Podle srbského Národního auditorského úřadu (DRI) se ve veřejných zakázkách za rok 2011 objevily nesrovnalosti v hodnotě 544 miliónů USD u 122 kontrolovaných subjektů. Státní instituce měly promrhat nejméně 10 % státního rozpočtu na rok 2010, tj. 1 miliardu USD, nejčastěji byl porušen zákon o veřejných zakázkách. Veřejný dluh v prosinci 2011 překročil zákonem povolenou hranici 45 % HDP, tedy více než 20 miliard USD. DRI podala obvinění proti 30 zodpovědným osobám působících na 2 ministerstvech a v 16 státních podnicích.
Archiv rubriky: Srbsko
Srbský prezident navštívil Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině
Prezident Tomislav Nikolic se setkal ve středu se svým protějškem Miloradem Dodikem v hlavním městě entity Republiky srbské (RS) Banja Luce. Prezidenti jednali o navázání užších vztahů mezi zeměmi, a to především v oblasti energetické spolupráce s ruským Gazpromem ohledně stavby plynovodu South Stream a o tom, jak zabránit rozvodnění řeky Driny a hrozícím povodním. Cesta prezidenta Nikolice do RS si vysloužila kritiku z Bosny, protože jeho první státní návštěva do země vedla do entity RS a zhoršila již tak napjaté vztahy mezi Srbskem a Bosnou.
Srbsko zavede daň pro bohaté
Na Úřad daňové správy se musí od ledna do dubna přihlásit Srbové, kteří vlastní majetek nad celkovou hodnotu 416 000 USD. Pokud přihlášený majetek nebude odpovídat příjmům, bude moci úřad uložit na další aktiva daň 20 %. Srbsko chce tímto opatřením bojovat proti hospodářské krizi a daňovým únikům. Daň pro bohaté byla zavedena již v roce 2002, nicméně kvůli technickým problémům a nedostatku politické vůle nebyla úspěšně provedena. Srbský parlament v září schválil rozpočet na rok 2013, který má za cíl snížit rozpočtový deficit, v říjnu byla sazba DPH zvýšena z 18 na 20 %.
Švédský soud osvobodil srbského policistu obviněného z válečných zločinů v Kosovu
Odvolací soud ve Švédsku zprostil viny bývalého srbského policistu Milice Martinovice, který se měl dopustit masakru obyvatel v kosovské vesnici Cusca v roce 1999. Podle odvolacího soudu nebylo dostatečně prokázáno, zda se Martinovic vůbec podílel na masakru obyvatel, i když předem o masakru věděl, navíc žádný věrohodný svědek Martinovice neidentifikoval. Martinovic byl zatčen ve Švédsku v roce 2010.
Kosovská opozice odmítla požadavek Srbska na vytvoření samosprávy pro kosovské Srby
Kosovský ministr zahraničí Hashim Thaci odmítl požadavek Srbska, aby byla vytvořena politická a územní autonomie pro samosprávné jednotky na severu Kosova, obývané převážně Srby. Srbské noviny uvedly, že by na severu Kosova mohla být vytvořena samostatná entita po vzoru Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Severní Kosovo zůstává v současné době hlavním ohniskem sporu mezi zeměmi, kosovští Srbové neuznávají vládu Kosova.
Ekonomika balkánských zemí bude v roce 2013 pomalu růst
Podle Světové banky (SB) za rok 2013 budou ekonomiky zemí západního Balkánu růst o 1,6 % oproti roku 2012, kdy očekávaný hospodářský růst má být jen 0,6 %. SB vyzvala balkánské země, aby snížily své zadlužení a zároveň přijaly reformy, které by vedly k vyšší konkurenceschopnosti a produktivitě. Mezi nejvíce problematické země patří podle SB Albánie, Černá Hora a Srbsko.
V Srbsku je jedna třetina dospělých osob nezaměstnaná
V roce 2012 ztratilo v Srbsku práci asi 172 000 lidí, kteří převážně pracovali ve stavebnictví, textilu, pohostinství a strojírenství. Nyní je bez práce asi jedna třetina Srbů, tj. 2,8 milionů lidí, z celkového počtu 7 miliónů obyvatel. Podle ekonomů je možné, že se nezaměstnanost v roce 2013 ještě zvýší kvůli nedostatečnému exportu zboží, nestabilitě veřejných financí a chybějícím zahraničním investicím v Srbsku. Na Balkáně má větší nezaměstnanost pouze v Bosně a Hercegovině, kde se pohybuje kolem 50 %, s 31 % nezaměstnaných se Srbsku přibližuje Makedonie.
Srbsko požaduje pro kosovské Srby samosprávu
Podle Srbska by měly získat samostatné správní jednotky Strpce a Gracanica ve středním a jižním Kosovu a Mitrovica, Leposavic, Zubin Potok a Zvecan na severu Kosova, obývané převážně Srby, územní a politickou autonomii, která by byla garantována kosovskými i mezinárodními zákony. Návrh zahrnuje i menší srbské obce v Kosovu, které by měly dostat status samosprávných obcí, mezi srbkou pravoslavnou církví a vládou v Kosovu by měly být navázány lepší vztahy. Zlepšení vztahů mezi Kosovem a Srbskem je jednou z podmínek pro zahájení přístupových jednání mezi Srbskem a EU.
Kosovo se Srbskem se dohodlo na celní dohodě
Spotřební zboží do 3,5 tuny a veškeré nespotřební zboží, které bude směřovat do Srbska ze severní části Kosova, bude od čtvrtečního dne osvobozeno od cla. Celní dohoda naváže v rámci normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem na dohodu o hranicích. Od března 2011 se země dále dohodly na svobodě pohybu, vzájemném uznání univerzitních diplomů a společném zastoupení při regionálních jednáních a v obchodu, ne všechny dohody byly však dosud realizovány.
Premiér Petr Nečas je na návštěvě v Srbsku
V Srbsku se v pondělí uskutečnilo setkání mezi českým premiérem Petrem Nečase a jeho srbským protějškem premiérem Ivicou Dačičem. Oba premiéři jednali zejména o vstupu Srbska do Evropské unie. Premiér Petr Nečas myšlenku integrace Srbska do EU podpořil a zároveň nabídl politickou pomoc a získané zkušenosti s vyjednáváním o vstupu do EU. Dodal, že neméně důležité je vytvoření přímých dialogů mezi Kosovem a Srbskem. Na programu české delegace v Bělehradě je i setkání se srbským prezidentem Tomislavem Nikoličem.
Srbsko rozšíří spolupráci s Itálií v oblasti energetiky
Nová smlouva o energetické spolupráci mezi Srbskem a Itálií by měla umožnit rozsáhlé investice v elektrárně Bajina Bašta a výstavbu 13 vodních elektráren na řekách Ibar a Drina v Srbsku. Podle nové smlouvy o energetické spolupráci bude veškerá elektřina z těchto vodních elektráren vyvážena do Itálie za pevně stanovenou cenu 203 USD za 1 megawatthodinu po dobu 15 let. Energetická spolupráce mezi zeměmi probíhá od roku 2009.
Chorvatsko musí podle EU zintenzivnit vyšetřování válečných zločinců
Chorvatské soudy musí podle EU vyšetřit, kdo nese zodpovědnost za válečné zločiny během vojenské akce Operace Bouře v roce 1995. Chorvatsko stíhá od poloviny 90. let na 27 válečných zločinců, avšak dosud nikdo odsouzen nebyl. Chorvatské generály Ante Gotovina a Mladena Markaće, kteří byli obviněni z válečných zločinů, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zprostil v listopadu viny. Operace Bouře je především spojená s etnickými čistkami na Srbech a nucenou migrací asi 200 tisíců lidí.
Srbsko a Bosna budou spolupracovat při stíhání válečných zločinců
V lednu 2013 Srbsko a Bosna podepíší Protokol o spolupráci při stíhání válečných zločinců. Protokol by měl v obou zemích usnadnit vyšetřování a výměnu válečných zločinců a důkazů. Poté, co Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil 2 chorvatské generály Anteho Gotovinu a Mladena Markaće a bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramushe Haradinaje, odmítlo Srbsko smlouvu v listopadu podepsat. Obě země si po podepsání Protokolu vymění až stovky zločinců.
Válečný zločinec Zdravko Tolimir byl odsouzen na doživotí
Bývalý bosensko-srbský generál Zdravko Tolimira si ve středu v Haagu vyslechnul odsuzující rozsudek za válečné zločiny v Srebrenici. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ho odsoudil za účast na vraždění 7000 bosenských muslimů v roce 1995. Generál Tolimir byl v roce 2007 zadržen v Srbsku poté, co na něj o dva roky dříve podal haagský tribunál žalobu. Válečný zločinec byl mimo jiné obžalován také z poškozování a odcizení bosenského majetku a nelidskému zacházení s civilisty, kteří byli zadrženi u měst Bratunac a Zvronik.
Vítězná strana parlamentních voleb v Černé Hoře mění svého předsedu
Do čela Demokratické sociální strany (DPS) se postaví současný místopředseda strany Svetozar Marović namísto dosavadního předsedy Mila Djukanoviće, který bude zastávat funkci premiéra poté, co DPS zvítězila minulý týden v parlamentních volbách. Místopředseda DPS Marović působí v politice od pádu komunismu, v letech 2003 až 2006 navíc působil jako první a poslední prezident Státního svazu Srbska a Černé Hory, než Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost a Svaz se rozpadl na dvě samostatné republiky.
EU nestanovila datum zahájení přístupových jednání se Srbskem
Rada EU měla v úterý stanovit datum pro zahájení přístupových jednání se Srbskem. K vyřešení statusu Srbska bylo přistoupeno poté, co Srbsko částečně normalizovalo vztahy s Kosovem, což vyústilo ke zřízení společných hraničních přechodů mezi státy. Jedním z možných dat pro zahájení přístupových jednání měl být červen 2013. Přes nesouhlas některých členů EU, jako jsou Německo, Nizozemsko a Velká Británie, budou přístupová jednání se Srbskem znovu projednána v březnu 2013. Do té doby musí Srbsko dokázat další zlepšení vztahů s Kosovem, Srbsko i nadále totiž odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát a stále Kosovo uvádí jako součást svého území.
Nezávislost Kosova uznala již polovina členských států OSN
Ostrovní stát Dominické společenství, který se nachází v souostroví Malé Antily ve střední Americe, tento týden jako zatím poslední země OSN uznal nezávislost Kosova. Kosovský ministr zahraničí Enver Hoxhaj navštívil v letošním roce souostroví Malých Antil hned dvakrát, následně Dominika, Svatý Kryštof a Nevis uznaly nezávislost evropské země. Srbsko přitom považuje Kosovo za svou provincii, uznání nezávislosti země značí snižující se vliv Srbska v OSN. Ze 193 členů OSN uznalo do dnešního dne Kosovo 97 členských států.
Srbsko a Kosovo budou společně spravovat hranice
Minulý týden se srbský premiér Ivica Dacić dohodl se svým kosovským protějškem Hashimem Thaćim na zřízení společných hraničních přechodů v rámci normalizace vztahů mezi oběma státy. Dva přechody Jarinje a Merdare pod společnou správou byly otevřeny v pondělí, zbylé dva budou přístupné od 31. prosince. Země se shodly, že na těchto přechodech nebudou žádné národní symboly a k přechodu přes hranici postačí platný průkaz totožnosti. Vzhledem k liberálnější politice Srbska vůči Kosovu zahájí pravděpodobně již brzy EU přístupová jednání.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Válečný zločinec Radislav Krstić si odpyká trest v Polsku
Polský soud rozhodl o přesunu bývalého bosenskosrbského generála Radislava Krstiće do varšavské věznice z Haagu. Soud tak učinil na žádost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vzhledem k bezpečnostním důvodům. Část trestu si již odpykal v britské věznici, nicméně poté, co byl ve věznici napaden, byl přesunut do Varšavy. Ačkoliv se Krstić mohl odvolat, prostřednictvím svého advokáta sdělil, že se proti rozhodnutí neodvolá. Válečný zločinec Kristić byl v roce 2004 odsouzen k 35letému trestu odnětí svobody za napomáhání ke genocidě ve Srebrenici v polovině 90. let.
Zákonodárci v Srbsku schválili rozpočet na rok 2013, snížit se má deficit
Konsolidační rozpočet, který má snížit státní dluh na 3,3 % HDP z 6,2 %, na rok 2013 schválili zákonodárci v Srbsku. Ekonomika Srbska by v roce 2013 měla růst o 2 %. Srbská vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce v hodnotě 1,3 miliard USD. Nezaměstnanost se vyšplhala ke 25,5 % a meziroční inflace v říjnu stoupla na 12,9 %.
Bývalý kosovský premiér byl zproštěn viny za válečné zločiny
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil bývalého premiéra Kosova Ramush Haradinaj, který se měl v letech 1998 a 1999 dopustit válečných zločinů. Soud expremiéra osvobodil již v roce 2008 pro nedostatek důkazů, o 2 roky později byl proces obnoven. Podle obvinění měl exministr Haradinaj vyzývat k mučení a vraždění srbského obyvatelstva. Nyní ICTY obvinění zrušil, což vyvolalo vlnu nevole v Srbsku. Obvinění byli zproštěni i Idriz Balaj a Lahi Brahimaj, kteří rovněž stáli v čele Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Soudce Bakone Moloto uvedl, že důkazy o mučení Srbů byly soudu předloženy, nicméně přímé zapojení obviněných se neprokázalo.
Soud v Haagu osvobodil dva chorvatské generály
Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu propustil chorvatského generála Ante Gotovina a Mladena Markace, kteří byli v roce 2011 odsouzení ke 24 a 18 letům vězení za etnické vraždění Srbů v chorvatském regionu Krajina. Tisíce lidí v hlavním městě Záhřebu rozhodnutí oslavně přivítaly, Srbové ho považují naopak za hanebnost. Podle soudce Theodora Merona byli generálové pouze součástí plánu chorvatského prezidenta Franjo Tudjman, který chtěl vysídlit etnické Srby. Na 200 000 Srbů bylo v roce 1995 z Chorvatska vyhnáno a nejméně 150 Srbů bylo zabito během vojenské operace v oblasti Krajina. Rozhodnutí by mělo být konečné.