Prezident Arménie Serzh Sargsyan bude po svém opětovném zvolení bude chtít i nadále spolupracovat s Ruskem. Jedním z hlavních důvodů je stabilizační role Moskvy v dlouholetém sporu Arménie s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Země je také odkázána na Rusko ekonomicky vzhledem k problematickým vztahům k sousednímu Turecku a Íránu. Arménie však hodlá upevnit i styky s EU. Země je součástí Evropské politiky sousedství, na listopad je plánován podpis tzv. asociačních dohod, které spolupráci dále prohloubí. Domácí politická scéna je v současnosti neklidná a v centru hlavního města se odehrávají demonstrace. Opozicí je kritizována vládnoucí Republikánská strana, která údajně zneužívala své mocenské pozice k ovlivnění průběhu voleb. Dva z vyzyvatelů současného prezidenta proto během kampaně drželi protestní hladovku, třetí byl neznámým pachatelem postřelen do ramene. Souvislost útoku s kandidaturou však prokázána nebyla.
Archiv rubriky: Rusko a střední Asie
V ruské energetické společnosti RusHydro došlo ke zpronevěře 33 milionů USD
Na 33 milionů USD údajně zmizelo ze státního rozpočtu ve firmách s nejasnou majetkovou strukturou. Finance měly sloužit k modernizaci přečerpávací vodní elektrárny Zagorsk, která se nachází poblíž Moskvy. Vyšetřování oficiálně nařídil prezident Ruska Vladimir Putin. RusHydro patří mezi firmy, které se specializují na produkci elektrické energie z vodních zdrojů, v současnosti je společnost druhá největší na světě. Firma nicméně nechvalně proslula kvůli havárii na přehradě Sajano-Šušenskaja v roce 2009, během níž zemřelo 75 zaměstnanců a došlo k rozsáhlým ekologickým škodám kvůli úniku transformátorového oleje, který vytvořil na řece Jenisej 80 kilomentrovou dlouhou skvrnu.
Ve dvou tureckých městech proběhly konference o masakrech v Chodžali
Jejich náplní byly projevy o násilnostech, které páchali občané Arménie na Ázerbájdžáncích během války o Náhorní Karabach. Ozbrojené střety se odehrávaly s proměnlivou intenzitou v letech 1988 – 1994, masakry v samotném městě Chodžali proběhly v únoru 1992, oběťmi byli převážně civilisté. Konkrétní odhady počtu zabitých se výrazně liší a podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) se pohybují v rozmezí 161 – 613. Konference proběhly ve městech Kars and Igdır, které leží na východě Turecka. Své projevy tam přednesli mimo jiné členové tureckého parlamentu nebo ázerbájdžánský konzul Aykhan Sulejmanov.
Prezident Arménie ve volbách pravděpodobně obhájí svůj post
Nejnovější volební průzkumy předpovídají současnému prezidentovi Seržovi Sarkisjanovi zisk 60 % hlasů. Nikdo z protikandidátů ho podle odhadů nemá možnost ohrozit. Volby doprovázejí četné kontroverze. Dva uchazeči o nejvyšší post v zemi drželi během své kampaně hladovku na protest proti aktivitám vládnoucí Arménské republikánské strany, z jejichž řad nynější prezident pochází. Další z účastníků volby, předseda strany Unie Národního Sebeurčení Paruyr Hayrikyan, byl 1. února postřelen neznámým útočníkem do ramene. Lidé, kteří jsou ochotni mluvit o svých preferencích, považují znovuzvolení současného prezidenta za záruku stabilního vývoje země v budoucích 5 letech. Představitelé Rady Evropy, kteří zemi v lednu navštívili, hovoří o nízkém zájmu veřejnosti o probíhající klání a všeobecném znepokojení z faktu, že některé z předních opozičních politických stran demonstrativně odmítly nominovat své kandidáty kvůli obavám z manipulace výsledků. Volební místnosti se otevřou v pondělí 18. února.
ExxonMobil nabízí Rosněftu spolupráci na Aljašce
Americká společnost ExxonMobil získala právo těžit suroviny v několika částech ruské Arktidy. Státní ruské firmě Rosněft byl výměnou nabídnut vlastnický podíl na ropném a plynovém nalezišti Point Thomson, které se nachází na severním břehu Aljašky a které by mělo být uvedeno do provozu v zimě 2015. Zásoby ropy a plynu byly u Point Thomson objeveny v roce 1975. Oblast si pronajala společnost ExxonMobil, technická náročnost samotné těžby však roku 1983 vedla k zastavení produkce. Aktuální změna situace je pravděpodobně důsledkem mnohaletých soudních sporů, které s firmou vedli právní zástupci státu Aljaška. Ti se kvůli její nečinnosti pokoušeli nájemní smlouvy zrušit.
Ruské mládežnické hnutí Naši podstoupí reformu
Údajně by se mělo rozčlenit na několik projektů, které se poté stanou součástí nově zformovaného Všeruského spolku mládeže. Vůdce hnutí Vasily Yakemenko od tohoto kroku očekává možnost pozdějšího rozšíření aktivit a členské základny. Hnutí bylo založeno z popudu Kremlu v roce 2007, v současnosti má kolem 120 000 příslušníků. Oficiálními cíli organizace jsou propagace demokracie a antifašismu, kritici však poukazují na údajnou propagaci kultu osobnosti současného ruského prezidenta Vladimira Putina a incidenty spojené s fyzickým napadáním členů jiných politických spolků.
Ruský ministr vnitra souhlasí s trestem smrti ve výjimečných případech
Zároveň však v televizním interview ministr vnitra Vladimir Kolokoltsev zdůraznil, že tento názor nevyslovuje z pozice ústavního činitele, ale běžného občana. Rozhovor se týkal událostí z 2. února 2013, kdy byla v Naberežnyje Čelnyj, druhém největším městě ruské republiky Tatarstánu, zavražděna 8letá dívka. Trest smrti byl v Rusku zakázán v roce 1999 na základě verdiktu ústavního soudu. Volání po jeho znovuzavedení sílí v závislosti na aktuálních událostech, na půdě parlamentu se projednávalo například po teroristických útocích v moskevském metru v roce 2010.
Bývalý zástupce nejvyššího moskevského žalobce Alexander Ignatěnko je ve vazbě
Podle ruských detektivů byl členem rozsáhlé organizované skupiny, která poskytovala ilegálním kasinům v okolí hlavního města Ruské federace ochranu před vyšetřováním. Soudní procesy s jeho údajnými spolupracovníky začaly na počátku roku 2011. Sám Ignatěnko byl podezřelý z přijetí úplatků v celkové výši 1,6 milionu USD. Přestože veškerá obvinění popíral a cítil se nevinný, v lednu 2012 uprchl do Polska, kde byl následně uvězněn. Do rodné země byl vydán až po příslibu spravedlivého procesu z úst ruského vrchního státního zástupce Jurije Čajky. Ve vazbě bude držen minimálně do července 2013, proti čemuž protestuje Ignatěnkův obhájce, který pro svého klienta požaduje vyšetřování na svobodě. Zdůvodňuje to skutečností, že nemůže pokračovat v trestné činnosti, ze které byl obviněn.
Levicový aktivista Sergej Udaltsov musí do domácího vězení
Podle mluvčího vyšetřovací komise je to reakce na Udaltsovovo porušování zákazu cestování, které na něj bylo uvaleno v říjnu minulého roku v souvislosti s vyšetřováním jeho aktivit během květnových demonstrací proti nově zvolenému ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vůdce hnutí Levá fronta nebude moci opustit svůj moskevský byt minimálně do 6. dubna 2013. Po celou dobu mu bude povoleno komunikovat pouze s jeho rodinou, právníky a vyšetřovateli.
Policie v Sankt-Petěrburgu zadržela 271 trhovců
Podle oficiálních zpráv byla většina z nich původem ze střední Asie a Kavkazu. Cílem tohoto plošného zátahu bylo zjistit, zdali se někdo z obchodníků nepodílí na činnostech spojených s podporou islámských teroristických skupin. Součástí akce bylo kromě kontroly pravosti osobních dokladů a povolení k prodeji také pátrání po extremistické literatuře, zbraních a drogách. Podle pátečního vyjádření ministra vnitra Vladimira Kolokotseva bylo v Rusku minulý rok zaznamenáno 637 zločinů souvisejících s terorismem. 90 % z nich bylo spácháno na severním Kavkazu. Federální migrační služba zatím deportovala 10 zadržených osob a u asi 30 úřad zjistil, že jejich pobyt je v rozporu s ruskými migračními zákony. Migranti čelí obvinění za podněcování terorismu a nenávist s maximálním trest 7 let ve vězení.
Ukrajinský prezident Janukovyč bude jednat o turkmenském plynu
Jeho import by mohl snížit závislost Ukrajiny na prodražujících se ruských dodávkách. Turkmenistán má jedny z nejvyšších zásob zemního plynu na světě, potenciální vývoz této suroviny na evropský trh ale omezuje nutnost využívat přenosové potrubí Ruska. To by muselo s dodávkami souhlasit, což je v současnosti nepravděpodobné, jelikož minulý měsíc začalo po Ukrajině vyžadovat splacení dluhu za nezakoupený plyn ve výši 7 miliard USD. Prezident Janukovyč finanční vyrovnání odmítá. Poukazuje na fakt, že částka byla vyčíslena na základě sporného článku smlouvy, který jeho zemi přikazoval vyčerpání určitého množství zemního plynu bez ohledu na jeho reálnou potřebu.
Bývalý starosta Moskvy Jurij Lužkov chce být poradcem miliardáře Prochorova
Bývalý starosta se příští rok jakožto předseda politické strany Občanská platforma chystá kandidovat do moskevského zastupitelstva. Nebude to jeho první volební kampaň, minulý rok se ucházel o post prezidenta Ruské federace. Vystupoval především jako kritik prezidenta Putina a exprezidenta Medvěděva a obdržel necelých 8 % hlasů. Jurij Lužkov byl starostou Moskvy v letech 1992 až 2010. Během své vlády čelil kritice zejména kvůli podezřelým stavebním zakázkám, které dostávala firma jeho manželky. Vyčítány mu byly také necitlivé zásahy v historickém centru města a neschopnost vyřešit chronické dopravní zácpy na hlavních moskevských tazích. Svou ochotu stát se Prochorovovým poradcem vysvětluje dobrými osobními vztahy. Mluvčí Občanské platformy potvrdil, že o konkrétních podmínkách spolupráce aktuálně probíhají jednání.
Domovní prohlídka proběhla u ředitele ruské protikorupční nadace
Byt výkonného ředitele Nadace pro boj s korupcí Vladimira Ashurkova navštívili policisté v souvislosti s vyšetřováním zpronevěry 3,3 milionů USD, které se měl údajně dopustit zakladatel organizace Alexej Navalnyj. Podle slov aktivisty a bloggera Navalnyje, jenž byl minulý rok časopisem Time zařazen mezi 100 nejvlivnějších lidí současnosti, představuje domovní prohlídka další z řady pokusů ochromit činnost hnutí. Protikorupční nadace slouží jako zastřešující organizace projektům, které mají za cíl zefektivní státní správu. Mezi nejvýznamnější z nich patří RosPil, v rámci kterého je sledováno přidělování státních zakázek, a RosVybory, jenž se soustředil na monitoring posledních prezidentských voleb. Velmi populární je i server RosYama, přes který si řidiči osobních automobilů vyměňují fotografie a GPS souřadnice nebezpečných děr na silnicích.
Dva kandidáti na prezidenta Arménie drží protestní hladovku
Prezidentští kandidáti se snaží upozornit na kroky vládnoucí Republikánské strany, která údajně znemožnila některým opozičním stranám jmenovat do voleb své favority, aby pomohla udržet u moci současného prezidenta Serzhe Sargsyana. Prvním z protestujících je Andreas Ghukasyan, rozhlasový komentátor, který je aktivní už od 21. ledna. Ve čtvrtek se k němu připojil Aram Harutyunyan, předseda neparlamentní politické strany NAP. Oba mají v plánu své kandidatury před volbami stáhnout a vyzvali k tomu i ostatní protikandidáty, například prozápadního Paruyra Hayrikyana, který se stal minulý týden terčem nezdařeného atentátu. Volby se uskuteční 18. února.
Nový gubernátor Magadanské oblasti propustil všechny úředníky
Nastupující gubernátor Vladimir Pecheny, jehož do funkce jmenoval v neděli prezident Putin, důvody propuštění neuvedl, avšak sdělil, že bude chtít vybírat své nové podřízené postupně. Jeho cílem je během příštích let stabilizovat nepříznivou demografickou situaci, poskytnout důstojné bydlení obyvatelům zchátralých domů a podporovat osoby s nízkými příjmy. Magadanská oblast je jedním z regionu Ruské federace, který se nachází u Ochotského moře s administrativním centrem v přístavu Magadan. Gubernátor byl od roku 2008 starostou města Magadan.
Ruští poslanci nepřijmou zákon o zahraničních pracovnících v ruských médiích
Chystané opatření mělo být reakcí na hanlivý výrok moderátora Vladimira Poznera o státní dumě. Jeho cílem bylo umožnit zákaz činnosti zahraničním reportérům, kteří se neuctivě vyjádří o Rusku nebo jeho představitelích. Kritici zákona namítali, že by jeho přijetí mohlo vyústit v nežádoucí cenzuru zpravodajství a negativní reakce západních zemí.