Spojené státy americké žádají zastavení rozsáhlého zatýkání členů egyptského Muslimského bratrstva a tvrdí, že by se přechodná vláda měla vyvarovat „útokům na jednu konkrétní skupinu“. I generální tajemník Ban Ki-moon varoval před vyloučením strany z politického života v Egyptě. V týdnu byly vydány zatykače na 9 vysokých členů Muslimského bratrstva. Mluvčí Bílého domu Jay Carney nicméně odmítl spekulace, že by USA stahovaly pomoc z Egypta. Další protesty jsou naplánované na pátek, prvního pátku muslimského svátku Ramadánu.
Stávka odborů propukla ve čtvrtek v Brazílii, napětí v zemi pokračuje
Desítky tisíc zaměstnanců se připojily k celonárodní stávce odborů. Klíčové přístavy a několik dálnic bylo zablokováno, mnoho škol a bank zůstalo zavřených a pochody demonstrantů prošly Rio de Janeirem a Sao Paulem. Důvodem stávky podle odborů byla snaha zlepšit pracovní prostředky a lepší veřejné služby. Odbory zároveň žádají pozemkovou a penzijní reformu a kratší pracovní týden. Demonstrace byla nicméně menší než červnové protesty, během níž vyšlo do ulic na jeden milion lidí.
V USA klesá dovoz ropy, příští rok se má dostat na dvacetiletém minimum
Podle amerického ministerstva energetiky bude dovoz ropy a ropných produktů do USA příští rok na nejnižší úrovni za posledních 20 let. Ropný dovoz klesá již dlouhodoběji od roku 2005 důsledkem nových technologií, pomocí nichž je možné těžit ropu a plyn i z hlubinných břidlicových ložisek. Ke snižování amerického ropného importu přispívá i navyšování ropné produkce v Mexickém zálivu. Očekává se celkový nárůst ropné produkce z nynějších 6,5 milionů barelů za den na 7,3 milionů barelů za den v roce 2013 a 8,1 milionů barelů za den v roce 2014. V květnu ropná produkce dosáhla 7,3 milionů barelů za den, což je nejvíce od roku 1992. Podle čísel se očekává, že americký ropný import poklesne na 31 % energetiky země.
Desítky Syřanů v Aleppu protestovaly proti povstalecké blokádě
Povstalci zablokovali přístupové cesty do západní části Aleppa ve snaze znesnadnit zásobovací cesty pro jednotky prezidenta Bashara al-Assada. Demonstrující tvrdí, že to mělo za následek nedostatek léků a potravin, což vyhnalo ceny potravin v některých částech města nahoru. Video na kanálu youtube ukazuje skandující demonstranty: „Lidé chtějí konec blokády.“ Jeden protestující byl zastřelen, ale není jasné kým. Humanitární organizace jsou znepokojeni zhoršující se situací v Aleppu. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Syřany, ať chrání konvoj přepravující lékařské zásoby do města. Světový potravinový program (WFP) říká, že zásobuje potravinami na 250 000 lidí v Sýrii, ale potýká se s blokádami obou stran konfliktu. Zástupci OSN diskutovali s představiteli syrského ministerstva zahraničí, která slíbilo humanitární pomoc do Aleppa. Podobná situace je i v Homsu, kde vládní síly uzavírají poslední državy povstalců.
Čína poskytne Nigérii půjčku ve výši 1,1 miliardy USD
Dohoda o nízkoúrokové půjčce byla sjednána v Pekingu ve středu mezi nigerijským prezidentem Goodluckem Jonathanem a čínským prezidentem Xi Jinpingem. Peníze mají směřovat na výstavbu silnic, letištních termínů ve čtyřech městech a železniční linku v hlavním městě Nigérie. Čínské společnosti již nyní staví potřebnou infrastrukturu v západoafrické zemi v hodnotě 1,7 miliard USD. Čína patří mezi nejvýznamnější investory v Africe, důvodem mají být zásoby nerostného bohatství na africkém kontinentu. Nigérie je největší africký producent ropy, problémem zůstává nedostatečná infrastruktura, většina obyvatelstva navíc žije v chudobě.
Libyjská vláda po týdnu získala zpět budovu ministerstva vnitra
Budova ministerstva vnitra byla v držení ozbrojenců od 2. července, kdy bojovníci nařídili všem zaměstnancům budovu opustit. Ti uvedli, že tam zůstanou, dokud vláda nerozpustí Nejvyšší bezpečnostní výbor, který se skládá z revolucionářů, jež přinesli svrhnutí režimu Muammara Kaddaffiho v roce 2011. Jeden z úředníků ministerstva řekl: „Nevíme, jaké dohody bylo dosaženo, ale nyní pracovníci kontrolují budovu a je v dobrém stavu.“ Ozbrojené skupiny skládající se z bojovníků z různých částí Libye jsou silné a vláda si dlouhodobě s nimi neví rady. Demonstranti v Tripolisu požadovali, aby je vláda odzbrojila. Vláda tvrdí, že vypracovává plán na rozpuštění milic, ale nejsou známy detaily.
Bývalý prezident Nicolas Sarkozy by se mohl vrátit do politiky
Vzhledem k událostem v uplynulém týdnu se ve Francii vynořují spekulace, že bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy opět míří do středu dění na francouzské politické scéně. Po anulaci účtů za svou prezidentskou kampaň se rozhodl podat demisi na post ve francouzské Ústavní radě a během víkendu se poprvé od prohraných voleb objevil na kongresu Unie pro lidové hnutí (UMP), strany, za kterou kandidoval v prezidentských volbách. Mnohými pozorovateli je jeho aktivita vnímána jako pokus o návrat do vrcholné politiky, což by mnozí voliči UMP a sami členové strany podle průzkumů uvítali. Sám bývalý prezident se zatím k návratu do politiky nevyjádřil, avšak uvedl, že vzhledem k situaci ve straně by mohl přehodnotit jeho povolební rozhodnutí o odchodu z politiky.
Státní dluh ve druhém čtvrtletí klesl
Deficit státní kasy České republiky klesl ve 2. čtvrtletí o 38 miliard korun. Klesl tedy na 1,68 bilionů korun. V přepočtu tvoří dluh každého obyvatele ČR zhruba 160 tisíc korun. Důvodem poklesu státního dluhu je splátka 40. emise státních dluhopisů. Ministerstvo financí snížilo i hrubou výpůjční potřebu vlády na 90,7 až 120,7 miliard korun.
Muslimská menšina ve Francii se nedokázala shodnout na datu Ramadánu
Ve francouzské muslimské komunitě se v uplynulých dnech rozhořel spor o začátek nejvýznamnějšího muslimského měsíce – Ramadánu. Jeho přesné datum není nijak dáno a určuje se každý rok za pomoci lunárního kalendáře. Datum určila již na počátku května Francouzská rada pro muslimské vyznání (CFCM), instituce reprezentující zájmy francouzských muslimů, na úterý 9. července. Proti rozhodnutí se však v pondělí postavila většina lokálních mešit, která prosazuje myšlenku, že začátek Ramadánu nelze určit jinak než pouhým pohledem na měsíc. Vzhledem k protestům se CFCM rozhodla ustoupit a stanovila oficiální začátek postního měsíce na středu 10. července. Situace nicméně naznačila nejednotnost muslimské obce ve Francii a slabost CFCM ve své funkci reprezentanta muslimských zájmů.
Nepokoje v Českých Budějovicích neutichají
Již od června je v Českých Budějovicích citít větší napětí mezi tamními obyvateli, kteří vystupují proti romnské komunitě, která v Českých Budějovicích, zejména v části nazvané Máj, žije. Starostovi Juraji Thomovi se navíc nepodařilo přesvědčit organizátory dalších protiromsky zaměřených demonstrací, aby zrušily jejich konání ohlášené na sobotu 13. července. Den předtím se bude konat také akce, která má za cíl ukázat, že nasilí ze strany extrémistů, ale i Romů, do města nepatří. Nepokoje odstartovala potyčka mezi dětmi na dětském hřišti 21. června, poté se přidala i stovka dospělých a nepokoje přerostly v demostrace 29. června a 6. července. Při demostracích musela zasahovat policie a několik lidí bylo zadrženo.
OPEC ztrácí podíl na ropném trhu
Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) uvedla, že její podíl na ropném trhu klesá, a to především z důvodu nárůstu těžby ropy z hlubinných břidlicových ložisek. Členské státy (12) OPEC odhadují, že poptávka členských zemí poklesne přibližně o 2, 6 % barelů za den. Naopak světová poptávka bude pravděpodobně narůstat, nyní již roste nejrychleji od roku 2010 a předpokládá se, že se zvýší až na milion barelů za den, přičemž současná hodnota dosahuje 800 tisíc barelů za den. OPEC je závislá na vývoji ekonomik světových mocností, jako jsou USA a Čína. OPEC tedy musí bedlivě sledovat vývoj těžby břidlicové ropy, která například v USA postupně nahrazuje dovoz ropy a tím snižuje podíl OPECu na ropném trhu.
Česká republika má novou vládu, ve středu ji jmenoval prezident Zeman
Úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka je od středy oficiálně v úřadě. Dopoledne ji jmenoval prezident Miloš Zeman. Nový premiér Jiří Rusnok tak do 30 dnů musí požádat Poslaneckou sněmovnu o vyjádření důvěry. A právě tento výsledek tohoto kroku je zatím nejistý, neboť již od demise vlády Petra Nečase a pověřením Jiřího Rusnoka k sestavení vlády se parlamentní strany vyjadřovaly negativně k možné podpoře vlády Jiřího Rusnoka.
Lékaři bez hranic vyzývají k okamžitému řešení situace ve Středoafrické republice
Ve Středoafrické republice proběhl před třemi měsíci vojenský převrat, kdy rebelové seskupeni do tzv. Selekovy koalice svrhli prezidenta Francois Bozize. Podle organizace Lékaři bez hranic (MsF) je situace v zemi katastrofální a mezinárodní společenství by mělo začít jednat. Většina obyvatel zůstala bez přístupu k základní zdravotní péči, přitom situace ve zdravotní podle tiskové zprávy organizace byla již před převratem kritická. Mezi nejčastější příčiny smrti v zemi patří podvýživa a malárie, která je v letošním roce o 33 % vyšší než v minulém. Organizace zároveň vyzývá k uvolnění pomoci na financování rozvojových projektů, prozatím bylo uvolněno na 31 %.
Jak začalo Arabské jaro?
Arabské jaro do jisté míry změnilo podobu současného arabského světa. Politika a situace v zemích severní Afriky a Blízkého východu se neustále mění a ani dva roky po začátku protestů, které měly za následek odstavení od moci mnohých autoritativních vůdců, nelze mluvit o jeho konci. Situace v Egyptě tomu dává za pravdu. A jak to vše začalo?
Protesty v Maroku. Autorem snímku je Magharebia.
Arabské jaro svrhlo řadu dlouholetých vládců napříč arabským světem. V přímém přenosu mohli sledovat obyvatelé celé zeměkoule pád prezidentů Husní Mubaraka v Egyptě, Ali Saleha v Jemenu, Muammara Kaddafího v Libyi, Ben Ali v Tunisku. V Sýrii vedlo Arabské jaro k občanské válce, jejíž konec je stále v nedohlednu. Jinde stačily částečné reformy. Jordánský král Abdullah II předal určité pravomoci, v Alžírsku skončil výjimečný stav, v Bahrajnu zase propustili politické vězně. Kde, kdy a proč začalo Arabské jaro? Na odpověď na otázku, jestli přineslo demokracii, jako to bylo při pádu východního bloku v Evropě na konci 80. let, si budeme muset počkat. Čtěte dále –>
Taliban dočasně uzavřel svou kancelář v Kataru
Kancelář Talibanu, která byla 18. června otevřena pro mírové jednání s afghánskou vládou a USA v katarské Doha, byla nyní dočasně uzavřena. Úředník Talibanu řekl: „Nejsme spokojeni s Američany, vládou v Kábulu a všemi stranami, které nebyly upřímné s námi.“ Afghánský prezident Karzai byl rozzuřen, když kancelář byla otevřena, protože sama sebe pasovala jako neoficiální ambasádu exilové vlády. Prezident Karzai přerušil rozhovory s USA a hrozil bojkotem jakémukoliv jednání s Talibanem. Poslední překážka pro rozhovory přišla, když se Taliban přiznal k útoku v západní provincii Herat, který zabil 17 civilistů. USA řekly, že uzavření kanceláře nesmí přerušit proces. Americký prezident Obama se zavázal, že stáhne jednotky z Afghánistánu do konce roku 2014. The New York Times poukázaly, že USA zvažují rychlejší stažení.
Německo přestane dotovat solární energii pravděpodobně od roku 2018
Německá vláda předpokládá, že do roku 2018 celkový výkon fotovoltaických elektráren dosáhne 52 gigawattů (GW). Podle zákona schváleného minulý rok by to znamenalo ukončení dotací pro nová zařízení. Jde o další krok, jak kontrolovat růst solárních zařízení. V minulém roce byly spuštěny solární elektrárny o celkovém výkonu 7,6 GW a předloni o 7,5 GW, čímž čísla překračovaly vládou prosazovaný limit 3,5 GW ročně. V roce 2012 proto německé vláda omezila státem garantovanou výkupní cenu solárního proudu u nových solárních elektráren. Fotovoltaická zařízení rostla téměř nekontrolovatelně hlavně kvůli štědrým státním dotacím a snižujícím se pořizovacím nákladům.
Muslimskému bratrstvu budou nabídnuta ministerská místa v Egyptě
Několik hodin po jmenování dočasným premiérem Hazem el-Beblawi řekl mluvčí egyptského prezidenta Mansour Ahmed al-Muslimani, že Muslimskému bratrstvu a salafistické straně Nour budou nabídnuta ministerská místa v přechodné vládě. „Neexistuje vůbec žádná námitka včetně členů těchto dvou stran ve vládě,“ dodal. Nový premiér el-Beblawi je liberální ekonom s pověstí technokrata, který se vyjadřoval negativně k předchozím režimům. Minulého prezidenta Mursi kritizoval kvůli nepředložení jasného plánu, který by pomohl ekonomice. Nyní stojí před těžkým úkolem, má sjednotit rozdělený Egypt a pomoci nastartovat ekonomiku.
Budoucí ministr financí Jan Fischer již splácí dluhy z prezidentské kampaně
V pondělí představil premiér Jiří Rusnok jméno ministra financí své úřednické vlády. Tím se stane Jan Fischer. Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta však Fischerovi zbyl až pěti milionový dluh, který se zavázal do úterý splatit. Zvláště pokud má být součástí úřednické vlády. Asistent Jana Fischera Martin Hakauf v úterý oznámil, že na transparentní účet již začaly chodit dostatečné částky peněz, které pokryjí dluhy z prezidentské kampaně. Peníze jsou posílány zejména od podnikatelů. přičemž sám Jan Fischer potvrzuje, že nehodlá konat žádné protislužby, až bude oficiálně zastávat post ministra financí.
Marocká strana Istiqlal vystoupila z vládní koalice
Sekulárně středo-pravicová strana Istiqlal již dále nechce pokračovat ve vládní koalici, důvodem jsou spory ohledně 20% škrtů v dotacích a celková ekonomická politika vlády. Jejích 5 ze 6 ministrů odstoupilo, v současnosti není jasné, jestli se ministerského křesla vzdá i ministr školství Mohammed el-Ouafa. Istiqlal je druhou největší stranou v parlamentu po Straně spravedlivosti a rozvoje (PJD), která vyhrála volby v roce 2011. Úkolem PJD je nyní najít nového koaličního partnera, anebo vyhlásit předčasné volby. V roce 2011 Maroko zasáhla vlna protestů, důvodem byla nezaměstnanost a vysoké náklady na bydlení.
Finanční pomoc pro novou egyptskou vládu přislíbila Saudská Arábie
Saúdská Arábie schválila v úterý finanční pomoc nové egyptské vládě ve výši 5 miliard USD, oznámil to saudský ministr financí Ibrahim Alassaf. Část prostředků bude Egyptu poskytnuta v hotovosti a část ve formě energetických produktů, zejména ropy, neboť Egypt v současnosti trpí nedostatkem pohonných hmot. Pomoc ve výši 3 miliard USD přislíbily nové vládě i Spojené arabské emiráty (SAE), které patřily a stále patří k silným kritikům Muslimského bratrstva, spojeného se svrženou egyptskou vládou. Dosud největší sponzor Egypta je Katar, který poskytl již 10 miliard USD. Katar však silně podporoval právě Muslimské bratrstvo. Po jeho svržení zůstává další finanční pomoc od Kataru nejistá, ačkoli nový katarský emír Tamim al-Thani vyjádřil nové egyptské vládě podporu.
Trestní stíhání exministra Tomáše Julínka bylo zrušeno
Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zastavilo trestní stíhání bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Ten byl obviněn za zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Konkrétně šlo o podepsání smlouvy v roce 2008, která umožňovala firmám Alfa-Helicopter a DAS obsluhovat osm z deseti vrtulníkových stanovišť záchranné služby, a to mnohem dráže než za kolik by takové služby umožňovaly státní finance. Trestní stíhání exministra Tomáše Julínka bylo zastaveno z důvodu nedostačujících důkazů, které policie dodala.
Hazem el-Beblawi je novým premiérem Egypta
Prozatímní prezident Egypta Adly Mansour jmenoval dočasným premiérem Hazem el-Beblawi, liberálního ekonoma a bývalého ministra financí. Mohammed el-Baradei, nositel Nobelovy ceny za mír, byl jmenován viceprezidentem pro zahraniční záležitosti. Jméno el-Baradei se v minulých dnech skloňovalo i v souvislosti s funkcí premiéra, ale odmítla ho salafistická strana Nour. Prezident Mansour představil harmonogram nových voleb. Ústava by měla být pozměněna do 15-ti dnů, dána ke schválení referendem do 4 měsíců a parlamentní volby by mohly být začátkem roku 2014. Muslimské bratrstvo nadále odmítá uznat prozatímního prezidenta Mansour a jeho rozhodnutí, vyzývá k dalším protestům.
Čtyři členové militantní Boko Haram byli odsouzeni na doživotí
V Nigérii byli odsouzeni k odnětí svobody do konce života čtyři údajní členové islamistické militantní skupiny Boko Haram, která působí na severu země. Podle rozsudku se měli podílet na loňských bombových útocích na kostel a kancelář volební komise, které zabily na 19 lidí. Jde o nejtvrdší tresty udělené pro údajné členy Boko Haram, jež je zodpovědná za řadu útoků v severní a střední Nigérii. Od roku 2009 se skupina zaměřila na útoky proti civilistům, dlouhodobě Boko Haram prosazuje vytvoření islámského státu, kde „bude západní vzdělání zapovězeno“. Prezident Goodluck Jonathan vyhlásil 14. května letošního roku stav nouze v severovýchodních státech Adamawa, Borno a Yobe po sérii útoků.