Ve Filadelfii se zřítila budova, 6 mrtvých

Čtyřpatrová budova se zřítila v centru amerického města Filadelfie a zanechala za sebou 6 mrtvých a minimálně 14 zraněných osob. Trosky domu zavalily sousední dům s obchodem. Důvod zřícení objektu zatím není znám, ale budova procházela v současné době demolicí. Podle některých místních obyvatel je příčina zhroucení domu ve špatném postupu při demolici. Mezi mrtvými je 5 žen a 1 muž. První zprávy hovořily pouze o 1 oběti.

V Brazílii protestovaly desetitisíce evangelíků proti interrupci a sňatkům homosexuálů

V hlavním brazilském městě, Brasilii, se uskutečnil protestní pochod proti svatbám gayů a lesbiček, „homosexuálnímu aktivismu“ a umělému přerušení těhotenství. Podle organizátorů se akce zúčastnilo 70 000 osob, zatímco policie uvádí 40 000. Účastníci pochodu kritizovali vládu, která schválila svatby homosexuálů a umožňuje jim také adopci dětí. V Brazílii se k evangelíkům hlásí 22 % populace, tedy zhruba 40 milionů obyvatel. „Můžeme najít opuštěný ostrov, kam vyšleme gaye a lesby. Chci vidět, jestli by tam i nadále pokračovala lidská rasa,“ řekl pastor Silas Malafaia, který protest zorganizoval. Demonstrace proběhla poklidně.

Brazilská vláda poslala do oblasti ovládané domorodými kmeny vojsko

Brazilská vláda se rozhodla řešit krizovou situaci na farmě na západě země v státě Mato Grosso, kterou ovládli příslušníci domorodých kmenů. Vlastník farmy je lokální politik, nicméně představitelé kmenu Terena tvrdí, že půda patří na základě historických nároků právě jim. Vláda na pozemek poslala přibližně 200 vojáků, kteří by ji měli opětovně získat pod kontrolu. Prezidentka Brazílie Dilma Rousseff chce zabránit dalším násilnostem, při kterých minulý týden zemřel jeden příslušník domorodých kmenů.

Čínský prezident začal svou třídenní návštěvu Mexika

Čínský prezident Xi Jinping a jeho mexický protějšek Enrique Pena Nieto ve středu diskutovali o prohloubení vzájemných bilaterálních rozhovorů. Čínský prezident přijel do hlavního města Mexico City brzy ráno a započal tak svou třídenní návštěvu, jejímž výsledkem by mělo být pozvednutí čínsko-mexických vztahů. Očekává se, že oba prezidenti budou hovořit o současné globální situaci a o regionálních záležitostech. Jednou z otázek, kterou budou oba čelní představitelé svých států řešit, se bude týkat současného omezení vývozu mexického vepřového masa. Hlavním tématem budou ovšem příležitosti, které čínským investorům a obchodníkům Mexiko nabízí.

Novým poradcem pro národní bezpečnost prezidenta Obamy bude Susan Riceová

Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová se stane novou poradkyní pro národní bezpečnost v týmu prezidenta Baracka Obamy. Riceová nahradí Toma Donilona, který v nedávné době oznámil svoji rezignaci. Dosavadní pozici Riceové u OSN obsadí Samantha Powerová, která v Bílém domě pracovala jako poradkyně. Susan Riceová byla původně kandidátkou prezidenta Obamy na ministryni zahraničních věcí, ale kvůli kritice republikánů týkající se loňského útoku na americký konzulát v Benghází ze svojí kandidatury odstoupila. Nominace Susan Riceové nepotřebuje schválení Senátu.

Největší skupina médií ve Venezuele byla prodána zatím neznámému kupci

Hlavní skupinu médií ve Venezuele La Cadena Capriles koupila „známá investiční venezuelská firma“, sdělil v pondělním tiskovém prohlášení ředitel mediální skupiny Miguel Ángel Capriles. Rozhodnutí prodat mediální blok padlo 31. května, zhruba 2 týdny po změně vlastníků venezuelského televizního kanálu Globovisión, který poskytoval mediální prostor politické opozici. Vůdce opozice Henrique Capriles je vzdáleně příbuzný s vlastníky La Cadena Capriles, ale nevlastní žádné akcie této mediální skupiny, ani s ní nemá jinou spojitost.

USA nabízejí odměnu za vůdce pěti militantních skupin

Odměna ve výši 23 milionů USD byla vypsána za zatčení představitelů 5 militantních skupin na západě Afriky. Nejvyšší odměna je 7 milionů USD za vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, skupina působí na severu Nigérie, kde chce založit islámský stát s právem šaría. Odměnu USA rovněž nabízejí za vůdce militantní Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQIM) v západní Africe. USA se zaměřily i na Mokhtara Belmokhtara, který stál za lednovým útokem na alžírskou rafinérii, při níž bylo 37 zahraničních pracovníků zabito. Na 5 milionů USD nabízí USA za vůdce AQIM Yahya Abou Al-Hammama a a 3 miliony USD za mluvčího malijského Jednotného hnutí pro džihád v západní Africe (MUJAO) Oumar Ould Hamaha.

Ve venezuelském státě Zulia bude omezen nákup základních potřeb

Od 10. června si lidé ve venezuelském státě Zulia sousedícím s Kolumbií nebudou moci koupit určité produkty více než jednou denně. Dále také budou určeny limity na nákup dané komodity v týdenních úsecích. Jedná se o 20 položek, mezi kterým jsou především základní potřeby, jako jsou cukr, káva, mléko, mouka, rýže, toaletní papír či zubní pasta. „Nejedná se o přídělový systém kubánského stylu. Snažíme se vyhnout tomu, aby se produkty převážely do Kolumbie. Nejsme na Kubě, jsme v Maracaibo,“ řekl guvernér státu Zulia Francisco Arias Cárdenas. Omezení začnou platit v 65 obchodech v nejdůležitějších městech státu Zulia, San Franciscu a Maracaibo.

Zástupci Venezuely jsou na konferenci zaměřené na větrnou energii

Nyní 69 % elektřiny, kterou Venezuela spotřebuje, pochází z vodních elektráren. Venezuela by ráda rozšířila využití obnovitelných zdrojů. Zástupci Venezuely se v těchto dnech účastní sedmého ročníku Světové konference o větrné energii v hlavním kubánském městě Havaně. „Venezuela přijela na konferenci, aby získala nové poznatky o výrobě větrné energie“, řekl Manuel Palma, inženýr zabývající se využitím elektřiny. Dodal, že na poloostrovech Paraguaná a Guajira v současnosti týmy techniků zkoumají tamní podmínky pro výrobu větrné energie.

Latinská Amerika a Karibik vítají příležitost obchodovat s Čínou

Latinská Amerika a karibské státy chtějí rozšířit své obchodní vztahy s Čínou a zároveň snížit svoji závislost na USA, zaznělo na regionálním fóru v pátek, z úst Jose Rivery Banueta, generálního tajemníka stálé konference politických stran Latinské Ameriky a Karibiku. Dále dodal, že investice a společné projekty s Čínou jsou v Latinské Americe vítány. Připomněl, že Mexiko, z něhož Banuet pochází, obchoduje s USA v objemu 85 %, přičemž pro samotnou zemi je, jak generální tajemník uvedl, diverzifikovat své mezinárodní aktivity i na obchod s nejrychleji se rozvíjející ekonomikou světa. Banuet přitom volá po transformaci šedé ekonomiky zejména v oblasti fosilních paliv do tzv. zelené politiky s globálním dosahem. Vzájemné obchody mezi Čínou a Latinskou Amerikou minulý rok dosahovaly sumy 261 miliard USD.

Dominikánská republika odmítla těžbu nerostů v tropickém pralese

Vláda Dominikánské republiky nevyhověla žádosti  kanadské těžařské firmy Falconbridge těžit nikl a některé minerály ve své zemi. Firma Falconbridge chtěla těžit v hornatých oblastech uvnitř tropického pralesa. Ministr životního prostředí návrh těžařské firmy odmítl v souladu s doporučením Rozvojového programu OSN. Podle vyjádření vlády by těžba negativně ovlivnila blízké okolí.

Salvadorská žena, které nebyla povolena interrupce, již podstoupila císařský řez

Vážně nemocná Salvadorka Beatriz, které Nejvyšší soud Salvadoru neudělil výjimku na umělé přerušení těhotenství, již podstoupila předčasný císařský řez. Žena trpí onemocněním imunity a taky ledvinovými problémy a donošení plodu představovalo riziko pro její život. Plod se vyvíjel bez mozku a zemřel 5 hodin po porodu. Doktoři se pro zákrok rozhodli v neděli, když Beatriz dostala porodní bolesti, přičemž trvala na tom, že zákrok není v rozporu se soudním rozhodnutím. V současnosti je žena již stabilizována v intenzivní péči lékařů. Nicméně její případ vyvolal světovou debatu o právech matek v zemích, kde umělé přerušení těhotenství není povoleno, jak je tomu i v případě Salvadoru od roku 1999. Lékaři a matce, kteří by zákaz porušili, hrozí 50 let vězení.

Americká policie může zadrženým odebírat vzorky DNA bez soudního povolení

Americký Nejvyšší soud rozhodl o tom, že američtí policisté budou moci zadrženým osobám, které ještě nebyly usvědčeny, odebírat z úst vzorek DNA bez soudního povolení. Soud uvedl, že nové opatření by mohlo pomoci vyřešit některé staré případy. Jeden ze soudců přirovnal odebrání vzorku DNA z úst ke snímání otisků prstů či k pořízení fotoportrétu. Soudci, kteří hlasovali proti, označili nové opatření za nepřiměřené a protiústavní. Jeden z nich upozornil na to, že v praxi by postup mohl vést k vytvoření národní databáze DNA.

Čína a Kostarika uzavřely dohodu o vzájemné spolupráci

Čínský prezident Xi Jinping a jeho kostarický protějšek prezidentka Laura Chinchilla se v pondělí dohodli na zlepšení komunikace a spolupráce mezi oběma státy v oblasti rozvoje a bilaterálních vztahů. Podle obou představitelů svých zemí vztahy mezi Čínou a Kostarikou mají být modelovou ukázkou spolupráce dvou kulturně odlišných států. Obě země chtějí spolupracovat především v oblastech energetiky, obchodu, kultury a vzdělávání. Kostarika je také zemí, která bude příští rok předsedat Společenství Latinské Ameriky a Karibiku.

Začal soud s americkým vojínem Bradleym Manningem

Vojín Bradley Manning je obžalován z toho, že předal tajné vojenské a diplomatické dokumenty serveru WikiLeaks. Hrozí mu doživotní vězení. Obžaloba chce před soud postavit více než 100 svědků a proces by měl trvat nejméně do srpna. Vojenský prokurátor Joe Morrow uvedl, že Bradley Manning systematicky shromažďoval tajné dokumenty, které posléze umístil na internet, čímž umožnil nepříteli, aby je získal. Prokuratura se snaží dokázat, že vojín zveřejněním tajných materiálů o válce v Afghánistánu a Iráku pomohl nepříteli. Obhájce David Coobs označil Manninga za „mladého a naivního, ale s dobrými úmysly.“ Obhajoba tvrdí, že vojín se pouze snažil dokázat, že USA se ve své zahraniční politice nechovají vždy zcela správně.

Uruguayský prezident zrušil státní návštěvu Itálie

Prezident Uruguaye José Mujica měl v úterý a ve středu navštívit Itálii a završit tak cesty po Evropě a Asii, na které vyrazil 22. května. Zdravotní stav osmasedmdesátiletého Josého Mujica se avšak zhoršil. Podle lékařů se jedná pouze o vyčerpání a doporučili  uruguayské hlavě státu odpočinek, hospitalizace nebyla nutná. Prezident Uruguaye José Mujica tedy zůstane do středy v aktuálním místě pobytu Madridu, poté se vrátí do své země.

Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO

Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný,  organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.

Venezuela chce posílit vztahy s Nikaraguou

Vlády Venezuely a Nikaraguy se dohodly na setkání v městě Managua na posílení vzájemné spolupráce mezi oběma zeměmi. Venezuelský prezident Nicolás Maduro během své oficiální návštěvy země prohlásil, že „od teď se dočkáme intenzivnější spolupráce“ v oblastech, jako jsou energetická politika, potravinová oblast, finance či turismus. Prezident Maduro navštívil Nikaraguu poprvé od doby, kdy nastoupil do úřadu před 6 týdny. Nikaragua je členem regionální organizace Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky (ALBA), jejíž hlavním státem je právě Venezuela a do níž patří i Bolívie, Kuba a Ekvádor.

Čína a USA by se měly dohodnout na společném přístupu v otázce kybernetických útoků

Čína a Spojené státy americké souhlasily se započetím rozhovorů o regulaci hackerských aktivit, o pravidlech kyber-bezpečnosti a komerční špionáže. Vzájemné rozhovory na diplomatické úrovni by měly začít v červenci. Základ těchto rozhovorů by už dopředu položili čínský prezident Xi Jinping a americký prezident Obama, kteří se mají setkat příští pátek. Čínská strana avšak trvá na tom, že i ona je obětí celosvětových kybernetických útoků a nikoli jejich pachatelem, zároveň popírá důkazy nashromážděné Pentagonem. V sobotu hovořil o rostoucích kyber-útocích v globálním měřítku ministr obrany Chuck Hagel na konferenci v Singapuru. Mimo jiné se prezidenti mají věnovat i záležitosti kolem Severní Koreje, kde kybernetické útoky byly jedním z prvků zastrašovací strategie severokorejských představitelů.

Stovky domorodých obyvatelů okupují v Brazílii kontroverzní půdu

Stovky brazilských příslušníků domorodých kmenů se zmocnili kontroly kontroverzní půdy, která se nachází v rurální oblasti státu Mato Grosso de Sul. Představitelé kmenu Terena požaduje získání území, které momentálně patří soukromému podnikatelovi, do svého vlastnictví na základě historických nároků, jelikož tvrdí, že oblast leží na území jejich předků. Před dvěma dny zemřel jeden z členů kmenu při střetu s policií, která se snažila domorodé obyvatelé z farmy vyhnat. Podobné střety jsou v Brazílii stále častější.

Firma Philips založí pobočku pro Latinskou Ameriku v Panamě

Holandská firma Philips plánuje zřídit jedno ze svých sídel v Panamě. Informaci potvrdil panamský prezident Ricardo Martinelli. Philips je jedna z největších firem na světě zabývající se výrobou elektronických přístrojů, Panama by měla být základnou pro prodej jejího zboží v Latinské Americe. Prezident Panamy Ricardo Martinelli, který nyní navštěvuje Evropu, řekl, že projekt bude přínosem pro stovky osob díky vytvoření nových pracovních míst. „Někteří nazvali Panamu Švýcarskem Latinské Ameriky, kvůli bezpečnosti v zemi, příznivému investičnímu klimatu a obchodním příležitostem“, řekl panamský prezident Ricardo Martinelli po jednání s několika holandskými firmami.

Navrhovaná doba vězení pro argentinského exprezidenta je 8 let

Argentinský prokurátor v pátek požádal o osmiletý trest odnětí svobody pro argentinského prezidenta z let 1989 až 1999 Carlose Menema. Kromě toho také navrhl zakázat bývalé hlavě státu vykonávat veřejné funkce po dobu 16 let. Carlos Menem byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v letech 1991 až 1995, oba státy se tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Dvaaosmdesátiletý Carlos Menem obvinění odmítá.

Vztahy mezi Venezuelou a Kolumbií se přiostřují, venezuelský prezident Madura mluví o „noži do zad“

Venezuelského prezidenta Nicolása Madura pohoršilo setkání kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose s bývalým prezidentským kandidátem a vůdcem opozice Venezuely Henriquem Caprilesem v Bogotě, hlavním městě Kolumbie. V přímém přenosu oficiální venezuelské televize označil prezident Maduro tenhle krok Kolumbie za „nůž do zad Venezuely“. Navíc vyjádřil své pochybnosti o vůli Venezuely pokračovat v mírovém stavu s Kolumbií, jelikož považuje chování Kolumbie za hrubé porušení podmínek vyjednaných mezi kolumbijskou vládou a zesnulým prezidentem Venezuely Hugem Chávezem. Nicméně projev zakončil rozhodnutím nadále uvažovat o vztazích mezi zeměmi. Vůdce opozice Capriles navštívil Kolumbii již ve středu a byl prezidentem Kolumbie Santosem oficiálně přijat.