Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který má být v USA souzen za ohrožení národní bezpečnosti, by mohl získat azyl ve Venezuele nebo Nikaragui, naznačili to prezidenti latinskoamerických zemí. „Rozhodl jsem se poskytnout humanitární azyl mladému Američanovi Edward Snowdenovi, aby mohl žít mimo dosah imperiální severoamerické perzekuce,“ řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro. Za určitých okolností je ochotna Nikaragua azyl Snowdena přijmout. Edward Snowden prozradil médiím informace o amerických sledovacích programech.
Archiv štítku: azyl
USA a Ekvádor vyjednávají o azylu bývalého analytika CIA Snowdena
Americký viceprezident Joe Biden telefonicky jednal s prezidentem Ekvádoru Rafaelem Correou o vydání bývalého analytika CIA Snowdena, který předal informace o sledování mobilních a webových dat občanů americkými agenturami. Podle ekvádorské hlavy státu měl americký viceprezident požadovat zamítnutí Ekvádoru žádost Snowdena na azyl. V USA mu hrozí až 10 let vězení na krádež vládního majetku a neoprávněného sdělování informací národního bezpečnosti. Otec Edwarda Snowdena věří, že se vrátí do USA za dodržení určitých podmínek.
Indie ujišťuje Maledivy o trvajících přátelských vztazích
Nový vysoký komisař Indie Rajeev Shahare, do jehož agendy spadají vztahy s Maledivami, ujistil maledivského prezidenta Mohameda Waheeda o trvajících silných vazbách mezi oběma státy. Stalo se tak u příležitosti slavnostního předání pověření Shahareho do rukou prezidenta Waheeda. Poté spolu prodiskutovali současný vztah maledivsko-indických vztahů a možnosti jejich dalšího posilování a rozvíjení. Podle oficiální prohlášení maledivské vlády prezentoval komisař Shahare udržování a zlepšování bilaterálních vazeb jako svou prioritu. Otázka vztahů s Indií je pro Maledivy poměrně důležitá, vzájemné vztahy jsou totiž v současné době na historickém minimu, zvláště poté, co Maledivy zrušily kontrakt na modernizaci mezinárodního letiště Ibrahima Nasira v Male, který původně získala indická společnost. Situaci neprospělo ani rozhodnutí Indie poskytnout na svém velvyslanectví azyl bývalému maledivskému prezidentovi Nasheedovi.
Omán udělil azyl členům rodiny bývalého libyjského vůdce Kaddáfího
Mezi členy rodiny, kteří azyl dostali, je vdova po vůdci Libyie Muammaru Kaddáfím Safia, dcera Aisha a jeho dva synové Mohammed a Hannibal. Po synech Mohammedovi a Hanibalu Kaddáfím pátrá Interpol. Podle prohlášení ománské vlády se členové Kaddáfího rodiny zdržují na území Ománu již od října minulého roku. Ománská vláda se rozhodla vyhovět jejich žádosti o azyl za podmínky, že v zemi nebudou vyvíjet žádnou politickou aktivitu. Několik členů rodiny se od libyjského povstání v roce 2011 zdržovalo v Alžírsku, odkud před časem odešli.
Rodina Muammara Kaddafiho opustila Alžírsko
Rodinní příslušníci bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddafiho opustili svůj přechodný azyl v Alžírsku, kam se uchýlili v srpnu 2011, kdy město Tripolis padlo do rukou povstaleckých skupin. Alžírský velvyslanec v Libyi Abdelhamid Bouzaher potvrdil jejich odchod, přesný cíl však nekomentoval. Manželka někdejšího plukovníka Safia Kaddafi a jejich 3 děti, dcera Aisha a synové Mohammed a Hannibal, našli útočiště právě v sousední zemi. Další ze synů Saadi odjel do Nigeru. Mouatassim, Khamis a Saif al-Arab jsou již po smrti. Jediný, o kterém se mluvilo jako o nástupci po Muammaru Kaddafím, byl Saif al-Islam, v Londýně vystudovaný ekonom se západním postojem a proreformními myšlenkami, ten avšak nyní čeká v Libyi na soudní proces.
Slovensko schválilo novelu zákona o pobytu cizinců
Okruh cizinců, kteří budou moci dostat dlouhodobý pobyt na Slovensku, se od května rozšíří o osoby s uděleným azylem nebo poskytnutou doplňkovou ochranou. Vyplývá to z novely zákona o pobytu cizinců, kterou ve středu schválili poslanci 93 hlasy. Poslanci v rámci změny legislativy změnily i zákon o azylu, v něm se kromě jiného rozšiřují důvody zániku azylu a zastavení řízení o azylu, nově se upravuje zánik doplňkové ochrany a také se rozšiřují důvody zániku. Podle ministerstva vnitra všechny změny vyplynuly z praxe. Došlo také ke sloučení služby hraniční a cizinecké policie jako dalšího prvku v postupném budování Integrovaného systému řízení vnějších hranic.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
Nejvíce žadatelů o azyl v Německu pochází ze Srbska
Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem v pořadí jako 5. země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025, a poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.
Exprezident Jemenu a jeho rodina by rádi získali azyl ve Francii
Nejstarší syn bývalého jemenského prezidenta Ahmed Saleh chce zajistit zdravotnickou péči svému otci ve Francii a azyl pro rodinu. Paříž tento návrh odmítá. „Nechtěli jsme vydat vízum pro bývalého prezidenta,“ řekl francouzský diplomat v Saná. Exprezident Ali Abdallah Saleh je obviněn z násilného potlačení demonstrací během Arabského jara v roce 2011. Revolta Jemenců však vedla k pádu 33 let vládnoucího prezidenta.