Finální podoba spolupráce má být upřesněna příští týden během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Nizozemsku. Gazpromněft se touto cestou snaží získat přístup k vyspělým technologiím, které by mu umožnily těžit ropu i z obtížně dostupných ložisek. Kromě zástupců firmy Royal Dutch Shell se představitelé Ruské federace setkají i s vedením nizozemské energetické společnosti Gasunie. S ním budou vyjednávat o možné kooperaci v oblasti dostavby plynovodu Nord Stream, který by jednou mohl být protažen až do Velké Británie.
Archiv rubriky: Rusko a střední Asie
V Kyrgyzstánu byli za přípravu puče uvězněni tři opoziční poslanci
Udělené tresty nepřesahují hranici 18 měsíců, přestože žalobce požadoval odnětí svobody ve výši 10 let. Mírné rozsudky byly patrně důsledkem obav z případných nepokojů, které by mohla vyvolat protivládně naladěná část veřejnosti. Uvěznění zákonodárci stáli minulý říjen v čele demonstrací, jejichž cílem bylo donutit vládu znárodnit zlatý důl Kumtor, který v současnosti vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Důl má pro místní ekonomiku strategický význam, jeho zisky v současnosti generují 5,5 % kyrgyzského HDP. „Chtěli jsme vyslyšet hlas lidu“, prohlásil po vyřčení verdiktu Kamchibek Tashiyev, jeden z trojice odsouzených.
Ruské ministerstvo financí nechce měnit systém zdanění ropných společností
Navrhovaná změna vypočítávání daňové zátěže by údajně mohla ohrozit příjmy do státního rozpočtu. Částka, kterou těžařské společnosti státu platí, se aktuálně odvozuje od množství vyprodukované a exportované ropy. Zástupci ropného průmyslu však prosazují nový způsob, podle kterého by se daně odvíjely od čistého finančního zisku. Ministerstvo financí namítá, že by tento krok usnadnil daňové úniky, jelikož se celkové zisky dají uměle snižovat. Těžaři namítají tím, že by takto nastavené zdanění vedlo k větším investicím do výzkumu a následnému rozšíření těžby do obtížně přístupných oblastí.
Senátor Vitaly Malkin opouští ruskou Radu federace
Důvodem jsou nevyjasněné podrobnosti ohledně jeho majetku a rusko-izraelského občanství. Podle blogu protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného ruský senátor Malkin vlastní nezdaněné nemovitosti v Kanadě a USA. Dvojité občanství je navíc podle zákona neslučitelné s jeho funkcí. Jedná se o osmého příslušníka parlamentu Ruské federace, který během posledních měsíců dobrovolně rezignoval. „Vlna odchodů je organizována shora. Cílem rezignací je zvýšit důvěru lidí v upřímnost vládnoucích politiků“, myslí si Alexei Marakin, analytik nezávislého Centra pro politické technologie.
Čečenští policisté podezřelí z únosu a mučení byli propuštěni
Údajně se jedná o členy specializovaného útvaru osobní stráže čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, kteří mají své permanentní sídlo v Moskvě. Jejich úkolem je zajišťovat bezpečnost v průběhu prezidentských cest do hlavního města Ruské federace. Podle listu Novaya Gazeta unesli blíže nespecifikovaného muže, na kterém za pomoci fyzického násilí neúspěšně vymáhali v přepočtu 100 000 USD. Oběť mučení poté nalezla záchranka v moskevské čtvrti Strogino. Muž i přes těžká zranění přežil a své únosce identifikoval. Ti byli krátce zadrženi a poté propuštěni na svobodu kvůli údajnému tlaku vysoce postavených nadřízených. Podle anonymního zdroje skupina příslušníků ruské tajné služby FSB na protest proti tomuto kroku uvažuje o zahájení stávky nebo ukončení kariéry. Relevantnost této informace avšak někteří analytici zpochybňují.
Dolní komora ruského parlamentu schválila novelu volebního zákona
Novela umožňuje zrušit v republikách, krajích, oblastech, autonomních okruzích a federálních městech Ruské federace přímou volbu hlavy těchto správních jednotek. Vedoucí osoby by poté namísto voličů vybírali regionální zastupitelé ze tří kandidátů, které by jim navrhl ruský prezident. Podobně systém fungoval v letech 2004 – 2012, kdy se jej na sklonku svého funkčního období rozhodl liberalizovat tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Oficiálním důvodem navrhované změny je strach z nepokojů, které by svobodné volby mohly vyvolat v neklidných oblastech, jakými jsou například Dagestán nebo Čečensko. „Na severním Kavkaze se volby mění ve střet etnických, náboženských a zájmových skupin. Nerozhodují argumenty, ale finanční zdroje a administrativní základna,“ říká Jana Amelina, analytička státem sponzorovaného výzkumného institutu. Návrh vyvolává četné negativní reakce kvůli obavě z omezování demokracie. Proti novele legislativy hlasovalo 93 poslanců, což je v tradičně loajální Státní dumě nadprůměrný počet. Zákon nyní putuje do horní komory parlamentu. Pokud bude schválen i tam, začne se jeho platnost datovat od okamžiku podpisu ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Čínský prezident Xi Jinping navštívil Moskvu
Během pátku stihl se svými protějšky podepsat 35 bilaterálních dohod. Nejdůležitější z nich se týkaly energetiky: země například budou spolupracovat na budování ropné rafinerie v čínském přístavu Tianjin a ruská státní firma Rosněft v průběhu následujících let zvýší objem exportované ropy do Číny na 45 – 50 milionů tun ročně, což je trojnásobek aktuálního množství. Podle očekávání však nebylo uzavřeno jednání o ceně ruského zemního plynu, za který Gazprom požaduje více, než je Peking ochoten platit. Státy se poté dohodly na tom, že do roku 2020 zdvojnásobí současný objem vzájemných obchodních aktivit, což by znamenalo každoroční výměnu zboží a služeb v hodnotě 200 miliard USD. Čínský prezident Xi Jinping na závěr jednání označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „dobrého přítele“. Rozhodnutí učinit Moskvu cílem své první zahraniční cesty odůvodnil „pevnými a nadstandardními vztahy“ mezi oběma zeměmi.
Rosněft dokončil akvizici TNK – BP
Operace v hodnotě 55 miliard USD učinila z ruské státní firmy největšího producenta ropy na světě. Na 20 % akcií a 2 místa ve správní radě bude kontrolovat těžařská organizace British Petroleum (BP). Ředitel Rosněftu Igor Sechin již přemýšlí o způsobu, jakým svou pozici na světovém trhu využije. Primárním cílem je údajně zvyšování dodávek ropy do Číny. Využito by při tom mělo být ropovodu z východní Sibiře, dálněvýchodního přístavu Kozmino a možná i potrubní soustavy, která vede přes území Kazachstánu.
60 členů Jednotného Ruska v Krasnojarském kraji hrozí vystoupením ze strany
Uvedli to v otevřeném dopise, který adresovali předsedovi strany a premiérovi Ruské federace Medvěděvovi. Své setrvání v rámci členské základny podmiňují odvoláním lokálního šéfa vládní strany v Abanském okresu Mikhaila Krivitsky, který na svém postu úřaduje již 13 let. Jeho odpůrci jej obviňují z dlouhodobého přijímání úplatků a spolupráce se zločinci, kteří v rozlehlém středosibiřském regionu nelegálně těží dřevo. Nejedná se o první akci s cílem odvolání stranického šéfa. V září roku 2012 podepsalo takto zaměřenou petici 600 místních obyvatel bez politické příslušnosti, proti jeho setrvání ve funkci je údajně i většina místních zastupitelů.
Rusko plánuje daňové úlevy pro energetické firmy
Úlevy mají být zacíleny hlavně na zvýšení produkce ropy z podmořských ložisek a břidlic. Potřebné zákony by měly vejít v platnost v lednu 2014. V Rusku je aktuální daňová zátěž energetických společností mnohem vyšší než ve většině vyspělých zemích. Na jednu stranu se díky tomu daří udržovat vyrovnaný státní rozpočet, na druhou je však výrazně omezena motivace firem investovat do výzkumu a dobývat suroviny z nalezišť, které jsou vzhledem ke své nedostupnosti méně ziskové. Podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka jsou finanční pobídky zvažovány také v oblasti produkce zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož poptávka na světových trzích dlouhodobě roste.
Stranu Spravedlivé Rusko opustily tři výrazné postavy, možná založí vlastní stranu
Poslanci Gennady Gudkov a jeho syn Dmitry Gudkov byli z provládní strany Spravedlivého Ruska vyloučení kvůli účasti na demonstraci proti zákazu adopcí ruských dětí občany USA. Ze solidarity členství ve straně přerušil i Ilya V. Ponomarev. Dmitry Gudkov se prozatím nevzdal svého poslaneckého mandátu, v nejbližší době o něj ale možná přijde. Někteří zákonodárci totiž požadují přezkoumání jeho nedávné cesty do Washingtonu, kde se měl údajně dopustit zrady nabádáním zástupců USA k ovlivňování blíže nespecifikovaných vnitřních záležitostí Ruska. Poslanec Gudkov v reakci na aktuální události zvažuje založení vlastní sociálně demokratické strany.
Agrární univerzitě v Gruzii byla odebrána akreditace
Příčinou byly výsledky kontroly Střediska pro zvyšování kvality vzdělávání. Odhalila neoprávněné udělení dvou bakalářských titulů, pochybení v procesu náboru některých pracovníků a určité body školního řádu údajně nepřiměřeně omezovaly práva studentů. Podnět k vyšetřování dala skupina bývalých zaměstnanců poté, co s ní byl v prosinci 2012 rozvázán pracovní poměr. Studenti školy se mobilizují a plánují protestní akci před ministerstvem školství. Vedení univerzity kromě toho vytvořilo tým, který bude se zástupci ministerstva v nejbližších dnech vyjednávat o možnostech nápravy sporných bodů a obnovení akreditace. Pochybnosti o aktuálních krocích komise vyjádřil prezident země Saakašvili, připojila se i pobočka nadnárodní neziskové organizace Transparency International (TI) sídlící v hlavním městě Tbilisi. Proces je podle nich politicky motivovaný, majitelem univerzity je totiž bývalý ministr financí Kakha Bendukidze, který je momentálně příslušníkem opozice. Gruzínský premiér Ivanišvili naopak označuje odebrání akreditace za správné a obviňuje média z politizace kauzy a manipulování veřejností.
Premiér Kyrgyzstánu souhlasí s prodejem plynovodné sítě ruskému Gazpromu
Obchod by se měl uskutečnit koncem března. Konkrétní podmínky budou ještě projednávány, hlavním požadavkem středoasijské země je ale souhlas Gazpromu s následnou modernizací plynového potrubí. Kyrgyzstán měl s dodávkami zemního plynu problémy naposledy v prosinci roku 2012, kdy bylo několik týdnů přerušeno zásobování ze strany Kazachstánu i Uzbekistánu kvůli problémům s financováním zvýšené poptávky zapříčiněné hlubokými mrazy. Kyrgyzstán má s Ruskem silné ekonomické a politické vazby. Necelý milion obyvatel středoasijské země v Rusku pracuje a ušetřené finance, které míří na konta rodinných příslušníků, posilují domácí ekonomiku. Moskva aktivně přispívá k modernizaci kyrgyzské armády a má v zemi svou leteckou základnu.
Ruské námořnictvo dostane nové ponorky a lodě
Oznámil to ministr obrany Ruské federace Sergei Shoigu. 24 ponorek a 54 lodí obohatí ruskou flotilu v rámci rozsáhlé modernizace armády, která by měla být dokončena v roce 2020. Celkové náklady reformy by se měly pohybovat okolo částky 662 miliard USD. O spolupráci v oblasti rozvoje ponorkového loďstva nedávno projevili zájem představitelé Vietnamu. Ruský ministr obrany jim údajně minulý týden přislíbil blíže neurčený počet podmořských plavidel i s trénovanou posádkou. Protislužbou by ze strany jihoasijské země mohl být pronájem základny Cam Rahn, která byla ruskou armádou využívána od dob studené války do roku 2002. Vietnam by posílení vztahů s Ruskem i symbolickou přítomnost jeho vojáků v regionu uvítal. Důvodem jsou jeho spory s Čínou o ropná a plynová naleziště v Jihočínském moři.
Exprezident Gorbačov kritizuje současného ruského prezidenta za poměry v zemi
Bývalému prezidentovi Sovětského svazu vadí především porušování lidských práv a rozsáhlá korupce ve státním aparátu. Prvnímu muži Ruské federace doporučil, aby vedl s obyvateli země otevřený dialog. V posledních dnech se objevily dva případy korupce ve státní správě. Člena prokremelské politické strany Spravedlivé Rusko Olega Mikheyeva vyšetřovatelé obvinili z pokusu o realitní podvod, který by mu v případě úspěchu přinesl zisk necelých 17 milionů USD na úkor továrny na výrobu motorů ve Volgogradě. Zároveň se údajně pokusil nelegální cestou získat 69 milionů USD od banky Promsvyazbank, která patří mezi největší ruské soukromé finanční instituce. Druhá zpráva se týká bývalé zaměstnankyně ministerstva obrany jménem Yevgenia Vasilyeva, které byly zabaveny tři luxusní byty, dům a nemovitost v luxusní moskevské ulici Arbat. Vasilyeva je v domácím vězení kvůli podezření z účasti na korupčním skandálu, do kterého byl pravděpodobně zapleten i nedávno odvolaný ministr obrany Anatoliy Serdyukov.
V Sýrii údajně bojují stovky islamistů z Ruska
Tvrdí to vedoucí Centra pro regionální a etnonáboženská studia Rais Suleimanov. Odvolává se při tom osobní na rozhovory s účastníky bojů. Celkový počet ozbrojenců odhaduje na 200. Řadí je mezi radikální saláfisty, kteří prosazují konzervativní, sunnitskou formu islámu. Jejich cílem je svržení syrského diktátora Bashára al-Assada, který patří mezi alavity. Jednou z vedoucích postav rebelů je údajně Airat Vakhitov, kterého Američané v roce 2002 věznili na ostrově Guantanámo. Odtud byl po 2 letech transportován do Ruska a propuštěn pro nedostatek důkazů. Zastřešující organizace, která údajně kromě Rusů sdružuje i Ukrajince a příslušníky dalších států bývalého Sovětského svazu, nese jméno Kata’ib Mohadzherin. Analytici se k Suleimanově zprávě staví skepticky kvůli nemožnosti ověřit prezentovaná fakta. Jedním dechem avšak dodávají, že zpráva může být pravdivá. Poukazují na druhou válku v Čečensku, během které se povstaleckých bojů proti ruské armádě účastnily početné skupiny muslimů ze zahraničí.
Malá etnika Ruské federace požadují větší ochranu tradic a kultury
O konkrétních doporučeních ruské vládě debatovali zástupci 40 národnostních skupin ze Sibiře, dálného východu a severních oblastí země. Na konferenci zazněly požadavky větší benevolence ze strany úřadů, které udělují kvóty na lov lesních zvířat nebo ryb. Pro mnoho národů jsou tyto činnosti důležité jak ze symbolického, tak z praktického hlediska. Současné limity totiž v mnoha případech omezují rozvoj loveckých komunit a nutí jejich příslušníky ke stěhování do měst. Od roku 2009 bylo státem na podporu ohrožených etnik vyčleněno 7,8 milionů USD.
Ukrajina chce spolupracovat s celní unií Ruska, Běloruska a Kazachstánu
Řekl to ukrajinský prezident Viktor Janukovyč během pondělního setkání s nejvyšším představitelem Ruské federace Vladimirem Putinem. V nejbližší době by mělo dojít ke kontaktu se zástupci zbylých členů celní unie, s nimiž bude prodiskutována možná role Ukrajiny v rámci uskupení. Země dlouhodobě odmítá plnohodnotné členství v celní unii, jelikož by výrazně ovlivnilo její geopolitické směřování východním směrem a znemožnilo současnou praxi manévrování mezi Ruskem a EU. Nově se však začíná mluvit o jiné formě účasti, například pozorovatelském statutu. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání podotkl, že obchodní kontakty obou zemí meziročně klesly o 5 miliard USD, což by případné zintenzivnění kooperace Ukrajiny s celní unií mohlo změnit. Na setkání se dále hovořilo o nesplacených dluzích za ruský zemní plyn ve výši 7 miliard USD a možnosti pronajmutí ukrajinských plynovodů ruskou státní firmou Gazprom.
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.
V Moldavsku hrozí rozpad vládní koalice
Spory ve tříčlenné Alianci pro evropskou integraci nevycházejí z politických důvodů, ale spíše z osobních antipatií předsedů jednotlivých stran a odlišných zájmů jejich hlavních sponzorů. Předseda Demokratické strany Marian Lupu a bývalý prezident Mihai Ghimpu požadují demisi premiéra Vlada Filata, který 13. února zpochybnil koaliční smlouvu a obvinil své partnery z korupce. Evropské země situaci sledují, současná vláda totiž přislíbila koncem letošního roku podepsat Asociační dohody, které mají za cíl prohloubit spolupráci Moldavska s EU. Nejsilnější opoziční uskupení v současnosti představují komunisté, kteří byli u moci do roku 2009. Jejich příznivci žijí především na venkově, kde se negativně projevuje klesající poptávka po moldavském zboží ze strany evropských států.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.
Jednání o exportu kapalného zemního plynu z Ruska do Číny jsou na dobré cestě
Prohlásil to ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Dodávky by měl zajišťovat státní podnik Gazprom, který buduje zařízení na zkapalňování zemního plynu poblíž dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Alternativu představuje již existující továrna na sibiřském poloostrově Jamal, proti které však hovoří její geografická vzdálenost od asijských trhů. Vicepremiér Ruské federace Dvorkovič věří, že definitivní podoba smlouvy bude dohodnuta příští měsíc během návštěvy čínského prezidenta Xi Jinpinga. Jednání mezi zeměmi trvají přibližně 6 let. Důvodem je fakt, že se k dodávkám a odběru plynu smluvní strany zavazují pomocí dlouhodobých kontraktů s pevně stanovenou cenou. To může vyústit v situaci, kdy je stát nucen odebírat drahý zemní plyn, i když jeho aktuální tržní cena poklesne. Čína však zvýšení importu této strategické suroviny čím dál tím naléhavěji potřebuje, její spotřeba totiž dlouhodobě roste.
Předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace volá po založení finanční policie
Důvodem je nutnost zefektivnit boj proti rozsáhlým daňovým podvodům a předraženým státním zakázkám. Prohlášení Alexandra Bastrykina bylo reakcí na zprávu šéfa ruské centrální banky Sergeje Ignatěva, ve které byly odhadované důsledky finanční kriminality za minulý rok stanoveny na 49 miliard USD. Návrh patrně narazí na odpor ministerstva vnitra a Federální služby bezpečnosti (FSB), které mají boj s ekonomickými zločiny ve své kompetenci. Spekuluje se, že by případné vytvoření nového úřadu mohlo omezit jejich možnost manipulovat jednotlivá vyšetřování, což se údajně děje ve velkém měřítku.