf Al-Kaidy v Pákistánu Badr Mansoor, oba teroristé měli být zabiti v roce 2012. V seznamu také figuruje americký muslim původem z Bosny Adis Medunjanin, který byl odsouzen v roce 2012 na doživotí za to, že plánoval sebevražedný atentát v newyorském metru v roce 2009. Medunjanin byl členem Al-Kaidy, několik dní před uskutečněním plánu jej zadržela policie.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.
Chorvatsko a Srbsko se pokusí zlepšit vzájemné vztahy v první polovině roku 2013
Na neutrální půdě by se měl setkat chorvatský premiér Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem jsou napjaté od května 2012, kdy se v Srbsku uskutečnily obecní, parlamentní a prezidentské volby a následně poté se ustanovila nacionalistická vláda na místo předchozí středové demokratické vlády. Chorvatský prezident Ivo Josipovic se ani nezúčastnil inaugurace nového srbského prezidenta Tomislava Nikolice, který dlouhodobě podporuje ideu „Velkého Srbska“. Srbský prezident působil v srbské válce proti chorvatské nezávislosti v roce 1990. Napětí mezi zeměmi se dále vystupňovalo poté, co byli 2 chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac osvobozeni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), přestože se měli dopustit válečných zločinů na srbském obyvatelstvu.
Srbsko chce znovu přerozdělit jugoslávský majetek
Podle současné srbské vlády by se měly revidovat smlouvy, které se týkají přerozdělení majetku mezi bývalými jugoslávskými státy. Srbská vláda poukázala například na majetek v Turecku, který je nyní ve vlastnictví Bosny, dále se jedná o budovu ambasády v hlavním městě Bulharska Sofii, kterou mělo zakoupit dřívější Srbské království a nyní ji vlastní Makedonie. Dohoda o vlastnických právech mezi bývalými jugoslávskými státy byla podepsána ve Vídni až v roce 2001, především bývalý představitel Srbů Slobodan Milosevic blokoval 10 let jednání o přerozdělení majetku tvrzením, že Srbsko je jediným nástupcem bývalé Jugoslávie. Celková hodnota majetku je odhadována až do výše 2,6 miliard USD. Srbsko dosud získalo 24 budov v hodnotě 82 miliónů USD, Chorvatsko 10 budov ve výši 23 miliónů USD, Bosna získala 8, Makedonie 4 a Slovinsko 3 nemovitosti. Vlastnická práva mnoha občanů na území bývalé Jugoslávie však zůstávají zatím nevyřešena.
Chorvatsko se odmítlo zabývat srbskou žalobou na 3 prominentní vojenské úředníky
Srbská Prokuratura pro válečné zločiny podala žalobu na bývalého chorvatského ministra vnitra Ivana Vekice, jeho 1. náměstka Tomislava Mercepa a dřívějšího šéfa válečného krizového ústředí v městě Osijek Vladimira Sekse za genocidu a válečné zločiny proti Srbům v roce 1991. Žaloba byla poslána do Chorvatska srbskou Prokuraturou v prosinci 2012, nyní chorvatský ministr spravedlnosti Orsat Miljenic zamítl žalobu kvůli nedostatečným důkazům a pochybením ze strany Srbska. V současné době se exministr Ivan Vekic a Vladimir Seks věnují politice, bývalý náměstek Tomislav Mercep je souzen v Chorvatsku za válečné zločiny, kterých se měl dopustit v roce 1991.
V Chorvatsku se v některých oblastech stane úředním jazykem i srbština
Chorvatsko zavede ve 20 samostatných správních jednotkách, ve kterých tvoří více než jednu třetinu Srbové, jako úřední jazyk srbštinu a písmo srbskou cyrilici. Nový zákon se bude týkat i města Vukovaru, kde podle posledního sčítání lidu v roce 2011 město obývá 34,87 % Srbů. Během jugoslávské občanské války proběhla ve Vukovaru bitva mezi Chorvaty a Srby, město bylo částečně zničeno, dnes je Vukovar symbolem chorvatského odporu a nezávislosti, kde na 260 Chorvatů bylo zabito Srby během tříměsíčního obléhání města. Chorvatsko musí do července 2013, kdy se má stát členem EU, splnit požadavky, které se týkají lidských práv.
Srbsko hrozí odstraněním albánského památníku na jihu země
„Pokud neodstraní místní úřady na jihu Srbska památník věnovaný albánským veteránům z Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) samy, bude památník odstraněn srbskými silami,“ uvedl srbský premiér Ivica Dacic. V jižním Srbsku žije na 50 000 Albánců, albánští partyzáni zde bojovali v roce 2000 se srbskými jednotkami, protože se chtěli připojit k převážně albánskému Kosovu. Památník, který byl odhalen v listopadu, považuje srbský premiér „za otevřenou provokaci“, jež má připomínat, že Srbsko nemá nad jihem země faktickou kontrolu.