V sobotu večer v komerčních čtvrtí v hlavním městě Iráku Bagdádu vybuchly bomby v autech a zabily nejméně 46 lidí a dalších 152 zranilo. Exploze byly ve čtvrtích Jididayh, Karrada, Baiyaa, Shurta, Tobchi a Zafaraniyah, kde žijí především šíité. Stalo se to v době, kdy mnoho lidí nakupovalo a relaxovalo v kavárnách. Přestože se k útokům nikdo nepřihlásil, předpokládá se, že za nimi stojí irácká odnož al-Kaidy. Prodavač Karim Sami, který byl poblíž výbuchu v Karradě řekl: „Nevíme, kdo je vinen za tato narušení bezpečnosti, ale jsme si jisti jednou věcí: Naši lidé krvácí každý den.“ Několik hodin před výbuchy byl zabit Bassem Mahmoud, lokální lídr sunnitské militantní opozice k al-Kaidě, a jeho dva bodyguardi. Den předtím sebevražedný atentátník zabil 20 lidí v sunnitské mešitě severně od Bagdádu. Od začátku ramadánu 10. července bylo v Iráku již zabito na 250 lidí.
Archiv rubriky: Afrika
Desítky tisíc Egypťanů demonstrovaly, hlášeni jsou tři mrtví
Stoupenci a odpůrci svrženého prezidenta Mohammeda Mursi se střetli ve městě Mansoura, které leží v nilské deltě. Následkem toho zemřeli tři lidé. V Káhiře u mešity Rabaa al-Adawiya, kde se stoupenci ex-prezidenta Mursi shromažďují již od jeho svrhnutí, se sešlo přibližně 10 000 lidí a vydalo se směrem k vojenskému areálu, nesli fotografie ex-prezidenta Mursi a skandovali hesla. Ale vojáci je zablokovali. V blízkosti mešity al-Azhar lidé házeli kameny na přívržence ex-prezidenta Mursi a poblíž prezidentského paláce policie použila slzný plyn. Jinak shromáždění v Káhiře bylo poklidné, jak organizátoři žádali. Demonstrovalo se i v Alexandrii a dalších městech po celém Egyptě. V menším množství se sešli i příznivci svržení, ti skandovali: „Armáda a lidé jsou jedno!“ Dočasný prezident Adly Mansour řekl, že budou chránit revoluci a usilovat o stabilitu. Téměř 100 lidí bylo již zabito při střetech od 3. července, kdy byl ex-prezident Mursi odstaven od moci armádou. Mezitím OSN tlačí na současné vedení Egypta, aby zveřejnilo, proč je ex-prezident Mursi zatčený a kdy bude souzen. Tým OSN čeká na povolení, aby mohl vyjet do Egypta vyšetřovat střílení před kasárnami z 8. července, kdy bylo zabito více než 50 lidí.
Ministr Kerry: Izraelci a Palestinci jsou připraveni pro mírové rozhovory
Americký ministr zahraničí John Kerry oznámil v Jordánsku poté, co hovořil s oběma stranami, že Izraelci a Palestinci dosáhli shody, díky níž mohou začít mírové rozhovory. „Dosáhli jsme dohody, která vytváří základ pro obnovení přímých jednání o konečném statusu mezi Palestinci a Izraelci.“ Počáteční jednání mají být v příštím týdnu ve Washingtonu, kam by měl přijet hlavní vyjednavač Palestinců Saeb Erekat a z Izraele Tzipi Livni. Ministr Kerry poděkoval Lize arabských států, která podpořila jeho plán. Potřetí v tomto týdnu jednal s palestinským prezidentem Mahmudem Abbasem a telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu. „Zástupci dvou hrdých národů se dnes rozhodli, že obtížná cesta vpřed se vyplatí,“ chválil se. Přesto existuje mnoho problematických oblastí pro zahájení jednání. Hamas, který ovládá Pásmo Gazy, odmítá právo prezidenta Abbase hovořit za Palestince.
Maroko se sbližuje se Španělskem
Státní návštěva španělského krále Juana Carlose I. u jeho marockého protějšku, Mohammeda VI., dopadla nad očekávání dobře. Obě strany hodnotí současné vztahy zemí jako mimořádné na všech úrovních. Sám král Juan Carlos přispěl k výsledku jednání i rozhodnutím, že do své delegace přizval všechny ministry zahraničí, nehledě na jejich stranickou příslušnost. Tím dokázal, že zájmy o dobré diplomatické strany s Marokem jsou důležité pro celé Španělsko, nejen pro některé politické strany. Obě země se pak především shodly na nutnosti spojení obou břehů Gibraltarského průlivu. Podle dlouho plánovaného projektu by se mělo jednat o výstavbu tunelu, avšak překážkou zůstává stále otázka financování. Zároveň Španělsko deklarovalo, že plně podporuje marocké přiblížení se Evropské unii.
OSN varuje před negativním vlivem války v Sýrii pro děti
Leila Zerrougui, zvláštní zástupkyně OSN pro děti a ozbrojené konflikty, varuje před negativními vlivy pro děti po návštěvě Sýrie, kde mluvila jak s vládními představiteli, tak povstaleckými veliteli. Nyní již třetí rok konfliktu v Sýrii donutí generaci dětí vyrůstat jako negramotné, plné nenávisti a náchylnější k radikalizaci. Obě strany války páchají násilí na dětech. OSN tvrdí, že již tisíce dětí bylo zabito a existují případy, kdy byly děti mučeny. Zpráva OSN, která byla vydána v červnu, tvrdí, že obě strany konfliktu využívají děti jako sebevražedné atentátníky a lidské štíty. Leila Zerrougui vyzývá, aby byly děti ušetřeny.
V Guineji dochází k etnických střetům
K násilným střetům mezi členy dvou znepřátelených komunit dochází od začátku týdne na jihu Guineje, nedaleko hranic s Pobřežím slonoviny. Ty se odehrávají mezi kmenem Guerzů, vyznávajícím především křesťanství nebo místní náboženství, a Konianků, hlásícím se k islámu. V případě jihu země se však nejedná první konflikt. Již dvacet let se celá Guinea potýká s náboženským a etnickým rozdělením země. Obě strany jsou celou dobu zásobovány zbraněmi z okolních zemí, například z Libérie, Sierry Leone a Pobřeží slonoviny, kde v posledních deseti letech stále ve větší míře probíhají ozbrojené konflikty a odkud přichází množství ozbrojenců. Již během prvního týdne tak bylo během násilností zabito skoro sto lidí a zdá se, že číslo není konečné.
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika se vrátil do země, pochybnosti o jeho zdravotním stavu sílí
Alžírský prezident Abdelaziz Bouteflika, vládnoucí v zemi od roku 1999, se ve středu vrátil zpět do své země. Prezident Bouteflika byl od konce dubna hospitalizován ve Francii kvůli mozkové mrtvici a teprve nyní mu zdravotní stav dovolil se vrátit. Prezident, jemuž je již více jak 76 let a který při návratu působil velmi zesláblým dojmem, se však svých povinností nezhostí ihned a bude nadále v rekonvalescenci. Jeho stav tak vyvolává nejen v alžírském tisku otázky ohledně jeho dalších schopností efektivně vládnout své zemi do konce svého již třetího mandátu v roce 2014. Některé z významných deníků tak začínají zmiňovat i jeho možné nástupce.
Palestinci budou jednat o mírovém plánu, návrh ministra Kerryho podpořila Liga arabských států
Palestinský prezident Mahmud Abbas se sejde s dalšími palestinskými lídry, aby řešili možnost obnovení mírových rozhovorů s Izraelem. Úředníci tvrdí, že jednání prezidenta Abbase s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym v Jordánsku bylo průlomové, ale nesdělili podmínky, za jakých je prezident Abbas ochoten obnovit mírové rozhovory. Již dříve prezident Abbas naznačil ochotu jednat za podmínky zmražení výstavby izraelských osad, ale ve středu dal Izrael závěrečné schválení výstavbě nových 700 obydlí. Prezident Abbas svolal na čtvrteční jednání do Ramallahu představitele Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) a Fatahu. Wasel Abu Yousef, člen OOP řekl: „Očekáváme, že slyšíme od prezidenta myšlenky předložené ministrem Kerrym. Bude tam diskuse o těch myšlenkách a všichni budou říkat, co si o tom myslí. Závěr bude obecným konsensem.“ Hamas, který ovládá Gazu, neustále neguje mírovou strategii prezidenta Abbase. Návrhy ministra Kerryho na obnovení mírových rozhovorů byly schváleny výborem Ligy arabských států. Ministr Kerry byl na šesté návštěvě regionu, kde se snaží restartovat mírové rozhovory, které byly přerušeny před dvěma lety kvůli výstavbě osad. Izrael přislíbil zvážení návrhu. Ministr Kerry nabídl Palestincům 4 miliard USD ekonomických pobídek.
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Bývalý prezident Čadu byl po 13 letech obviněn ze zločinů proti lidskosti
Hissene Habré, bývalý čadský prezident, jemuž bylo ve své době přezdíváno „africký Pinochet“, byl minulý týden po 13 letech obviněn trestním tribunálem v senegalském Dakaru. Za spáchání zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a mučení mu hrozí až doživotní trest. Během jeho vlády v letech 1982-1990 bylo z politických důvodů zavražděno více jak 40 000 lidí a další tisíce byly mučeny. Dlouhodobou podporu mu ale vyjadřovaly USA, Francie a další státy. I proto byla první obvinění vznesena až v roce 2000, kdy byl exprezident Habré dopaden v Senegalu. Čad se delší dobu snažil o jeho vydání, avšak snahy byly neúspěšné a proto je souzen speciálním tribunálem spadajícím pod Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) v Senegalu.
USA žádá OSN o akci proti íránským dodávkám zbraní do Sýrie
Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Súdánský prezident al-Bashir opustil Nigérii kvůli obavě ze zatčení
Prezident Súdánu Omar al-Bashir opustil předčasně Nigérii kvůli obavě, že by mohl být zadržen. Právníci lidsko-právních aktivistů podali v pondělí návrh u Federálního nejvyššího soudu, aby byl prezident al-Bashir zatčen kvůli obvinění z genocidy a válečných zločinů v Darfúru. Súdánský prezident al-Bashir přijel na pozvání Nigérie na summit Africké unie (AU), která má 53 členů. Unie odmítá spolupracovat s evropským soudem. Mezinárodní trestní soud vydal dva zatykače na súdánského prezidenta al-Bashira v roce 2009 a 2010 kvůli zločinům proti lidskosti. V minulosti Nigérie byla nucena předat mezinárodně hledaného zločince ex-prezidenta Libérie Charlese Taylora, který byl v Haagu odsouzen na 50 let.
V Egyptě se střetli demonstranti s policií
V Káhiře policie použila slzný plyn na rozehnání stovky demonstrantů, kteří protestovali proti sesazení exprezidenta Mursi. Ti se snažili zablokovat silnici, most 6. října a házeli na policisty kameny. Protestující byli i v dalších částech města a provolávali: „Vypadni Sisi.“ Odkazovali na generála Abdel Fattah al-Sisi, šéfa armáda, který kontroloval svržení exprezidenta Mursi. Mezitím islamistické milice zaútočily na autobus na Sinaji převážející dělníky a zabily 3 lidi a 14 zranily. Ve stejný den představitelé Egypta jednali s americkým náměstkem ministra zahraničí Williama Burnsem, který řekl, že Egypťané mají „druhou šanci realizovat příslib revoluce.“ Dodal, že Američané nebudou diktovat způsob řešení situace, Egypťané ho musí nalézt sami.
Ani o Ramadánu nepolevuje násilí v Iráku
V pátek večer sebevražedný atentátník zabil v Kirkúku více jak 30 lidí. Odpálil své výbušniny v kavárně. Kirkúk, který je bohatý na ropu, leží na pomezí území, které je ovládáno šíity a Kurdy. Kurdové by ho rádi začlenili do svého autonomního území, ale proti jsou Arabové a Turkmeni. Nikdo se nepřihlásil k útoku. Ve stejný den další sebevražedný atentátník zabil 4 policisty v Mosulu. O den dříve bylo po celém Iráku zabito 44 lidí. Sunnitský duchovní Salah al-Nuaimi vyzval ke klidu a konci sektářského násilí při společné modlitbě sunnitů a šíitů v mešitě v Bagdádu. „Už je toho dost, všichni milujeme Irák, všichni jsme Iráčané a chceme být jednotní. Chceme zastavit krveprolití a rozvíjet a budovat Irák.“
Protesty v Egyptě se obešly bez násilí
Tisíce lidí pochodovaly Káhirou, aby vyjádřily nespokojenost se svržením prezidenta Mohammeda Mursi. Menší dav jejich oponentů se shromáždil na náměstí Tahrir. Neopakovaly se bitvy v ulicích jako při demonstrací minulý týden, kdy zemřelo 35 obyvatel a o tři dny později 53 lidí. Student Ahmed Adel řekl: „Jsem zde, abych řekl ne vojenskému převratu a ano Mursi, kterého vidím jako svého legitimního prezidenta, ačkoliv nejsem v Muslimském bratrstvu a ani jsem nehlasoval pro něj.“ Armáda popírá, že by se jednalo o převrat, jen vyjádřila vůli lidu.
Velitel Svobodné syrské armády byl zabit svými oponenty
Bojovníci ze skupiny blízké teroristické organizaci al-Kaida zastřelili v Sýrii Kamala Hamamiho, jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA), která má podporu západních států i ostatních arabských států regionu. Podle mluvčího FSA Louay Meqdada byl Hamami zabit na kontrolním stanovišti v severní části Sýrie po ostré debatě s místním vůdcem islamistů, který měl příslušníky FSA nazvat „bezvěrci“. Podle dalšího mluvčího FSA Qassema Saadeddineho islamisté zabití velitele FSA telefonicky potvrdili a prohlásili, že zabijí celé velení FSA. Někteří z vůdců umírněných syrských rebelů varují proti vyhrocení konfliktu s radikálními islamisty, kteří Sýrii také působí, jiní naopak považují podobné akty ze strany spojenců al-Kaidy za činy hraničící s aktem války. Nejasná situace mezi umírněnými bojovníky z FSA a radikály napojenými na al-Kaidu brzdí přísun moderních zbraní z USA nebo zemí EU.
Tisíce lidí v Egyptě protestují
Podporovatelé Muslimského bratrstva se shromáždili v Káhiře. Zpívali protivojenské písně, mávali fotografiemi ex-prezidenta Mohammeda Mursi. Chtěli se dostat k prezidentskému paláci, ale cesta jim byla zablokována. Na večer po modlitbách stejně jako jejich oponenti plánují masové setkání na náměstí Tahrir. Armáda se rozmístila, obklopuje důležité budovy a komunikace, chce oddělit znepřátelené skupiny. Nově jmenovaný premiér el-Belblawi by měl v neděli začít kontaktovat možné kandidáty na ministry. Řekl: „Beru dvě kritéria pro příští vládu. Účinnost a důvěryhodnost.“ Muslimské bratrstvo vyloučilo, že by se podílelo na této vládě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyjádřil obavu ohledně zatýkání členů Muslimského bratrstva.
Libyjská vláda po týdnu získala zpět budovu ministerstva vnitra
Budova ministerstva vnitra byla v držení ozbrojenců od 2. července, kdy bojovníci nařídili všem zaměstnancům budovu opustit. Ti uvedli, že tam zůstanou, dokud vláda nerozpustí Nejvyšší bezpečnostní výbor, který se skládá z revolucionářů, jež přinesli svrhnutí režimu Muammara Kaddaffiho v roce 2011. Jeden z úředníků ministerstva řekl: „Nevíme, jaké dohody bylo dosaženo, ale nyní pracovníci kontrolují budovu a je v dobrém stavu.“ Ozbrojené skupiny skládající se z bojovníků z různých částí Libye jsou silné a vláda si dlouhodobě s nimi neví rady. Demonstranti v Tripolisu požadovali, aby je vláda odzbrojila. Vláda tvrdí, že vypracovává plán na rozpuštění milic, ale nejsou známy detaily.
Taliban dočasně uzavřel svou kancelář v Kataru
Kancelář Talibanu, která byla 18. června otevřena pro mírové jednání s afghánskou vládou a USA v katarské Doha, byla nyní dočasně uzavřena. Úředník Talibanu řekl: „Nejsme spokojeni s Američany, vládou v Kábulu a všemi stranami, které nebyly upřímné s námi.“ Afghánský prezident Karzai byl rozzuřen, když kancelář byla otevřena, protože sama sebe pasovala jako neoficiální ambasádu exilové vlády. Prezident Karzai přerušil rozhovory s USA a hrozil bojkotem jakémukoliv jednání s Talibanem. Poslední překážka pro rozhovory přišla, když se Taliban přiznal k útoku v západní provincii Herat, který zabil 17 civilistů. USA řekly, že uzavření kanceláře nesmí přerušit proces. Americký prezident Obama se zavázal, že stáhne jednotky z Afghánistánu do konce roku 2014. The New York Times poukázaly, že USA zvažují rychlejší stažení.
Muslimskému bratrstvu budou nabídnuta ministerská místa v Egyptě
Několik hodin po jmenování dočasným premiérem Hazem el-Beblawi řekl mluvčí egyptského prezidenta Mansour Ahmed al-Muslimani, že Muslimskému bratrstvu a salafistické straně Nour budou nabídnuta ministerská místa v přechodné vládě. „Neexistuje vůbec žádná námitka včetně členů těchto dvou stran ve vládě,“ dodal. Nový premiér el-Beblawi je liberální ekonom s pověstí technokrata, který se vyjadřoval negativně k předchozím režimům. Minulého prezidenta Mursi kritizoval kvůli nepředložení jasného plánu, který by pomohl ekonomice. Nyní stojí před těžkým úkolem, má sjednotit rozdělený Egypt a pomoci nastartovat ekonomiku.
Hazem el-Beblawi je novým premiérem Egypta
Prozatímní prezident Egypta Adly Mansour jmenoval dočasným premiérem Hazem el-Beblawi, liberálního ekonoma a bývalého ministra financí. Mohammed el-Baradei, nositel Nobelovy ceny za mír, byl jmenován viceprezidentem pro zahraniční záležitosti. Jméno el-Baradei se v minulých dnech skloňovalo i v souvislosti s funkcí premiéra, ale odmítla ho salafistická strana Nour. Prezident Mansour představil harmonogram nových voleb. Ústava by měla být pozměněna do 15-ti dnů, dána ke schválení referendem do 4 měsíců a parlamentní volby by mohly být začátkem roku 2014. Muslimské bratrstvo nadále odmítá uznat prozatímního prezidenta Mansour a jeho rozhodnutí, vyzývá k dalším protestům.
Násilí v Egyptě pokračuje
V pondělí nad ránem začala střelba před kasárnami v Káhiře, kde se shromažďují příznivci svrženého prezidenta Mohammeda Mursi, protože věří, že právě tam je ex-prezident Mursi držen. Bylo zabito nejméně 15 lidí. Tajemník Muslimského bratrstva El-Beltagy řekl, že bylo zabito dokonce 35 lidí a asi 500 bylo zraněno. Armáda obvinila ze střelby ozbrojené teroristické skupiny, které se snažily dostat do kasáren. Demonstrant Alaa el-Hadidi řekl, že byli zaskočeni tím, že armáda použila ostrou munici. Příznivci Muslimského bratrstva tvrdí, že jejich protest byl poklidný. Gehad Haddad, mluvčí Muslimského bratrstva, řekl: „Každá policie na světě ví, jak rozehnat sit-in protest. Toto je jen kriminální činnost zaměřená na demonstranty.“ Nejnovější násilí zhoršuje politickou situaci v Egyptě, po něm salafistická strana Nour označující ho za masakr odstoupila z rozhovorů o zvolení prozatímního premiéra. Nour podporovala svrhnutí ex-prezidenta Mursi.
Syrská národní koalice zvolila novým prezidentem al-Jarba
V sobotu si Syrská národní koalice (SNK) zvolila v Istanbulu prezidentem Ahmad Asi al-Jarba, který ve volbě získal pouze o 3 hlasy více než jeho konkurent Mustafa Sabbagh. Zvoleni byli též 3 viceprezidenti, kterými se stali Farouk Tayfour, Salem Muslit a Suhair al-Atassi, a generální tajemník Badr Jamous. Prezident al-Jarba je bývalý politický vězeň. Stojí před úkolem pozvednout důvěryhodnost SNK jak mezi aktivisty, bojovníky, tak u mezinárodního společenství. V dubnu odstoupil ex-prezident Mouaz al-Khatib a funkci úředně vykonával George Sabra. V neděli se sejdou členové SNK, aby řešili klíčové otázky. Dle zdroje od SNK by mezi tématy neměla být ženevská mírová konference, ale především situace v Homsu a nová vláda.