Minulý týden byla Bolívii udělena výjimka pro legální pěstování koky, nyní se prezident Evo Morales chce soustředit se na zlegalizování prodeje této rostliny v zahraničí. Prezident prohlásil, že Čína se zajímá o dovoz koky ve velkých množstvích pro výrobu čaje. Koka se používá v Andách již tisíce let na různé účely, nicméně ji OSN vyhlásila za nelegální již před více než 50 roky, jelikož je běžnou součástí při výrobě kokainu.
Archiv rubriky: Čína
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Dvanáct zemí podepsalo úmluvu OSN v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky
Zástupci Číny, Francie, Gabonu, Libye, Myanmaru, Nikaraguy, Panamy, Korejské republiky, Sýrie, Turecka, Uruguay a JAR podepsali úmluvu OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a to během ceremoniálu Světové zdravotnické organizace OSN (WHO). Úmluva má za cíl odstranit mezinárodní trestnou činnost, která je v důsledcích zdravotního ohrožení ekonomicky náročná a to prostřednictvím systému kontroly dodavatelské činnosti. Podle WHO je úmluva dostupná k podpisu pro další země v sídle OSN v New Yorku do 9. ledna 2014.
Některé čínské sdělovací prostředky vyjádřily podporu demonstrujícím novinářům z týdeníku Southern Weekly
Oficiální čínské sdělovací prostředky uveřejnily na příkaz státu editorial odsuzující chování přibližně stovky novinářů z týdeníku Southern weekly, kteří ve městě Guangzhou, hlavním městě stejnojmenné prosperující provincie na jihovýchodě Číny, tento týden zahájili protesty proti zásahům cenzury v novoročním vydání týdeníku. Avšak některá média včetně velkých webových portálů jako jsou Sina, Sohu či Tencent, v redakčních komentářích uvedla, že uvedený editorial nevyjadřuje jejich názory a postoje novinářů ze Southern Weekly, jednoho z nejrespektovanějších periodik v zemi, podporují. Některé velké tištěné deníky, mimo jiné Shanghai Morning Post či China Youth Daily, dokonce státem nařízený editorial odmítly vytisknout. Krize v redakci Southern Weekly zdá se rozpoutala v Číně dlouho potlačovanou debatu o hranicích svobody slova a vývoj kauzy bude podle analytiků jednou z nejtěžších zkoušek nového čínského vedení.
Novináři z čínského týdeníku Southern Weekly demonstrovali za svobodu slova
Na 100 redaktorů a několik stovek podporovatelů jednoho z nejvýznamnějších a nejprogresivnějších čínských týdeníků se rozhodlo protestovat proti zásahům cenzorů. Týdeník Southern Weekly, který vychází v nákladu přibližně 1,6 milionu výtisků v provincii Guangdong je považován za jeden z nejprestižnějších a nejrespektovanějších periodik v zemi. Zároveň jeho často ostrá kritika politických skandálů a investigativní novinářské metody v posledních letech neustále testují hranice svobody projevu v Číně. Spor mezi redakcí a stranickými cenzory z úřadu pro propagandu se rozhořel minulý týden poté, co byl v novoročním editorialu zaměněn odstavec vyzývající k reformám a tvrdšímu postupu vůči korupci za odstavec oslavující komunistickou stranu. Podle komentátorů se jedná o první přímé střetnutí mezi novináři a stranickými úředníky v současné Číně.
Růst čínského sektoru služeb dosáhl čtyřměsíčního maxima
Vyplývá to z Indexu aktivity sektoru služeb (PMI), který v prosinci minulého roku vykázal růst o 0,5 bodu na celkových 56,1 bodu. Podle analytiků dobré ekonomické výsledky sektoru služeb naznačují, že čínské hospodářství zažívá od sklonku roku 2012 výrazné oživení. Avšak celkový růst čínské ekonomiky stále zpomaluje export, který zůstává nízký kvůli přetrvávající zmenšené poptávce na zahraničních trzích.
Asijské akciové trhy výrazně vzrostly po schválení fiskálních opatření v USA
Asijské akciové trhy pozitivně zareagovaly na schválení opatření, která v USA odvrátila pád z tzv. fiskálního útesu. Hongkongské akcie po oznámení o schválení fiskálních opatření v americkém kongresu vzrostly o 2,9 %, jihokorejský burzovní index KOSPI zaznamenal růst 1,7%, singapurský Straits Time Index (STI) zaznamenal růst 1,3%. Podle odborníků stoupal na asijských trzích strach z důsledků pádu USA z tzv. fiskálního útesu, který by způsobil úbytek spotřebitelských výdajů. To by mělo hluboký vliv na východoasijský průmysl, jehož významným exportním trhem je právě trh USA.
Světová banka zvýšila svůj odhad růstu čínské ekonomiky
Podle dnešního prohlášení Světové banky (SB) se dá očekávat, že čínská ekonomika stoupne v příštím roce o 8,4 %, tedy o 0,3 % více, než se původně očekávalo. Podle SB se čínská ekonomika vlivem vládních stimulačních opatření, růstu zahraničních investic, zvýšené produkce a domácí poptávky odpoutává ode dna. K oživení růstu čínské ekonomiky také napomohlo schválení několika zásadních projektů v oblasti výstavby nové infrastruktury v hodnotě více než 150 miliard USD. SB zároveň očekává další růst celého regionu jihovýchodní Asie. Skupina zemí, která obsahuje Thajsko, Filipíny, Barmu a Indonésii, poroste podle SB v dalším roce průměrně o 5,7 %.
Čína předložila OSN žádost o uznání sporných území ve Východočínském moři
Neobydlené ostrovy, které jsou v Japonsku známé jako Senkaku a v Číně jako Tiao-ju, jsou již dlouhou dobu předmětem sporů. Souostroví ve Východočínském moři leží v blízkosti důležitých námořních tras a v oblasti se zřejmě nachází ložiska ropy a zásoby zemního plynu. Čína nárok obhajuje, že určité geologické rysy prokazují odlišnost od japonských ostrovů a zastává názor, že jsou přírodním prodloužením kontinentálního šelfu Číny. Předloženým detailním návrhem se bude zabývat Komise geologických odborníků OSN. Na ostrovy si nárokuje právo i Tchaj-wan.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Vietnam vyšle námořní hlídky do sporné oblasti Jihočínského moře
Podle vietnamské vlády se jedná o preventivní krok k obraně vietnamských rybářů. Krok vietnamské vlády je tak přímou odpovědí na rozhodnutí čínské vlády vyslat do oblasti Jihočínského moře – včetně těch jeho částí, které jsou jádrem sporu mezi Čínou a ostatními zeměmi v regionu – pobřežní hlídky. Napětí mezi Čínou a jejími rivaly v na ropu a plyn bohaté oblasti Jihočínského moře v poslední době stoupá. Zvýšil se také počet incidentů mezi čínskými a vietnamskými loděmi. Například vietnamská státem vlastněná společnost Vietnam National Oil and Gas Group (PetroVietnam) minulý týden obvinila čínské rybářské lodě ze sabotáže své průzkumné lodi v oblasti Tonkinského zálivu.
Generální tajemník organizace ASEAN Surin Pitsuwan varoval Čínu před eskalací napětí v Jihočínském moři
Generální tajemník Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) Surin Pitsuwan tak učinil v reakci na oznámení čínské vlády, která v úterý udělila příslušníkům pobřežní stráže pravomoc zastavit a nalodit se na jakoukoliv loď ve sporných vodách Jihočínského moře, jež je ohniskem teritoriálních sporů Číny a jejích regionálních sousedů a které si Čína nárokuje. Podle generálního tajemníka Surina Pitsuwana se jedná o „velmi závažný zvrat událostí“. Mezi pravomoci čínské pobřežní stráže nově patří možnost zajmout, prohledat a vyhostit lodě, které „ilegálně“ vstoupily do vod ostrovní provincie Hainan. Krok Číny přichází krátce poté, co její nové cestovní pasy, které obsahují mapu Číny včetně sporných ostrovů, způsobily pohoršení vietnamské, filipínské a taiwanské vlády.
Barmská policie rozehnala účastníky protestu proti rozšiřování měděného dolu na severozápadě země
Policie použila na rozehnání protestujících místních farmářů, buddhistických mnichů a lidskoprávních aktivistů okupujících vstup do měděného dolu u města Monywa v Sakainské oblasti na severozápadě země vodní děla a slzný plyn. Na místě zůstalo přes 22 zraněných osob. Místní farmáři za pomoci mnichů a aktivistů již od července protestovali proti údajným případům nuceného vystěhování z důvodu rozšiřování největšího barmského měděného dolu, který vlastní čínská státní zbrojní firma Norinco. Farmáři tvrdí, že byli k podepsání dohody o předání pozemků čínské firmě před dvěma lety donuceni. Čínská firma se brání tvrzením, že vydání pozemků bylo dobrovolné a finanční kompenzace jsou dostačující. Podle analytiků se jedná o velkou zkoušku nové barmské civilní vlády, která se potýká s rostoucím počtem protestů vůči případům svévolného vyvlastnění pozemků a půdy, které se udály za vlády vojenské junty.
Vietnam a Indie odmítají orazítkovat nové čínské pasy
Jádrem problému jsou nové čínské cestovní pasy, které obsahují mapu Číny, a to včetně Taiwanu a sporných ostrovů v Jihočínském moři. Podle vietnamských úřadů mapa narušuje vietnamskou státní suverenitu. Ke konceptu nové mapy již podali stížnost také filipínští a taiwanští státní představitelé. Vietnam spolu s Indií, která se přidala k protestům kvůli zobrazení dvou himálajských regionů, o které vede s Čínou teritoriální spory, odmítá vstupní víza v nových čínských cestovních pasech orazítkovat a namísto toho uděluje čínským občanům víza na samostatném papíru. Filipíny zatím nové čínské pasy uznávají, avšak podle mluvčího ministerstva zahraničí zvažují všechny své možnosti pro případný další postup.
Čínská stíhačka J-15 poprvé přistála na letadlové lodi Liaoning
Podle informací mluvčího čínského ministerstva obrany přistála stíhačka J-15 na lodi Liaoning během nedělních cvičení. Čína tak poprvé veřejně přiznala, že její jediná letadlová loď disponuje dostatečně pokročilou technologií pro uskutečnění přistávacích manévrů letectva, jejíž existenci do nedělního prohlášení tajila. Loď Liaoning, jejíž název odkazuje na provincii, kdy byla loď po jejím zakoupení od Ukrajiny podrobena rozsáhlé přestavbě, byla uvedena do provozu na konci září. Podle analytiků nasazení letadlové lodi schopné nést bojové letouny pomůže Číně značně zvýšit její strategickou výhodu ve sporech s Japonskem a dalšími zeměmi v regionu ohledně teritoriálních nároků v oblasti Jiho- a Východočínského moře. Podle odborníků však ještě nějaký čas potrvá, než se loď stane plně operativní a bude vycvičena plně kvalifikovaná posádka schopná zvládat i náročnější úkoly v rámci speciální bojové skupiny.
Japonský export klesá již pátým měsícem za sebou
Důsledek nižšího zájmu ze strany Číny a EU klesl japonský export již 5 měsíců za sebou, celkové příjmy z exportu poklesly v říjnu 6,5 %. Japonská ekonomika je závislá na exportu, jeho snížení může negativně ovlivnit hospodářský růst země. Navzdory teritoriálním sporům Japonska a Číny, kdy si obě země dělají nárok na ostrovy v Jihočínském moři, je Čína největším obchodním partnerem východoasijské země.
Čína a Demokratická republika Kongo se dohodly na satelitní komunikace
Po Nigérii je Demokratická republika Kongo druhou africkou zemí, které má disponovat satelitní komunikací prostřednictvím satelitu CongoSat-01. Provoz má být podle čínské státní agentury Xinua zahájen během 3 let z čínské provincie Sichuan. Očekává se, že satelit pokryje celou jižní a střední Afriku. Dohoda byla v sobotu podepsána mezi Národní sítí satelitní telekomunikace Demokratické republiky Kongo (Renatelsat) a čínskou Great Wall Industry Corporation.
Společnost Total prodá 20 % akcí v nigerijské rafinerii čínské firmě
Dvacetiprocentní podíl v nigerijské pobřežní rafinérii OML 138, v níž má podíl i Chevron, Exxon a kanadský Nexen, získá čínská státní společnost Sinopec. Prodej akcií v hodnotě 2,5 miliard USD oznámila francouzská společnost Total, celou transakci musí ještě schválit nigerijská vláda. V červenci firma Total oznámila, že do roku 2014 plánuje prodat ropná aktiva ve výši 15 až 20 miliardy USD, aby získala peníze na nové projekty. Obchod přichází nicméně v době, kdy čínská ekonomika zpomalila svůj růst, společnost Sinopec v posledních 3 měsících vykázala pokles zisku.
Země jihovýchodní Asie podepsaly pakt o lidských právech
Na každoročním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které sjednocuje Kambodžu, Vietnam, Thajsko, Laos, Barmu, Indonesii, Malajsii, Singapur, Filipíny a Brunej, podepsali představitelé států dohodu o lidských právech. Ve stejný den podpisu paktu deklarovala Čína práva na oblast Jihočínského moře, u něhož se předpokládá, že je bohaté na nerostné minerály, svůj nárok na území vznesl i Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Ministři pro zahraniční věci zemí ASEAN rovněž diskutovali násilné střety mezi muslimy a buddhisty v barmské provincii Rakhine, kde od července zemřelo na 180 lidé. Na summitu bude projednán i vznik bezcelní obchodní zóny zemí ASEAN s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem.
Čína si zvolila nové představitele země
Budoucím prezidentem, který usedne do čela země v březnu, se stane Xi Jinping, jenž nahradí ve funkci nynějšího prezidenta Hu Jintao, pod jehož vládou zažila Čína desetiletí ekonomického růstu. Dosavadní vicepremiér Li Keqiang se stane premiérem. Ve středu bylo oficiálně jmenováno 24členné politbyro. Stálý výbor politbyra prošel redukcí, do nejužšího vedení bylo zvoleno namísto 9 členů jen 7, prezidenta a premiéra doplní Zhang Dejiang, Yu Zhengsheng, Liu Yunshan, Wang Qishan a Zhang Gaoli.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
Čína kupuje 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘
Společnost China Investment Corporation (CIC), která vznikla v roce 2007 a která patří mezi státní investiční fondy, koupila 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘, která vlastní i letiště Stansted, Southampton, Glasgow a Aberdeen. Současný 10% podíl, za něhož by CIC měla zaplatit 726 milionů USD, je druhou velkou investicí CIC ve Velké Británii, v lednu koupila 8,68% podíl ve firmě Thames Water. Čínská investiční společnost není jediná, která vlastní podíl v Heathrow Airport Holdings‘, v srpnu koupila 20% podíl společnosti Qatar Holdings, nákup nicméně posuzuje ještě Evropský regulační úřad. Ekonomická krize snížila ceny ve Velké Británii, které nyní lákají zahraniční firmy.
Čínská státem vlastněná firma Ralls Corporation podala žalobu na amerického prezidenta Baracka Obamu
Čínská firma napadla u amerických soudů krok prezidenta Obamy, který se rozhodl z důvodů ochrany národní bezpečnosti zablokovat koupi čtyř farem větrných elektráren ve státě Oregon, které se nacházejí v blízkosti výcvikové základny amerického námořnictva. Čínský projekt výstavby větrných elektráren je první zablokovanou zahraniční investicí v USA po 21 letech. Podle žaloby, podané právníky Ralls Corporation, tím prezident překročil své pravomoci. Podle odborníků jsou však obavy z bezpečnostní hrozby reálné. Ralls Corporation vlastní dvě soukromé osoby čínské národnosti, které zároveň zastávají vysoké manažerské posty ve společnosti Sany Group, hlavního hráče na poli čínského strojírenského průmyslu. Na americké základně se nachází výzkumné a výcvikové středisko pro vývoj a ovládání bezpilotních letounů a dalších zařízení potřebných k vedení elektronické války. Aktivity čínských firem, jako jsou CNOOC či Huawei, jsou na zahraničních trzích v poslední době předmětem rostoucího zájmu politiků a jsou terčem obav z ohrožení národní bezpečnosti.