Po třech dnech násilí, kdy bylo v zemi zabito 169 lidí, irácký premiér Nuri Al-Maliki vyzval obyčejné Iráčany, aby „převzali iniciativu a nebyli zticha o těch, kteří chtějí, aby se země vrátila k sektářské občanské válce“. Násilí začalo v úterý, kdy policie zasáhla proti anti-vládním demonstrantům poblíž sunnitského města Hawijah a střety si vyžádaly 53 mrtvých. Demonstrace proti vládě začaly před 4 měsíci, kdy sunnité žádali odstoupení premiéra Al-Malikiho, který je šíita. Obviňovali orgány, že se zaměřují na jejich komunitu a řadu z nich neoprávněně vězní a obviňují z terorismu.
Archiv autora: Barbora Sedlářová
V Afghánistánu začíná jednotka bojující proti korupci
Afghánské bezpečnostní složky jsou často obviňovány z vražd, znásilnění a korupce. Po většinu 11 let vlády prezidenta Hamida Karzai byl v zemi malý zájem na potírání korupce v armádě a policii. Nyní mezinárodní síly doufají, že Shafafiyat-Dari, protikorupční jednotka, dokáže potlačit zkorumpovanou policii. Jednotka by měla prozkoumat, kde se ztratilo dle amerických zákonodárců 43 milionů USD pro vojenskou nemocnici v Kábulu. Jednotka Shafafiyat byla založena před rokem a řada policistů obviněných za zneužití byla propuštěna či přeložena. Nicméně pouze dva případy skončily uvězněním obviněných. Shafafiyat se potýká s řadou problémů. Mnozí úředníci nevědí o existenci speciální jednotky. Nikdo nedokáže říci, kolik případů za rok existence řešila. Protože v Afghánistánu neexistuje řádná ochrana svědků, nikdo nechce svědčit. Vyšetřovatelům je často vyhrožováno. Shafafiyat nemá vlastní rozpočet platy jsou vypláceny od mezinárodních dárců.
USA věří, že v Sýrii byly použity chemické zbraně
Bílý dům oznámil, že americké zpravodajské služby věří „s různou mírou důvěry“, že Sýrie použila chemické zbraně proti rebelům. Jednalo se o nervovou látku sarin v malém měřítku. USA nespecifikovaly, kdy a kde k tomu mělo dojít. Již dříve Bílý dům varoval, že použití chemických zbraní by bylo „červenou linií“ pro případný zásah, ale tato zpráva nepředstavuje důkaz. Republikáni v Kongresu ve čtvrtek volali po silné reakci USA. Fráze „s různou mírou důvěry“ obvykle znamená, že existují rozdílové názory uvnitř zpravodajské služby. Již dříve Velká Británie a Izrael informovaly o použití chemických zbraní v Sýrii. USA chtějí konzultovat situaci se spojenci a vyhledat další důkazy.
Radikální klerik Qatada bude deportován z Velké Británie
Vláda Velké Británie podepsala smlouvu s Jordánskem o vzájemné pomoci na zajištění deportace radikálního klerika Abu Qatada. Smlouva má zajistit spravedlivý proces. Velká Británie podepsala s Jordánskem původně v roce 2005 „memorandum o porozumění“ ve snaze o vyhoštění Abu Qatada. Již v něm bylo zakotveno, že proces s klerikem má být spravedlivý, ale nebylo definováno, co je spravedlivé a kritici říkali, že se tím Velká Británie snaží obejít svůj závazek být proti mučení. V nové smlouvě jasně stojí, že důkazy, které by byly získány mučením, nemohou být použity u soudu proti někomu, kdo byl deportován. Abu Qatada má stále šanci na odvolání, což by deportaci oddálilo. Velká Británie se ho snaží vyhostit již dlouhou dobu. Nyní je vězení Belmarsh za údajné porušení kauce. Tvrdí, že byl v Jordánsku politicky pronásledován, proto odešel nejprve do Pákistánu a pak do Velké Británie, kde je považován za vedoucí postavu Al-Kaidy v Evropě.
Libanon nesmí dovolit přepravu zbraní do Sýrie přes jeho území
Libanonský prezident Michel Sleiman řekl, že libanonské orgány nesmí dovolit, aby zbraně a ozbrojenci proudili do Sýrie přes hranice Libanonu. Vyzval politické strany, aby přijaly opatření i proti budování tréninkových center ozbrojenců na území Libanonu. Prezident Sleiman opakovaně vyjadřuje nesouhlas s mezinárodní intervencí do Sýrie. Prosazuje dialog, který by měl vést k ukončení konfliktu. Libanon se nechce vměšovat do vnitřních záležitostí svého souseda. V poslední době dva radikální duchovní v zemi vyzvali lidi, aby se připojili k povstalcům v Sýrii, kteří chtějí svrhnout režim prezidenta al-Assada. Během posledních měsíců se opakovaně militantní skupiny snažily dostat do Sýrie přes Libanon.
Ministr obrany USA Hagel je na návštěvě Egypta
Americký ministr Chuck Hagel se po jednání v Saudské Arábii přesunul do Egypta. V Rijádu dojednával prodej zbraní do země. V Egyptě jedná s ministrem obrany Abdul Fattah al-Sisi a prezidentem Mohammedem Mursí. Egypt byl dlouhá léta ve strategickém zájmu USA, což podle amerických úředníků nenarušila ani revoluce z roku 2011. I po pádu režimu prezidenta Mubaraka USA poskytují Egyptu více než miliardu USD vojenské pomoci. Očekává se, že ministr Hagel bude s egyptskými představiteli hovořit o vztazích s Izraelem, zhoršující se bezpečnosti na Sinajském poloostrově a domácí politice. Po jednání v Egyptě zamíří ministr Hagel do Spojených arabských emirátů.
Stovky Evropanů bojují v Sýrii
Předseda antiteroristického výboru EU Gilles de Kerchove odhaduje, že kolem 500 Evropanů nyní bojuje s povstaleckými skupinami proti režimu syrského prezidenta al-Assada. Nejvíce z nich pochází z Velké Británie, Irska a Francie. Podle de Kerchove nejsou všichni radikální, ale je velká pravděpodobnost, že někteří z nich až se vrátí by mohli zahájit teroristické útoky. V Sýrii se mohou radikalizovat a trénovat. Panuje obava, že se napojí na Al-Kaidu. Již nyní některé země zvyšují své kontroly. Nizozemsko zvýšilo míru teroristické hrozby na podstatnou.
Afghánský prezident Karzai souhlasí s omezením pro televize
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai řekl, že ministerstvo informací a kultury musí zabránit televizním stanicím, aby vysílaly programy, které jsou vulgární, obscénní, neislámské a jsou v rozporu se společenskou morálkou. Přesná definice ale není známá. Toto rozhodnutí může být alarmující pro mezinárodní podporovatele Afghánistánu, kteří v zemi investovaly po pádu Talibanu na podporu liberálních hodnot a svobody slova. Prezident Karzai se v pátek sešel s Radou duchovních Afghánistánu, která žádala, aby vláda přijala opatření proti některým televizním vysílání, které dle Rady podporují prostituci. Po pádu Talibanu v roce 2001 se v zemi objevilo více než 50 soukromých televizí a některé z nich vysílají indické telenovely, za které je kritizují konzervativní duchovní a politici. Pokud by televize nedodržovaly pravidla, jejich licence by mohla být zrušena. Prezident Karzai čelil mezinárodní kritice v minulém roce poté, co podpořil doporučení Rady na oddělení lidí na pracovišti podle pohlaví.
Bývalý egyptský ministr financí byl odsouzen na 25 let do vězení
Soud shledal bývalého ministra financí Egypta Yousef Butrus-Ghali vinným z plýtvání veřejných prostředků. Konkrétně se mělo jednat o 3,6 milionů USD během jeho posledních let v úřadě. Exministr Butrus-Ghali byl odsouzen v nepřítomnosti na 25 let do vězení, předpokládá se, že se nachází v Londýně. Díky nepřítomnosti může požádat o obnovu řízení a všechny verdikty soudu mohou být zrušeny po jeho návratu.
Izrael tvrdí, že Sýrie použila chemické zbraně
Izraelský brigádní generál Itai Brun uvedl, že režim prezidenta Bashara al-Assada použil opakovaně chemické zbraně proti civilistům. Mělo se jednat o smrtící plyn sarin. Brun odhaduje, že Sýrie má 1 000 tun chemických zbraní a zároveň uvedl, že je alarmující, že mezinárodní odpověď na použití chemických zbraní není žádná. Americký ministr obrany Chuck Hagel, který je nyní na Blízkém východě, řekl po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu, že USA stále posuzují zprávy o použití chemických zbraní. Jejich použití by „změnilo hru“. Není jasné, jaké kroky by USA podnikly.
Egyptský prezident Mursí se setkal s nejvyššími soudci
Den po rezignaci ministra spravedlnosti Mekky se sešel prezident Mohammed Mursí s Nejvyšší soudní radou a generálním prokurátorem, aby diskutovali připravovaný zákon, který má reformovat soudnictví. Důležitý bod nového zákona je snížení věku soudců při odchodu do důchodu ze 70 na 60, což by znamenalo, že soudnictví opustí asi 3 000 lidí. Lídři opoziční Fronty národní spásy jsou proti tomuto zákonu, vidí v něm snahu, aby Muslimské bratrstvo mělo kontrolu nad soudy a nazývají ho „masakr soudců“. Prezident Mursí řešil se soudci i postavení generálního prokurátora Talaata Ibrahima, protože soudy rozhodly, že jeho jmenování v loňském roce bylo nezákonné. Od roku 2011 soudy opakovaně zasahovaly, aby změnily události, které se staly po pádu režimu prezidenta Mubaraka.
EU zmírní ropné embargo uvalené na Sýrii
Členské státy Evropské unie se dohodly na zmírnění ropného embarga na Sýrii, což umožní odpůrcům režimu prezidenta al-Assada prodávat ropu. Experti varují, že nákup ropy bude obtížný jednak kvůli bezpečnostnímu riziku, jednak z důvodu poničené infrastruktury v zemi. Vlády členských států budou moci dovážet ropu od povstalců, ale i jim dodávat klíčové technologie pro ropný a plynový průmysl a investovat v něm. Jakékoliv transakce budou konzultovány nejprve s představiteli syrské opozice. Sankce EU na ropný průmysl byly poprvé schváleny v září 2011. Před uvalením sankcí tvořily výnosy z ropy pro Sýrii 25 % státního příjmu a 95 % ropy se vyváželo do EU. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) a aktivistická skupina sídlící ve Velké Británii věří, že většina ropných polí je pod kontrolou povstalců.
Rusko varuje EU, aby nezrušilo embargo na dovoz zbraní do Sýrie
Rusko vyzvalo Evropskou unii, aby nerušila zbrojní embargo, které zakazuje dodávat zbraně syrským povstalcům. Velká Británie a Francie požadují, aby EU zrušila omezení, ale zatím jejich lobbying nebyl úspěšný. Podle britského ministra zahraničí Williama Haguea by se měli ministři zahraničí zemí EU, které britsko-francouzský návrh zamítly, setkat v následujících týdnech, aby ho znovu projednaly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že embargo bylo zbytečné hlavně proto, že dodávky nestátním aktérům jsou zakázány mezinárodním právem. Rusko má stále platný kontrakt na zbraně se Sýrií, ale nedodává jí zbraně, které by mohly být použity v civilním konfliktu. Rusko využívá svého práva veto v Radě bezpečnosti OSN, aby před rozsáhlejšími sankcemi.
Egyptský ministr spravedlnosti Mekky odstoupil
Ministr Ahmed Mekky chtěl původně rezignovat již na konci loňského roku poté, co prezident Mursí přijal širší pravomoci, k odstoupení avšak přistoupil až nyní. Byl nahlížen jako zastánce nezávislosti soudů během vlády dřívějšího prezidenta Mubaraka. Islamističtí podporovatelé prezidenta Mursího žádali očištění soudnictví od těch, co měli něco společného s bývalým režimem. Rezignace ministra spravedlnosti přichází jen den poté, co prezident Mursí oznámil, že chystá změny v kabinetu. Odstupující ministr Mekky vyjádřil obavu nad pokusy přijmout nový zákon, který mimo jiné předpokládá snížení věku odchodu do důchodu u soudců. Muselo by jich odejít asi 3000. Kritici říkají, že Muslimské bratrstvo by tak získalo větší kontrolu nad soudnictvím.
USA zdvojnásobí pomoc pro syrskou opozici
Ministr zahraničí John Kerry oznámil, že USA zdvojnásobí pomoc pro syrskou opozici. Prohlášení zaznělo na konci jednání ministrů zahraničí zemí, které se sdružují pod názvem Přátelé Sýrie, v Istanbulu minulý víkend. Část nových peněz bude použita přímo na dodávky potravin, léků a obranných položek pro Svobodnou syrskou armádu. Přesná dodávka se teprve bude konzultovat se spojenci a Nejvyšší vojenskou radou rebelů. Syrská opozice přesto dále žádá o zbraně a přímou vojenskou intervenci na zastavení násilí v zemi. Syrská národní koalice by si přála útoky na místa, odkud režim prezidenta al-Assada odpaluje rakety, uložení bezletové zóny a chráněné humanitární kordony pro zajištění bezpečnosti civilistů.
V Egyptě se střetli příznivci vlády s opozicí
V centru Káhiry se střetli příznivci vlády a její oponenti. Více než 100 lidí bylo zraněno a policie zatkla 39 podezřelých. Boje mezi oběma skupinami se odehrály v blízkosti náměstí Tahrir. Opozice používala stejný slogan jako při svržení bývalého režimu prezidenta Husní Mubaraka: „Lidé požadují svrhnutí režimu“ a příznivci vlády jí odpovídali: „Mursi, Mursi“. Premiér Hisham Qandil řekl, že demonstrace spojené s násilím poškozují bezpečnost a ekonomii v zemi a brání zavádění reforem.
V Turecku se jedná o mezinárodních problémech
Americký ministr zahraničí John Kerry se v sobotu v Turecku setkal v s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Diskutovali o stagnujícím mírovém procesu mezi Izraelem a Palestinou a ekonomickém plánu pro Palestince, který ministr Kerry avizoval již tento měsíc, když navštívil Izrael. Ministr Kerry bude hovořit i s tureckým ministrem zahraničí Ahmet Davutoglu o vztazích Turecka s Izraelem. V pondělí je na programu schůzka izraelské delegace s tureckou stranou. Není zřejmé, zda se jí bude účastnit i ministr Kerry. USA pomohly k zlepšení diplomatických vztahů mezi Izraelem a Tureckem, které byly velmi napjaté po zabití 9 tureckých občanů Izraelem a které se zlepšily po omluvě izraelského premiéra Benjamina Netanyahu. Podle ministra Davutoglu se na schůzce s Izraelem nebude řešit konflikt v Sýrii, o kterém do Turecka přijeli jednat ministři zahraničí zemí ze skupiny nazývající se Přátelé Sýrie, která sdružuje Egypt, Francii, Německo, Itálii, Jordánsko, Katar, Saúdskou Arábii, Turecko, Spojené arabské emiráty, Spojené státy a Velkou Británii.
V Iráku se konaly provinční volby
Téměř 14 milionů Iráčanů mohlo v sobotu volit ve volbách do provinčních rad. Dle BBC více než 8 000 kandidátů soutěžilo o 378 křesel. Ve dvou provinciích byly volby odloženy, protože zde nemohla být zajištěna bezpečnost. Výsledky voleb ukážou i podporu stran před parlamentními volbami, které budou v roce 2014. Volební účast by měla být kolem 50 % a výsledky voleb budou známy až za několik dní. Poprvé od odchodu amerických vojáků ze země nad bezpečností dozorovaly irácké síly. Volby byly doprovázeny zvýšeným násilí, ale jen několik útoků se stalo přímo ve volební den. Voliči byli před vstupem do volebních místností prohledáváni dvakrát. Podle analytiků jsou volby testem, zda je v Iráku politická stabilita po 10ti letech od svrhnutí režimu prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003.
Izrael je připraven zasáhnout proti íránskému jadernému programu, Írán odpovídá ve stejném tónu
Přes malý pokrok, který zaznamenaly světové mocnosti při jednání s Íránem ohledně jeho jaderného programu, Izrael řekl, že má právo vojensky zastavit pokus Íránu vybudovat jaderné zbraně. Íránská armáda se vyjádřila o izraelské hrozbě na íránské jaderné stanice, že je to jako „štěkot psa“. Odpovědí Íránu je pravidelný bojový výcvik a oznámení pokroku ve vojenských technologií. Ajatolláh Ali Chameneí, který má rozhodující moc nad ozbrojenými složkami, varoval Izrael, že pokud udělá „sebemenší chybu“, Tel Aviv a Haifa budou zničeny. Írán trvá na tom, že se nesnaží o jadernou zbraň, ale že jeho jaderný program je mírový a zaměřený na elektřinu.
Irák chce zatknout předsedu nyní zakázané strany Baas
Irácké speciální síly nyní prohledávají oblast Dour, aby zatkly nyní zakázané strany Baas Izzat Ibrahim al-Douri. Al-Douri byl jeden z nejbližších spolupracovníků bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Dlouho se věřilo, že žije mimo území Iráku, ale nyní bezpečnostní složky získaly zprávu, že se nachází v Douru, který leží 150 kilometrů od Bagdádu a v blízkosti rodného města Husajna Tikrítu. Oblast Douru je uzavřena a jednotky prohledávají dům po domě.
V Bahrajnu protesty nabírají na síle
Střety mezi protestujícími proti vládě a bezpečnostními složkami v Bahrajnu pokračují. Desítky tisíc lidí zablokovaly v pátek hlavní dálnici před nedělním závodem Formule 1 v zemi. Demonstranti ve čtvrtek v noci blokovali silnice zapálenými pneumatikami a policie se je snažila rozehnat slzným plynem. Aktivisté žádají, aby šéfové Formule 1 zrušili závod v Bahrajnu kvůli porušování lidských práv v zemi. Mezinárodní federace automobilů (FIA) věří, že „sport může často být silou pro dobro“. V pátek se na okruhu uskutečnil trénink, v zemi je snaha, aby závody proběhly bez incidentu. Před dvěma lety musel být závod Formule 1 v Bahrajnu zrušen, tehdy si nepokoje v zemi vyžádaly 50 mrtvých, stovky zatčených a tisíce propuštěných z práce. V posledních dvou letech šíitská většina protestuje proti údajnému porušování lidských práv vládou sunnitské menšiny.
Egyptská opozice se připravuje na volby
Fronta národní spásy (NSF), která zastřešuje levicové a liberální strany v Egyptě, vydala prohlášení, že se chystá na volby do parlamentu. Dříve avizovaný bojkot voleb se proto konat nebude. NSF byla založena v loňském roce v opozici k vládnoucímu Muslimskému bratrstvu. Volby do parlamentu se měly původně konat již v dubnu, ale na základě soudního rozhodnutí se přesunuly. Prezident Mohammed Mursi prohlásil, že volby by měly být vyhlášeny v říjnu.
Kuvajt by tvrdě zakročil proti nepokojům
Ministerstvo vnitra Kuvajtu uvedlo, že jakékoliv nepokoje a násilí v zemi by se setkaly s tvrdou odpovědí. Ve středu policie rozháněla tisíce demonstrujících slzným plynem. Někteří byli zadrženi. Protestující nesouhlasí s odsouzením opozičního politika Musallam al-Barrak k pěti letům vězení kvůli jeho protivládním výrokům. Al-Barrakovi se stejně jako dalším členům opozice nelíbí nový volební systém, který znemožnil, aby opozice získala většinu v parlamentu. Členové opozice byli obviněni, že jejich výroky uráží emíra. Kuvajt se obává pokračování arabského jara ve své zemi.