Vláda Kazachstánu chystá zákon, jímž by zakázala dvě opoziční strany Alga! a Halyk Maidany, které kritizují prezidenta Nursultan Nazarbayeva. Zákon by měl zakázat i některá opoziční média za „propagování extremismu“, což by se mělo dotknout 8 novin a 23 zpravodajských internetových portálů. Zákon souvisí s uvězněním opozičního politika Vladimira Kozlova, který byl odsouzen k 7,5 rokům vězení, jenž se měl údajně dopustit neúspěšného svržení vlády. USA obvinily Kazachstán ze zneužívání soudního systému „k umlčování opozičních hlasů“. Kazachstán patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky střední Asie a je významným producentem ropy, za vlády prezidenta Nazarbayeva přišlo prostřednictvím zahraničních investic do země 150 miliard USD.
Archiv rubriky: USA
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
Za havárií v Mexickém zálivu zaplatí BP 4 miliardy USD
Za výbuch a zatopení ropné plošiny Deepwater Horizon a za únik ropy do Mexického zálivu zaplatí britská ropná společnost BP pokutu ve výši 4 miliard USD, dalších 5 miliard USD půjde na urovnání žalob. Jde o největší pokutu, kterou kdy společnost v USA zaplatila. Firma BP chce na vyčištění pobřeží věnovat 14 miliard USD, odhaduje se, že se do moře dostalo na 800 milionů litrů ropy. O život tehdy přišlo 11 lidí.
USA zrušily embargo na dovoz barmského zboží
Před pondělní historicky první návštěvou Barmy amerického prezidenta Baracka Obamy zrušily USA embargo na dovoz barmského zboží, v platnosti zůstane jen embargo pro některé drahokamy. USA chtějí tímto krokem podpořit politické reformy v zemi, které započaly po volbách v roce 2010, a nabídnout bilaterální obchodní vztahy.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
USA se zdráhají uznat syrskou opozici za legitimní vládu
Podle USA musí nově vytvořená koaliční vláda teprve prokázat svou váhu jednáním, než může být uznána za legitimní vládu syrského obyvatelstva. Největší opoziční strana Syrská národní rada (SNC) byla kritizována za neefektivní jednání. Evropská unie uvalila embargo na prodej zbraní do Sýrie, francouzský prezident Francois Hollande již dříve zvažoval možnost vyzbrojení opozice, jestliže bude vytvořena přechodná vláda. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že USA pošle 30 milionů USD na pomoc postiženým oblastem v Sýrii prostřednictvím Světového potravinového programu OSN.
Barma propustí stovky vězňů, reaguje na očekávanou návštěvu amerického prezidenta
Barmský prezident Thein Sein podle státních médií udělí amnestii 452 vězňům, včetně politických vězňů, den před návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy. Barma propustila více než 500 vězňů již v září, podle opozice tehdy dostalo amnestii i 58 politických vězňů. Barmská vláda prezident Thein Sein je proreformní, přesto někteří analytici kritizují rozhodnutí prezidenta Obamy navštívit jako první zemi po svém znovuzvolení právě Barmu, mnoho politických vězňů i nadále zůstává ve věznicích.
USA uvalily sankce na předního konžského rebela Sultani Makenga
Americká vláda uložila sankce na Sultani Makenga, jenž patří mezi přední členy rebelů v hnutí M23, které bojuje proti konžské armádě na východě Demokratické republiky Kongo. Sultani Makenga je obviňován z využívání dětských vojáků v boji. USA tímto krokem reagovaly na úterní rozhodnutí OSN, která na Makenga uvalila sankce v podobě zákazu cestování a zmrazení majetku. Demokratická republika Kongo rozhodnutí přivítala, přesto dodává, že Makenga není iniciátorem celého hnutí, přestože stojí za mnohým jeho násilím.
Americký deficit klesnul v říjnu o 120 miliard USD
V prvním měsíci fiskálního roku 2013 klesl státní dluh Spojených států amerických o 120 miliardám USD, přestože výdaje vzrostly na 304 miliardy USD, zatímco ve stejném měsíci minulého roku se jednalo o 262 miliardy USD. K prohloubení deficitu došlo navzdory vyšším příjmům, USA v říjnu vybraly 184 miliardy USD, což je o 21 miliard USD více než v roce 2012. Celkový americký státní dluh se v roce 2012 dostal na 1 089 bilionů USD, což je méně než v roce 2012, kdy činil 1 297 bilionů USD, snížení je způsobeno i vyšším zdaněním právnických osob a nižšími výdaji státu.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
V Zimbabwe měly být zpronevěřeny diamanty za 2 miliardy USD
Podle Partnership Africa Canada (PAC) představitelé zimbabwských důlních odborů a politici zpronevěřili diamanty za 2 miliardy USD, ti ovšem obvinění považují za „absolutně falešné“. Nařčení se týká diamantových dolů Marange, které patří k nejlukrativnějším na světě. Sankce na zimbabwský export diamantů byl uložen mezinárodní organizací Kimberley Process s podporou USA a EU v roce 2011. V červnu předvídal ministr financí Tendai Biti příjmy z diamantů by se letos měly vyšplhat k 600 milionů USD, doposud podle BBC bylo vytěženo jen za 46 milionů USD.
Barmu zasáhla dvě zemětřesení, zemřelo nejméně 12 lidí
V neděli ráno zasáhlo Barmu zemětřesení o síle 6,8 stupňů Richterovy stupnice asi 70 km severně od druhého největšího města Mandalay. V pondělních ranních hodinách udeřilo druhé zemětřesení o síle 5,6 stupně ve stejné oblasti. Šest lidí zemřelo při stavbě mostu ve městě Shwebo, další lidé byli zraněni, agentura AFP uvedla 13 mrtvých. Zemětřesení zaznamenali i v sousedním thajském Bangkoku. Zemětřesení zasáhla zemi jen týden před plánovanou návštěvou nově zvoleného amerického prezidenta Obamy.
Irák zrušil dohodu s Ruskem na nákup zbraní v hodnotě 4,2 miliard USD
Důvodem pro zrušení a vyšetřování dohody s Ruskem na nákup zbraní je podle vlády Iráku podezření z korupce. Podle premiéra Iráku Nouri Maliki je v současnosti dohoda zbrojního nákupu, například ozbrojených vrtulníků a střel, vyšetřována. Rusko prodávalo zemi zbraně především během vlády prezidenta Saddam Huseina, nyní je Rusko druhým největším dodavatelem po USA. Ruská vláda se ke zrušené dohodě, která byla oznámena po jednání premiéra Malika a ruského premiéra Dmitry Medvedeva v říjnu, prozatím nevyjádřila. Poté, co byla dohoda sjednána, analytici podle BBC naznačovali, že Irák nemusí chtít jen diverzifikovat své zbojní nákupy, ale také vyslat signál USA o možné ztrátě vlivu v zemi.
Šéf CIA David Petraeus rezignoval na svůj post
David Petraeus odstoupil z pozice šéfa CIA kvůli nemanželskému poměru, prezident Obama následně přijal jeho rezignaci, přestože neporušil žádné předpisy. David Petraeus svůj krok zdůvodnil tím, že jeho jednání bylo „nepřijatelné“ pro představitele zpravodajské služby. V čela CIA následně stanul jeho zástupce Michael Morell. Před svým nástupem na post šéfa CIA v srpnu minulého roku byl David Petraeus velitelem amerických jednotek v Afghánistánu, velitelem koaličních sil v Iráku a působil i na Blízkém východě a střední Asii. David Petraeus byl uznávaným generálem republikánů i demokratů.
První zahraniční cesta nově zvoleného prezidenta Obamy směřuje do Asie
Prezident Barack Obama se rozhodl jako první prezident USA navštívit Barmu, kde by se měl setkat s prezidentem Thein Sein a opoziční političkou a držitelkou Nobelovy ceny míru Aung San Suu Kyi. Prezidentova cesta na asijský kontinent je naplánovaná na 17. až 20. listopadu. Barma přistoupila k politickým a ekonomickým reformám po posledních volbách v listopadu 2010. Prezident Obama se zúčastní i summitu Sdružení zemí jihovýchodních Asie (ASEAN) v Kambodži, následně zamíří do Thajska.
Vojenská operace do Mali by měla být zaměřena i humanitárně
Podle prezidenta Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Petera Maurer musí být jakákoliv vojenská operace na sever Mali zaměřena i humanitárně. Na 500 000 obyvatel je v Mali závislých na zahraniční pomoci. „Jde o nestabilní region, kde lidé často trpí nedostatkem jídla. Hodně se mluví o tom, jak osvobodit sever, jak ho dobýt, ale málo se již uvažuje nad tím, jaký to bude mít humanitární dopad,“ řekl prezident Maurer. V současnosti vojenští odborníci z Afriky, USA a Evropy připravují plán vojenské intervence na sever Mali, který od březnového převratu ovládají islamistické skupiny.
Předběžné výsledky: Získal Ohio a vítězí, Barack Obama zůstává nejmocnějším mužem planety
Přestože konečné výsledky budou známy až pozdě večer, americké televize oznámily vítězství prezidenta Baracka Obamy. Jeho republikánský soupeř Mitt Romney tak zůstal před branami Bílého domu, zatím ale odmítá uznat porážku. Prezident Obama měl podle předběžných výsledků získat 18 klíčových volitelských hlasů z Ohia a překročit hranici 270 volitelů potřebných k vítězství. Americká ústavu zaručuje každému americkému států určitý počet hlasů podle velikosti populace, rozhodujícími státy bývají Colorado, Iowa, Pennsylvania, Michigan, Minnesota, Wisconsin a právě Ohio. Volba amerického prezidenta neprobíhá přímo ale prostřednictvím 538 volitelů. Výsledky jsou zatím předběžné, v roce 2000 měl demokrat Al Gore získat většinu, nakonec se prezidentem stal George Bush mladší. V dolní komoře amerického Kongresu Sněmovně reprezentantů podle odhadů mají většinu i nadále republikáni, Senát zůstává demokratům.
Bouře Sandy sebou vzala tisíce domovů, teploty přitom klesají k nule
Podle starosty Michaela Bloomberga přišlo jen v New Yorku důsledkem bouře o své domovy na 30 000 až 40 000 lidí, na 700 000 obyvatel v USA jsou bez elektřiny. Teploty přitom klesají na bod mrazu a předpověď na následující dny není optimističtější. V podobné situaci je na 1 milion lidí v sousedním státě New Jersey. Nedostatkovým zbožím je i nafta, přesto guvernér státu New York Andrew Cuomo ujistil, že by pohonné hmoty měly být brzo k dostání. V úterý se přitom v USA konají prezidentské volby, v nichž se proti sobě postaví současný prezident Barack Obama a jeho republikánský protikandidát Mitt Romney. Například ve státě New Jersey bude možné hlasovat pouze elektronicky, starosta Bloomberg potvrdil, že s pořádáním voleb mají „skutečný problém“. Bouře Sandy, která se přes Karibik a východní pobřeží USA přehnala 29. října, má jen v USA podle BBC na svědomí 106 lidských životů.
USA obnovily sankce na Súdán, země rozhodnutí kritizuje
V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
Světová banka schválila Barmě poprvé za posledních 25 let finanční pomoc
Světová banka (SB) poskytne druhé nejchudší zemi v Asii půjčku ve výši 80 milionů USD, jde o první finanční pomoc za posledních 25 let. Peníze jsou určeny na výstavbu silnic, mostů, škol a zdravotních zařízení především ve venkovských oblastech. Minulý měsíc USA zrušily sankce a omezení na Barmu, která může znovu žádat o půjčky. SB plánuje Barmě poskytnout i další úvěr ve výši 165 milionů USD. Barmská vláda přistoupila k ekonomickým a politickým reformám po volbách v listopadu 2010, kdy se vojenská vláda vzdala části moci, přesto si udržuje svůj vliv na současné civilní vládě v čele s prezidentem Thein Sein. Za jeho vládnutí bylo propuštěno několik politických vězňů a byla zrušena cenzura.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.
Prezidentská kampaň v USA se po bouři Sandy znovu pokračuje
Po bouři Sandy, která za sebou nechala nejméně 64 mrtvých v USA a 70 v Karibiku, paralyzovala dopravu na východním pobřeží, zanechala miliardové škody a miliony obyvatel bez elektřiny, se opět rozjíždí prezidentská kampaň. Republikánský kandidát Mitt Romney přerušil na dva dny svou kampaň, nyní je znovu na cestách. Prezident Barrack Obama svou kampaň rovněž přerušil, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc po bouři Sandy. Ve středu navštívil zasaženou oblast New Jersey. Ve čtvrtek se již prezident Obama vrací ke své prezidentské kampani, kterou představí v Nevadě, Colorado a Ohio. Volební den proběhne 6. listopadu a předvolební průzkumy ukazují těsné výsledky.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.