Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Archiv rubriky: Amerika
Američtí učitelé odmítají nosit střelné zbraně
Průzkum veřejného mínění, který uskutečnila americká Národní vzdělávací asociace, ukázal, že většina státních učitelů odmítá nosit do škol střelné zbraně na ochranu sebe a svých žáků před ozbrojenými útočníky. Podle Washington Times pouze 22 % dotazovaných vyjádřilo svoji podporu návrhu, aby „učitelé či jiní zaměstnanci školy prošli výcvikem a následně směli nosit do školy střelnou zbraň.“ Téměř 70 % tuto možnost v průzkumu odmítlo.
Argentinská prezidentka se setkala s prezidentem Spojených arabských emirátů
V Abú Dhabí se v rámci asijského turné konalo setkání argentinské prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner a prezidenta Spojených arabských emirátů Jalifa bin Zayed al Nahyana. Prezidentka Fernández de Kirchner se snaží svojí cestou hlavně prezentovat obchodní aktivity mezi latinskoamerickým a asijským regionem. Během své cesty se zúčastní otevření 6. Světového summitu energie budoucnosti a pak bude pokračovat do Indonésie a Vietnamu. Před návštěvou Spojených arabských emirátů se prezidentka Fernández de Kirchner střetla s venezuelským viceprezidentem Nicolásem Madurom a kubánským prezidentem Raúlom Castrom a jeho bratrem Fidelem Castrom.
USA nabídly pomoc Francii v Mali
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že Spojené státy americké poskytnou Francii podporu v boji proti ozbrojeným islamistickým rebelům v Mali, účast je chápána především jako součást celosvětového boje USA proti Al-Kaidě. Americká armáda nabízí pomoc v logistice a zpravodajské službě. V současné době probíhají jednání mezi americkou a francouzskou stranou o velikosti a konkrétní podobě podpory. Zároveň je možné, že Spojené státy americké vyšlou na pomoc Francii tanker na doplňování paliva, který prodlouží dobu letu francouzských tryskáčů.
V Moskvě se demonstrovalo proti nového zákonu adopce
Desítky tisíc lidí se v neděli vydaly na pochod přes centrum Moskvy na protest proti novému zákonu, který zakazuje adoptování ruských dětí americkými občany. Demonstranti požadovali zrušení ruského parlamentu a z davu se ozývaly i hesla jako „Putin je vrah dětí“. Zákon byl vypracován jako reakce na americký tzv. Magnitsky zákon, který zakazuje ruským úředníkům obviněným z porušování lidských práv vstup do USA. Moskva označila postoj USA za otevřené vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska.
Základní škola Sandy Hook má po útoku nejistou budoucnost
Měsíc po ozbrojeném útoku v základní škole Sandy Hook v Newtownu, během kterého Adam Lanza zastřelil 20 dětí a 6 zaměstnanců školy, se rozbíhá debata o budoucnosti školy. Mezi místními obyvateli převažují 2 názory. Jeden říká, že budova školy by měla být zbourána a na jejím místě by měl být vybudován pomník k poctě zabitým obětem. Druhý názor, jenž rezonuje mezi místními, je, že by budova školy měla projít rekonstrukcí a znovu sloužit svému účelu. O budoucnosti školy proběhne příští neděli veřejná diskuze.
Americké vzdušné letectvo přistupuje ke škrtům
Jako obrana před rozsáhlými výdajovými škrty, které Spojeným státům americkým hrozí začátkem března, přistoupilo americké letectvo Air Force k úsporným opatřením. Americké vzdušné síly ruší veškeré méně důležité konference, cesty i výzkumné projekty a výdaje na běžný provoz redukují o celou polovinu. Okamžité škrty omezují podle listu Washington post práci Air Force, ale nijak neohrozí efektivitu a připravenost amerických vzdušných sil kdykoli zasáhnout.
Haiti si připomenulo výročí zemětřesení z roku 2010
Již třetí výročí ničivého zemětřesení z roku 2010, které úplně zničilo hlavní město a které zabilo více než 250 000 lidí, si připomenuli obyvatelé Haiti. Při této příležitosti na ostrov přijel bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton. Jednoduchá vzpomínková ceremonie se konala na masovém hřbitově nedaleko haitského hlavního města Port-au-Prince. Haitský prezident Michel Martelly ohlásil nové pravidla pro stavění budov, které by měly zabránit podobné katastrofě, jakou bylo zemětřesení 2010. Haiti se ani po 3 letech ze zemětřesení nevzpamatovalo, rekonstrukce pokračují velmi pomalým tempem a stále více než 350 000 lidí žije v dočasných kempech.
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.
Kuba zvolňuje podmínky pro vycestování, to se ale netýká vzdělaných lidí
Navzdory tomu, že již v pondělí začnou platit nové pravidla pro kubánské občany, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, situace pro vzdělané obyvatelé se nezlepší. Obyčejní občané Kuby nebudou potřebovat dovolení k opuštění teritoria státu nebo pozvání ze zahraničí, rovněž se ruší poplatky za vycestování, které mohly dosáhnout až 200 USD. Lidé budou moct vycestovat až na 24 měsíců, aniž by ztratili kubánské občanství. Na seznamu občanů, jejichž vycestování bude nadále limitováno, jsou uvedeni nejen kriminálnici a vojáci, ale taky významní vědci, profesionálové, sportovci a lidé důležití pro národní bezpečnost. Omezení pro tyto osoby jsou podle Kubánského imigračního oddělení nevyhnutné pro ochranu vyšších společenských zájmů.
Druhá inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy bude daleko méně okázalá než ta první
V pořadí druhá inaugurace prezidenta Baracka Obamy, která proběhne v pondělí 21. ledna, bude daleko menší a skromnější událostí, než ta před čtyřmi lety a to i díky důsledkům ekonomické krize, která vyžaduje šetření ve všech oblastech. Očekává se zhruba poloviční účast, tedy 600 až 800 tisíc návštěvníků, kteří však znamenají značný příliv kapitálu pro místní hoteliéry, restaurace a další zařízení.
Mexická policie zachránila 39 imigrantů
Mexická policie potvrdila, že v sobotu osvobodila 39 imigrantů, kteří byli v zajetí zločineckých skupin obchodujících s lidmi. Oběti pocházejí z Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Únosci je drželi v regionech v blízkosti hranic se Spojenými státy americkými. Během osvobozovací akce byl zadržen jeden Mexičan podezřelý z trestné činnosti únosů a obchodu s lidmi. Migranti, kteří se chtějí dostat přes mexické území do Spojených států amerických, se stále častěji stávají oběti útoků silných drogových kartelů, které mezi svoje činnosti taky zahrnují únosy a následný obchod s lidmi.
Obchodní deficit USA se zvýšil
Oproti očekávání se zvýšil schodek obchodní bilance Spojených států amerických na 48,7 miliard USD, především v důsledku zvýšení dovozu spotřebního zboží. V listopadu loňského roku, kdy byl nárůst schodku zaznamenán, dosáhl americký obchodní deficit rekordní výše. Import zboží do USA se zvýšil o 3,8 % na 231,3 miliard USD, nejvíce za posledních 8 měsíců. Export se zvýšil pouze o 1 %, tedy na 182,6 miliard USD. Podle analytiků zvýšení dovozu spotřebitelského zboží značí, že posiluje americký maloobchod a současně roste konzumní spotřeba.
Domorodé kmeny v Brazílii se brání demolici svého muzea
Brazilská policie stráží objekt muzea domorodých kmenů v Rio de Janeiro, které se nachází v blízkosti fotbalového stadionu Maracaná. Jeho demolice byla naplánovaná v rámci příprav na Fotbalové mistrovství světa 2014, nicméně již 6 let v budově sídlí muzeum domorodých kmenů. Jeho představitelé jsou připraveni chránit muzeum před zbořením, zatímco policie vyčkává na soudní příkaz vystěhovat je z objektu. Aktivisté připravili plány, které ukázaly, že demolice historické budovy není vůbec nevyhnutná a mistrovství se mohou uskutečnit i bez podobného kroku.
Prezident Karzai: Afghánistán stále potřebuje přítomnost USA
Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Americké jednotky ukončí vojenské akce v Afghánistánu na jaře tohoto roku
Shodl se na tom americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamidem Karzaim. Dohoda je vrcholem rozhovorů mezi oběma prezidenty během třídenní návštěvy prezidenta Karzaiho v USA. Oba státníci zároveň podpořili uskutečnění rozhovorů mezi afghánskou vládou a zástupci Talibanu v Doha v Kataru. V současné době je Afghánistánu dislokováno na 66 tisíc amerických vojáků. Předání plné odpovědnosti za bezpečnost země afghánským silám, včetně nasazení do ozbrojených operací vůči ozbrojencům Talibanu, tak tedy nastane dříve, než se původně očekávalo. Američtí vojáci budou po předání odpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám působit výhradně jako poradci, jejich úplné stažení z Afghánistánu se předpokládá do roku 2014.
Chilský Indián je obviněn z terorismu za založení požáru
Protiteroristický zákon umožnil chilským autoritám, aby jednoho z třech zadržených v případu požáru, při kterém zemřel švýcarský podnikatel a jeho manželka 4. ledna 2013, stíhaly jako teroristu. Celestino Córdova Tránsito je obviněn i za jeden požár z prosince minulého roku. Prokurátor ho formálně obvinil ze dvou teroristických požárů, násilného přepadení a zapálení třech automobilů. Bratr Celestina, José, je stíhán jenom z nedovoleného držení zbraně a během vyšetřování zůstává na svobodě. V chilské oblasti Araucanía se v posledních týdnech zvýšil počet konfliktů mezi původními kmeny Mapučů a místními vlastníky půdy hlavně kvůli jejich historických nárokům na půdu.
Prezident Chávez je podle ministra komunikace při vědomí
Ministr komunikace a informací Venezuely Ernesto Villegas prohlásil, že venezuelský prezident Hugo Chávez je při vědomí. V rozhovoru pro lokální rádio ubezpečil posluchače o tom, že prezident Chávez neustále komunikuje se zástupci vlády a se svou rodinou v Havaně na Kubě. Viceprezident Nicolás Maduro se chystá vycestovat do Havany v následujících 24 hodinách a během jeho nepřítomnosti ho bude zastupovat ministr pro energetiku Héctor Navarro. Na Kubu rovněž přijela argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner a cestu do Havany plánuje i peruánský prezident Ollanta Humala. Venezuelský prezident Hugo Chávez se na Kubě zotavuje z operace kvůli rakovině.
USA nedoporučuje Velké Británii vystoupení z Evropské unie
Velká Británie riskuje podle administrativy amerického prezidenta Obamy ohrožení vzájemných vztahů, jestliže by opustila Evropskou unii. Americký ministr zahraničí a náměstek ministra pro evropské a euroasijské záležitosti Philip Gordon řekl, že USA mají stálý vztah s EU jako s institucí, která má důležitý hlas ve světě, a je v zájmu USA, aby byl slyšet silný britský hlas v této unii. Veřejné prohlášení ministra Gordona naznačuje podle listu Independent míru obav ve Washingtonu z možného referenda o britském členství v EU. Prezidenti největších členských států dokonce zveřejnili podepsaný dopis oznamující, že pokusy o změnu podmínek členství v EU mohou vytvořit nejistotu a snížit investice do Velké Británie. Premiér Velké Británie a předseda konzervativní strany David Cameron nevyloučil konání případného referenda v roce 2018.
Bolivie byla opětovně přijata do Protidrogového výboru OSN
OSN uznala výjimku Bolívie na legální žvýkání koky pro medicinské a rituální účely a obnovila její členství v Protidrogovém výboru. Žvýkání koky má v Bolívii dlouhou tradici, nicméně koka je klasifikována jako ilegální droga. Koka se stala i důvodem vystoupení Bolívie minulý rok z Protidrogového výboru OSN. Proti schválení výjimky bylo 15 z 183 států, mezi kterými byly USA, Velká Británie, Rusko, Itálie, Francie, Německo nebo Mexiko. Na zablokování nicméně počet nestačil, minimálně 62 krajin by muselo s návrhem nesouhlasit. Bolivijský prezident prosazoval, aby koka přestala být klasifikována jako ilegální droga, což se mu nepodařilo.
Na další střední škole v USA se střílelo, důvodem má být šikana
K dalšímu ozbrojenému útoku na střední škole došlo ve čtvrtek v Kalifornii. Šestnáctiletý mladík vtrhl do své třídy a postřelil jednoho spolužáka, který je v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Útočník ze zbraně svého bratra vystřelil ještě jednou, ale naštěstí nikoho nezasáhl. Díky klidnému a odvážnému postupu učitele, který se mladíkovi postavil tváří v tvář a vyzval ho k odložení zbraně, střelec ve svém činu nepokračoval. Zadržený mladík svůj postup hájí tím, že byl šikanován ze strany svých dvou spolužáků, a proto jednoho z nich postřelil.