Jedna z největších bouří, která kdy zasáhla Spojené státy americké, udeřila na východní pobřeží, a nyní se přesouvá dále do vnitrozemí a na sever. Na osm milionů domácností a firem se ocitlo bez elektřiny. Metro v New Yorku bylo zatopeno a není jasné, jak dlouho potrvá, než se soupravy metra znovu rozjedou. Na 18 000 letů bylo zrušeno, provoz na letišti Johna F. Kennedyho má být znovu částečně obnoven od středečních 11:00 hodin. Prezident Obama kvůli bouři Sandy přerušil svou předvolební kampaň, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc zasaženým oblastem. „Byla to zničující bouře, možná nejhorší, kterou jsme kdy zažili,“ uvedl senátor New York Michael Blooberg. O život přišlo nejméně 38 lidí a první odhady škod se odhadují mezi 30 až 40 miliardy USD. Prezident Obama varoval další americké státy, především Massachusetts, Connecticutt, Rhode Island, New Jersy a Pennsylvanii, před postupem bouře Sandy. Dříve než bouře udeřila na americkou pevninu, zasáhla Karibik, kde si vyžádala na 70 lidských životů.
Archiv rubriky: USA
Americký kandidát na prezidenta Mitt Romney představil svoji vizi zahraniční politiky USA
Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.
USA se dohodly s Jižní Koreou o balistických střelách
Soul oznámil, že došlo k dohodě mezi vládou Jižní Korey a Spojených států amerických o prodloužení doletu jihokorejských balistických střel. Jejich dostřel se má zvýšit více než dvojnásobně z 300 kilometrů na 800. Důvodem je snaha Jižní Korey eliminovat či alespoň snížit hrozbu ze strany KLDR. Jižní Korea je stejně jako například Japonsko v dosahu severokorejských střel. USA tuto hrozbu kromě Jižní Korey řešily i s Japonskem.
Afghánský prezident požaduje po USA dodávky inteligentních zbraní
Afghánský prezident Hamid Karzai uvedl, že již několikrát žádal, aby USA poskytly inteligentní zbraně a letouny Afghánistánu. Dodal, že zatím nedošlo k dohodě a USA odmítají zbraně prodat. Příští týden se bude konat další kolo jednání. Afghánský prezident řekl, že pokud nedojde ke shodě, tak si Afghánistán zbraně koupí od Ruska, Číny či Indie. Vztahy mezi Kábulem a Washingtonem se zhoršily. Leon Panetta vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat.
Americký ministr obrany vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat
Afghánský prezident Hamid Karzai 4. října pronesl ostrou kritiku vůči USA a jejich počínání v Afghánistánu. Americký ministr obrany Leon Panetta na to v reakci dnes řekl, že současný pozitivní politický vývoj v Afghánistánu byl dosažen 2 000 oběťmi amerických vojáků. Podle amerického ministra obrany by měl afghánský prezident Spojeným státům děkovat za jejich oběti a ne je kritizovat. Hamid Karzai také kritizoval, že USA stále váhají nad dodávkami inteligentních zbraní afghánské armádě.
Vyšetřování smrti amerického velvyslance v Libyi vede to Tuniska
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že zatčení dvou občanu tuniské národnosti má přímou spojitost s atentátem na amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense. Zadržení Tunisané jsou drženi v Turecku. Americký ministr obrany sdělil, že se zatím neprokázaly žádné vazby těchto mužů na organizaci Al-Kaida. USA útok na amerického velvyslance považují za dlouho připravovanou akci organizované skupiny.
Americkou základnu v Afghánistánu zasáhlo 8 raket
Americkou leteckou vojenskou základnu Bagram v afghánské provincii Parwan zasáhlo 8 raket. Mluvčí hnutí Taliban Zabihullah Mujahid se přihlásil k tomuto útoku. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Na základně Bagram došlo v únoru 2012 k incidentům s pálením Koránu a dalších posvátných muslimských knih. Násilí v zemi se zatím americkým silám společně s členy mise ISAF nedaří redukovat. Základna Bagram byla již v minulosti několikrát napadena Talibanem.
Islámský kazatel podporující terorismus bude deportován z Velké Británie do USA
Abu Hamza al-Masri, radikální islámský kazatel ve Velké Británii, bude deportován do USA. Rozhodl o tom britský vrchní soud v Londýně. Abu Hamza al-Masri je obviněn z podpory Al-Kaidy, organizace džihádistického povstání v Jemenu a plánované stavby výcvikového vojenského tábora islámských ozbrojenců v USA. Abu Hamza al-Masri žádal o odklad deportace ze zdravotních důvodů, ale nebylo mu vyhověno. Před britským soudem se shromáždilo cca 100 demonstrujících.
Afghánský prezident kritizuje USA
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval americké vojenské velení a politické představitele, že vedou válku v Afghánistánu a nezaměřují se více na zahraniční hrozby pro Afghánistán, jako je například Pákistán. vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily. Afghánský prezident také kritizoval západní média, že hovoří o budoucím kolapsu Afghánistánu, až vojska USA a NATO v roce 2014 odejdou. Podle Hamida Karzaie se život v Afghánistánu změnil hodně k lepšímu a vyzval své krajany žijící v zahraniční, aby se vrátili do Afghánistánu.
Americké bezpilotní letouny zabily 4 ozbrojené členy Al-Kaidy v Jemenu
Americké bezpilotní letouny, které operují v Jemenu zabily 4 členy teroristické skupiny Al-Kaida. Členové skupiny byli těžce ozbrojení. Podle zdrojů USA se jednalo o muže, kteří měli podněcovat povstání proti jemenské vládě, která spolupracuje s USA a NATO. Washington označil jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku této organizace od smrti jejího bývalého vůdce Usámy Bin Ládina.
USA obvinilo 11 lidí z pašování amerických technologií do Ruska
11 lidí bylo obviněno z pašování mikroelektronických technologií do Ruské federace. Zde měly být použity pro účely zpravodajských služeb a armády. Jeden z obviněných Alexander Fishenko byl také nařčen, že jedná v USA v zájmu ruské vlády, aniž by byl registrován jako zahraniční agent. Fishenko je také jeden ze spoluvlastníků ruské firmy Apex System LLC, která se zabývá dovozem vojenského materiálu a dalších vojensky využitelných technologií. 11 obviněných pašovalo do Ruska mikroelektroniku v hodnotě více než 50 milionů USD.
Čínská státem vlastněná firma Ralls Corporation podala žalobu na amerického prezidenta Baracka Obamu
Čínská firma napadla u amerických soudů krok prezidenta Obamy, který se rozhodl z důvodů ochrany národní bezpečnosti zablokovat koupi čtyř farem větrných elektráren ve státě Oregon, které se nacházejí v blízkosti výcvikové základny amerického námořnictva. Čínský projekt výstavby větrných elektráren je první zablokovanou zahraniční investicí v USA po 21 letech. Podle žaloby, podané právníky Ralls Corporation, tím prezident překročil své pravomoci. Podle odborníků jsou však obavy z bezpečnostní hrozby reálné. Ralls Corporation vlastní dvě soukromé osoby čínské národnosti, které zároveň zastávají vysoké manažerské posty ve společnosti Sany Group, hlavního hráče na poli čínského strojírenského průmyslu. Na americké základně se nachází výzkumné a výcvikové středisko pro vývoj a ovládání bezpilotních letounů a dalších zařízení potřebných k vedení elektronické války. Aktivity čínských firem, jako jsou CNOOC či Huawei, jsou na zahraničních trzích v poslední době předmětem rostoucího zájmu politiků a jsou terčem obav z ohrožení národní bezpečnosti.
Japonsko: americká armáda začala s kontroverzním přesunem letectva na svou základnu na Okinawě
Záměr americké vlády dislokovat 12 letounů třídy Osprey na základně Futenma na japonském otrově Okinawa se mezi místním obyvatelstvem setkal s odporem. Obavy panují hlavně o bezpečnost obyvatelstva v přilehlé oblasti kolem základny, vzhledem k nedávným haváriím strojů Osprey v Maroku a na Floridě. Japonský ministr obrany Satoshi Morimoto vyjádřil uspokojení nad bezpečnou dodávkou amerických letounů, japonská vláda se však dostává pod stále větší tlak obyvatel nespokojených s přetrvávající přítomností americké armády na Okinawě.
USA mají informace o tom, že zabití amerického velvyslance bylo aktem organizované skupiny
Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice minulý týden označila útok na amerického velvyslance v Libyi za spontánní akt protestu proti filmu, jež se vysmívá proroku Mohamedovi. Nyní představitelé americké diplomaci a tajných služeb přišli s tvrzením, že mají informace o tom, že útok byl dílem organizované vojenské skupiny. Ředitel Národní zpravodajské služby USA James Clapper prohlásil, že se jedná o promyšlený útok extrémistické skupiny. Jaká skupina za útokem stojí ovšem američtí představitelé nesdělili.
Korejský poloostrov se údajně nachází na hraně termonukleární války
Prohlásil to jako jeden z posledních řečníků 67. Valného shromáždění OSN náměstek severokorejského ministra zahraničí Pak Kil-yon. Podle něj „nepřátelská politika USA“ zapříčinila stav, kdy „jediná jiskra může způsobit nukleární konflikt“. Severní Korea v poslední době opět zostřila svou rétoriku vůči spojencům USA v regionu, Japonsku a Jižní Koreji. Od roku 2003, kdy Severní Korea jako první stát v historii oficiálně odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se podle analytiků pro KLDR stala hrozba o vyvolání jaderného konfliktu jediným účinným prostředkem pro dosahování svých diplomatických zájmů.
Spojené státy americké požadují, aby se Rwanda oficiálně zřekla podpory rebelů M23
Středoafrická země se musí podle USA oficiálně zřeknout narčení z podpory a vyzbrojování rebelů v tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. Zemi k tomu vyzval americký náměstek ministra zahraničí pro Afriku Johnnie Carson. Rwanda popřela obvinění vlády sousední Demokratické republiky Kongo, že by měla s podporou rebelů cokoliv společného. Rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila se setkali na jednání Valného shromáždění OSN, které se konalo minulý týden, ovšem k žádné dohodě a uklidnění vztahů nedošlo. Podle prezidenta Kagame „bude řešení krize i nadále nemožné, pokud mezinárodní společenství bude problém definovat chybně“. Nemalou roli Rwandy v konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo potvrdila i zpráva OSN. Demokratická republika Kongo následně požádala OSN o uvalení sankcí na Rwandu. Středoafrická země důsledkem obvinění z podpory rebelů přišla i o část americké pomoci v hodnotě 200 000 USD a Nizozemsko zcela zastavilo tok finančních prostředků do země ve výši 6,15 milionů USD. Konflikt na východě Demokratické republiky vyhnal statisíce lidí ze svých domovů. Na vůdce Hnutí M23 Bosco Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač pro válečné zločiny.
Egypt získal od Turecka úvěr ve výši 1 miliardy USD
Podle egyptské státní tiskové agentury MENA podepsal v neděli prezident Mohamed Mursi smlouvu s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdogan na 1 miliardu USD. Ve svém projevu prezident Mursi vyzdvihl politické a regionální vztahy s Tureckem. Analytici se domnívají, že egyptská strana Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která je v čele země, hledá inspiraci v turecké vládnoucí straně AK Party. Ekonomika Egypta se propadla během několika měsíců nepokojů a severoafrická země se nyní snaží obnovit důvěru investorů. S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) jedná Egypt o půjčce v hodnotě 4,8 miliard USD, pomoc přislíbila i Evropská unie a USA uvažují o odpuštění dluhu Egyptu ve výši 1 miliardy USD.
Mezinárodní měnový fond: Súdán by měl jednat o odpuštění dluhu, překážkou je porušování lidských práv
Ve čtvrtek vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF) Súdán, aby začal jednat se svými donátory o odpuštění dluhu ve výši 40 miliard USD. Podle analytiků je ale takové odpuštění spíše nereálné, neboť severoafrická země čelí mezinárodní kritice za porušování lidských práv. MMF sice úsporná opatření Súdánu, k nimž země musela přistoupit poté, co přišla o velkou část příjmů z ropy, pochválil, ale zároveň dodal, že musí ještě zpřísnit měnovou politiku a posílit nezávislost centrální banky. Spojené státy americké a Západ kritizuje Súdán za porušování lidských práv v zemi. Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir navíc čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu, kde se má zpovídat z válečných zločinů v oblasti Darfúru. Doposud USA neodvolaly embarga, která v roce 1997 na severoafrický stát uvalily. Sankce se týkají omezení obchodu mezi oběma zeměmi a USA blokuje majetek současné súdánské vlády.
Evropská unie doufá ve volný obchod s Afrikou již od roku 2014
Před 10 lety se v Evropská unie (EU) sešla se zástupci 70 afrických, karibských a tichomořských zemí s cílem podpořit obchod států a získat pro země EU přístup na jejich trhy. S dohodou doposud souhlasilo jen 15 karibských států, ostatní země se obávají, že jejich rozvíjející se průmysl se nevyrovná s novou konkurencí. Evropská komise pro obchod stále doufá, že většina jednání bude ukončena během příštího roku. V současnosti EU ztrácí na rozvíjejících se trzích vliv, zatímco USA zde navýšily svou spolupráci a Čína skoro zdvojnásobila bilaterální dohody s Afrikou z 91 miliard USD v roce 2009 na 166 miliard USD v roce minulém. Africké země se obávají nedostatečné konkurenceschopnosti, čínský dovoz například v Senegalu a Malawi vyvolal v minulém roce protičínské protesty. Aby země navíc mohly přistoupit k volnému obchodu, musely by provést daňové reformy, neboť velká část příjmů pochází právě z celních příjmů. EU totiž požaduje, aby její import byl až v 80 % zbaven zdanění dovozu.
Členové OSN se na řešení situace v Mali neshodli
Ve středu se členové OSN na každoročním setkání Valného shromáždění OSN při otázce řešení současné situace v Mali rozdělili na dva tábory. Zatímco Francie a některé sousední státy Mali požadovaly vojenskou intervenci na sever západoafrické země, kde islamističtí povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, Spojené státy americké uvedly, že Mali musí nejprve ustanovit řádně zvolenou vládu. V březnu proběhl v západoafrické zemi vojenský převrat, který svrhnul přechodnou vládu. Následně byla ustanovena prozatímní vláda, termín voleb nebyl doposud určen. Islamističtí povstalci ovládají skoro dvě třetiny země a sousední státy je obviňují ze spolupráce s teroristickou skupinou Al-Kaida. Francie a sousední země Mali argumentují ve prospěch vojenského zásahu tím, že současná situace ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost. USA naopak vidí řešení v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu. Diplomaté jsou k přijetí mandátu, který by vojenskou intervenci umožňoval, spíše skeptičtí. Někteří členové OSN ale upozorňují, že v zemi hrozí humanitární krize. Na 400 000 obyvatel totiž důsledkem nestability přišlo o své domovy.
Generální tajemník NATO se setkal s ruským ministrem zahraničí
Generální tajemník NATO dorazil na jednání OSN v New Yorku. Zde se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem. Hovořili o ruské spolupráci se Severoatlantickou aliancí na misi ISAF v Afghánistánu. Oba politiky rozděluje spor o protiraketovou obranu, kterou USA spolu s NATO buduje a Ruská federace se obává, že je namířena proti ní. Oba politici se shodli na nutnosti rozšířit dialog v rámci pravidelných setkání NATO-Rusko.
USA sníží sankce vůči Barmě
Barma si díky uvolněním politických poměrů polepšila v hodnocení USA, Evropy i OSN. USA v červenci vzhledem k tomu, že Barma propustila politické vězně, uvolnila některé ekonomické sankce, které vůči barmské vládě uvalila. Nyní americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila barmskému prezidentu Thein Sein, že USA jsou připraveny uvolnit další ekonomická omezení. Thein Stein prohlásil, že si cení důvěry USA a popřál štěstí americkému prezidentu Baracku Obamovi ke znovuzvolení.
USA zmírní sankce na dovoz barmského zboží
Po jednání s barmským prezidentem Theinem Seinem na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku to oznámila americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. USA se podle Clintonové rozhodly uvolnit embargo na barmské zboží v důsledku tamního reformního procesu. Podle mluvčího barmského parlamentu Shwe Manna jsou vládní reformní kroky „nezvratitelné“ a povedou k vytvoření volného trhu a demokratického systému více stran. Souběžně s návštěvou barmského prezidenta probíhá v USA také několikadenní návštěva vůdkyně barmské opozice Aung San Suu Kyi, která o víkendu obdržela jedno z nejvyšších amerických civilních státních vyznamenání, Zlatou medaili Kongresu.