V období let 2013 a 2014 Dánsko poskytne Vietnamu rozvojovou pomoc ve výši zhruba 100 milionů USD. Podle informací, které poskytl dánský velvyslanec ve Vietnamu John Nielsen na tiskové konferenci v Hanoji, bude pomoc zaměřena především na komunity nejchudších obyvatel země. Dánové patří mezi nejštědřejší dárce v oblasti jihovýchodní Asie, již v roce 2012 věnovali Vietnamu přes 50 milionů USD a dalšího 2,5 milionů USD v rámci půjčky se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Vzájemná spolupráce Dánska s Vietnamem se podle velvyslance zaměřuje především na „zelenou energii“, boj s klimatickými změnami a znečištěním životního prostředí, rozvoj obchodu a management kultury. Obě země hodlají ve spolupráci pokračovat a nadále ji rozšiřovat a posilovat. Oficiální diplomatické styky spolu státy navázaly v roce 1971.
Archiv rubriky: Dánsko
Nezávisle o syrském konfliktu má informovat nové rádio Rozana
Syrští novináři zahájí vysílání nového rádia Rozana, které bude financovat Canal France International, francouzská agentura pro podporu médií financována ministerstvem zahraničí, a dánská nezisková organizace International Media Support. Finance má poskytnout i francouzské velvyslanectví v Sýrii. Programová editorka Lina Chawaf řekla: „Po mnoho let jsme byli ve stínu diktatury médii, je velmi obtížné pro novináře v Sýrii rozejít se s tímto, ale cílem syrské revoluce byla svobodu projevu.“ Pět novinářů bude koordinovat 30 korespondentů po celé Sýrii. Několik novinářů ze státních médií již od začátku konfliktu uprchlo do Francie. I když má být rádio financováno i Francií, chce si udržet nezávislost, nemá to být propaganda proti prezidentovi al-Assadovi. Chtějí popisovat realitu. Vysílat bude zpočátku 3 hodiny denně. Reportéři byli vyškoleni v Turecku Reportéry bez hranic a jejich identita z bezpečnostních důvodu nebyla oznámena.
Potraviny v ČR jsou dražší, ale levnější než v ostatních zemích EU
Údaje Eurostatu za minulý rok ukazují, že ačkoliv potraviny v České republice v posledních letech podražily, tuzemské potraviny stále nepatří mezi nejdražší v EU. Nejlevnější potraviny lze koupit u severního souseda – Polska. Naopak nejdráže vyjdou potraviny v Dánsku. To, že ČR patří mezi země s levnými potravinami (v porovnání s ostatními zeměmi EU), způsobuje také fakt, že ČR patřila i v minulosti k tradičnímu výrobci potravin. Dle slov programového a strategického ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny však v Česku přetrvává jakýsi mylná představa o tom, že potravina musí být levná. To způsobuje, že české obchodní řetězce dělají marketingové tahy právě s důrazem na levné potraviny. Často tak však děje na úkor kvality potravin.
Finsko podpořilo vstup Chorvatska do EU
V úterý Finsko ratifikovalo smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU jako 20. země EU. Zbylých 7 členských států musí rozhodnout o ratifikaci smlouvy do 1. července 2013, kdy by mělo Chorvatsko vstoupit do EU. Ve Velké Británii, Francii a Belgii je proces ratifikace v závěru jednání, zatímco Německo, Dánsko, Nizozemsko a Slovinsko počkají s ratifikací až na výsledky monitorovací zprávy Evropské komise, která má být známa v březnu.
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Velká Británie pozastavila finanční pomoc Ugandě
Důvodem pozastavení veškeré finanční pomoci ugandské vládě je vyšetřování z rozsáhlé korupce, kdy měly být miliony USD převedeny z úřady premiéra Amama Mbabazi do soukromých účtů. Premiér uvedl, že peníze byly ukradeny a popírá jakékoliv zapojení. Irsko, Norsko a Dánsko již pomoc východoafrické zemi pozastavily. Pro tento fiskální rok vyčlenila Velká Británie pro Ugandu 151 milionů USD.
Dánsko zvažuje zrušit daň na tučná jídla
Severoevropská země byla první, která v říjnu minulého roku zavedla tzv. daň z tučného jídla. Nyní dánská vláda zvažuje, že daň, která se vztahuje na potraviny s více než 2,3 % nasycených tuků, zruší. Důvodem je zvýšení ceny potravin a ohrožení některých pracovních míst. Z každého kila tzv. tučného jídla je státu odváděno 2,7 USD. Vláda rovněž tvrdí, že část Dánů nakupovala zdaněné potraviny v sousedním Německu. Supermarkety ihned zareagovaly, že jestliže bude daň zrušena, okamžitě sníží ceny daných potravin. Podle lékařů má v Dánsku 47 % obyvatel nadváhu a 13 % je obézních.
Norsko pozastavilo Ugandě rozvojovou pomoc, důvodem je zneužívání peněz
Norsko, jako čtvrtá evropská země po částečně Velké Británii, Irsku a Dánsku, zastavilo svou rozvojovou pomoc Ugandě ve výši 13 milionů USD. Ve východoafrické zemi zatím čelí 12 vládních úředníků obvinění z korupce a zpronevěry veřejných peněz, mezinárodní společenství nicméně kritizuje prezidenta Yoweri Museveri z přehlížení korupce, neboť se podle Reuters jedná o příznivce prezidentovy strany Národní hnutí odporu (NRM). „Pomoc ugandské vládě byla pozastavena, dokud se obvinění nevyjasní,“ řekl velvyslanec Thorbjorn Gaustadsather. Celková roční rozvojová pomoc východoafrické země je okolo 70 milionů USD. Finanční pomoc od mezinárodního společenství tvoří necelých 25 % státního rozpočtu Ugandy, finanční prostředky ze zahraničí se mohou navíc stát rozhodující položkou vzhledem ke škrtům ve zdravotnictví a vzdělání.
Čínský prezident Hu Jintao navštívil Dánsko
Během jeho třídenní návštěvy byly mezi dánskými a čínskými firmami podepsány smlouvy o vývozu a investicích v hodnotě cca. 3 miliard amerických dolarů, zároveň bylo uzavřeno 11 dohod týkajících se klimatu, rybářství, zdraví či potravin. Podle slov čínského prezidenta „tyto kroky dokazují, jak důležitou roli připisujeme našemu vztahu s Dánskem.“ Podle většiny oslovených analytiků je však hlavní příčinou čínské návštěvy v zemi ostrov Grónsko, který sice leží na rozhraní Atlantiku a Severního ledového oceánu a má vlastní vládu a parlament, ale je autonomní součástí Dánského království. Grónsko je z geopolitického hlediska důležité pro své zásoby minerálů a v budoucnu by se mohlo stát oblastí, kde se budou střetávat strategické zájmy USA a Číny.
Čínský prezident Hu Jintao navštíví Dánsko
Návštěva, která se bude konat v průběhu příštího týdne, znamená průlom ve vzájemných vztazích obou zemí. Ty jsou od roku 2009 negativně poznamenány sporem ohledně návštěvy a přijetí tibetského duchovního vůdce dalajlamy dánskými státními představitely. Jedním z klíčových témat jednání budou zejména ekonomické vztahy obou zemí. Z Dánska zamíří Hu Jintao na summit G20, kteý se bude konat v mexickém městě Los Cabos.
Homosexuální páry v Dánsku budou moci uzavírat plnoprávné církevní sňatky
Dánský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, jenž tento krok homosexuálním párům umožňuje. Týká se však pouze státní luteránské církve, ke které se hlásí okolo 80% Dánů. V platnost vstoupí 15. června. Dánsko bylo první zemí, která v roce 1989 schválila registraci homosexuálních partnerských svazků.
Dánsko revidovalo prognózu rozpočtového deficitu z 5,5% na 4,1% HDP v letošním roce
Dánská vláda nyní počítá s vyššími příjmy z prodeje ropy, stejně jako s vyššími příjmy do státního rozpočtu od státních a soukromých důchodových fondů, což znamená, že rozpočtový deficit pro rok 2012 odhaduje na 4,1% HDP. Vláda revidovala i prognózu pro rok 2013, kde původně počítala s deficitem 2,6% HDP, zatímco nyní očekává 1,9% HDP. Dánsko by tak v příštím roce mělo splnit podmínky tříprocentní hranice deficitu veřejných financí Evropské unie.
Bylo dokončeno pokládání druhé větve plynovodu Nord Stream
Zprávu oznámilo mezinárodní konsorcium energetických firem se sídlem ve Švýcarsku v čele s ruským gigantem Gazprom a za účasti německých firem BASF a E.ON Ruhrgas, nizozemské Gasunie a francouzského GDF SUEZ. Nejdelší podmořský plynovod na světě, který povede plyn po mořském dně na území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa, by tak mohl začít fungovat již na konci letošního roku. Výstavba stála 7,4 milairdy USD z čehož 30% hradí zmíněné konsorcium.
Makedonský ministr zahraničí se setkal se svým německým protějškem
Makedonský ministr zahraničních věcí Nikola Poposki se během své pracovní návštěvy Spolkové republiky Německo setkal se svým protějškem Guidem Westerwellem. Během této návštěvy měly byt projednávány bilaterální politické a ekonomické vztahy a proces integrace Makedonie do NATO. Po návštěvě Německa následuje Dánsko, kde se ministr setká s dánským ministrem pro evropské záležitosti Nicolaiem Wammenem a zúčastní se konference „Evropské perspektivy Makedonie“ v dánském parlamentu pořádané zdejším Evropským hnutím.
Polsko odmítá úsilí EU o další snižování emisí CO2
Polsko naznačilo, že je proti plánu Evropské unie (EU) pro výraznějšího snižování uhlíkových emisí. Toto téma je jedním z bodů agendy setkání ministrů životního prostředí, které se uskuteční již v pátek. Dánsko,které v současné době řídí jednání unie, má podporu Velké Británie, která vyzvala ke 25% snížení emisí CO2 do roku 2020. Oproti původním cílům byl nyní zaznamenán nárůst o 5%. Polsko se však obává, že tento krok povede ke zvyšování cen energie a možných nákladů na změny nebo ukončení provozu svých uhelných elektráren, které poskytují levnou elektřinu pro průmysl. Dle poslkého deníku Gazeta Wyborcza bude země plán představený na zítřejším jednání vetovat.
Dánský ministr pro evropské záležitosti: „Srbsko učinilo pokrok, práce však ještě není hotová“
Dánský ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen vyjádřil v pondělí naději, že Srbsku bude poskytnut status kandidátské země EU již 1. března 2012. Uvedl také, že „Brusel čekají důležité dny,“ čímž mínil dialog mezi Kosovem a Srbskem a rozhodování o udělení zmíněného statutu zemi.
Ve Švédsku probíhá 2. den Northern Future Forum
Dnes již druhý den probíhá ve Stockholmu 2. ročník Northern Future Forum (Severní forum o budoucnosti), kde 9 premiéru států severní Evropy -Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska, Švédska a Velké Británie- diskutuje o budoucnosti tohoto regionu. Letošní setkání je zaměřeno na nacházení způsobů jak dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu. Hlavními body diskuse jsou otázky, jak dostat více žen do předních funkcí a získat více žen podnikatelek. Zároveň také, jak přesvědčit občany, aby odcházeli do důchodu v pozdějším věku. Za vzorové státy jsou přitom pokládány Norsko a Island, kam obyvatelé odcházejí do důchodu okolo 67 let.
Dánsko znovu vyjádřilo podporu pro vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Dánský ministr spravedlnosti Morten Boedskov prohlásil, že je nutné nalézt řešení týkající se vstupu Bulharska a Rumunska do Schengenu co nejdříve. Kroky Bulharska a Rumunska, které tamní vlády podnikly pro připojení se k Schengenské dohodě, by prý měly být uznány, ale nejprve však musí být dosaženo společného rozhodnutí v této otázce. Poté, co svoje námitky na konci minulého roku stáhlo i Finsko, je jedinou zemí blokující vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu Holandsko.
Dánský ministr pro evropské záležitosti poodhalil plán předsednictví EU
V rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza, uvedl dánský ministr Nicolai Wammen plán začínajícího předsednictví Dánska v EU. Kromě již zmíněných stěžejních problémů nadcházejícího půlroku, zmínil, že Dánsko by uvítalo, aby EU opustila od systému slev z národních příspěvků do společného rozpočtu. Co se Srbska týče, další kroky k možnému získání postu kandidáta na člena EU budou projednávány na summitu v březnu. Řekl také, že přes dánskou účast v nové fiskální unii, plán na zavedení eura nepatří do agendy dánské vlády pro příští 4 roky.
Dánsko se bude snažit, aby se Velká Británie nevzdálila od zbytku EU
Dánsko, které dnes převzalo půlroční předsednictví Evropské unie, si za své cíle klade úsilí o zajištění toho, že Británie se příliš nevzdálí od řešení krize eurozóny v tomto roce. Dánsko je jednou z devíti zemí stojících mimo eurozónu, které se v rámci EU dohodly na podpoře členů eurozóny a na přípravě nové dohody o rozpočtové odpovědnosti sloužící k překonání krize, zatímco Británie odmítla. Dánská premiérka Helle Thorning-Schmidt, sociální demokratka, která vyhrála volby v září, se zavázala pracovat na tom, aby všech 27 členských zemí EU spolupracovalo a blok se tak vyhnul rozkolu. „Procházíme největší krizí v nedávné době a všechny naše kroky jsou důležité,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen na tiskové konferenci těsně před Vánocemi. „Velká Británie se musí rozhodnout, ale není žádným tajemstvím, že chceme postavit most přes rozbouřené vody.“
Polsko předává štafetu předsednictví v EU Dánsku
Polsko končí svoje půlroční předsednictví v Evropské unii. Od ledna přejme tuto funkci Dánsko. Oba tyto státy bojovaly a budou bojovat především s pokračující krizí eurozóny, ačkoliv ani jeden stát do tohoto seskupení nepatří. Kodaň jako svůj hlavní cíl pro nadcházející půlrok stanovila hospodářskou zodpovědnost EU. Zároveň by se v této době však mělo začít vyjednávat o rozpočtu EU na roky 2014-2020 a prohlubovat evropskou dopravní a energetickou infrastrukturu.
Evropská unie vyzvala státy skupiny G20 k pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu
„EU by uvítala, kdyby členové G20 a další finančně silní členové MMF podpořili úsilí o ochranu celosvětové finanční stability tím, že přispějí ke zvýšení prostředků MMF, aby tak byly vyplněny mezery globálního financování,“ uvedl Jean-Claude Juncker ve svém prohlášení. Dodal, že mimo eurozónu se Česká republika, Dánsko, Polsko a Švédsko také zavázaly k poskytnutí půjčky. Británie by měla definovat svůj příspěvek na začátku nového roku v rámci skupiny G20. Její podíl na základě kvót Mezinárodního měnového fondu určeného bohatstvím a velikostí země, by měl být asi 30 miliard eur. Nicméně mluvčí ministerstva financí České republiky řekl agentuře ČTK, že žádné rozhodnutí ještě nebylo přijato.
Polsko končí s půlročním předsednictvím Evropské unie
Po šesti měsících polská média kriticky zhodnotila svou roli předsednického státu Evropské unie. Během této doby se unie dohodla na jednotném evropském patentu a minulý týden došlo k podepsání přístupové smlouvy s Chorvatskem, obě tyto situace jsou vnímány velmi pozitivně. Jako svůj největší neúspěch vidí neúspěch východní politiky EU, jehož důkazem je bezmocnost unie vůči Lukašenkově režimu v Bělorusku či soudnímu procesu s Julií Tymošenko na Ukrajině. Polská média se však shodují na tom, že majoritní podíl klíčových jednání byl veden jinými státy – v otázce krize především Německem a Francií. Pomyslnou štafetu přebírá od ledna 2012 Dánsko.