Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Archiv rubriky: USA
OSN: USA věděly o rwandské podpoře rebelům v M23 a nereagovaly
Lidsko-právní organizace a OSN kritizují politiku USA, jejíž vládní představitelé měli vědět o možné rwandské podpoře rebelům M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. USA podle OSN nedostatečně vyvíjely tlak na rwandského prezidenta Kagame, kritika míří především na velvyslankyni USA při OSN Susan Rice. Velvyslankyně měla podle časopisu Foreign Policy prohlásit: „Toto je Demokratická republika Kongo. Nebyla by zde M23, byla by zde jiná ozbrojená skupina.“ Kritici USA vyčítají, že příliš dlouho ignorovaly roli Rwandy v konžském konfliktu. Středoafrická země i nadále obvinění z podpory odmítá, část zemí již Rwandě pozastavila rozvojovou pomoc.
Syrští rebelové obsadili vojenskou základnu
Rebelům bojujícím proti režimu prezidenta Bashara al-Assada se v neděli podařilo obsadit velkou vojenskou základnu Base 111 na severu Sýrie poblíž města Aleppo. Pro vládní jednotky je to další z řady porážek, které v poslední době utrpěly. Podle agentury AFP se obsazení základny účastnilo mnoho zahraničních bojovníků a celý útok byl veden skupinou Nusra Front (NF), která je napojena na iráckou odnož Al-Kaidy. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) se NF zapojuje do bojů v Sýrii stále více. Přítomnost skupin napojených na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytnout syrským rebelům zbraně.
Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Al-Kaida zasahuje do bojů v Sýrii
Skupina syrských rebelů s názvem Nursa Front (NF), která je financovaná iráckou odnoží Al-Kaidy, je jednou z nejlepších bojových sil v rámci syrské opozice. Irácká Al-Kaida poskytuje NF finance, zbraně a zkušené bojovníky. USA se obávají šíření vlivu Al-Kaidy a radikálního islámu v Sýrii, proto se podle listu New York Times snaží NF izolovat od zbytku syrské opozice. Přítomnost skupiny napojené na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytovat syrským rebelům zbraně. Vojenské úspěchy NF získávají mezi Syřany velkou podporu, zvláště ve srovnání s nečinností USA a západních zemí. NF používá v boji proti syrskému režimu i teroristické metody, podle části syrské opozice tak nahrává prezidentu Assasovi, který veškerou opozici označuje za zahraniční teroristy.
USA schválily zákon o lidských právech, Rusko hrozí odvetou
Americký senát schválil tzv. Magnitsky zákon podle ruského právníka Sergeje Magnitsky, který byl vězněn v Rusku poté, co měl odhalit rozsáhlou korupci na nejvyšších místech ruské správy. Za nevyjasněných okolností v ruském vězení zemřel v roce 2009. USA na základě zákona bude moci zakázat vstup ruským činitelům, kteří porušují lidská práva, a zmrazit jejich účty v amerických bankách. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko bude reagovat stejnými opatřeními vůči americkým občanům.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
V USA byla odsouzena čínská společnost za ilegální vývoz materiálu do pákistánské jaderné elektrárny
Čínská společnost Huaxing Construction, jejíž vrcholný management je spojován s pekingskými vládními kruhy, byla v USA odsouzena k zaplacení pokuty v hodnotě 3 milionů USD. Americký soud společnost uznal vinnou za to, že ilegálně expedovala vysoce odolné povlaky do pákistánské jaderné elektrárny Chashma II, která se nachází v blízkosti města Chasma v provincii Punjab na severu země. V USA je jakýkoliv s jádrem spojený export do Pákistánu od roku 1998, kdy Pákistán opálil první zkušební jadernou nálož, zakázán.
Írán údajně sestřelil americké bezpilotní letadlo
Írán oznámil sestřelení bezpilotního letadla ScanEagle, které používá americká armáda. Íránský admirál Ali Fadavi pro agenturu Fars news uvedl, že stroj v posledních dnech vykonal několik průzkumných letů nad oblastí Perského zálivu. Televize Iranian TV zveřejnila fotografie údajně sestřeleného letounu. Americké námořnictvo v reakci prohlásilo, že žádné bezpilotní letadlo nepostrádá, stejně jako jeho regionální spojenci. Stroji ScanEagle disponují i ostatní státy v regionu, např. Spojené arabské emiráty.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
Americká ministryně zahraničí jednala s ministrem Schwarzenbergem o dostavbě Temelína
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dnes přijela do Prahy, aby podpořila americkou firmu Westinghouse v obchodní soutěži o dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Dopoledne se setkala s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Hlavním bodem jednání byla spolupráce v ekonomické a civilní jaderné oblasti, dalšími tématy byla spolupráce v bezpečnostní politice a v oblasti ochrany klimatu. Odpoledne se ministryně zahraničí setkala s českým premiérem Petrem Nečasem a později s předsedou opoziční ČSSD Bohuslavem Sobotkou. Konkurenční firmou v soutěži o dostavbu Temelína je ruské Konsorcium MIR.
Severní Korea vypustí rakety dlouhého doletu, USA rozhodnutí kritizuje
Severní Korea oznámila, že mezi 10. a 22. prosincem vypustí rakety dlouhého doletu. Testování raket zvyšuje napětí mezi Severní Koreou, Jižní Koreou a Washingtonem. Spojené státy americké dlouhodobě kritizují snahy Severní Koreje o výrobu nukleárních zbraní a balistických raket a tvrdí, že jednání Severní Koreje je hrozbou pro celý svět. Oznámené vypuštění raket bude druhým testem za vlády Kim Jong-Un, který převzal vedení země po smrti svého otce Kim Jong-Il před necelým rokem. Za poslední neúspěšný raketový test v dubnu letošního roku sklidila Severní Korea kritiku ze strany OSN, Jižní Koreji i USA.
Izrael chce vybudovat 3 000 bytů na západním břehu Jordánu, reaguje tím na hlasování v OSN
Na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě by podle nového záměru izraelské vlády mělo vzniknout 3 000 nových bytů, což by mělo spojit osadu Maale Adumim na západním břehu s židovskými čtvrti v Jeruzalémě. Izrael prohlášením reagoval na uznání palestinské státnosti OSN poté, co se Valné shromáždění OSN shodlo na zvýšení statutu Palestiny na nečlenský pozorovatelský stát. USA, které hlasovaly proti, nicméně kritizují záměr Izraele s tím, že znemožní další mírové vyjednávání s Palestinou. Palestina nové osady odmítá, podle ní rozdělení západního břehu Jordánu na dvě oblasti následně znemožní vytvoření jednotného palestinského státu.
Palestina se stala nečlenským pozorovatelským státem OSN
Valné shromáždění OSN uznalo svým hlasováním palestinskou státnost, země se od dnešního dne může účastnit debat OSN a připojit se například k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde by Palestina mohla obvinit Izrael z válečných zločinů. Pro změnu statutu Palestiny hlasovalo 138 zemí, 41 států se zdrželo. Stovky Palestinců výsledky hlasování oslavovaly v ulicích Ramallahu. USA rozhodnutí zhodnotily jako nešťastné a kontraproduktivní, proti hlasoval i Izrael a Kanada. „Valné shromáždění OSN dnes vydalo rodný list státu Palestina,“ řekl prezident země Mahmoud Abbas.
Země OSN budou hlasovat o změně postavení Palestiny
Valné shromáždění OSN dnes pravděpodobně schválí změnu statutu Palestiny, souhlasně by měly hlasovat až dvě třetiny zemí. Ze současného postavení stálé pozorovatelské mise se má Palestina stát nečlenským pozorovatelským státem. Pokud Valné shromáždění OSN rezoluci schválí, bude mít Palestina stejný statut, jako má například Vatikán. Rozhodnutí bude de facto uznáním palestinské státnosti. S tím ale nesouhlasí především USA a Izrael. Zatímco Izrael argumentuje porušením bilaterálních dohod, USA zvažují přerušení finanční pomoci Palestině.
Argentina získala více času na splácení dluhů
Latinskoamerická země dostala více času na vyjednávání se zahraničními investory, kteří se soudí za nevyplacení dluhopisů v hodnotě 1,3 miliard USD v roce 2011. Další soudní jednání proběhnou v únoru. Podle dřívějšího rozhodnutí soudu v New Yorku měla země do 15. prosince vložit požadované peníze na zvláštní účet, kde by s nimi nemohla disponovat, dokud nebude případ uzavřen. Argentinská prezidentka Cristina Fernandez de Kirchener to nazvala „soudním kolonialismem“ a uvedla, že do konečného rozhodnutí země „nevyplatí jediný dolar“. V roce 2001 Argentina nezvládla vyplatit 100 miliard USD na dluhopisech, od roku 2003 země restrukturalizovala enormní státní dluh dvakrát.
Katar hostí konferenci OSN o klimatu
V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí. Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.
Ropná společnost BP nemůže dočasně uzavírat kontrakty s americkou vládou
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) uvedla, že důsledkem „nedostatečné obchodní integrity“ nemůže dočasně ropná společnost BP uzavírat nové smlouvy s americkou vládou. Zatím není jasné, jak dlouho zákaz potrvá. Firma BP je zodpovědná za výbuch na plošině Deepwater Horizont v Mexickém zálivu v roce 2010. „Vyloučení je běžná praxe, když se firma zodpovídá z trestné činnosti,“ v prohlášení uvedla EPA. Společnost BP přislíbila, že na odstranění škod dá 14 miliard USD. Dočasné vyloučení nemá mít podle EPA a BP vliv na již uzavřené kontrakty s americkou vládou.
USA požaduje nové sankce na Irán
Návrh sankcí, které sníží globální obchod s íránským sektorem energetiky, dopravy a minerálů, v současnosti vypracovává americký Senát. Cílem je zvýšit tlak na Írán, aby se přestal obohacovat uranem, který by mohl být použit na výrobu zbraní. Země odmítá, že by byl uran používán na zbrojní účely. Senát navrhne, aby byly stíhatelné i banky, které se na transakcích budou podílet. Na černé listině by se mohla objevit osoba nebo organizace, která by byla ve spojení s íránskou vládou a prodávala jí nerostné suroviny.
Dekrety egyptského prezidenta vyvolaly násilné střety v ulicích
Demonstranti se střetli s policií v ulicích egyptského hlavního města Káhiry poté, co prezident Mohammed Mursi vydal ve čtvrtek dekrety, jimiž rozšířil pravomoci hlavy státu. Na náměstí Tahrir, které bylo centrem protestů proti bývalému prezidentovi Mubarakovi, postavili demonstranti na 20 stanů, u nichž vsedě protestovali. Další protesty proběhly i ve městech Alexandria, Port Said a Suez. USA, EU a OSN vyjádřily znepokojení nad přijatými dekrety. V sobotu se sejdou egyptští soudci, aby na nové dekrety, které staví prezidenta nad soudní systém, reagovali, soudci již pohrozili stávkou.
Bouře Sandy napáchala ve státě New Jersey škodu za 29,4 miliard USD
Podle předběžné zprávy, kterou zveřejnil guvernér Chris Christie, se škody ve státě New Jersey za bouři Sandy vyšplhají k 29,4 miliardám USD. Jde podle slov guvernéra „jen o předběžný a hodně konzervativní odhad“, celková výše škod tak může být vyšší. Minulý týden guvernér státu New York Andrew Cuomu řekl, že chce požádat federální vládu o pomoc v hodnotě 30 miliard USD. Bouře Sandy zasáhla minulý měsíc severovýchodní pobřeží USA a Karibik.