Ve středu schválili poslanci se 101 hlasy konsolidační daňový balíček, s nímž vláda premiéra Petra Nečase spojila svou důvěru. Ještě před hlasováním se poslanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa z ODS, kteří dlouhodobě vystupovali proti zvyšování daní, vzdali mandátu, ze Senátu je zastoupil Pavel Bohatec, Miroslav Bernášek a Roman Pekárek, jenž byl na jaře nepravomocně odsouzen z korupce. „Přesvědčili jste nás, anebo my vás jsme přesvědčili, že tato rovnice nemá řešení. Nechceme se zachovat jako poslanec Tlustý, nechceme shodit vládu, proto jsem se rozhodl rezignovat na svůj mandát,“ prohlásil Fuksa. Daňový balíček nyní míří do Senátu.
Archiv rubriky: Událost
Vojenská operace do Mali by měla být zaměřena i humanitárně
Podle prezidenta Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Petera Maurer musí být jakákoliv vojenská operace na sever Mali zaměřena i humanitárně. Na 500 000 obyvatel je v Mali závislých na zahraniční pomoci. „Jde o nestabilní region, kde lidé často trpí nedostatkem jídla. Hodně se mluví o tom, jak osvobodit sever, jak ho dobýt, ale málo se již uvažuje nad tím, jaký to bude mít humanitární dopad,“ řekl prezident Maurer. V současnosti vojenští odborníci z Afriky, USA a Evropy připravují plán vojenské intervence na sever Mali, který od březnového převratu ovládají islamistické skupiny.
Norsko pozastavilo Ugandě rozvojovou pomoc, důvodem je zneužívání peněz
Norsko, jako čtvrtá evropská země po částečně Velké Británii, Irsku a Dánsku, zastavilo svou rozvojovou pomoc Ugandě ve výši 13 milionů USD. Ve východoafrické zemi zatím čelí 12 vládních úředníků obvinění z korupce a zpronevěry veřejných peněz, mezinárodní společenství nicméně kritizuje prezidenta Yoweri Museveri z přehlížení korupce, neboť se podle Reuters jedná o příznivce prezidentovy strany Národní hnutí odporu (NRM). „Pomoc ugandské vládě byla pozastavena, dokud se obvinění nevyjasní,“ řekl velvyslanec Thorbjorn Gaustadsather. Celková roční rozvojová pomoc východoafrické země je okolo 70 milionů USD. Finanční pomoc od mezinárodního společenství tvoří necelých 25 % státního rozpočtu Ugandy, finanční prostředky ze zahraničí se mohou navíc stát rozhodující položkou vzhledem ke škrtům ve zdravotnictví a vzdělání.
Francie zvažuje legalizaci stejnopohlavního manželství a adopci dětí
Francouzský prezident Francois Hollande ve své volební kampani slíbil rozšíření práva stejnopohlavních párů, nyní mohou homosexuální a lesbické páry uzavírat pouze registrované partnerství, nikoliv manželství. Vláda prezidenta Hollanda rovněž zváží možnost schválení adopce dětí pro stejnopohlavní páry. V následujících týdnech by měl vzniknout návrh zákona, který by měl parlament projednat v lednu příštího roku. Již na 1000 starostů podepsalo petici proti navrhovaným změnám, v 75 městech došlo k protestům a opoziční politici podle BBC mluví o tom, že legalizace manželství homosexuálních a lesbických párů povede k polygamii. Adoptovat si děti mohou v současné Francii pouze manželské páry, nikoliv registrované dvojice. Adopci dětí stejnopohlavnými páry umožňuje například Německo, Švédsko a Velká Británie.
Islamistická skupina Ansar Dine souhlasila s humanitární pomocí a jednáním s malijskou vládou
Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Indie a Kanada se dohodly na podmínkách o exportu uranu
Rychlý ekonomický růst Indie v posledních letech má za následkem zvyšující se poptávku po energii, kterou chce země uspokojit rozšířením jaderných elektráren. Dohoda mezi Indií a Kanadou byla podepsána již v roce 2010, stále ale přetrvávaly nejasnosti ohledně obchodu. Smlouva ukončuje kanadský zákaz exportu uranu do Indie z roku 1976 poté, co Indie vyrobila svou první atomovou bombu nazvanou „Usmívající se Buddha“. Do roku 2050 by asijská země chtěla získávat 50 % celkové vyráběné energie z jaderných elektráren, počet reaktorů by se měl zvýšit na 30. Na začátku měsíce uzavřela Indie dohodu na zahájení jednání o civilní jaderné spolupráci s Austrálií, na jejímž území se nachází přibližně 40 % světových zásob uranu.
Předběžné výsledky: Získal Ohio a vítězí, Barack Obama zůstává nejmocnějším mužem planety
Přestože konečné výsledky budou známy až pozdě večer, americké televize oznámily vítězství prezidenta Baracka Obamy. Jeho republikánský soupeř Mitt Romney tak zůstal před branami Bílého domu, zatím ale odmítá uznat porážku. Prezident Obama měl podle předběžných výsledků získat 18 klíčových volitelských hlasů z Ohia a překročit hranici 270 volitelů potřebných k vítězství. Americká ústavu zaručuje každému americkému států určitý počet hlasů podle velikosti populace, rozhodujícími státy bývají Colorado, Iowa, Pennsylvania, Michigan, Minnesota, Wisconsin a právě Ohio. Volba amerického prezidenta neprobíhá přímo ale prostřednictvím 538 volitelů. Výsledky jsou zatím předběžné, v roce 2000 měl demokrat Al Gore získat většinu, nakonec se prezidentem stal George Bush mladší. V dolní komoře amerického Kongresu Sněmovně reprezentantů podle odhadů mají většinu i nadále republikáni, Senát zůstává demokratům.
Záplavy si v Nigérii vyžádaly 363 mrtvých a 2 miliony lidí bez domova
Trvalé deště a následné povodně, které byly nejhorší za posledních padesát let, si v Nigérii vyžádaly životy 363 lidí a na 2 miliony obyvatel přišlo o své domovy. Postiženy byly především oblasti v okolí řeky Niger. Prezident Goodluck Jonathan označil záplavy za „národní pohromu“, část zemědělců již sčítá ztráty. Prezident Jonathan ale vyloučil, že by povodně měly za následkem potravinovou krizi v zemi. Záplavy přerušily až pětinovou produkci ropy Nigérie. Celkově zasáhly záplavy podle Národní agentury pro nouzové situace (NEMA) 7,7 milionů Nigerijců.
Britský premiér nabídl syrskému prezidentovi bezpečný odjezd ze země
Podle britského premiéra Davida Camerona je nutné, aby mezinárodní společenství zvážilo veškeré možnosti, jak „dostat syrského prezidenta ze země“, a zamezit tak krvavému konfliktu v Sýrii. „Nenabízím prezidentovi exil ve Velké Británii, ale pokud chce opustit země, může. To lze naplánovat,“ řekl britský premiér Cameron pro televizi al-Arabiya. Lidsko-právní organizace Amnesty International odhaduje, že prezident Assad a jeho nejbližší by Sýrii opustili pouze za předpokladu mezinárodní imunity. Povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad začalo v březnu minulého roku, do dnešního dne mělo zemřít více než 35 000 lidí.
Evropský soudní dvůr obvinil EU z nedostatečné kontroly svých peněz
Podle Evropského soudního dvůru (EÚD) se v roce 2011 vyskytly chyby v přerozdělování peněz za necelých 6,4 miliard USD. „Členské státy musí souhlasit s novými pravidly na lepší přerozdělování peněz a musí dohlížet na jejich dodržování mnohem přísněji,“ řekl prezident EÚD Vitor Caldeira. Většina chyb, které vznikly především na národní a lokální úrovni, podle prezidenta EÚD Caldeira vznikla při „nesprávném použití nebo neporozumění“ složitých pravidel EU, byť u některých případů se objevilo podezření z podvodu. Kritici namítají, že je to Evropská komise, která přerozděluje peníze, a nyní se snaží vinu za chyby svalit na jednotlivé vlády. „Je směšné, že Evropská komise chce 5% navýšení evropského rozpočtu, když při necelém 4 % přerozdělování peněz došlo k chybám. Možná by bylo lepší, než znovu začne komise žádat o další peníze daňových poplatníků, kdyby lépe hospodařila s těmi, které již má,“ řekl Martin Callan, člen britské Konzervativní strany.
Jihoafrická policie byla obviněna z předložení falešných důkazů střelby v dole Marikana
V polovině srpna při střetech horníků a policie v jihoafrickém dole Marikana zemřelo 32 stávkujících zaměstnanců, kteří požadovali navýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Policie střelbu hájí tím, že jednala v sebeobraně. Podle právníka pozůstalých George Bizos policie předložila komisi, jež incident vyšetřuje, falešné fotografie, na které přidala vedle mrtvých těl mačety, aby podpořila své tvrzení o sebeobraně. Právník Bizos tvrdí, že existují dvě totožné fotografie ze stejného dne, přičemž na jedné z nich mačety leží, na druhé již nikoliv. Komise vyšetřuje smrt 44 lidí, během střelby v dole Marikana zemřeli i dva policisté a týden předtím v protestech zemřelo 10 horníků. Srpnový zásah policie je považován za nejhorší od konce apartheidu.
V Rusku byl odvolán ministr obrany
Ruský prezident Vladimír Putin v úterý odvolal ministra obrany Anatoly Serdyukova, kterého nahradil současný guvernér moskevské oblasti Sergei Shoigu, který byl exministrem pro mimořádné záležitosti od roku 1994. Analytici spekulují o úzkém vztahu ruského prezidenta Putina a Sergei Shoigu. Dnes již bývalý ministr obrany Serdyukov, jenž měl na starosti reformu armády, je vyšetřován pro korupci a podvod, kterého se měl dopustit prodáváním ministerského majetku pod komerční cenou a způsobit škodu až 100 milionů USD.
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
Nigerijská policie zatkla 100 demonstrantů za nezávislost Biafry
V pondělí se konal pochod na podporu povstání za nezávislost Biafry na Nigérii v letech 1967 až 1970. Na sto lidí bylo během pochodu v hlavním městě regionu Enugu, kde se nachází velká část ropných ložisek v zemi, zatčeno. V neděli slavili členové biafrického sionistického hnutí den narození zesnulého Chukwemeka Odumegwu Ojukwu, který byl vůdcem Biafry při vyhlášení nezávislosti v šedesátých letech. Počátkem konfliktu byl vojenský převrat v roce 1966. Důsledkem bojů zemřelo na 1 milion obyvatel, většina z nich na hladomor nebo nemoci.
V Malawi byla pozastavena účinnost zákona proti homosexuálům
Již v polovině května prezidentka Joyce Banda oznámila, že bude chtít zrušit zákon trestající homosexualitu. Nyní země pozastavila účinnost zákona, dokud nebude jasné, jestli neodporuje ústavě. Ministr spravedlnosti Ralph Kasambara nařídil policii, aby nezatýkala a nestíhala homosexualitu. V současnosti homosexuální jednání může být odsouzeno až k 14 rokům vězení. „Jestliže bychom i nadále zatýkali za homosexualitu a následně se ukázalo, že je zákon protiústavní, byla by to ostuda vlády,“ řekl ministr Kasambara. Jednání parlamentu by měla předcházet i veřejná debata, jíž by mělo rozhodnutí zákonodárců reflektovat. Jeden z nejvlivnějších tradičních vůdců Malawi náčelník Kaomba odmítl zrušení zákona a tvrdí, že homosexualita jde proti tamní kultuře. Homosexualita je nelegální ve většině afrických zemí. Mezinárodní společenství již dříve uvedlo, že pokud země nezruší zákon, může přijít o finanční podporu.
Jižní Korea odstavila dva nukleární reaktory
Asijská země odstavila dva nukleární reaktory v jaderné elektrárně Yeonggwang na jihozápadě Jižní Korey poté, co bylo zjištěno, že některé součástky nebyly řádně schváleny. Ministr hospodářství Hong Suk-woo ujišťoval, že se nejednalo o bezpečnostní hrozbu. Mezi součástkami, kterým chybělo řádné povolení, byly například pojistky, vypínače a chladící ventilátory. Všech 5000 částí by mohlo být použito v kterémkoliv průmyslu, nicméně pro nukleární využití potřebují zvláštní povolení. Celková cena součástek je 750 000 USD, které byly do země doručeny 8 různými dodavateli od roku 2003. Podle ministra Honga odstavení reaktorů přinese několikaměsíční neočekávaný výpadek energie. Jižní Korea disponuje 23 nukleárními reaktory, které zajišťují 35 % elektřiny v zemi.
Jižní Súdán vyhostil představitelku OSN pro lidská práva
Sandra Beidas, která v Jižním Súdánu působila jako představitelka Rady OSN pro lidská práva, byla vyhoštěna. Vláda východoafrické země svůj krok odůvodnila tím, že Sandra Beidas měla „psát lživé a neetické zprávy o zemi“. Podle analytiků mínila vláda srpnový dokument, v němž OSN obvinila jihosúdánskou armádu z mučení, znásilňování a zabíjení civilistů. Podle vedoucí mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) Hildy Johnson má Jižní Súdán právní závazky k OSN podepsáním Charty OSN. Minulý měsíc vydala lidsko-právní organizace Amnesty International zprávu, v níž rovněž obviňuje armádu z násilí na civilistech. Východoafrický stát, který je z velké části závislý na zahraniční pomoci, vyhlásil nezávislost v červenci 2011.
Řecko představilo nový úsporný balíček, vláda i nadále čelí stávkám a protestům
Jestliže chce Řecko získat další mezinárodní pomoc, musí přijít s dalšími škrty ve výdajích. Parlament bude ve středu hlasovat o úsporném balíčku, který má ušetřit na 17 miliard USD. Premiér Antonis Samaras uvedl, že se jedná o poslední snižování platů a penzí. Mezitím se odbory dohody na 48 hodinové stávce, která začne v úterý. Ke stávce se mají připojit i novináři, doktoři, pracovníci dopravy a obchodníci, někteří vstoupili do stávky již dnes. Odbory předpokládají, že další škrty povedou jen k prohlubování krize řecké ekonomiky. V čele země stojí od červnových voleb Nová demokratická strana (NDP), její podpora nyní klesla z 30 % na 22 %, ztrácí koaliční sociální strana PASOK, která poklesla podpora z 12,3 % na 7 %. Nejmenší koalice strana Demokratická levice (DL) nicméně nesouhlasí s dalšími škrty, proto není zřejmé, zdali úsporný balíček projde. Podle Mezinárodní měnový fond (MMF) je státní dluh Řecka 171 % HDP. Pokud parlament úspory schválí, mezinárodní společenství by mohlo uvolnit finanční pomoc ve výši 32 miliard USD.
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
Syrská opozice se setkala na klíčovém jednání v Kataru
V hlavním městě Kataru Doha se sešla syrská opozice sjednocená v Syrskou národní radu (SNC), která by se mohla změnit na vládu v exilu. Neshody ovšem mezi jednotlivými členy i nadále pokračují, rozdělení je především ideologické. Jednání potrvá čtyři dny a výsledkem by byla mít nový struktura opozice. Na úterý je naplánované setkání s další opoziční skupinou Syrská národní iniciativa (SNI). Obě skupiny by se mohly spojit a vytvořit během příštího měsíce exilovou vládu. Uznávaný disident Riad Seif uvedl, že roli v exilové vládě by mohly mít USA, sám odmítl být vůdcem opozice. V syrském konfliktu od března 2011 zemřelo na 36 000 lidí.
Somálskou ministryní zahraničních věcí se stala žena, EU poskytne Somálsku 200 milionů USD na vzdělání
Na začátku října zvolil somálský prezident premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida, který do vlády jmenoval 10 ministrů, včetně jedné ženy. Ministryní zahraničních věcí se stala Fauzia Yusuf Haji Adan, jde zároveň o první ženu ve vládě v celé historii Somálska. „Moje zvolení ministryní zahraničních věcí je historický moment pro Somálsko a především pro somálské ženy. Jde o obrat v somálské politice, který povede k úspěchu a prosperitě,“ uvedla ministryně Adan. Somálsko získá 200 milionů USD od Evropské unie na zlepšení vzdělání, právního systému a bezpečnosti. Východoafrická země v září po více než dvou dekádách bojů a nestability zvolila nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud, který po zvolení požádal mezinárodní společenství o větší pomoc. Finanční prostředky od EU mají napomoct k znovu fungování země, která byla od roku 1991 ochromena konflikty. Mezinárodní pomoc do Somálska v minulých letech proudila pouze jako humanitární pomoc. Vláda nicméně stále neovládá celé území země, jih a střed Somálska je stále pod kontrolou islamistické militantní skupiny Al-Shabaab.
Politici v Ghaně si zvýšili plat, společnost nešetří kritikou
Ghanský parlament schválil bez veřejného projednání výrazné zvýšení platů pro prezidenta, ministry a poslance. K navýšení navíc došlo zpětně, vztahuje se k roku 2009 a později. „Máme právo to vědět, vždyť jsme plátci daní,“ rozhořčil se předseda antikorupční skupiny Vitus Azeem. Měsíční plat prezidenta se navýšil ze 4 240 USD na 6 357 USD, poslanci obdrží měsíčně 3 800 USD namísto 2 225 USD a ministři dostanou 4 770 USD a k osobnímu užití mohou například využít dva automobily. Podle BBC je minimální plat v Ghaně 75 USD a státní úředníci si nevydělají více než 500 USD. V čele západoafrické země stojí John Dramani Mahama, který v červnu nahradil zesnulého exprezidenta John Atta Mills. Nové prezidentské volby se budou konat v prosinci.
Bouře Sandy sebou vzala tisíce domovů, teploty přitom klesají k nule
Podle starosty Michaela Bloomberga přišlo jen v New Yorku důsledkem bouře o své domovy na 30 000 až 40 000 lidí, na 700 000 obyvatel v USA jsou bez elektřiny. Teploty přitom klesají na bod mrazu a předpověď na následující dny není optimističtější. V podobné situaci je na 1 milion lidí v sousedním státě New Jersey. Nedostatkovým zbožím je i nafta, přesto guvernér státu New York Andrew Cuomo ujistil, že by pohonné hmoty měly být brzo k dostání. V úterý se přitom v USA konají prezidentské volby, v nichž se proti sobě postaví současný prezident Barack Obama a jeho republikánský protikandidát Mitt Romney. Například ve státě New Jersey bude možné hlasovat pouze elektronicky, starosta Bloomberg potvrdil, že s pořádáním voleb mají „skutečný problém“. Bouře Sandy, která se přes Karibik a východní pobřeží USA přehnala 29. října, má jen v USA podle BBC na svědomí 106 lidských životů.