Šéf generálního štábu armády Goranco Koteski uvedl, že branná povinnost by posílila bezpečnost Makedonie a vyřešila nedostatek financí na armádu. Podle ministra obrany Fatmira Besimiho musí Makedonie především plnit reformy v souladu se standartami NATO a opětovné zavedení odvodů tak není myslitelné. V Makedonii byla branná povinnost zrušena v roce 2006 a následně zavedena profesionální armáda o počtu 8 000 vojáků, jelikož země očekávala brzký vstup do NATO. Nicméně v roce 2008 Řecko kvůli názvu státu vstup Makedonie do NATO zablokovalo. Podle generála Koteskiho by mohla branná povinnost tvořit až 15 % ozbrojených sil, čímž by mohla nahradit až na 3 měsíce na méně klíčových místech vojáky z povolání. Blízké okolí generálního štábu armády návrh generála Koteskiho převážně podporuje.
Archiv rubriky: Balkán
Velká část albánských politických činitelů jsou daňoví dlužníci
Portál Balkaninsight zveřejnil data, podle kterých albánský prezident Bujar Nishani, předsedkyně Parlamentu Jozefina Topalli dluží státu poplatky na registrační dani vozidel od roku 2010. Mezi dlužníky státu patří i ministr financí Ridvan Bode, ministr dopravy Sokol Olldashi, ministr zdravotnictví Vangjel Tavo a ministr kultury Aldo Bumci. Ze 140 poslanců v Parlamentu dluží na registrační dani vozidel 45 poslanců, a to jak z vládnoucí středo-pravicové koalice, tak i z opozičních socialistů.
Republika srbská neuzná Kosovskou republiku
Prezident entity Republiky srbské (RS) v Bosně Milorad Dodik ve čtvrtek prohlásil, že nepodpoří nezávislost Kosova a nadále bude podporovat stanovisko, že Kosovo je součástí Srbska. Podle prezidenta Dodika došlo k porušení mezinárodního práva poté, co se Kosovo odtrhlo od Srbska, nicméně sama RS je kritizována, že se separovala od Bosny. Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, dosud jej uznalo 98 ze 193 členů OSN včetně USA a 22 z 27 členských států EU.
Chorvatsko a Srbsko se pokusí zlepšit vzájemné vztahy v první polovině roku 2013
Na neutrální půdě by se měl setkat chorvatský premiér Zoran Milanovic se svým srbským protějškem Ivicou Dacicem. Vztahy mezi Chorvatskem a Srbskem jsou napjaté od května 2012, kdy se v Srbsku uskutečnily obecní, parlamentní a prezidentské volby a následně poté se ustanovila nacionalistická vláda na místo předchozí středové demokratické vlády. Chorvatský prezident Ivo Josipovic se ani nezúčastnil inaugurace nového srbského prezidenta Tomislava Nikolice, který dlouhodobě podporuje ideu „Velkého Srbska“. Srbský prezident působil v srbské válce proti chorvatské nezávislosti v roce 1990. Napětí mezi zeměmi se dále vystupňovalo poté, co byli 2 chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markac osvobozeni Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), přestože se měli dopustit válečných zločinů na srbském obyvatelstvu.
Srbsko chce znovu přerozdělit jugoslávský majetek
Podle současné srbské vlády by se měly revidovat smlouvy, které se týkají přerozdělení majetku mezi bývalými jugoslávskými státy. Srbská vláda poukázala například na majetek v Turecku, který je nyní ve vlastnictví Bosny, dále se jedná o budovu ambasády v hlavním městě Bulharska Sofii, kterou mělo zakoupit dřívější Srbské království a nyní ji vlastní Makedonie. Dohoda o vlastnických právech mezi bývalými jugoslávskými státy byla podepsána ve Vídni až v roce 2001, především bývalý představitel Srbů Slobodan Milosevic blokoval 10 let jednání o přerozdělení majetku tvrzením, že Srbsko je jediným nástupcem bývalé Jugoslávie. Celková hodnota majetku je odhadována až do výše 2,6 miliard USD. Srbsko dosud získalo 24 budov v hodnotě 82 miliónů USD, Chorvatsko 10 budov ve výši 23 miliónů USD, Bosna získala 8, Makedonie 4 a Slovinsko 3 nemovitosti. Vlastnická práva mnoha občanů na území bývalé Jugoslávie však zůstávají zatím nevyřešena.
Chorvatsko se odmítlo zabývat srbskou žalobou na 3 prominentní vojenské úředníky
Srbská Prokuratura pro válečné zločiny podala žalobu na bývalého chorvatského ministra vnitra Ivana Vekice, jeho 1. náměstka Tomislava Mercepa a dřívějšího šéfa válečného krizového ústředí v městě Osijek Vladimira Sekse za genocidu a válečné zločiny proti Srbům v roce 1991. Žaloba byla poslána do Chorvatska srbskou Prokuraturou v prosinci 2012, nyní chorvatský ministr spravedlnosti Orsat Miljenic zamítl žalobu kvůli nedostatečným důkazům a pochybením ze strany Srbska. V současné době se exministr Ivan Vekic a Vladimir Seks věnují politice, bývalý náměstek Tomislav Mercep je souzen v Chorvatsku za válečné zločiny, kterých se měl dopustit v roce 1991.
V Chorvatsku se v některých oblastech stane úředním jazykem i srbština
Chorvatsko zavede ve 20 samostatných správních jednotkách, ve kterých tvoří více než jednu třetinu Srbové, jako úřední jazyk srbštinu a písmo srbskou cyrilici. Nový zákon se bude týkat i města Vukovaru, kde podle posledního sčítání lidu v roce 2011 město obývá 34,87 % Srbů. Během jugoslávské občanské války proběhla ve Vukovaru bitva mezi Chorvaty a Srby, město bylo částečně zničeno, dnes je Vukovar symbolem chorvatského odporu a nezávislosti, kde na 260 Chorvatů bylo zabito Srby během tříměsíčního obléhání města. Chorvatsko musí do července 2013, kdy se má stát členem EU, splnit požadavky, které se týkají lidských práv.
Kosovo zavede vízový režim pro 87 zemí
Od července začne v Kosovu platit pro občany z 87 zemí vízová povinnost, místní úřady zatím nezveřejnily, o které státy se konkrétně bude jednat. Podle hlavního kosovského deníku Koha Ditore by se vízum mělo týkat občanů Ruska, Číny, Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Libye a Sýrie, nemělo by být zavedeno pro členy EU. Kosovo bývá považováno za tranzitní země pro obchodování s lidmi a nelegální migraci do zemí EU. Kosovští politici očekávají od zavedení vízové povinnosti zlepšení vnitřní bezpečnosti Kosova a země se přiblíží k jednání o přistoupení do EU. Kosovo zůstává jedinou zemí mezi balkánskými státy, jehož občané musí mít vízum, aby mohli vstoupit do schengenského prostoru.
Srbsko hrozí odstraněním albánského památníku na jihu země
„Pokud neodstraní místní úřady na jihu Srbska památník věnovaný albánským veteránům z Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) samy, bude památník odstraněn srbskými silami,“ uvedl srbský premiér Ivica Dacic. V jižním Srbsku žije na 50 000 Albánců, albánští partyzáni zde bojovali v roce 2000 se srbskými jednotkami, protože se chtěli připojit k převážně albánskému Kosovu. Památník, který byl odhalen v listopadu, považuje srbský premiér „za otevřenou provokaci“, jež má připomínat, že Srbsko nemá nad jihem země faktickou kontrolu.
Světový kongres Bosňanů zvolil nového prezidenta
Bývalý předseda muslimské komunity v Bosně Mustafa Ceric byl v sobotu ustanoven prezidentem Světového kongresu Bosňanů. Kongres také zvolil pro svoji vlajku bývalou bosenskou bílou vlajku se 6 liliemi. Většina Bosňanů se řadí k bosenským muslimům, nicméně i někteří muslimové v Srbsku, Černé Hoře a Kosovu se hlásí k Bosňanům, přestože nemluví bosenským jazykem. Předsedou Shromáždění Světového kongresu Bosňanů se stal Muamer Zukorlic, podle něhož musí kongres řešit především politické otázky národnosti Bosňanů.
Albánští Řekové se dožadují penzí z Řecka
Asi 18 000 příslušníků řecké menšiny v Albánii dostává z Řecka každý měsíc penzi ve výši 438 USD, což pro Řecko činí každoroční výdaje 95 miliónů USD. V Albánii se na tisíce osob hlásí k řecké menšině právě z důvodu možného obdržení řecké penzi. Podle sčítání obyvatel se přitom nachází v Albánii 0,87 % Řeků, tedy asi 24 360, z 2,8 milionové populace Albánie.
Albánie by se v roce 2013 nemusela přiblížit ke vstupu do EU
Podle Nadace otevřené společnosti (OSFA) se Albánie nepřiblíží k jednáním o přístupu do EU. Opoziční i vládní politici často zmiňují perspektivu EU při volbách, nicméně ve volebním období nejsou schopni plnit předvolební předsevzetí. Přestože byl učiněn v přístupových jednáních do EU určitý pokrok, v prosinci Rada EU zamítla zemi po třetí udělit kandidátský status, protože Albánie nesplnila dosud 12 reforem, které Albánii udělila Evropská komise.
Tisíce lidí v Makedonii protestují proti přijetí kontroverzního rozpočtu na rok 2013
Protesty se dějí pod vedením opoziční strany Sociálnědemokratického svazu Makedonie (SDSM), podle jeho předsedy Branka Crvenskovskeho budou protesty znovu probíhat ve městech po celé Makedonii od 3. ledna, zároveň vybídl obyvatelstvo k občanské neposlušnosti a dalším pouličním demonstracím proti vládě. Politická krize v Makedonii se vyostřila v pondělí 24. prosince, kdy vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) odsouhlasila po vykázání opozičních poslanců a novinářů z parlamentní budovy rozpočet na rok 2013, včetně půjčky od Světové banky (SB) v hodnotě 53 milionů USD a 330 miliónů USD od Německé banky (DB). Při pouličních protestech bylo zraněno nejméně 18 osob a 3 politici ze SDSM.
Srbští auditoři zveřejnili nesrovnalosti ve výdajích ve výši 544 milionů USD
Podle srbského Národního auditorského úřadu (DRI) se ve veřejných zakázkách za rok 2011 objevily nesrovnalosti v hodnotě 544 miliónů USD u 122 kontrolovaných subjektů. Státní instituce měly promrhat nejméně 10 % státního rozpočtu na rok 2010, tj. 1 miliardu USD, nejčastěji byl porušen zákon o veřejných zakázkách. Veřejný dluh v prosinci 2011 překročil zákonem povolenou hranici 45 % HDP, tedy více než 20 miliard USD. DRI podala obvinění proti 30 zodpovědným osobám působících na 2 ministerstvech a v 16 státních podnicích.
Albánie by nemusela stihnout červnové parlamentní volby
Ústřední volební komise (CEC), složená z členů provládních a opozičních politických stran, se nemůže shodnout na přerozdělení mandátů pro nové poslance v Parlamentu a volebních okrsků. Podle vládní Demokratické strany (PD) by měl být přidán na základě demografických změn 1 mandát do oblasti Kukes na severu a odebrán 1 mandát z oblasti Berat na jihu Albánie. Opoziční Socialistická strana (SPA) protestuje, protože sever země patří obecně stoupencům vládní PD. Albánie čelí dlouhodobé kritice, že nesplňuje při volbách mezinárodní normy a volby končí politickými spory. Parlamentní volby v červnu 2013 budou pro Albánii klíčové, protože by měly zemi přiblížit k jednání o vstupu Albánie do EU.
Albánie zadržela pašované cigarety v hodnotě 660 000 USD
Celníci zadrželi kontejner s pašovanými cigaretami v přístavu Drač, který se do Albánie dostal ze Singapuru. Uvnitř kontejneru bylo nalezeno 941 kartonů cigaret, pokud by se cigarety dostaly na trh, země by přišla na příjmech z daní o 330 000 USD. Pašované cigarety jsou v Albánii často prodávány za vyšší cenu než legálně dovezené cigarety, jelikož se obyvatelé domnívají, že se jedná o lepší zboží, nicméně odborníci varují, že pašované cigarety mohou nenávratně poškodit zdraví člověka.
Srbský prezident navštívil Republiku srbskou v Bosně a Hercegovině
Prezident Tomislav Nikolic se setkal ve středu se svým protějškem Miloradem Dodikem v hlavním městě entity Republiky srbské (RS) Banja Luce. Prezidenti jednali o navázání užších vztahů mezi zeměmi, a to především v oblasti energetické spolupráce s ruským Gazpromem ohledně stavby plynovodu South Stream a o tom, jak zabránit rozvodnění řeky Driny a hrozícím povodním. Cesta prezidenta Nikolice do RS si vysloužila kritiku z Bosny, protože jeho první státní návštěva do země vedla do entity RS a zhoršila již tak napjaté vztahy mezi Srbskem a Bosnou.
Srbsko zavede daň pro bohaté
Na Úřad daňové správy se musí od ledna do dubna přihlásit Srbové, kteří vlastní majetek nad celkovou hodnotu 416 000 USD. Pokud přihlášený majetek nebude odpovídat příjmům, bude moci úřad uložit na další aktiva daň 20 %. Srbsko chce tímto opatřením bojovat proti hospodářské krizi a daňovým únikům. Daň pro bohaté byla zavedena již v roce 2002, nicméně kvůli technickým problémům a nedostatku politické vůle nebyla úspěšně provedena. Srbský parlament v září schválil rozpočet na rok 2013, který má za cíl snížit rozpočtový deficit, v říjnu byla sazba DPH zvýšena z 18 na 20 %.
V Makedonii byl schválen kontroverzní návrh na rozpočet pro rok 2013
Vládní strana Vnitřní makedonská revoluční organizace – Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) v pondělí schválila rozpočet na rok 2013 poté, co byli vykázáni z parlamentní budovy poslanci opoziční strany Sociálnědemokratického svazu Makedonie (SDSM) a novináři. Před parlamentní budovou protestovalo proti návrhu na několik tisíc lidí, kteří se střetli s příznivci vlády, desítky osob byly zraněny. Strana SDSM blokovala dosud rozpočet s více než 1 200 pozměňovacími návrhy, situace se zkomplikovala poté, co vláda svolala nouzové zasedání, aby poslala jen lehce pozměněný návrh na rozpočet pro rok 2013 do Parlamentu k jednání. Součástí rozpočtu by měly být i 2 půjčky od Světové banky (SB) o celkové hodnotě až 400 miliónů USD, podle opozice si nemůže země dovolit za současné situace další utrácení a zvyšování státního dluhu.
Makedonský soud začne projednávat případ „Monster“ v lednu
Podle obžaloby se 6 radikálních islamistů mělo dopustit v Makedonii masové vraždy 5 mužů, jejichž těla byla nalezena srovnaná vedle sebe v dubnu. Podle policie se jednalo o teroristický čin, který měl způsobit v zemi etnické napětí mezi Albánci a Makedonci poté, co se rozšířilo, že pachatelé byli Albánci.
Švédský soud osvobodil srbského policistu obviněného z válečných zločinů v Kosovu
Odvolací soud ve Švédsku zprostil viny bývalého srbského policistu Milice Martinovice, který se měl dopustit masakru obyvatel v kosovské vesnici Cusca v roce 1999. Podle odvolacího soudu nebylo dostatečně prokázáno, zda se Martinovic vůbec podílel na masakru obyvatel, i když předem o masakru věděl, navíc žádný věrohodný svědek Martinovice neidentifikoval. Martinovic byl zatčen ve Švédsku v roce 2010.
Kosovská opozice odmítla požadavek Srbska na vytvoření samosprávy pro kosovské Srby
Kosovský ministr zahraničí Hashim Thaci odmítl požadavek Srbska, aby byla vytvořena politická a územní autonomie pro samosprávné jednotky na severu Kosova, obývané převážně Srby. Srbské noviny uvedly, že by na severu Kosova mohla být vytvořena samostatná entita po vzoru Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Severní Kosovo zůstává v současné době hlavním ohniskem sporu mezi zeměmi, kosovští Srbové neuznávají vládu Kosova.
Ekonomika balkánských zemí bude v roce 2013 pomalu růst
Podle Světové banky (SB) za rok 2013 budou ekonomiky zemí západního Balkánu růst o 1,6 % oproti roku 2012, kdy očekávaný hospodářský růst má být jen 0,6 %. SB vyzvala balkánské země, aby snížily své zadlužení a zároveň přijaly reformy, které by vedly k vyšší konkurenceschopnosti a produktivitě. Mezi nejvíce problematické země patří podle SB Albánie, Černá Hora a Srbsko.