Poslanecká sněmovna v úterý v prvním kole projednávání novely zákona o cestovních dokladech podpořila návrh připravený ministerstvem vnitra. Po vstupu České republiky do EU bylo Chorvatsko prvním státem, kam mohou Češi vycestovat jen na občanský průkaz, přestože země není součástí EU. Cestování pouze na občanský průkaz musí nicméně odsouhlasit i cílová země. Novelu před dalším projednáváním ještě posoudí sněmovní výbor pro veřejnou správu.
Archiv rubriky: Balkán
Makedonie po vzoru Bulharska nabídne zahraničním investorům občanství
Občanství v Makedonii by mělo být přístupné pro každého cizince, který v zemi investuje alespoň 517 tisíc USD a zaměstná nejméně 10 osob. Tyto podmínky avšak nebudou platit pro investory, kteří podnikají v pohostinství nebo obchodu. Pokud cizinec vlastní nemovitost v Makedonii nad hodnotu 52 tisíc USD, získá přechodný pobyt v Makedonii na 1 rok. V současné době je pro cizince maximální doba přechodného pobytu 3 měsíce. Makedonie chce opatřeními reagovat na prudký pokles zahraničních investic v zemi během roku 2012 v důsledku světové hospodářské krize. Bulharsko zavedlo minulý měsíc občanství pro cizince, kteří investují nejméně 650 tisíc USD. K podobným zákonům chtějí přistoupit i Rumunsko a Černá Hora.
Srbsko a Kosovo budou společně spravovat hranice
Minulý týden se srbský premiér Ivica Dacić dohodl se svým kosovským protějškem Hashimem Thaćim na zřízení společných hraničních přechodů v rámci normalizace vztahů mezi oběma státy. Dva přechody Jarinje a Merdare pod společnou správou byly otevřeny v pondělí, zbylé dva budou přístupné od 31. prosince. Země se shodly, že na těchto přechodech nebudou žádné národní symboly a k přechodu přes hranici postačí platný průkaz totožnosti. Vzhledem k liberálnější politice Srbska vůči Kosovu zahájí pravděpodobně již brzy EU přístupová jednání.
Jednání Rady EU: Řecko blokuje přístupová jednání s Makedonií
Makedonii v přístupu do EU blokuje postoj Řecka ohledně názvu státu. Řecko trvá na tom, že název Makedonie odkazuje hlavně na jeho provincii na severu. Podle zdroje portálu Balkaninsight by jedním z možných řešení mohlo být přejmenování Republiky Makedonie na Severní republiku Makedonii. Jednání Rady EU probíhá po celý týden, teprve na sklonku týdne budou známy závěry ohledně Makedonie.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Válečný zločinec Radislav Krstić si odpyká trest v Polsku
Polský soud rozhodl o přesunu bývalého bosenskosrbského generála Radislava Krstiće do varšavské věznice z Haagu. Soud tak učinil na žádost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vzhledem k bezpečnostním důvodům. Část trestu si již odpykal v britské věznici, nicméně poté, co byl ve věznici napaden, byl přesunut do Varšavy. Ačkoliv se Krstić mohl odvolat, prostřednictvím svého advokáta sdělil, že se proti rozhodnutí neodvolá. Válečný zločinec Kristić byl v roce 2004 odsouzen k 35letému trestu odnětí svobody za napomáhání ke genocidě ve Srebrenici v polovině 90. let.
Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović
Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.
Kosovo požaduje prošetřit zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN
Poté, co Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zbavil obvinění z válečných zločinů bývalého kosovského premiéra Ramush Haradinaj, Kosovo žádá o vyšetřování možného zneužití pravomocí hlavní prokurátorky OSN Carla del Ponte. Podle kosovské vlády měla prokurátorka del Ponte rovněž narušit obraz Kosova na mezinárodním poli. Prokurátorka del Ponte působila v ICTY mezi léty 1999 až 2008, v současnosti se věnuje situaci v Sýrii.
Zákonodárci v Srbsku schválili rozpočet na rok 2013, snížit se má deficit
Konsolidační rozpočet, který má snížit státní dluh na 3,3 % HDP z 6,2 %, na rok 2013 schválili zákonodárci v Srbsku. Ekonomika Srbska by v roce 2013 měla růst o 2 %. Srbská vláda jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce v hodnotě 1,3 miliard USD. Nezaměstnanost se vyšplhala ke 25,5 % a meziroční inflace v říjnu stoupla na 12,9 %.
Bývalý kosovský premiér byl zproštěn viny za válečné zločiny
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) osvobodil bývalého premiéra Kosova Ramush Haradinaj, který se měl v letech 1998 a 1999 dopustit válečných zločinů. Soud expremiéra osvobodil již v roce 2008 pro nedostatek důkazů, o 2 roky později byl proces obnoven. Podle obvinění měl exministr Haradinaj vyzývat k mučení a vraždění srbského obyvatelstva. Nyní ICTY obvinění zrušil, což vyvolalo vlnu nevole v Srbsku. Obvinění byli zproštěni i Idriz Balaj a Lahi Brahimaj, kteří rovněž stáli v čele Kosovské osvobozenecké armády (UCK). Soudce Bakone Moloto uvedl, že důkazy o mučení Srbů byly soudu předloženy, nicméně přímé zapojení obviněných se neprokázalo.
Chorvatský expremiér byl odsouzen k 10 rokům vězení za braní úplatků, rozsudek zatím není pravomocný
V úterý odsoudil soud v Chorvatsku bývalého premiéra Ivo Sanadera, který byl v čele vlády mezi léty 2003 až 2009, za přijetí úplatků od Maďarské energetické společnosti (MOL) a rakouských bank. Od MOL měl expremiér převzít úplatek v hodnotě 12,8 milionů USD za zajištění společnosti podílu ve státní rafinérii Ina. V roce 1995 měl převzít tehdy jako náměstek ministra zahraničí úplatek ve výši 695 000 USD od banky Hypo Alpe Adria Group. Expremiér vinu odmítá a tvrdí, že celý proces je politicky motivováný. Bývalý premiér Sanadera čelí rovněž dalšímu stíhání za manipulaci s veřejnými zakázkami a vytvářením tajných fondu pro svou politickou stranu Chorvatská demokratická unie (HDZ) ze zisků státních podniků.
Soud v Haagu osvobodil dva chorvatské generály
Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu propustil chorvatského generála Ante Gotovina a Mladena Markace, kteří byli v roce 2011 odsouzení ke 24 a 18 letům vězení za etnické vraždění Srbů v chorvatském regionu Krajina. Tisíce lidí v hlavním městě Záhřebu rozhodnutí oslavně přivítaly, Srbové ho považují naopak za hanebnost. Podle soudce Theodora Merona byli generálové pouze součástí plánu chorvatského prezidenta Franjo Tudjman, který chtěl vysídlit etnické Srby. Na 200 000 Srbů bylo v roce 1995 z Chorvatska vyhnáno a nejméně 150 Srbů bylo zabito během vojenské operace v oblasti Krajina. Rozhodnutí by mělo být konečné.
Chorvatský vicepremiér a ministr financí rezignoval kvůli odsouzení za automobilovou nehodu
Radimir Cacic, který byl chorvatským vicepremiérem a současně ministrem financí, rezignoval na svůj post poté, co ho maďarský soud odsoudil ke 22 měsícům odnětí svobody za automobilovou nehodu před dvěma roky, během níž zemřeli 2 lidé. „Jsem si vědom své odpovědnosti ke státu, vládě a obyvatelům celého Chorvatska, proto rezignuji na svůj post,“ oznámil exministr Cacic. Podle agentury AP se bývalý vicepremiér a ministr ve vládě premiéra Zorana Milanovice proti rozsudku odvolávat nebude.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Novým albánským prezidentem se stal Bujar Nishani
Bujar Nishani, jenž je bývalým ministrem vnitra, v úterý složil prezidentský slib a ujal se funkce. Během slavnostní ceremonie politik uvedl, že jeho cílem je přiblížení Albánie Evropě, což dotyčný vidí jako jedinou cestu vpřed. Volbu šestého prezidenta země od pádu komunismu v roce 1990 provázela řada komplikací kvůli neshodám mezi koalicí a opozici.
Slovensko se rozhodlo uznat kosovské pasy
Slovensko se rozhodlo uznávat pasy z Kosova, a to i přes fakt, že jeho nezávislost společně s dalšími čtyřmi členskými státy EU neuznává. Zprávu potvrdil kosovský náměstek ministra zahraničních věcí Petrit Selimi, jenž dodal, že toto rozhodnutí pomůže usnadnit komunikaci mezi oběma státy a usnadní pohyb obyvatel.
Špičky NATO navštívili misi KFOR
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen a vyslanci při NATO ze všech 28 členských států navštívili misi KFOR. Na tiskové konferenci v Prištině prohlásil generální tajemník NATO, že bezpečnost balkánské oblasti stále závisí na činnosti Severoatlantické aliance. NATO zde také oznámilo, že bude plně podporovat snahu Evropské unie zprostředkovat dialog mezi Prištinou a Bělehradem.
Chorvatský ministr financí: „Země je ve výjimečném stavu“
Chorvatský ministr financí Slavko Linić v rozhovoru pro týdeník Globus řekl, že jeho země je ve ‚výjimečném stavu‘. Příští rok bude situace dle Liniće ještě složitější a ministr nevylučuje možnost, že Chorvatsko bude k překonání své finanční krize potřebovat pomoc od MMF. „Pokud máte trvalý pokles všech ekonomických činností, obrovský problém likvidity, vysokou míru nezaměstnanosti, pokud nejste schopni vyplácet mzdy… pak musíte čelit realitě a nazývat to výjimečným stavem, „řekl Linić pro týdeník Globus. „Pokud se situace v co nejbližší době nezlepší, nepřibudou žádné nové investice, což vede k tomu, že rozpočtové prognózy pro příští rok budou velmi, velmi špatné,“ řekl ministr. „O tom, zda-li budeme potřebovat pomoc od MMF, se dozvíme za asi půl roku. Naše fiskální politika je však jasná- v příštím roce musí být veřejné výdaje nižší, než v roce letošním,“ dodal Linić.
Kypr přislíbil podporu Srbska na cestě do EU
Kyperská ministryně zahraničních věcí Erato Kozakou-Marcoulli uvedla, že její země podporuje pokrok Srbska ve věci členství v Evropské unii, které Kypr v nynější době předsedá. Ministryně dále uvedla, že Kypr bude společně se srbskou vládou a orgány EU pracovat na propagaci budoucnosti Srbska v EU, přičemž zopakovala postoj Kypru ohledně uznání nezávislosti Kosova, jenž zůstal nadále nezměněn. Kypr, Španělsko, Rumunsko, Slovensko a Řecko jsou jedinými státy EU, které nadále neuznaly nezávislost této bývalé srbské provincie.
Ministři zahraničí Rakouska a Slovenska: „Makedonie patří do EU a NATO, spor o její pojmenování by neměl být překážkou“
„Rakousko a Slovensko silně podporují integraci Makedonie do EU a NATO a věří, že země čeká příliš dlouho na zahájení přístupových rozhovorů s EU a budou lobovat za to, aby se tak stalo do konce roku,“ řekli ministři zahraničních věcí těchto zemí Michael Spindelegger a Miroslav Lajčák po společné úterní tiskové konferenci, které předcházelo setkání s makedonským protějškem Nikolou Poposkim. „Sporné pojmenování země je mimořádně citlivou záležitostí. Jsme si toho vědomi, je to však stále bilaterální záležitost, která by již neměla blokovat zahájení přístupových jednání. Musíme oddělit otázku názvu Makedonie od začátku jednání s jasnou zprávou, že problém musí být vyřešen před dokončením přístupových rozhovorů,“ zdůraznil rakouský ministr.
V Srbsku došlo dva měsíce od voleb k podepsání koaliční smlouvy
Dva měsíce po srbských parlamentních, komunálních a prezidentských volbách došlo k podepsání koaliční smlouvy mezi Socialistickou stranou Srbska (SPS), Srbskou pokrokovou stranou (SNS) a Sjednocenými regiony Srbska (URS). Menšími partnery socialistů jsou: Strana sjednocených důchodců (PUPS) a Jednotné Srbsko (JS). Designovaným premiérem je socialista Ivica Dačič, jenž by se měl zároveň stát ministrem vnitra. Prioritou budoucí vlády má být směřování do Evropské unie (EU).
USA očekávají normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem
Náměstkem americké ministryně zahraničních věcí pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon tvrdí, že USA očekávají normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. „Spojené státy americké ani Evropská unie neočekávají, že Srbsko v této fázi uzná nezávislost Kosova. Nicméně, Srbsko se musí smířit s realitou demokratického, suverénního, nezávislého a multietnického Kosovo s dnešními hranicemi,“ řekl na summitu v Chorvatsku. Gordon dále uvedl, že USA jsou připraveny pomoci oběma stranám, je však potřeba, aby Bělehrad přestal podporovat nelegální bezpečnostní a justiční struktury v severním Kosovu. Summitu v Chorvatsku se zúčastnil bývalý srbský prezident Boris Tadic, ne však oficiální srbská delegace. Ta nesouhlasila s účastí kosovského premiéra Hashima Thaci.
Mise EULEX obvinila kosovského vicepremiéra a dalších 10 osob z korupce
V pátek došlo k obvinění kosovského vicepremiéra Bujara Bukoshiho a 10 dalších úředníků z braní úplatků při zadávání zakázek v resortu zdravotnictví, kde Bukoshi v minulosti působil. Obvinění byla podána Zvláštním zastupitelským orgánem Kosova, jenž je jednou z odnoží mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu (EULEX). Místopředseda vlády popírá všechna obvinění a tvrdí, že státní zástupce jej nekontaktoval. „Jsem naprosto čistý a nebyl jsem zapojen do žádných machinací ohledně veřejných zakázek, jsem připraven čelit spravedlnosti,“ uvedl Bukoshi pro agenturu Reuters.