V Srbsku je jedna třetina dospělých osob nezaměstnaná

V roce 2012 ztratilo v Srbsku práci asi 172 000 lidí, kteří převážně pracovali ve stavebnictví, textilu, pohostinství a strojírenství. Nyní je bez práce asi jedna třetina Srbů, tj. 2,8 milionů lidí, z celkového počtu 7 miliónů obyvatel. Podle ekonomů je možné, že se nezaměstnanost v roce 2013 ještě zvýší kvůli nedostatečnému exportu zboží, nestabilitě veřejných financí a chybějícím zahraničním investicím v Srbsku. Na Balkáně má větší nezaměstnanost pouze v Bosně a Hercegovině, kde se pohybuje kolem 50 %, s 31 % nezaměstnaných se Srbsku přibližuje Makedonie.

Srbsko požaduje pro kosovské Srby samosprávu

Podle Srbska by měly získat samostatné správní jednotky Strpce a Gracanica ve středním a jižním Kosovu a Mitrovica, Leposavic, Zubin Potok a Zvecan na severu Kosova, obývané převážně Srby, územní a politickou autonomii, která by byla garantována kosovskými i mezinárodními zákony. Návrh zahrnuje i menší srbské obce v Kosovu, které by měly dostat status samosprávných obcí, mezi srbkou pravoslavnou církví a vládou v Kosovu by měly být navázány lepší vztahy. Zlepšení vztahů mezi Kosovem a Srbskem je jednou z podmínek pro zahájení přístupových jednání mezi Srbskem a EU.

Řecko-makedonské rozhovory budou pokračovat v lednu

Řecko a Makedonii navštíví v lednu zprostředkovatel za OSN Matthew Nimetz, který by měl pomoci urychlit proces nalezení vzájemně přijatelného řešení ve sporu o název státu, naváže tak na listopadové rozhovory mezi oběma zeměmi. Mediátor OSN Nimetz návštěvou v Řecku a Makedonii reaguje na rozhodnutí Rady EU, která se bude přístupovým rozhovorům s Makedonií věnovat až poté, co Evropská komise předloží v březnu posudek, zda Makedonie podnikla kroky směrem k dosažení dohody s Řeckem ohledně názvu.

Černá Hora uzavřela první kapitolu v přístupových jednáních do EU

Na přístupové konferenci EU s Černou Horou v Bruselu byla v úterý uzavřena první kapitola o vědě a výzkumu z celkově 35 právních předpisů, které musí Černá Hora provést před vstupem do EU. V 23. kapitole o soudnictví a základních právech a 24. kapitole o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti shledala EU pokrok a požádala Černou Horu, aby přijala akční plán pro boj s organizovaným zločinem a korupcí. Kapitoly 23 a 24 pak budou uzavřeny těsně před vstupem Černé Hory do EU.

Kosovo se Srbskem se dohodlo na celní dohodě

Spotřební zboží do 3,5 tuny a veškeré nespotřební zboží, které bude směřovat do Srbska ze severní části Kosova, bude od čtvrtečního dne osvobozeno od cla. Celní dohoda naváže v rámci normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem na dohodu o hranicích. Od března 2011 se země dále dohodly na svobodě pohybu, vzájemném uznání univerzitních diplomů a společném zastoupení při regionálních jednáních a v obchodu, ne všechny dohody byly však dosud realizovány.

Finsko podpořilo vstup Chorvatska do EU

V úterý Finsko ratifikovalo smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU jako 20. země EU. Zbylých 7 členských států musí rozhodnout o ratifikaci smlouvy do 1. července 2013, kdy by mělo Chorvatsko vstoupit do EU. Ve Velké Británii, Francii a Belgii je proces ratifikace v závěru jednání, zatímco Německo, Dánsko, Nizozemsko a Slovinsko počkají s ratifikací až na výsledky monitorovací zprávy Evropské komise, která má být známa v březnu.

Chorvatsko zaznamenalo úbytek obyvatel

Podle sčítání lidu v roce 2011 v Chorvatsku klesl počet obyvatel za 10 let o 150 000.  V současné době žije v Chorvatsku na 4,2 miliónů osob, z toho se k chorvatské příslušnosti přihlásilo 90 %, k srbské asi 4,3 % a k bosenské 0,76 % obyvatel. Na 88 % obyvatel se přihlásilo ke katolické víře a 4,44 % vyznává pravoslaví. Na možná pochybení při sčítání lidu však poukázala Srbská národní rada (SNV) v Chorvatsku, podle níž se museli Srbové často hlásit k jinému etniku nebo náboženství, což mohlo znehodnotit průzkum.

ČEZ končí v Albánii

Česká elektrárenská společnost ČEZ se rozhodla prodat akcie své distribuční společnosti CEZ Shperndarje v Albánii.  Potencionální zájemci o koupi akcií budou moci podat návrh na koupi v lednu.  V roce 2009 koupila ČEZ 76 % akcií v společnosti CEZ Shperndarje v hodnotě 134 miliónů USD. V lednu 2012 se ČEZ dostala do sporu kvůli nezaplacené elektřině s albánskou vládou. Podle odhadů ČEZ prodělá za rok 2012 v Albánii asi 217 miliónů USD.

Premiér Petr Nečas je na návštěvě v Srbsku

V Srbsku se v pondělí uskutečnilo setkání mezi českým premiérem Petrem Nečase a jeho srbským protějškem premiérem Ivicou Dačičem. Oba premiéři jednali zejména o vstupu Srbska do Evropské unie. Premiér Petr Nečas myšlenku integrace Srbska do EU podpořil a zároveň nabídl politickou pomoc a získané zkušenosti s vyjednáváním o vstupu do EU. Dodal, že neméně důležité je vytvoření přímých dialogů mezi Kosovem a Srbskem. Na programu české delegace v Bělehradě je i setkání se srbským prezidentem Tomislavem Nikoličem.

Soud s Brancem Vlacem za zločiny proti lidskosti ve Vogosci začne v lednu

Bosenský státní soud bude od ledna projednávat případ Branca Vlaca, který se měl dopustit zločinů proti lidskosti v bosenské Vogosci v roce 1992. Vlaco je obviněn z mučení, zneužívání a vraždění vězňů v pracovních táborech Bunker, Sonja, Planjina kuca a Nakina Garaza. Vlaco je držen ve vazbě od jeho vydání z Černé Hory do Bosny v lednu 2012.

Albánie uznala syrskou opozici jako jediného zástupce Syřanů

K zastavení násilí na syrském obyvatelstvu režimem prezidenta Bashara Al-Assada vyzvala v pátek albánská vláda. Albánie se přidala k 100 zemím, které dosud uznaly syrskou opozici jako legitimního zástupce vlády v Sýrii. Albánie pošle syrským uprchlíkům do Turecka na 100 000 USD na zdravotnickou péči. Podle odhadů přišlo při bojích v Sýrii o život přes 40 000 osob a 500 000 bylo nuceno ze Sýrie uprchnout.

Kosovo chce v lednu začít integrační proces do EU

Na základě splnění podmínek, které stanovila v říjnu Evropská komise, by chtělo Kosovo začátkem roku 2013 začít jednat o integračním procesu do EU. Kosovo musí ještě podle Evropské komise provést rozsáhlejší reformy v oblasti veřejné správy, právního státu a ochrany menšin. Podle kosovského premiéra Hashim Thaçi splní země veškeré podmínky včas, aby jednání mohlo začít na začátku příštího roku. Kosovo je posledním státem mezi zeměmi západního Balkánu, který ještě nezačal integrační proces do EU. Z EU doposud neuznalo nezávislost Kosova 5 zemí, tj. Španělsko, Slovensko, Kypr, Řecko a Rumunsko.

Albánie zaznamenala úbytek etnických menšin

Národní statistický úřad (INSTAT) uvedl na základě sčítání lidu v roce 2011, že etnické menšiny v Albánii tvoří asi 1,5 % celkového obyvatelstva, z toho Řekové jsou zastoupeni 0,87 %, Makedonci 0,2 % a Romové 0,3 %.  Na základě předchozího sčítání lidu v Albánii v roce 1989 lze sledovat úbytek etnických menšin v zemi, neboť Řekové na sklonku 90. let tvořili 1,8 % z celkového obyvatelstva. K etnickým Albáncům se přihlásilo asi 83 % obyvatel, 99 % Albánců uvedlo jako svůj rodný jazyk albánštinu.

Srbsko rozšíří spolupráci s Itálií v oblasti energetiky

Nová smlouva o energetické spolupráci mezi Srbskem a Itálií by měla umožnit rozsáhlé investice v elektrárně Bajina Bašta a výstavbu 13 vodních elektráren na řekách Ibar a Drina v Srbsku. Podle nové smlouvy o energetické spolupráci bude veškerá elektřina z těchto vodních elektráren vyvážena do Itálie za pevně stanovenou cenu 203 USD za 1 megawatthodinu po dobu 15 let. Energetická spolupráce mezi zeměmi probíhá od roku 2009.

Za masakr v Srebrenici padne další rozsudek

Bosenský státní soud má 11. ledna rozhodnout, zda se Bozidar Kuvelja dopustil genocidy v Srebrenici v roce 1995. Obžaloba požaduje pro Kuvelju trest odnětí svobody na 35 let. Kuvelja se měl podílet na věznění, týrání a zabíjení bosenských mužů. Kuvelja se již částečně doznal, podle svého právníka Kerima Celika plnil pouze rozkazy svých nadřízených a činů upřímně lituje.

Přístupová jednání Makedonie do EU zablokovalo Řecko s Bulharskem

Rada EU rozhodne o přistoupení Makedonie do EU v březnu 2013 na základě nové zprávy Evropské komise. Makedonie získala doporučení pro zahájení přístupových jednání od Evropské komise již v roce 2009, kvůli napjatým vztahům se sousedním Řeckem a Bulharskem nebylo datum přístupových jednání zatím stanoveno. Pokud Makedonie zlepší s Bulharskem mezistátní vztahy, přestane Bulharsko blokovat vstup Makedonie do EU. V případě Řecka bude Makedonie muset zlepšit mezistátní vztahy a nalézt řešení pro spor kvůli názvu země, na který si činí pro svoji severní provincii nárok i Řecko.

Chorvatsko musí podle EU zintenzivnit vyšetřování válečných zločinců

Chorvatské soudy musí podle EU vyšetřit, kdo nese zodpovědnost za válečné zločiny během vojenské akce Operace Bouře v roce 1995. Chorvatsko stíhá od poloviny 90. let na 27 válečných zločinců, avšak dosud nikdo odsouzen nebyl. Chorvatské generály Ante Gotovina a Mladena Markaće, kteří byli obviněni z válečných zločinů, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zprostil v listopadu viny. Operace Bouře je především spojená s etnickými čistkami na Srbech a nucenou migrací asi 200 tisíců lidí.

EU neudělí kandidátský status Albánii

Rada EU ve středu již po třetí za sebou odmítla udělit Albánii kandidátský status, protože dosud nesplnila všechny podmínky EU. Albánie se potýká především s vysokou korupcí, rozsáhlým organizovaným zločinem a nedemokratickými volbami. Země se částečně ocitla ve vnitřní krizi poté, co se vládní Demokratická strana (PD) a opoziční Socialistická strana (SPA) začaly navzájem obviňovat z blokování požadovaných reforem.

Srbsko a Bosna budou spolupracovat při stíhání válečných zločinců

V lednu 2013 Srbsko a Bosna podepíší Protokol o spolupráci při stíhání válečných zločinců.  Protokol by měl v obou zemích usnadnit vyšetřování a výměnu válečných zločinců a důkazů. Poté, co Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil 2 chorvatské generály Anteho Gotovinu a Mladena Markaće a bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Ramushe Haradinaje, odmítlo Srbsko smlouvu v listopadu podepsat. Obě země si po podepsání Protokolu vymění až stovky zločinců.

Válečný zločinec Zdravko Tolimir byl odsouzen na doživotí

Bývalý bosensko-srbský generál Zdravko Tolimira si ve středu v Haagu vyslechnul odsuzující rozsudek za válečné zločiny v Srebrenici. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ho odsoudil za účast na vraždění 7000 bosenských muslimů v roce 1995. Generál Tolimir byl v roce 2007 zadržen v Srbsku poté, co na něj o dva roky dříve podal haagský tribunál žalobu. Válečný zločinec byl mimo jiné obžalován také z poškozování a odcizení bosenského majetku a nelidskému zacházení s civilisty, kteří byli zadrženi u měst Bratunac a Zvronik.

Vítězná strana parlamentních voleb v Černé Hoře mění svého předsedu

Do čela Demokratické sociální strany (DPS) se postaví současný místopředseda strany Svetozar Marović namísto dosavadního předsedy Mila Djukanoviće, který bude zastávat funkci premiéra poté, co DPS zvítězila minulý týden v parlamentních volbách.   Místopředseda DPS Marović působí v politice od pádu komunismu, v letech 2003 až 2006 navíc působil jako první a poslední prezident Státního svazu Srbska a Černé Hory, než Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost a Svaz se rozpadl na dvě samostatné republiky.

EU nestanovila datum zahájení přístupových jednání se Srbskem

Rada EU měla v úterý stanovit datum pro zahájení přístupových jednání se Srbskem. K vyřešení statusu Srbska bylo přistoupeno poté, co Srbsko částečně normalizovalo vztahy s Kosovem, což vyústilo ke zřízení společných hraničních přechodů mezi státy. Jedním z možných dat pro zahájení přístupových jednání měl být červen 2013. Přes nesouhlas některých členů EU, jako jsou Německo, Nizozemsko a Velká Británie, budou přístupová jednání se Srbskem znovu projednána v březnu 2013. Do té doby musí Srbsko dokázat další zlepšení vztahů s Kosovem, Srbsko i nadále totiž odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát a stále Kosovo uvádí jako součást svého území.

Nezávislost Kosova uznala již polovina členských států OSN

Ostrovní stát Dominické společenství, který se nachází v souostroví Malé Antily ve střední Americe, tento týden jako zatím poslední země OSN uznal nezávislost Kosova. Kosovský ministr zahraničí Enver Hoxhaj navštívil v letošním roce souostroví Malých Antil hned dvakrát, následně Dominika, Svatý Kryštof a Nevis uznaly nezávislost evropské země. Srbsko přitom považuje Kosovo za svou provincii, uznání nezávislosti země značí snižující se vliv Srbska v OSN. Ze 193 členů OSN uznalo do dnešního dne Kosovo 97 členských států.