NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Archiv rubriky: USA
Mimořádná pomoc na následky bouře Sandy prošla americkým kongresem
V pátek americký kongres schválil mimořádnou pomoc ve výši 9,7 miliard USD na následky říjnové bouře Sandy, pomoc má zabránit tomu, aby pojišťovnám během příštího týdne došly finanční prostředky. O druhé části peněz budou senátoři 15. ledna teprve hlasovat, dohromady by měla země poskytnout 60 miliard USD. A život tehdy přišlo na 120 lidí. Politici ze států New York a New Jersey, které byly nejvíce zasaženy, kritizují pomalost pomoci, po hurikánu Katrina trvalo senátorům schválit pomoc během 10 dnů, u bouře Sandy pomoc přichází po 2 měsících.
Nejstarší švýcarská banka může skončit, měla napomáhat daňovým únikům
Švýcarská banka Wegelin, která byla založena v roce 1741, byla obviněna z napomáhání daňovým únikům ve Spojených státech amerických. Wegelin souhlasila již s tím, že zaplatí americkým úřadům pokutu ve výši 57,8 milionů USD a přiznala, že více než 100 Američanů k ní vložilo 1,2 miliardy USD. Jde o první zahraniční banku, která svou vinu na daňových únicích v USA přiznala. Před 4 roky se do podezření dostala větší švýcarská banka UBS, jež souhlasila se zaplacením pokuty ve výši 780 milionů USD, americký soud nikdy obvinění rozsudkem nepotvrdil, banka se dohodla na zaplacení pokuty za stažení žaloby.
Šéf Googlu Eric Schmidt plánuje návštěvu Severní Korey
Přesný důvod návštěvy výkonného předsedy představenstva Googlu zatím není znám. Shmidt však bude cestovat do KLDR v rámci humanitární mise amerického diplomata Billa Richardsona, který v posledních letech působil jako vyjednavač při vydávání amerických zajatců zpět do USA. Podle odborníků však může Schmidtova návštěva KLDR také souviset s nedávným překvapivým novoročním televizním projevem severokorejského vůdce Kim Jong-una, který v něm nastínil své plány na „radikální změny“ v severokorejské ekonomice a zájem investovat do technologického výzkumu a vývoje. Podle některých komentátorů si Schmidt může připravovat půdu pro případné podnikatelské aktivity. V tuto chvíli však Severní Korea stále zůstává zemí s nejpřísněji regulovaným internetem na světě.
Al Jazeera chystá vysílání v USA
Katarská televize Al Jazeera koupila americkou kabelovou televizi Current a její vysílání plánuje nahradit vlastním zpravodajským kanálem pro americké diváky. Stanice Current byla založena v roce 2005 a v USA má na 60 milionů diváků. Al Jazeeru lze v současnosti v USA sledovat jen na internetu. Do povědomí části americké společnosti vešla Al Jazeera svou ochotou publikovat videa teroristů, včetně Usamy bin Ladina. Ze strany americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové i bývalého viceprezidenta a spoluzakladatele stanice Current Ala Gora si však zpravodajství Al Jazeery vysloužilo ocenění a uznání.
Američtí senátoři našli shodu, „fiskální útes“ byl prozatím odvrácen
Kongres v pondělí po dlouhých jednáních nalezl dohodu, daně pro bohaté se zvýší, nicméně škrty ve výdajích budou senátoři znovu projednávat během dvou měsíců, aby se mohlo dojít k širší dohodě. Daňové úlevy, které zavedl exprezident George W. Bush, se pro rodiny s příjmy pod 450 000 USD ročně prodloužily. Dohodou senátoři odvrátili tzv. fiskální útes, který by zemi podle analytiků vrátil do recese a který by pro většinu Američanů znamenal zvýšení daní. Dohoda senátorů o 5 let prodlužuje daňové dobropisy určené pro rodiny z nižší a střední třídy a o 1 rok prodlužuje pobírání sociálních dávek v nezaměstnanosti.
Americký kongres má den na odvrácení „fiskálního útesu“
Nedělní jednání republikánských a demokratických senátorů skončilo bez dohody, jádrem sporu jsou daňové úlevy, které zavedl exprezident Bush mladší, pozemkové daně a škrty v rozpočtu na rok 2013. Pokud se senátoři během pondělí nedohodnou, předpokládá se, že budou hlasovat o nouzovém plánu, který již dříve navrhl prezident Obama a který by měl rozšířit podporu v nezaměstnanosti a zvýší daně pro bohaté s příjmy nad 250 000 USD ročně. Jestliže nebude dosaženo dohody, mohly by se daně zvýšit pro většinu Američanů, neboť právě letos končí daňové úlevy, což by zemi mohlo stáhnout zpátky do recese. Počátek sporů pochází z konce roku 2011, kdy se senátoři nedohodli na snížení státního rozpočtu a ponechali důležitá rozhodnutí o výši výdajů do konce roku 2012.
Rebelové ve Středoafrické republice obsadili další klíčové město
Rebelové v tzv. Selekově koalici získali strategické město v centru země poté, co v pátek večer město opustili vládní vojáci. Město Sibut leží na 150 kilometrů od hlavního města Bangui. Prezident Francois Bozize i nadále naléhá na USA a Francii s žádostí o pomoc, obě země vojenské zapojení i nadále odmítají, přestože francouzské jednotky se přesunuly do hlavního města k ochraně francouzských občanů. Ve Středoafrické republice žije na 1 000 Francouzů, kteří pracují převážně v důlních společnostech. Selekova koalice, která se skládá ze 3 různých rebelských skupin, obviňuje prezidenta Bozize z porušení mírové dohody z roku 2007.
Středoafrická republika žádá Francii a USA o pomoc, USA evakuuje ze země své občany
Již na začátku týdne francouzský prezident Francios Hollande odmítl vojenskou pomoc do Středoafrické republiky, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. USA vyzvaly své občany, aby opustily zemi, i OSN stáhla část svých členů. Poté, co rebelové v tzv. Selekově koalici pohrozili vstupem do hlavního města Bangui, USA ve čtvrtek evakuovaly svou ambasádu. Stovky lidí ve středu protestovaly před francouzskou ambasádou za pomoc v boji proti rebelům, Francie to i nadále odmítá, přestože v zemi má na 200 vojáků.
Rusko schválilo zákon, který zakazuje adopci ruských dětí do USA
Dětský fond (UNICEF) v reakci na schválený zákon vyzývá Rusko, aby v rámci své politiky jednalo v nejlepším zájmu dětí. Zákon je údajně odezvou na americké obvinění Ruska z porušování lidských práv a schválení tzv. Magnitsky zákona v USA. Zástupce UNICEF Anthony Lake apeluje na ruskou vládu, aby vytvořila lepší sociální systém pro děti a nezakazovala možné alternativy osvojení dítěte v cizích zemích, podle něj tímto zákonem ztratí řada sirotků možnost získat svůj vlastní domov. Rusko kritiku odmítá a tvrdí, že americké úřady zneužívání ruských adoptivních dětí nedostatečně vyšetřují. Na 110 000 lidí podle listu The Telegraph podepsalo v Rusku petici proti zákonu a na 55 000 lidí peticí požádalo Bílý dům o vydání zákazu ruským poslancům vycestovat do USA.
Toyota zaplatí odškodné dohromady za 1,1 miliardy USD pro americké majitele aut
Od roku 2009 japonská automobilka Toyota stáhla na 14 milionů aut z důvodu problémů s plynovým pedálem. Nyní se dohodla s americkými vlastníky automobilů na odškodnění za finanční ztrátu v celkové hodnotě 1,1 miliard USD. Dohodu musí ještě potvrdit americký soud. Již v roce 2010 společnost zaplatila 50 milionů USD na pokutách, v prosinci Toyota odsouhlasila, že zaplatí 17 milionů USD za neohlášení bezpečnostní chyby ve svých 2 modelech Lexus. Ve středu nicméně společnost uvedla, že v letošním roce předpokládá 22% nárůst prodeje aut, čímž by se měla vrátit na pozici největšího světového výrobce automobilů.
USA a EU posilují sankce vůči Íránu
USA a Evropská unie oznámily posílení sankcí vůči Íránu. Obě strany rozšířily seznam firem a jednotlivců spojených s íránským jaderným programem, kteří čelí ze strany Západu postihům. USA rozšířily postihy na další 4 firmy. Jedna z nich je podle deníku Washington Post zapojena i v dodávkách zbraní syrskému režimu. Firmy uvedené na americkém „černém“ seznamu mají v USA zmraženy veškeré majetky a nesmí obchodovat s americkými firmami. Írán již několik let čelí kritice mezinárodního společenství kvůli podezření, že svůj jaderný program využívá k vývoji atomové bomby.
Amerika žádá přísnější zákony na zbraně, prezident Obama vyzval Kongres k přijetí regulí
Důsledkem střelby ve městě Newtown ve státě Connecticut, po níž minulý týden zůstalo 20 mrtvých dětí a 6 dospělých, podepsali tisíci Američanů petici za přísnější zákony na držení zbraní. Prezident Barack Obama v pátek vyzval Kongres ke schválení zákonů, které by nastavily přísnější pravidla. Zakázat by se podle prezidenta Obamy měl prodej vojenských útočných zbraní a vysokokapacitních zásobníků. Debata o zpřísnění zákonů v USA probíhá již několik let, podle agentury Reuters ale incident v Newtown přiblížil zemi k novým zákonům na držení zbraní. Nicméně ve čtvrtek podepsal guvernér státu Ohio Johns Kasich zákon, který kontrolu zbraní opět snižuje, naopak guvernér Michiganu Rick Snyder v úterý vetoval zákon, jenž dovoloval nosit skryté zbraně na veřejná místa, například jako jsou školy. Guvernér Snyder uvedl, že střelba v Newtown jeho rozhodnutí ovlivnila.
Za útok na americkou společnost v Kábulu se přihlásil Taliban
Hnutí Taliban se přihlásilo k odpovědnosti za pondělní atentát v Kábulu, při kterém přišli o život dva místní civilisté. „Sebevražedný atentátník ve vozidle zaútočil na americkou společnost zabývající se ostrahou,“ sdělil ve svém prohlášení mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid. Napadená firma, která rovněž slouží ke skladování paliv do vojenských základen, měla být dlouhou dobu v zájmu Talibanu. Teroristické organizaci se daří v boji pokračovat na základě nových technologií ve zbrojení, ke kterým se za více jak deset let trvající války dostala.
Vlna útoků si v Iráku vyžádala na 48 obětí
Nejméně 48 mrtvých a 100 zraněných si v pondělí vyžádala série útoků, tedy v předvečer prvního výročí odchodu vojsk Spojených států amerických z Iráku. Útoky byly zaměřeny na civilisty i policii a to v různých regionech. Stažení jednotek USA podle deníku El Watan vedlo ke zhoršení funkčnosti armády.
Členové Republikánské gardy byli odsouzeni v Jemenu
Jemenský vojenský soud odsoudil 93 příslušníků Republikánské gardy až k 7 letům vězení za útok na vojenský komplex poblíž Sana. Republikánské gardy jsou elitní jednotky jemenské armády, kterým velí syn bývalého prezidenta Ali Abdulaha Saleha. Exprezident Saleh odstoupil z funkce v únoru 2012 po téměř ročních protestech, podle deníku New York Times je však podezříván ze snah udržet si v zemi co největší vliv, k čemuž využívá loajální jednotky pod velením svého syna. V Jemenu poslední dobou vzrůstá napětí mezi přívrženci exprezidenta Saleha a současnou prozatímní vládou vedenou prezidentem Abdu Rabbu Mansour Hadim. USA se obávají, že politická nestabilita v zemi by mohla umožnit jemenské odnoži Al-Kaidy provádět útoky proti Saudské Arábii či lodním trasám v Rudém moři.
V Turecku byla provedena razie proti kurdským rebelům
Turecké bezpečnostní síly zabavily během razie v 7 vesnicích blízko města Diayarbakir na jihovýchodě Turecka drogy, zbraně a munici v odhadované hodnotě 22,5 milionů USD. Podle guvernéra města Diyarbakir Mustafy Topraka bylo zabaveno 21 tun marihuany a 3 lidé byli zatčeni. Turecké úřady uvádí, že obchod s drogami patří mezi hlavní zdroje financování militantních aktivistů Strany kurdských pracujících (PKK). USA, EU a Turecko označily PKK za teroristickou organizací. PKK bojuje od roku 1984 o vytvoření kurdského státu v pohraniční oblasti na jihovýchodě Turecka.
Syrský ministr zahraničních věcí obvinil západní země z utrpení svého lidu
Syrský ministr zahraničí Walid Al-Moallem vyzval během sobotního setkání s šéfkou humanitární sekce při OSN Valerií Amos OSN k odsouzení sankcí uvalených EU a USA. Sankce se vztahují na zmrazení majetku prezidenta a dalších vládních představitelů země, rovněž bylo schváleno embargo na obchodování s ropou a zbraněmi.
Jednotky USA budou obsluhovat rakety Patriot v Turecku
USA v pátek schválily nasazení 400 mužů pro 2 baterie raket Patriot u turecko-syrské hranice. Mluvčí Pentagonu George Little oznámil, že „obsluha raket bude pověřena pouze obrannými úkoly“. Rakety země-vzduch Patriot by mohly být použity i na vytvoření bezletové zóny nad syrským územím, NATO však zdůraznilo, že takovouto možnost nechystá. Turecko požádalo NATO o rozmístění raket ze strachu před střelami, které používají syrské provládní síly proti opozičním silám. Podle deníku Washington Post je však nepravděpodobné, že by se Damašek pokusil do vnitrostátního konfliktu zatáhnout i Turecko. Ministr obrany USA Leon Panetta navíc vyjádřil přesvědčení, že je „pouze otázkou času“, než bude režim syrského prezidenta Bashara Assada svržen. Rozmístění raket Patriot na tureckých hranicích je proto spíše symbolickým tahem.
USA obviňují Sýrii z použití balistických raket proti rebelům
Syrští provládní vojáci podle USA využívají v boji proti rebelům na severu země balistické rakety. Organizace Human Right Watch (HRW) tvrdí, že zbraně obsahují vysoce hořlavé látky, které způsobují rozsáhlá popálení. Mluvčí Bílého domu Jay Carney uvedl, že jestliže se informace potvrdí, jde „o zoufalý čin prezidenta Bashara Al-Assada“, který odpovídá nepřiměřené vojenské akci. Podle listu New York Times měla armáda v posledních dnech vystřelit nejméně 6 balistických střel na sever země.
USA oficiálně uznaly syrskou opozici
Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA oficiálně uznávají Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NSCROF) za „legitimního zástupce“ syrského lidu. Prezident Obama prohlásil, že NSCROF je nyní dostatečně reprezentativní na to, aby USA tento „velký krok“. Oznámení přišlo krátce před schůzkou zemí tzv. Přátel Sýrie v Maroku, kterého se poprvé zúčastní i zástupci NSCROF. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí USA označil za překvapení a prohlásil, že „Spojené státy americké se rozhodly vsadit všechno na ozbrojené vítězství sil NSCROF“. NSCROF byla zformována teprve před měsícem a za oficiálního zástupce syrského lidu ji zatím kromě USA uznalo jen několik států, například Velká Británie, Francie, Turecko či státy Perského zálivu.
V Egyptě byl dopaden viník útoku u v Benghází
Podle informací z Wall Street Journal byl útočník zadržen minulý týden v egyptské Káhiře. Muhammad Jamal Abú Ahmad se měl podílet na zářijovém útoku na konzulát USA v libyjském Benghází, při kterém zahynul americký velvyslanec Chris Stevens. Pětačtyřicetiletý Abú Ahmad byl v loňském roce propuštěn z vězení ve vlně liberalizace, jež následovala po svržení tehdejšího prezidenta Husniho Mubaraka. USA zatčení potvrdily podezřelého, podrobnosti ale neuvedly.
USA označily skupinu syrských rebelů za teroristy
Spojené státy americké zařadily skupinu syrských rebelů s názvem Nusra Front (NF) na seznam teroristických organizací. To má zmenšit riziko, že západní finanční a materiální pomoc syrské opozici nepadne do rukou teroristům, neboť podle americké vlády je NF spojencem irácké odnože Al-Kaidy. Členové NF představují jen zlomek syrských rebelů, patří však mezi nejzkušenější a nejlépe vyzbrojené bojovníky. V neděli se jejím členům podařilo obsadit část syrské vojenské základny poblíž Aleppa. Mnoho syrských rebelů proto považuje NF za klíčového spojence. Podporu NF vyjádřilo mnoho protirežimních skupin, včetně části členů Syrské svobodné armády (FSA), která je milicí opoziční Syrské národní rady (SNC).