Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
Archiv rubriky: Čína
Čínští intelektuálové vyzývají vedení země k reformám
Čínští prominentní vědci, novináři a aktivisté zaslali novému vedení země otevřený dopis, ve kterém jej žádají k provedení reforem. V dopise vyzývají Peking k ratifikaci mezinárodní dohody o lidských právech, kterou doteď podepsalo 100 čínských intelektuálů. Podle BBC jde o druhou výzvu vládě za poslední 3 měsíce. Za několik dní se v Pekingu koná zasedání čínského parlamentu, na němž má být schválen nový vůdce země Si Ťin-pching, čímž by měla být dokončena generační výměna čínské politické reprezentace.
Čína představila novou fregatu, má posílit bezpečnost na moři
Hájit čínské zájmy při teritoriálních konfliktech bude nová fregata typu 056, kterou v pondělí představilo čínské námořnictvo. Nové plavidlo je vybaveno protilodními a protiletadlovými střelami a vrtulníkem a jeho konstrukce snižuje možnost, aby bylo odhaleno radarem. K obsluze lodi je potřeba 60členná posádka. Čínská armáda v současnosti pracuje na 20 fregatách stejného typu, které mají nahradit zastaralé modely. Země jimi chce posílit kontrolu a doprovod lodí v Jihočínském a Východočínském moři, na něž si země činí nárok.
Začínají nová jednání o iránském jaderném programu
V kazašském městě Almaty byly obnoveny rozhovory o iránském jaderném programu, přerušené od července 2012. Na jednáních se sejdou státy v tzv. formátu P5 + 1, tedy USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo. Před začátkem jednání naznačili podle BBC západní diplomaté, že Iránu budou nabídnuty ústupky s cílem dosažení kompromisu. Mohlo by například jít o zmírnění ekonomických sankcí vůči Iránu výměnou za odstavení zařízení v iránském městě Fordo, sloužící k obohacování uranu. K jednáním se před jejich začátkem vyjádřili i zástupci USA a Ruska, kteří se shodli na tom, že čas pro diplomatická řešení sice stále je, ale krátí se a je proto nutné jednat efektivně a zodpovědně. Krátce před začátkem rozhovorů však Irán oznámil nález nového naleziště uranu a také plány na rozšíření svého jaderného programu.
Jednání o exportu kapalného zemního plynu z Ruska do Číny jsou na dobré cestě
Prohlásil to ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Dodávky by měl zajišťovat státní podnik Gazprom, který buduje zařízení na zkapalňování zemního plynu poblíž dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Alternativu představuje již existující továrna na sibiřském poloostrově Jamal, proti které však hovoří její geografická vzdálenost od asijských trhů. Vicepremiér Ruské federace Dvorkovič věří, že definitivní podoba smlouvy bude dohodnuta příští měsíc během návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga. Jednání mezi zeměmi trvají přibližně 6 let. Důvodem je fakt, že se k dodávkám a odběru plynu smluvní strany zavazují pomocí dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenou cenou. To může vyústit v situaci, kdy je stát nucen odebírat drahý zemní plyn, i když jeho aktuální tržní cena poklesne. Čína však zvýšení importu této strategické suroviny čím dál tím naléhavěji potřebuje, její spotřeba totiž dlouhodobě roste.
Peruánský ministr zahraničí Roncagliolo navštíví příští týden Čínu
Podle prohlášení sekretariátu ministerstva zahraničí Peru se příští týden uskuteční zahraniční cesta peruánského ministra zahraničí Rafaela Roncagliola do Číny. Oficiálním cílem jeho návštěvy bude posílení přátelských vztahů mezi oběma zeměmi. Součástí programu ministra Roncagliola bude také účast na diskuzi organizované na univerzitě v čínském městě Beiwai, kde bude přednášet o vnější politice Peru a jejích důsledcích na události v Asii. Čína je hlavním obchodním partnerem Peru a politický dialog mezi zeměmi je velmi živý. Již od roku 2008 jsou vztahy mezi Čínou a Peru charakterizované jako strategické a v roku 2011 vstoupila do platnosti dohoda o volném obchodu mezi těmito státy.
Japonský premiér Abe je na návštěvě USA a bude jednat s prezidentem Obamou
Japonský premiér Shinzo Abe ve čtvrtek přiletěl na zahraniční návštěvu do USA. V pátek se sejde s americkým prezidentem Barackem Obamou. Zásadním cílem japonské návštěvy je upevnění vzájemných především bezpečnostních vazeb. Hlavní agendu jednání bude zcela pravděpodobně představovat nedávný nukleární test KLDR, ekonomické vazby USA a Japonska a teritoriální spory Tokia s Pekingem. Premiér Abe uvedl, že americká podpora Japonska ve sporech o ostrovy v Jihočínském moři, který si nárokuje Japonsko, Čína i Taiwan, je zásadní.
Podle expertů byly Čínou nabourány stránky všech významných institucí
Podle počítačových a bezpečnostních expertů čínští kyber-špióni pronikli na weby všech významných washingtonských institucí. Hackerské útoky z poslední doby zahrnují útoky na právnické firmy, think tanky, zpravodajské služby, ambasády nebo lidskoprávní organizace. Čína dlouhodobě jakoukoli spojitost s hackerskými aktivitami popírá. Americký prezident Barack Obama uvedl, že je potřeba přijít s novým plánem na boj proti kyber-špionáži, která by byla zacílena především na obchodní a ekonomická data.
Severní Korea hodlá pokračovat ve svém jaderném programu
Jaderný test z počátku týdne budou následovat další, pravděpodobně ještě v letošním roce. Severokorejská vláda si tak chce vynutit mírová jednání s USA a navázání diplomatických styků. Stav vzájemných vztahů totiž zůstává podle agentury Reuters velmi podobný jako v roce 1953, kdy byla ukončena korejská válka. Severní Korea je připravena čelit dalším sankcím a odmítá změnu ve svém postoji navzdory tomu, že jde o ekonomicky malou a izolovanou zemi, jejímž víceméně jediným významným partnerem je Čína. Východoasijská země, ačkoliv se nyní postavila na stranu odpůrců severokorejského jaderného programu, nehodlá ukončit svou podporu a bude nadále zásobovat Severní Koreu potravinami a pohonnými hmotami.
Jižní Korea se obává dohody o volném trhu mezi EU a USA
Euroamerická dohoda o volném obchodu by mohla mít v případě své realizace nepříznivé důsledky pro Jižní Koreu, pro niž by dohoda mohla znamenat výrazné omezení výhod, které jí v současnosti plynou z bariér mezi evropským a americkým trhem. Před 2 lety Jižní Korea uzavřela dohody o volném trhu jak s EU, tak i s USA. Pokud by tito dva aktéři mezi sebou uzavřeli podobnou dohodu, Jižní Koreji by značně poklesl vývoz, evropský trh je významný například pro jihokorejský automobilový průmysl. Ztrátou svého postavení by Jižní Korea mohla přijít o důležité odbytiště. Podobné důsledky by dohoda mohla mít i pro Čínu, která je hlavním jihokorejským obchodním partnerem.
Podpora zemědělství a snižování chudoby se staly jednou z čínských priorit
Čínský vicepremiér Hui se zúčastnil 36. zasedání Rady guvernérů Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj (IFAD). Hlavní motivací je snižování chudoby a podpora dalšího rozvoje čínského zemědělství. Význam těchto kroků v posledních letech výrazně roste, Čína má za sebou ekonomicky nejúspěšnější desetiletí. K tomu, aby svou pozici posílila a mohla dále zvyšovat životní úroveň, je avšak zapotřebí soustředit se i na snižování rozdílů mezi bohatými a chudými a podpořit zemědělskou výrobu. Součástí vicepremiérovy zahraniční cesty je i návštěva Švýcarska a Slovenska.
Rosňeft jedná s Čínou o zdvojnásobení dodávek ropy za 30 miliard USD
Ruská státem vlastněná společnost Rosňeft by peníze získala ve formě jednorázové půjčky. Ty by využila k zakoupení akcií konkurenční ropné společnosti TNK-BP, kterých si jejich vlastníci cení na 55 miliard USD. Pokud se obchod uskuteční, stane se Rosňeft největší naftařskou firmou na světě. Otázkou nyní je, jakým způsobem Číně zajistit požadovaný objem ropy, spekuluje se o zvýšení kapacity již existujícího ropovodu pomocí paralelního potrubí, případně jeho dovybavení výkonnějšími pumpami. Ve hře je také využití přenosových kapacit Kazachstánu.
Podle indikátoru OECD se eurozóna stabilizovala, ale Francie je stále slabá
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sestavila indikátor pro několik předních světových ekonomik, které vykazují zlepšení. Ve zprávě o světovém hospodářském výhledu podle OECD se eurozóna stabilizovala, přesto Francie zůstává stále oslabená. U všech členů OECD indikátor vzrostl po třetí v řadě. Nejvyšší indikátor zaznamenaly USA 101 body, Velká Británie 100,7 a Japonsko 100,3 body. Francie se dlouhodobě drží pod svým průměrem 100 na 99,3 body. Eurozóna se stabilizovala na dlouhodobém průměru 99,6, Čína naopak klesla na 99,5. Pozice Brazílie, Indie a Ruska se upevnila v podprůměrných hodnotách. Indikátor OECD má předvídat možnosti obraty v hospodářské činnosti a ukázat rozdílné hospodářské výhledy významných ekonomik.
USA jsou údajně terčem velké kyber-špionážní kampaně
Americké zpravodajské služby ve zprávě oznámily, že se Spojené státy americké staly terčem masivní kyber-špionážní kampaně. Podle National Intelligence Estimate hrozba vychází především z Číny, která se snaží nabourat do počítačových systémů amerických podniků a institucí za účelem ekonomických zisků. Zpravodajské služby se opírají především o četné počítačové útoky, kterým za posledních 5 let čelily nejrůznější sektory od energetiky, přes informační technologie k automobilovému průmyslu. Hackerské útoky představují hrozbu především pro konkurenceschopnost americké ekonomiky.
Čína radikalizuje svůj postup proti Tibetu, přistoupila k zatýkání
Od roku 2009 se pokusila o protestní sebeupálení zhruba stovka lidí. Jejich cílem bylo upozornit na porušování lidských práv a omezování kulturní a náboženské svobody. Čína změnila svou taktiku potlačování odporu a nyní přistupuje k zatýkání všech, kteří by se mohli stát dalšími „živými pochodněmi“ nebo k tomu vyzývají. K čtvrtečnímu dni zadržela přibližně 70 osob. Podle agentury Nová Čína bude 12 z nich oficiálně obviněno. Peking dává vinu za podporu těchto akcí i samotnému dalajlámovi a hodlá nadále stupňovat své kroky.
Čínská přítomnost v Gwadaru zvyšuje napětí v oblasti
Strategicky významný pákistánský přístav Gwadar ležící nedaleko Hormuzského průlivu je oblastí, o kterou se dlouhodobě zajímá jak Indie, tak Čína. Jde o významnou dopravní cestu, především pro transport ropy. Přítomnost čínských stavebních společností v přístavu Indie pozitivně nevnímá, obává se rozšíření vlivu Číny. Získáním přístavu Gwadar by Čína měla volný přístup do Arabského moře a výrazně by tak posílila své postavení v regionu. Čína je dále přítomna v Hambantotě na Srí Lance a bangladéšském Chittagongu. V posledních letech dochází v Číně i Indii k intenzivní modernizaci armád, momentálně jde o dva nejsilnější aktéry v oblasti.
Poslední vývoj v Severní Koreji znepokojuje Čínu, cítí se ohrožena
Severní Korea je odhodlána pokračovat v testování raket a jaderného zařízení i nad rámec třetí vlny testů. Země tím reaguje na dle jejího názoru na „nepřiměřené“ sankce za prosincové vypuštění rakety. Čína, která jinak se Severní Koreou udržuje diplomatické styky, zvažuje jejich omezení. Pokračující jaderný program Severní Koreji Čína vnímá podle agentury Reuters jako potenciální hrozbu. V úterý o situaci jednali ministři zahraničí Číny a USA. Podobné rozhovory již americké ministerstvo zahraničí vedlo i s Japonskem a Jižní Koreou.
Experti sledují čínskou ekonomiku
Minulý měsíc Čína ohlásila překvapivé obchodní výsledky a zaujala tak analytiky globálních ekonomických trendů. Krátce na to upozornila na další pozitivní vývoj – zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými. Odborníci tyto zprávy přijímají s nedůvěrou a bedlivě sledují situaci, k Číně se totiž nyní díky jejímu rostoucímu významu obrací pozornost investorů, analytiků i vlád z celého světa a to i přesto, že její ekonomika po letech růstu viditelně zpomaluje. Podle okolních států Čína nedosáhla takového vývozu, jak tvrdí. Odborníci se však shodují na tom, že mezinárodní zájem může Číně jen pomoci.
Čína by mohla přistoupit k liberalizaci režimu
Současná čínská ústava byla ratifikována v roce 1982, přesto však mnohé její principy fungují pouze teoreticky. Změnu může přinést nové vedení Čínské komunistické strany. V listopadu loňského roku se generálním tajemníkem stal Xi Jinping a z několika jeho projevů je patrné, že by se strana nemusela bránit částečné liberalizaci režimu. To dodává naděje reformistům a intelektuálům, kteří by v zemi rádi viděli stranicky kontrolovaný systém. Generální tajemník Xi Jinping v jednom svém prohlášení, které podporuje tyto domněnky, poukázal na „nutnost vyhnout se osudové chybě Sovětského svazu“ a „spoutat moc“. Podle analytiků je možnost na změnu reálná.
Předseda Googlu považuje Čínu za „IT hrozbu“
Výkonný předseda amerického gigantu Google Eric Schmidt označil Čínu za internetovou a počítačovou hrozbu. To především v souvislosti s počítačovými zločiny se záměrem ekonomických nebo politických zisků a důsledkem nedávných hackerské útoky na americké deníky The New York Times a Wall Street Journal, ze kterých je podezřívána právě Čína, která jakoukoli spojitost s útoky a obvinění odmítá. Schmidt označení převzal z knihy The New Digital Age, která vyjde v dubnu.
Velkou Británii a Francii znepokojují íránské plány na pokročilou atomovou práci
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.
Americký deník The New York Times čelí několik měsíců hackerským útokům
Redakce amerického deníku ve čtvrtek oznámila, že už několik měsíců zaznamenává počítačové útoky ze strany čínských hackerů, kteří mohou být napojeni na čínskou vládu. Počítačoví experti uvedli, že zvolené metody hackerských útoků se do velké míry podobají těm, které používala čínská armáda. Hackeři se nabourali do e-mailových schránek a získali dokumenty redaktorů, kteří se v The New York Times zabývají Čínou. Nabourání počítačové sítě deníku může být reakcí na zveřejnění informace, že čínský premiér Wen Jiabao se tajně obohacoval. Čína svoji účast na útocích odmítla.
Světová ekonomika se údajně pomalu vzpamatovává
Výroba v Číně a USA za tento měsíc vzrostla nejrychlejším tempem za poslední dva roky. V Evropě posílila ekonomika především Německa. Světová ekonomika podle průzkumů začíná znovu posilovat, klíčové jsou především pozitivní impulsy od nejvyspělejších ekonomik USA a Čína. Světové akciové trhy vzrostly. „Největší vliv na trhy v letošním roce bude mít udržitelnost čínského oživení,“ řekl šéf investic Columbia Management v Bostonu Colin Moore. Všech 17 zemí eurozóny stále zaostává za ekonomikami USA a Číny, ale průzkumy prováděné v lednu ukázaly, že by se situace pro Evropu měla zlepšit.