V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
Archiv rubriky: Událost
Koptská církev má nového papeže, stal se jím biskup Tawadros
Největší křesťanská minorita na Blízkém východě má nového papeže, po smrti papeže Shenouda III. byl v neděli vylosován biskup Tawadros. Ceremoniál proběhl v Katedrále sv. Marka v egyptském hlavním městě, kde chlapec se zavázanýma očima vybral jedno ze tří jmen, neboť podle koptských křesťanů má být výběr nového papeže pouze v rukou boží. Biskup Tawadros bude papežem jmenován 18. listopadu, stane se tak již 118. papežem od vzniku církve. Papežem se podle tradice může stát jen muž, který dosáhl více než 40 let, pochází z Egypta, žije v celibátu a nejméně 15 let strávil v klášteře. Koptská církev, k jejíž víře se hlásí na 10 % egyptské společnosti, dlouhodobě kritizuje egyptskou vládu z potlačování a uznávání pouze islámu jako hlavního náboženství. Od nového papeže se očekává zmírnění napětí mezi kopty a muslimy po svržení prezidenta Husni Mubaraka a vítězství Muslimského bratrstva ve volbách.
V Somálsku proběhlo masivní zatýkání pravděpodobných spojenců Al-Shabaab
Na 400 lidí, kteří mají být ve spojení s militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, bylo zadrženo v somálském přístavu Kismayo, jenž byl do nedávna jednou z klíčových základen skupiny. Během armádní operace, která začala v brzkých ranních hodinách, byla činnost města ochromena, města a obchody zůstaly zavřené. Strategický přístav získala somálská armáda za pomoci jednotek Africké unie (AU) minulý měsíc. Přístav je v posledních dnech terčem častých útoků, při posledním z nich byli v úterý zabiti po bombovém útoku 4 civilisté. Přestože skupina Al-Shabaab ztratila v posledních měsících část svých klíčových měst, stále ovládá velké území Somálska, především centrální a jižní oblasti země.
Guinea jmenovala novou volební komisi
Guinejský prezident Alpha Conde v pondělí jmenoval 25člennou volební komisi, která má být kompromisem mezi vládnoucí stranou a opozicí. Přesto má opozice ke komisi výhrady a tvrdí, že jeden její člen byl bez důvodu nahrazen. Deset míst obsadila vládnoucí strana, 10 členů navrhla opozice a 5 dalších bylo jmenováno občanskou společností. Prezidentem volební komise se stal bývalý ministr zahraničních věcí v přechodné vládě Bakary Fofana. V roce 2008 proběhl v Guiney vojenský převrat, dosud armáda zcela nepředala moc, neboť se parlamentní volby od minulého roku stále odsouvají. Země navíc po vojenském převratu přišla o velkou část zahraniční pomoci ve výši stovek milionů USD. Evropská unie finanční prostředky uvolní teprve, jestliže Guinea uspořádá volby do konce tohoto roku. Již nyní diplomaté tvrdí, že volby neproběhnou dříve než v dubnu 2013.
Nezaměstnanost v eurozoně stoupla na rekordních 11,6 %
O desetinu procenta se v září zvýšila nezaměstnanost v eurozoně oproti předchozímu měsíci, o práci tak přišlo dalších 146 000 lidí. Nejvyšší nezaměstnanost vykazuje Španělsko, kde podíl lidí bez práce dosáhl 25,8 %, následně je Řecko s 25,1 % a Portugalsko 15,7 %. Na opačném konci žebříčku je Švýcarsko s nejnižší nezaměstnaností kolem 4,4 % a Lucembursko s 5,2 %. V září stoupl počet lidí, kteří hledají práci, i v USA, kde bylo bez práce 7,8 % obyvatel. Celkové procento nezaměstnanosti Evropské unie, tedy se státy bez eura, se nezměnilo a zůstalo na 10,6 %.
Čína kupuje 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘
Společnost China Investment Corporation (CIC), která vznikla v roce 2007 a která patří mezi státní investiční fondy, koupila 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘, která vlastní i letiště Stansted, Southampton, Glasgow a Aberdeen. Současný 10% podíl, za něhož by CIC měla zaplatit 726 milionů USD, je druhou velkou investicí CIC ve Velké Británii, v lednu koupila 8,68% podíl ve firmě Thames Water. Čínská investiční společnost není jediná, která vlastní podíl v Heathrow Airport Holdings‘, v srpnu koupila 20% podíl společnosti Qatar Holdings, nákup nicméně posuzuje ještě Evropský regulační úřad. Ekonomická krize snížila ceny ve Velké Británii, které nyní lákají zahraniční firmy.
Amnesty International: Nigerijská armáda zneužívá svého postavení v boji proti Boko Haram
Mezinárodní lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) ve své zprávě obvinila nigerijskou armádu z mimosoudních poprav, násilných zmizení a mučení během bojů proti militantní islamistické skupině Boko Haram, která chce na severu Nigérie zavést islámské právo šaría. Armáda obvinění rezolutně odmítá. Podle AI armáda vypalovala kostely a školy a útočila proti médiím. „Lidí, kteří žijí v neustálém strachu a nebezpečí z útoků Boko Haram, čelí porušování lidských práv ze strany armády, která je má chránit,“ uvádí AI ve své zprávě. Boko Haram má na svědomí stovky mrtvých na severu a ve středu země od roku 2009.
Řecký novinář stane před soudem za zveřejnění 2000 lidí s účtem ve Švýcarsku
Novinář a vydavatel časopisu Hot Doc Costas Vaxevanis je stíhán za zveřejnění jmén 2000 Řeků, kteří měli či dosud mají účty ve švýcarské bance, ačkoliv není prokázané, že by spáchali daňové úniky. Ve čtvrtek bude novinář Vaxevanis souzen za porušení zákona o uveřejnění osobních údajů. Bývalá francouzská ministryně financí a v současnosti šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) měla předat seznam jmen řecké vládě již před dvěma roky, Řecko se ale seznamem nikdy řádně nezabývalo. Na seznamu figuruje řada podnikatelů, politiků i méně známých lidí. Celý proces vyvolává u řecké společnosti rozhořčení, ekonomickou krizí zdecimovaná a zadlužená země chce případ vyřešit a staví se na stranu novináře.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.
Prezidentská kampaň v USA se po bouři Sandy znovu pokračuje
Po bouři Sandy, která za sebou nechala nejméně 64 mrtvých v USA a 70 v Karibiku, paralyzovala dopravu na východním pobřeží, zanechala miliardové škody a miliony obyvatel bez elektřiny, se opět rozjíždí prezidentská kampaň. Republikánský kandidát Mitt Romney přerušil na dva dny svou kampaň, nyní je znovu na cestách. Prezident Barrack Obama svou kampaň rovněž přerušil, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc po bouři Sandy. Ve středu navštívil zasaženou oblast New Jersey. Ve čtvrtek se již prezident Obama vrací ke své prezidentské kampani, kterou představí v Nevadě, Colorado a Ohio. Volební den proběhne 6. listopadu a předvolební průzkumy ukazují těsné výsledky.
MMF sníží restrikce na Zimbabwe, země krok vítá
Mezinárodní měnový fond (MMF) se rozhodl, že sníží restrikce na technickou pomoc, které byly uvaleny na Zimbabwe. Podle ministra financí Tendai Biti by tento krok mohl navýšit zahraniční investice a mohl snížit zadlužení země. Zimbabwská vláda chce snížit státní dluh, který v roce 2011 dosahoval 113,5 % HDP, rozvojem těžebního průmyslu. Investoři nicméně zůstávají i nadále nejistí, neboť v příštím roce se budou konat volby, po nichž může znovu propuknout násilí, které by zemi uvrhlo do ještě hlubší ekonomické krize. Desetiletí ekonomického poklesu vyvrcholilo před čtyřmi lety, kdy se země dostala do hyperinflace. Zimbabwe měla v MMF pozastavena od roku 2003 do roku 2010 hlasovací práva důsledkem vládní politiky Roberta Mugabeho.
Rwandská opoziční politička byla odsouzena k osmi letům vězení
Victoire Ingabire byla zatčena několik měsíců poté, co se v dubnu 2010 vrátila z exilu, a nyní byla odsouzena k osmi letům vězení. Žalobce požadoval pro předsedkyni opoziční politické strany Sjednocené demokratické síly (UDF) odnětí svobody do konce života za ohrožení státní suverenity, soud jí nakonec vyměřit osm let vězení. Podle soudu měla Vitoire Ingabire navíc zlehčovat genocidu z roku 1994, během níž zemřelo na 800 000 etnických Tutsiů., když se ptala, proč se memoriálu neúčastní žádní Hutuové. Politička byla zatčena na jaře 2010, přičemž ještě ten samý rok se konaly volby, podle některých analytiků byla Ingabire zatčena právě proto, aby se voleb nemohla účastnit.
Libye má novou vládu, parlament schválil premiérův návrh
Premiér Ali Zeidan získal pro svůj návrh nové vlády, která se skládá z liberálů i islamistů, podporu Generálního národního kongresu (GNC). Nová vláda zahrnuje členy obou hlavních libyjských politických stran – Aliance národní síly (NFA), kterou vede bývalý premiér Mahmoud Jibril, a stranu Muslimského bratrstva Muslim Brotherhood’s Justice and Construction Party. Podle svých slov premiér Zeidan respektoval všechny regiony Libye, proto post ministra obrany a ministra vnitra připadne politikům z Benghazi na východě země. Ve vládě usednou i dvě ženy. Na začátku října ani na podruhé se sestavováním vlád neuspěl expremiér Mustafa Abushagur a byl odvolán.
Burundi získá 2 miliardy USD v rámci rozvojové pomoci
Donátorské země se shodly na navýšení pomoci pro středoafrickou zemi, která v rámci rozvojového programu získá mezi léty 2012-2015 2 miliardy USD. Finanční prostředky mají napomoct plně obnovit fungování země po občanské válce, která byla ukončena v roce 2009 po téměř dvou dekádách boje. Rozvojová pomoc má podpořit ekonomický růst, vznik nových pracovních míst, rozvíjet soukromý sektor, turismus a důlní průmysl. Vláda země předpovídá ekonomický růst země kolem 4 %, nicméně až 60 % státního rozpočtu ale tvoří zahraniční pomoc. „Burundi se v současnosti dostala z poválečné situace a je připravena dát se cestou rozvoje,“ řekl burundský prezident Pierre Nkurunziza.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.
Bouře Sandy má na svědomí nejméně 38 mrtvých a miliardové škody
Jedna z největších bouří, která kdy zasáhla Spojené státy americké, udeřila na východní pobřeží, a nyní se přesouvá dále do vnitrozemí a na sever. Na osm milionů domácností a firem se ocitlo bez elektřiny. Metro v New Yorku bylo zatopeno a není jasné, jak dlouho potrvá, než se soupravy metra znovu rozjedou. Na 18 000 letů bylo zrušeno, provoz na letišti Johna F. Kennedyho má být znovu částečně obnoven od středečních 11:00 hodin. Prezident Obama kvůli bouři Sandy přerušil svou předvolební kampaň, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc zasaženým oblastem. „Byla to zničující bouře, možná nejhorší, kterou jsme kdy zažili,“ uvedl senátor New York Michael Blooberg. O život přišlo nejméně 38 lidí a první odhady škod se odhadují mezi 30 až 40 miliardy USD. Prezident Obama varoval další americké státy, především Massachusetts, Connecticutt, Rhode Island, New Jersy a Pennsylvanii, před postupem bouře Sandy. Dříve než bouře udeřila na americkou pevninu, zasáhla Karibik, kde si vyžádala na 70 lidských životů.
EU zvažuje vyslání 200 jednotek k výcviku malijské armády
Vojenské jednotky, které by Evropská unie mohla poslat do Mali, by se ale nesměly účastnit bojů, jejich úkolem by byl pouze výcvik malijské armády. V Mali po březnovém vojenském převratu ovládly sever země, tedy skoro dvě třetiny Mali, islamistické militantní skupiny, z nichž mnohé prosazují přísný výklad islámského práva šaría. V Evropě se šíří obavy z možného islámského terorismu. Mali již před časem požádalo OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země, mezinárodní společenství přímý zásah stále zvažuje. „Je zde snaha některých členských států pomoci Mali, ale jen na cvičebním bojišti. Neslyšel jsem od nikoho, že by byl ochoten poslat své vojáky do boje,“ uvedl úředník z EU pro agenturu Reuters. Evropa zvažuje tři možné scénáře: pouhý výcvik, výcvik a vybudování armádní struktury, anebo obě možnosti včetně vedení operací. Malijská armáda totiž čítá na 6 000 až 7 000 špatně vyzbrojených vojáků. Největší islamistická skupina v Mali Ansar Dine veřejně deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida a je mezinárodním společenstvím obviňována z rekrutování dětských vojáků. Evropa se obává, že by se region mohl stát oblastí pro obchodníky s léky, cigarety i lidmi, přičemž peníze by následně mohly financovat terorismus.
Senegalský prezident odvolal ministra vnitra a ministra zahraničních věcí
Senegalský ministr vnitra Mbaye Ndiaya a ministr zahraničních věcí Alioune Badara Cissse byli odvoláni z vlády prezidenta Macky Salla, jde o první změnu vlády po jeho šesti měsících v čele země. Ministra vnitra Ndiaya, který byl kritizován za zásah proti příznivcům uvězněného náboženského vůdce, nahradil pensiovaný generál Pathe Seck. Na post ministra zahraničních věcí byl jmenován diplomat a senegalský velvyslanec v Paříži Mankeur Ndiay. Ačkoliv prezident Sall na začátku svého volebního období snížil počet ministerských míst ve vládě ze 40 na 25, nyní byla vláda o pět ministrů rozšířena, například investigativní novinář Abdoul Latif Coulibaly se stal ministrem pro dobré vládnutí. Prezident Macky Sall porazil v březnových volbách svého předchůdce Abdoulaye Wade. Ve svém volebním programu slíbil boj s korupcí a ekonomické reformy, které povedou ke vzniku nových pracovních míst.
Jihoafrická republika chce investovat 5,4 miliardy USD na obnovitelnou energii
Vláda Jihoafrické republiky se snaží snížit závislost na uhelných elektrárnách, proto se rozhodla podpořit projekty obnovitelné energie v hodnotě 5,4 miliard USD. V první fázi programu vybral parlament 28 větrných a solárních projektů, se společnostmi mají být podle ministra energetiky Dipuo Peters podepsány smlouvy 5. listopadu. V druhé fázi by mělo být vybráno dalších 19 projektů, ve třetí fázi mohou zájemci předkládat své návrhy projektů do 7. května příštího roku. Ekonomika země je z 85 % závislá na uhelných elektrárnách. Výstavba projektů má přispět k vytváření nových pracovních míst a pomůže tak snížit dvouciferné číslo nezaměstnanosti jihoafrického státu.
Tanzanie rozšiřuje síť městské hromadné dopravy v hlavním městě Dar es Salaam
Hlavní město Tanzanie Dar es Salaam je jedním z nejrychleji rostoucích měst na světě, v současnosti v něm žije na 2,5 milionů lidí. Vláda Tanzanie, aby odlehčila často zacpaným silnicím, posílí městskou hromadnou dopravu dvěma trasami vlaků, tzv. daladas. První o délce 25 kilometrů bude spojovat vlakové nádraží Mwakanga a Tazara, druhá linka, která měří 20 kilometrů, propojí nádraží Ubungo-Maziwa a City. Vlaky vyjedou vždy ráno a večer, prozatím nejsou vlaky plánované na odpoledne a pozdní večer. Jízdenka přijde cestující na 0,25 USD, což je až o třetinu méně než u komerčních železničních dopravců. Obyvatelé posílení městské hromadné dopravy přivítali a doufají, že vláda bude i nadále síť rozšiřovat.
Somálský generál byl zabit militantní skupinou Al-Shabaab
Islamistická militantní skupina Al-Shabaab přepadla somálského generála Mohamed Ibrahim Faraha spolu se čtyřmi vojáky nedaleko strategického města Merca, somálský generál útok nepřežil. Jedná se o první generála, který byl v zemi islamistickou skupinou zabit. Somálská armáda spolu s jednotkami Africké unie (AU) v posledních měsících podnikla rozsáhlou ofenzivu proti Al-Shabaab, skupina nicméně i nadále ovládá střední a jižní oblast země, včetně hlavního města Mogadishu. Militantní skupina zaútočila den po jmenování nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud na hotel, v němž pobýval, při útoku zemřelo osm lidí. Al-Shabaab má na svědomí i smrt 17 novinářů za tento rok.
V Egyptě se připravuje volba na koptského papeže
V březnu zemřel ve věku 88 let koptský papež Shenouda III., nyní Rada koptských křesťanů má v Egyptě vybrat jeho nástupce, který se stane 118 hlavou koptských věřících. Papež Shenouda III. stál v čele koptské církve čtyři desetiletí. Rada vybere tři jména, z nichž dítě se zavázanými očima 4. listopadu jednoho náhodně vybere. Nový koptský papež bude následně jmenován 18. listopadu. Rada koptských křesťanů volí z pěti kandidátů: pátera Pachomios al-Syriani, biskupa Raphael, pátera Rapheal Ava Mina, pátera Seraphim al-Syriani a biskupa Tawadros. Koptská církev čítá na 16 milionů členů a tvoří 10 % egyptské společnosti.
Rebelové v Darfúru ostřelovali vládní základnu
Rebelové na východě Súdánu v oblasti Darfúru ostřelovali vládní základnu El Fasher‘s, kde působí i mezinárodní mírové mise, jako odvetu za vládní ofenzívu. Rebelové deklarovali zničení základny, to ale vláda ani mezinárodní organizace nepotvrdily. Násilí v Darfúru začalo v roce 2003, když obyvatelé kritizovali centrální vládu z opomíjení zájmu regionu. Spojené státy americké a Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu obvinily Súdán z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidě v oblasti Darfúru, na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir je dokonce vypsán ICC zatykač. Podle OSN zemřelo v konfliktu v oblasti Darfúru stovky tisíc obyvatel, súdánská vláda mluví jen o 10 000. V současnosti se Katar snaží vyjednat s rebelskými skupinami a súdánskou vládou.