Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir potvrdil návštěvu Jižného Súdánu, bude se jednat o první státní návštěvu súdánské hlavy státy od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdán v červenci 2011. Cílem setkání je vytvoření nových vztahů mezi oběma státy, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Původně se prezidenti měli setkat na jednání v hlavním městě Jižního Súdánu Juba v dubnu, súdánský prezident setkání z důvodu sporů mezi státy zrušil. Súdán a Jižní Súdán se minulý měsíc dohodly na ukončení sporů ohledně ropy a tranzitních poplatků a oživení příhraničního obchodu. Hraniční neshody nicméně zůstávají stále nevyřešeny. Africká unie (AU) dala obou zemím šestitýdenní čas na vyřešení sporného území Abyei.
Archiv rubriky: Událost
Amplats se dohodla s propuštěnými horníky, generální ředitelka společnosti rezignovala
Společnost Anglo American Platinum (Amplats), která propustila 12 000 pracovníků důsledkem nelegální stávky, se dohodla na opětovném přijetí a ukončení nepokojů a stávek. Zaměstnanci by se měli v úterý vrátit do práce na stejné pozice jako před stávkou. Dohoda přichází poté, co z postu generální ředitelky Anglo American rezignovala Cynthia Carolla, která se ocitla pod tlakem investorů, aby zastavila pokles akcií. Většina velkých společností se již na ukončeních stávek dohodla a analytici očekávají konec nepokojů v těžebním sektoru, nicméně v některých dolech protesty pokračují. Měsíce nepokojů napříč těžebního průmyslu v Jihoafrické republice snížily produkci především platiny a zlata, snížily předpoklad ekonomického růstu země a spustily vlnu kritiku na vládu prezidenta Jacoba Zumu.
Vůdce vojenského převratu v Guinea-Bissau byl zatčen
Kapitán Pansau N’Tchama, který se spolu s armádou ujal moci v dubnu během prezidentských voleb, byl zatčen a obviněn z útoku na kasárny, při němž zemřelo šest lidí. Kapitán N’Tchama se před několika dny vrátil z Portugalska a přechodná vláda, která byla po převratu armádou jmenována, obvinila svou bývalou koloniální mocnost z účasti na útoku. Během minulého týdne bylo zatčeno i několik další osob. Přechodná vláda rovněž obvinila i příznivce bývalého premiéra Carlos Gomes Juniora, jenž byl svržen právě vojenským převratem, z účasti. Guinea-Bissua má za sebou dlouho historii vojenských převratů od získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1974. Žádný ze zvolených politiků nevydržel u moci do konce svého volebního období.
Exprezident Pobřeží slonoviny zůstane ve vazbě v Haagu
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zamítl požadavek bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagbo, který požádal o vycestování do zahraničí za zdravotní léčbou. Soudci jeho žádost nevyslyšeli, obávali se, že by mohl uprchnout. Exprezident čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během čtyř měsíců trvajícího povolebního násilí v roce 2010, kdy o život přišlo na 3 000 lidí a na milion obyvatel ztratilo své domovy. Bývalý prezident Gbagbo obvinění odmítá. Konflikt propukl, když exprezident odmítl uznat svou porážku v prezidentských volbách a zpochybnil vítězství svého oponenta a současného prezidenta Alassane Ouattary. Podle lidsko-právní organizace Amnesty International od srpna bylo v Pobřeží slonoviny nelegálně vězněno a mučeno více než 200 lidí, včetně příznivců exprezidenta Gbagbo. Země nařčení rezolutně popřela. V říjnu uvedla OSN, že část podporovatelů bývalého prezidenta se skrývá v Ghaně, ze které cílí své útoky na policii a vojenské základy v Pobřeží slonoviny.
Alžírsko se jako další země přiklonilo k intervenci na sever Mali
Alžírsko je největší africkou zemí a největším africkým producentem a exportérem ropy, s Mali zároveň sdílí 2 000 kilometrů dlouhou hranici. Severoafrická země bývá považována za regionálního vůdce, který by případnou intervenci za pomoci mezinárodních organizací mohl vést, přestože stále preferuje diplomatické řešení. Jedním z hlavních důvodů možné vojenské operace na sever Mali je obava Alžírska z rozšíření rebelských militantních skupin na jeho území, včetně tisíců uprchlíků. V Mali navíc působí skupina Tuaregů, která by se případně mohla spojit s Tuaregy na severu Alžírska, čehož se země obává. Alžírsko bylo dosud k vojenské intervenci značně rezervované, v případě dlouhotrvajících bojů by část zahraničních vojáků působila na jeho území, což Alžírsko příliš nepodporuje.
Súdán obviňuje Izrael z leteckého útoku na zbrojní továrnu
V úterý byla v hlavním městě Súdánu Khartoum zničena zbrojní továrna Yarmouk, při výbuchu zemřeli dva lidé. Vláda Súdánu následně obvinila Izrael, že na továrnu zaútočila čtyři izraelská letadla. Ministr informací Ahmed Belal Osman uvedl, že Súdán na Izrael nezaútočí, přestože k tomu má dostatečné prostředky. Izrael jako již několikrát v historii nařčení nepotvrdil, ani nevyvrátil. Súdán bývá dlouhodobě obviňován z toho, že vyrábí a pašuje zbraně přes Egypt do pásma Gazy. Naopak Izrael vnímá africkou zemi jako bezpečnostní hrozbu pro svůj stát.
Uganda zvažuje působení svých mírových misí v Africe kvůli obvinění OSN
OSN obvinila Ugandu podpory rebelů, sjednocených do tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntangada, kteří na východě Demokratické republiky Kongo bojují s armádou. Nyní chce země zvážit část svých mírových operací. Uganda vyslala na mírové mise v Africe 17 600 vojáků, což je třetina všech mírových jednotek, které zde pod mandátem OSN na kontinentu operují. Další část ugandských vojáků působí pod vedením americké armády v Středoafrické republice, kde hledají vůdce Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. Ugandské jednotky operují i v Somálsku a Jižním Súdánu.
Mezinárodní měnový fond schválil Keni půjčku ve výši 110 milionů USD
Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň varoval východoafrickou zemi před přílišným utrácením před parlamentními volbami, které jsou naplánované na 4. března příštího roku. V povolebním násilí v roce 2007 zemřelo důsledkem nepokojů na 1200 lidí. V minulém roce se MMF s Keňou dohodl na úvěru v hodnotě 750 milionů USD. Keňa musí podle MMF udržet svou inflaci navzdory světovému zvyšování cen, které ale stále zůstávají nižší než v roce 2008. Inflace se v září snížila z 6,09 % předchozího měsíce na 5,32 %. Největší ekonomika východní Afriky je stimulována zahraničními investicemi do průzkumu ropných ložisek a zemního plynu. MMF předpovídá Keni ekonomický růst nad 5 %.
Unie horníků a těžební společnosti se v Jihoafrické republice dohodly na zvýšení mezd
Po třech týdnech vyjednávání se Národní unie horníků (NUM) dohodla se na navýšení platů v rozmezi do 1,5 do 10,8 % podle různého postavení zaměstnanců. V dolech na zlato pracuje přes 157 000 zaměstnanců, od srpna se v celém těžebním průmyslu připojilo ke stávce na 100 000 horníků. Dohoda přichází jen pár dnů poté, co společnosti pohrozily, že jestliže zaměstnanci neukončí nelegální stávky propustí tisíce horníků. Třetí největší producent zlata v Jihoafrické republice společnost Harmony Gold uvedla, že všech 5400 zaměstnanců se vrátilo do práce, většina horníků firmy Gold Fields také. Naopak společnost AngloGold Ashanti, která je na jihoafrickém trhu největším producentem zlata, v posledních dnech propustila na 10 000 zaměstnanců, mluvčí společnosti Alan Fine ale řekl, že je firma připravena horníky nazpět přijmout, jestliže svou ilegální stávku ukončí. Podle analytiků je výhodnější pro společnosti znovu zaměstnat propuštěné horníky než zaučit novou pracovní sílu. Jihoafrická republika důsledkem nepokojů a stávek v těžebním průmyslu přišla podle agentury Reuters o 1,1 miliard USD. Těžební sektor se na jihoafrickém HDP podílí z 6 %.
Africká unie obnovila Mali pozastavené členství
V březnu letošního roku důsledkem vojenského převratu v Mali, který svrhl přechodnou vládu v Bamako, pozastavila Africká unie (AU) členství západoafrické zemi. Nyní toto opatření ruší a nabízí Mali pomoc s uspořádáním nových voleb. Mali se znovu může účastnit všech jednání a aktivit AU. Organizace rovněž zvažuje vojenskou intervenci na sever země, který ovládají islamistické militantní skupiny v čele s Ansar Dine, jež v ovládaných oblastech zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Přesto je AU připravena kdykoliv začít vyjednávat s rebelskými skupinami, pokud vůli k jednání projeví. Tento měsíc schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která podpoří vojenskou intervenci, pokud mezinárodní společenství do 45 dnů předloží podrobný plán operace. Vojenský zásah podporuje i Francie, tento týden se k ní přidalo i Německo. „Ze severu Mali je nutné překročit pouze jedinou mezinárodní hranici a ocitnete se u Středozemního moře. Jestli Mali situaci nezvládne, jestli rebelové své výcvikové tábory rozšíří a stanou se globální teroristickou hrozbou, nebudou ohrožovat pouze Mali a severní Afriku, ale také Evropu,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle.
K vyřešení sporů mezi Etiopií a Eritrejí má přispět Jižní Súdán
Na dlouholetý hraniční spor začnou země hledat řešení od listopadu za přítomnosti Jižního Súdánu. „Máme úzce vztahy s oběma státy, proto se staneme zprostředkovateli jednání a budeme společně s nimi hledat ze současné situace východisko,“ řekl jihosúdánský ministr pro zahraniční věci Deng Alor. Neshody se týkají především hraničního města Badme, které mezinárodní komise přiřkla Eritreji v roce 2002. Spor o hranice mezi Etiopií a Eritrejí je pozůstatkem války mezi léty 1998 až 2000. Samotný Jižní Súdán má nevyřešené spory se svým severním sousedem Súdánem.
Mauritánský prezident byl propuštěn z pařížské nemocnice
Ve středu byl prezident Mohamed Ould Abdel Aziz propuštěn z nemocnice, kde se zotavoval ze střelného zranění z poloviny října. Střelbu označil prezident Abdel Aziz za nešťastnou náhodu, neboť ho postřelil vlastní voják, a vyloučil jakýkoliv pokus o vraždu. Prezident Abdel Aziz patří mezi přední spojence Západu v boji proti rebelským skupinám, které spolupracují s teroristickou skupinou Al-Kaida. Mauritánie uskutečnila několik útoků na základny islamistických militantních skupin v sousedním Mali ještě před vypuknutím vojenského převratu v západoafrické zemi z března letošního roku.
Stavba uranového dolu v Tanzanii by měla začít v příštím roce
V červenci schválil Výbor pro světové dědictví UNESCO územní změny v tanzanské rezervaci Selous Game, kde na vyčleněném území vybuduje společnost Mantra Resources uranový důl Mkuju River. Jeho stavba by podle generálního ředitele firmy Asa Mwaipopo měla začít v příštím roce. Celá výstavba by měla trvat dva roky. Jakmile bude důl postaven, měla by se Tanzanie podle společnosti dostat mezi deset největších světových producentů uranu. V podzemí by se mělo ukrývat až 53 tisíc tun uranu. Náměstek ministra pro energetiku a nerostné minerály George Simbachawene uvedl, že vláda chce navýšit produkci důlního průmyslu na 10 % HDP do roku 2025, minulý rok přitom podíl průmyslu na celkovém HDP byl 3,3 %. Tanzanie je čtvrtým největším africkým producentem zlata a na jejím území se nacházejí i zásoby uhlí, niklu, železné rudy, diamantů a drahých kamenů.
Už druhá rebelská skupina v Darfúru souhlasila s mírovým jednáním
Nabídku mírového jednání se súdánskou vládou, kterou zprostředkoval Katar, přijala již druhá rebelská skupina Justice and Equality Movement (JEM), před časem k jednání přistoupila i Liberation and Justice Movement (LJM). Cílem Súdánu za pomoci Kataru je obnovit mírový proces, který by ukončil skoro dekádu pokračující konflikt na východě země, během něhož zemřelo podle OSN na 300 000 lidí, a který by ujednal vyslání humanitární pomoci do zasažených oblastí. Na rozdíl od předchozích jednání jsou setkání otevřena nejenom skupinám, které jednání přislíbily, ale i všem ostatním. Mírová jednání by měla začít v průběhu příštího měsíce. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu již před časem vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a další vysoké představitele za válečné zločiny v oblasti Darfúru. Všichni obvinění to odmítají.
Rozhodnutí o legálnosti egyptského ústavodárného sboru se odkládá, ústava se i nadále připravuje
Vznik nové egyptské ústavy, která je hlavním pilířem přechodu k demokratickému uspořádání země po svržení bývalého prezidenta Husni Mubaraka, se znovu zkomplikoval. V úterý měl soud rozhodnout, zdali bylo sestavení ústavodárného sboru legální či nikoliv. Vznik ústavy totiž doprovází spory mezi islamisty a sekulárními politiky, kteří tvrdí, že ve výboru převládají právě islamisté a ten tak neodpovídá rozložení egyptské společnosti. Soudce si vyslechl 43 stížností a případ předal Nejvyššímu ústavnímu soudu. „Vznik ústavy se nyní stal otázkou politickou. Jestliže nebude nalezen konsensus, Egypt se ocitne ve velké krizi,“ uvedl profesor politologie Hassan Nafaa. Podle právníků bude trvat měsíce, než soud vynese rozsudek. Tím musí výbor i nadále na sestavení nové ústavy pracovat, neboť do prosince musí předložit jeho definitivní návrh, o němž mají Egypťané následně hlasovat v referendu. „Jakmile bude ústava v referendu schválena, nemůže ji Nejvyšší ústavní soud zpochybnit, na to nemá pravomoci,“ řekl právník vládnoucího Muslimského bratrstva Abdel Moneim Abdel Maqsoud.
V Jihoafrické republice bylo propuštěno dalších 8 500 horníků
Společnost Gold Fields propustila více než 8 5000 pracovníků poté, co uplynulo definitivní ultimátum, kdy se měli vrátit horníci do práce v dole KDC East. Pracovníci společnosti – jako řada dalších v těžebním průmyslu Jihoafrické republiky – stávkovali za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Společnost Gold Fields minulý týden nařídila, aby horníci ukončili nelegální stávku a vrátili se do úterní 16:00 hodiny do práce na odpolední směnu. Stávku pracovníků označil i soud za nelegální. Těžební sektor Jihoafrické republiky patří k největším na světě. V posledních týdnech se ale spustila vlna stávek a nepokojů za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, během protestů zemřelo již 50 lidí, nejvíc při policejním zásahu v dole Marikana v polovině srpna. Stávky negativně ovlivňují hospodářství země.
Vojenskou intervenci na sever Mali po Francii podpořilo i Německo
V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.
Jihoafrický prezident přislíbil 100 miliard USD na vytváření nových pracovních míst
Jihoafrická republika zažívá v posledních týdnech vlnu stávek za vyšší mzdy a zlepšení pracovních podmínek. Prezident Jacob Zuma po kritice na konci minulého týdne oznámil, že vyčlení 100 miliard USD na vytvoření nových pracovních míst. Největší protesty zasáhly těžební průmysl, v němž do stávky vstoupilo na 75 000 pracovníků, stávka nákladní dopravy naopak způsobila nedostatek nafty v některých oblastech země. Přislíbených 100 miliard USD má podpořit výstavbu infrastruktury, především silnic, mostů a přístavů během příštích tří let. Vedle 100 miliard USD plánuje vláda investovat do infrastruktury dalších 375 miliard USD v rozmezí následujících patnácti let. Vlna protestů a stávek citelně zasáhla ekonomiku Jihoafrické republiky. V září dvě ratingové agentury snížily zemi rating.
Uganda zvažuje zastavení vyjednávání v Demokratické republice Kongo, důvodem je obvinění OSN
Konžská vláda obvinila v červnu sousední Rwandu z podporu, výcviku a vyzbrojování rebely v hnutí M23, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. OSN obvinění potvrdila a dodala, že nemalou roli v konfliktu má i Uganda. Země, která v současnosti vyjednává v Demokratické republice Kongo ukončení nepokojů v provincii Severní Kivu, zvažuje své odstoupení od hledání mírového řešení. Důvodem je právě zpráva OSN, v níž se tvrdí, že Uganda poskytuje rebelům vojáky, zbraně, technickou pomoc a politické poradenství. Demokratická republika Kongo požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na vysoké představitele obou zemí. Důsledkem konfliktu na východě Demokratické republice Kongo přišlo na půl milionů Konžanů o své domovy. Podle analytiků Uganda a Rwanda dlouhodobě těží z nepokojů v zemi, především na východě, který je bohatý na nerostné minerály. Během válečných konfliktů v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí poslaly obě země do Demokratické republiky Kongo své vojáky.
Demonstranti vtrhli do libyjského parlamentu, žádali ukončení násilí v Bani Walid
Na 500 demonstrantů vniklo v neděli na půdu libyjského parlamentu v Tripoli, kde požadovali ukončení násilí v sedmdesátitisícovém městě Bani Walid, které milice již několik dní drancují. Podle státní agentury LANA zemřelo jen v neděli 22 lidí a 200 dalších bylo v bojích zraněno. „Žádáme vládu, aby nalezla mírové řešení pro nepokoje v Bani Walid,“ řekl demonstrující Nasser Ehdein. Město Bani Walid patřilo dlouhodobě mezi spojence bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Jde o druhý případ vniknutí demonstrantů do parlamentu od srpna, kdy se vláda ujala moci. Z Bani Walid pocházel Omran Shaban, který prozradil, kde se bývalý vůdce Kaddafi schovával v říjnu 2011.
Somálská vláda by se ráda přesunula z fotbalového stadionu, Africká unie souhlasí
Po dvou dekádách nestability v Somálsku přichází další progres ke konsolidaci země. Somálská fotbalová federace (SFF) požádala, zdali by fotbalový stadion v hlavním městě Mogadishu mohl být znovu využíván pro sportovní účely. Od roku 1991, kdy začala občanská válka, byl stadion v držení vojáků a stal se militantní základnou, v posledních týdnech zde byl zvolen nový somálský parlament i prezident. Africká unie (AU) s přesunem vlády a znovu využíváním stadionu pro sport souhlasí a přesun považuje za zkoušku bezpečnosti Somálska. Na stadion se somálská vláda a jednotky AU přesunuly v srpnu 2011 poté, co islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která veřejně deklarovala spojení s teroristickou Al-Kaidou, obsadila hlavní město. AU užívá v Mogadishu několik budov, které by se mohly stát základem nového sídla vlády. Sport, především fotbal, byl na území ovládaném Al-Shabaab zakázán. Doposud militantní skupina drží velké oblasti na jihu a ve středu Somálska.
OSN: Na 900 000 lidí muselo na hranicích Súdánu a Jižního Súdánu opustit své domovy
Střety ve státě Jižní Kordofán mezi súdánskou armádou a rebelskou skupinou Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-North), které začaly již v červnu 2011, měly podle OSN za následek vystěhování na 900 000 obyvatel. Súdán obviňuje svého souseda z podpory SPLM-North, Jižní Súdán to ale odmítá. Do některých oblastí Jižního Kordofánu důsledkem bojů neproudí žádná humanitární pomoc již 16 měsíců. V srpnu souhlasil Súdán, že humanitární pomoc může proudit přes jeho území do oblastí, které ovládá SPLM-North. Skupina obviňuje súdánskou vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu. SPLM-North během občanské války bojovala na straně Jihosúdánců, kteří se osamostatnili v červenci 2011.
Japonsko poskytne Tunisku půjčku v hodnotě 600 milionů USD
Guvernér tuniské centrální banky Chedli Ayari potvrdil, že se severoafrická země dohodla s Japonskem na půjčce ve výši 600 milionů USD, která má napomoct k demokratickému přechodu země a zotavení ekonomiky. Finanční prostředky by Tunisko mělo dostat do konce letošního roku. V příštím roce si vláda bude muset půjčit na fungování země mezi 2,2 až 2,5 miliard USD. Ekonomický růst pro rok 2012 se předpokládá, že dosáhne 3,5 %. Ekonomika významně poklesla v roce 2011 důsledkem jasmínové revoluce, během níž se hospodářský růst dostal jen na 1,8 %. Zotavení tuniské ekonomiky nepomáhá ani krize eurozony, na jejíž trhy je Tunisko navázáno. Většina turistů, která severoafrickou zemi navštíví, navíc pochází z eurozony. Státní schodek se v letošním roce má vyšplhat na 6,6 % HDP, pro příští rok se očekává snížení na 6 % HDP. Podle guvernéra centrální banky Ayari bude zotavení tuniské ekonomiky trvat déle, než se původně předpokládalo.