Tisíce demonstrantů se na konci minulého týdne sešly na egyptském Tahrir Square, kde vyzvaly prezidenta Mohameda Mursi k zavedení islámského práva šaría. V Egyptě nyní vzniká nová porevoluční ústava, ve společnosti se vede debata ohledně role islámu v ní. Salafisté požadují okamžité zavedení práva šaría, největší muslimská strana Freedom and Justice Party (FJP) chce její postupné zavedení, naopak koptští křesťané, kteří tvoří až desetinu věřících v Egyptě, jeho zavedení odmítají. Mnozí Egypťané podle CNN nicméně říkají, že země se má zabývat snižováním chudoby a nezaměstnanosti, včetně ekonomického zotavení, nikoliv rolí islámu v politickém systému.
Archiv rubriky: Událost
Barmu zasáhla dvě zemětřesení, zemřelo nejméně 12 lidí
V neděli ráno zasáhlo Barmu zemětřesení o síle 6,8 stupňů Richterovy stupnice asi 70 km severně od druhého největšího města Mandalay. V pondělních ranních hodinách udeřilo druhé zemětřesení o síle 5,6 stupně ve stejné oblasti. Šest lidí zemřelo při stavbě mostu ve městě Shwebo, další lidé byli zraněni, agentura AFP uvedla 13 mrtvých. Zemětřesení zaznamenali i v sousedním thajském Bangkoku. Zemětřesení zasáhla zemi jen týden před plánovanou návštěvou nově zvoleného amerického prezidenta Obamy.
Generální ředitel BBC rezignoval po dvou měsících ve funkci
George Entwistle se rozhodl opustit post generálního ředitele BBC, do něhož byl jmenován před necelými dvěma měsíci. Důvodem rezignace byla odvysílaná reportáž zpravodajského pořadu Newsnight, v němž byl křivě obviněn bývalý politik ze zneužívání dětí. V posledních týdnech jde už o druhý případ, z pedofilie byl obviněn i zesnulý Jimmy Savile. Úřadujícím generálním ředitelem se stal Tim Davie. BBC vždy patřila k nejuznávanějším mediálním domům na světě a její zpravodajství bylo považováno za vzor žurnalistiky.
Nejchudší rodiny v Pákistánu dostanou příspěvek na dítě, které chodí do školy
V rámci čtyřletého programu Waseela-e-Taleem, který je podporovaný Světovou bankou (SB) a Velkou Británií, dostane podle BBC rodina příspěvek ve výši 2 USD měsíčně, pokud jejich dítě bude navštěvovat základní školu. Příspěvek má umožnit 3 milionům nejchudším pákistánským dětem základní vzdělání. Země svou iniciativu oznámila na tzv. Malala den, který je pojmenovaný po 15leté dívce, která byla postřelena kvůli navštěvování školy, základní vzdělání je totiž pro dívky v oblastech pod kontrolou Talibanu zakázané. Nejchudší rodiny již mohou v rámci programu Benazir Income Support Programme (BISP) získat 10 USD měsíčně na základní výdaje.
MMF: Země arabského jara se budu v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že většina zemí arabského jara se důsledkem vysoké inflace, rostoucí nezaměstnanosti a globální ekonomické krizi bude v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat. Politická stabilita by mohla Egyptu, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Jemenu pomoci k ekonomickému růstu, přesto krize v eurozoně zcela neobnoví příjmy z exportu. Před arabským jarem se ekonomický růst pěti zemí pohyboval kolem 4,7 %, následně poklesl na 1,2 %, v roce 2013 by se ale mohl vyšplhat k 3,6 %.
Ze Sýrie utíkají tisíce obyvatel, další miliony potřebují s přicházející zimou humanitární pomoc
Během víkendu zažila Sýrie největší exodus obyvatel od začátku 20měsíční občanské války poté, co rebelové podle agentury Reuters obsadili hraniční město Ras al-Ain. Během pátku mělo podle OSN přejít na 11 000 uprchlíků hranice Sýrie do Turecka. V Kataru mezitím jednaly syrské opoziční strany o vytvoření Přechodné národní rady po vzoru Libye. Do čela jedné z největších opozičních stran Syrské národní rady (SNC) byl zvolen George Sabra, který vyzval mezinárodní společenství k dodání zbraní. „Potřebujeme pouze jedinou pomoc v boji za naše přežití a ochranu: potřebujeme zbraně,“ řekl Sabra. OSN varuje, že v zemi na 4 miliony lidí potřebují humanitární pomoc, především s blížícím se zimním obdobím. Celkový počet uprchlíků se odhaduje na 400 000.
Horníci Amplats se odmítají vrátit do práce navzdory nabídce ze strany společnosti
Nepokoje v těžebním průmyslu v Jihoafrické republice i nadále pokračují, na 30 000 horníků společnosti Anglo American Platinum (Amplats) se odmítlo vrátit do práce v dole Rustenburg. V pátek společnost nabídla jednorázovou platbu ve výši 520 USD pro zaměstnance a souhlasila se začátkem jednání o zvýšení platů pro další rok. „Stávka pokračuje. Nejsme spokojeni s podmínkami dohody,“ odmítl odborový předák Evans Ramokga návrat horníků do práce. V minulých týdnech společnost propustila 12 000 zaměstnanců kvůli nelegální stávce. V jihoafrickém těžebním průmyslu se v posledních měsících rozpoutaly protesty a stávky za zlepšení pracovních podmínek a navýšení platů, důsledkem nepokojů zemřelo v tomto roce 50 lidí. Cena platiny a zlata poklesla a Jihoafrické republice byl snížen rating.
Dánsko zvažuje zrušit daň na tučná jídla
Severoevropská země byla první, která v říjnu minulého roku zavedla tzv. daň z tučného jídla. Nyní dánská vláda zvažuje, že daň, která se vztahuje na potraviny s více než 2,3 % nasycených tuků, zruší. Důvodem je zvýšení ceny potravin a ohrožení některých pracovních míst. Z každého kila tzv. tučného jídla je státu odváděno 2,7 USD. Vláda rovněž tvrdí, že část Dánů nakupovala zdaněné potraviny v sousedním Německu. Supermarkety ihned zareagovaly, že jestliže bude daň zrušena, okamžitě sníží ceny daných potravin. Podle lékařů má v Dánsku 47 % obyvatel nadváhu a 13 % je obézních.
Osm opozičních politických stran podalo návrh na vyjádření nedůvěry jihoafrickému prezidentovi
Podle opozičních stran ztratila vláda prezidenta Jacoba Zumy důvěru důsledkem nárůstu korupce, zvyšováním nezaměstnanosti, zpolitizovaným soudním systémem a slabou ekonomikou, proto 8 opozičních stran podalo návrh na vyjádření nedůvěry vládě. Iniciativou k vyjádření nedůvěry byly stávky v těžebním průmyslu a snížení ratingu Jihoafrické republiky. Většinu v parlamentu ale drží vládní strana Africký národní kongres (ANC), proto se předpokládá, že parlament prezidentovi vyjádří podporu. Vládní strana obvinila opozici z populismu. Nedávno byl prezident Zuma obviněn z výstavby vily za miliony USD, zatímco tisíce obyvatel nemají tekoucí vodu, elektřinu, ani adekvátní přístup ke zdravotní péči a vzdělání.
Irák zrušil dohodu s Ruskem na nákup zbraní v hodnotě 4,2 miliard USD
Důvodem pro zrušení a vyšetřování dohody s Ruskem na nákup zbraní je podle vlády Iráku podezření z korupce. Podle premiéra Iráku Nouri Maliki je v současnosti dohoda zbrojního nákupu, například ozbrojených vrtulníků a střel, vyšetřována. Rusko prodávalo zemi zbraně především během vlády prezidenta Saddam Huseina, nyní je Rusko druhým největším dodavatelem po USA. Ruská vláda se ke zrušené dohodě, která byla oznámena po jednání premiéra Malika a ruského premiéra Dmitry Medvedeva v říjnu, prozatím nevyjádřila. Poté, co byla dohoda sjednána, analytici podle BBC naznačovali, že Irák nemusí chtít jen diverzifikovat své zbojní nákupy, ale také vyslat signál USA o možné ztrátě vlivu v zemi.
Jednání o rozpočtu EU pro rok 2013 selhalo
Evropský parlament a Evropská komise požadují navýšení rozpočtu EU o 6,8 % pro rok 2013, většina členských států s vyššími výdaji nesouhlasí. Finanční prostředky ve výši 12 miliard USD by měly sloužit jako tzv. nouzový balíček pro školství, infrastrukturu a výzkumné projekty. EU například docházejí peníze na studentský výměnný program Erasmus, který je podle Evropské komise „životní příležitostí pro studenta“. „Velká Británie a další členské země jasně říkají, že Evropská komise a parlament by po daňových poplatnících neměly žádat miliardy navíc, jestliže se výdaje v jejich zemích snižují,“ řekl britský tajemník ministerstva financí Greg Clark. Rozpočet EU v letošním roce činí 163 miliard USD, oproti roku 2011 jde o 1,9 % navýšení.
Velká Británie ukončí svou finanční pomoc Indii do roku 2015
Podle tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening dosáhla Indie ekonomického pokroku a patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy, proto Velká Británie ukončí zemi svou finanční pomoc v hodnotě 319 milionů USD. Indický ministr Salman Khurshid následně reagoval slovy, že „rozvojová pomoc je minulostí a obchod je budoucností“. S tím ale nesouhlasí charity a občanská sdružení, která tvrdí, že rozhodnutí o ukončení finanční pomoci je předčasné a může negativně ovlivnit nejchudší obyvatele Indie. Charitativní mezinárodní společnost Oxfam uvádí, že „jedna třetina nejchudších lidí na světě žije právě v Indii“. Velká Británie nechá dokončit všechny programy rozvojové spolupráce do roku 2015, nové již ale podepisovat nebude. Indie patřila mezi největší příjemce britské pomoci, minulý rok ji předběhla Etiopie.
V Argentině protestovaly tisíce lidí proti vládní politice
Tisíce demonstrantů se sešly v ulicích hlavního města Buenos Aires, aby vyjádřily svou nespokojenost s vládní politikou prezidentky Cristiny Fernandez de Kirchner, především s nárůstem inflace, vysokou kriminalitou a zvyšujícím se korupčním prostředím. Podle vládních dokumentů se inflace pohybuje kolem 12 %, analytici podle BBC předpokládají, že dosahuje vyšších čísel. Mezinárodní měnový fond (MMF) pohrozil zemi, že pokud nepředloží do prosince skutečná a relevantní data ohledně své ekonomiky, může Argentina čelit sankcím. Vláda odmítá, že by pokles ekonomiky byl způsoben její politikou, na vině má být globální ekonomická krize. Příznivci prezidentky Fernandez, která byla znovu zvolena v minulém roce, tvrdí, že protestů se zúčastnili lidí ze střední a vyšší třídy, kteří se bojí o svá privilegia.
Šéf CIA David Petraeus rezignoval na svůj post
David Petraeus odstoupil z pozice šéfa CIA kvůli nemanželskému poměru, prezident Obama následně přijal jeho rezignaci, přestože neporušil žádné předpisy. David Petraeus svůj krok zdůvodnil tím, že jeho jednání bylo „nepřijatelné“ pro představitele zpravodajské služby. V čela CIA následně stanul jeho zástupce Michael Morell. Před svým nástupem na post šéfa CIA v srpnu minulého roku byl David Petraeus velitelem amerických jednotek v Afghánistánu, velitelem koaličních sil v Iráku a působil i na Blízkém východě a střední Asii. David Petraeus byl uznávaným generálem republikánů i demokratů.
První zahraniční cesta nově zvoleného prezidenta Obamy směřuje do Asie
Prezident Barack Obama se rozhodl jako první prezident USA navštívit Barmu, kde by se měl setkat s prezidentem Thein Sein a opoziční političkou a držitelkou Nobelovy ceny míru Aung San Suu Kyi. Prezidentova cesta na asijský kontinent je naplánovaná na 17. až 20. listopadu. Barma přistoupila k politickým a ekonomickým reformám po posledních volbách v listopadu 2010. Prezident Obama se zúčastní i summitu Sdružení zemí jihovýchodních Asie (ASEAN) v Kambodži, následně zamíří do Thajska.
Keňská vláda plánuje legalizovat polygamii a zrušit placení věna za nevěstu
Kontroverzní návrh schválila keňská vláda, nyní ho bude projednávat parlament. Podle vládního návrhu zákona má být legalizovaná polygamie, páry, které spolu žijí déle než šest měsíců, budou automaticky považované za manžele. Rovněž má být zakázáno placení věna za nevěstu, které dodržuje na 40 etnik žijících v Keni. Současné tradiční právo neuznává manželství, v němž snoubenec za nevěstu nesložil věno. Zákon má podle vlády poskytnout legální ochranu všem formám svateb a dává práva ženám a dětem. Homosexuální a lesbické páry ani nadále nebudou moct uzavírat sňatek, ten zakazuje keňská ústava. Vládní návrh vyvolal nespočet diskuzí na sociálních sítích, mnozí tvrdí, že zákon jde proti tradičním hodnotám. Není jasné, zda parlament návrh potvrdí.
Africká rozvojová banka žádá země o finanční obnovení pomoci Rwandě
Poté, co Demokratická republika Kongo a následně i OSN obvinila Rwandu z vyzbrojování a trénování rebelů v tzv. Hnutí M23, kteří bojují proti armádě na východě Demokratické republiky Kongo, některé země a organizace zastavily svou rozvojovou pomoc pro Rwandu. Prezident Africké rozvojové banky (AfDB) Donald Kaberuka, který pochází z Rwandy, tvrdí, že pozastavená zahraniční pomoc může mít rozsáhlé negativní důsledky pro středoafrickou ekonomiku. Rozvojová pomoc tvoří až 40 % rwandského státního rozpočtu, bez ní by země musela přistoupit ke škrtům především ve zdravotnictví a vzdělání. „Není důvod, abychom vytvořili ekonomickou krizi zemí Velkých jezer. Důsledky pozastavené rozvojové pomoci pocítí všechny země regionu, nejenom Rwanda,“ řekl prezident AfDB Kaberuka. AfDB poskytne Rwandě pro tento fiskální rok 45 milionů USD na stabilizaci rozpočtu.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Syrská opozice se blíží dohodě, jak se sjednotit
Na jednání syrské opozice v Doha měly strany podle syrského disidenta Riad Seif dospět k dohodě. Největší syrskou opoziční stranou je Syrská národní rada (SNC), která nicméně neuspěla s vytvořením jednotné syrské opozice, druhou významnou opoziční stranou je Syrská národní iniciativa (SNI) v čele s Riad Seif. Nové opoziční vedení by se mělo sestávat z 60 členů ze všech opozičních stran. Mezitím agentury OSN jednaly o humanitární pomoci pro Sýrii v Ženevě, syrská vláda striktně omezuje přítomnost zahraničních humanitárních agentur. Prezident Bashar al-Assad odmítl nabídku mezinárodního společenství na bezpečný odchod ze země a ukončení války v zemi. „Já jsem Syřan, narodil jsem se zde. Musím žít v Sýrii a v Sýrii i zemřít,“ uvedl prezident Assad.
Ministr spravedlnosti v Malawi mění názor, účinnost zákona proti homosexualitě i nadále trvá
Tento týden oznámil ministr spravedlnosti Raplh Kasambara, že účinnost zákona proti homosexualitě byla pozastavena, dokud nebude zřejmé, že zákon neodporuje ústavě. Po vlně kritice ze strany křesťanských církví mění ministr Kasambara názor a tvrdí, že i nadále bude homosexuální jednání trestné, neboť odporuje základním křesťanským hodnotám. „Žádné podobné prohlášení neproběhlo a není zde žádná diskuze o stejnopohlavním manželství,“ uvedl ministr Kasambra. Homosexualita je trestná ve většině afrických zemí, Malawi zákon plánovalo zrušit, aby nepřišlo o mezinárodní finanční pomoc.
V Libérii budou revidovat smlouvy na využití přírodní zdrojů
Podle prezidentky Libérie Ellen Johnson-Sirleaf budou muset být revidovány a pravděpodobně znovu vyjednávány smlouvy na využití přírodní bohatství, které měly být podle advokátní organizace Global Witness uzavírány nelegálně. „Je pravděpodobné, že mohlo dojít ke změnám smluv. Nyní probíhá vyšetřování policie,“ uvedla prezidentka Johnson-Sirleaf. V roce 2011 podepsala EU a Libérie dohodu o zastavení nelegálního vývozu dřeva do Evropy. Korupce patří k největším problémům Libérie, EU částečně financuje program v hodnotě 21 milionů USD k vytvoření právního rámce pro produkci dřeva.
Řecký parlament schválil úsporný balíček, protesty sílí
Ve středu svými 153 hlasy schválila vládní koalice úsporný balíček, který má přinést škrty v hodnotě 17 miliard dolarů prostřednictvím 5-15% snížením penzí a zvýšením daní. Součástí balíčku je zvýšení věku pro odchod do důchodu z 65 na 67, snížení platů státních zaměstnanců a snížení odstupného o 35 %. Jde v pořadí o čtvrtý úsporný balíček za poslední 3 roky, jenž má snížit vysoký státní dluh. Do neděle teď musí poslanci schválit novou podobu státního rozpočtu, aby Řecko mohlo získat finanční pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 31,5 miliard USD. V Athénách se policie střetla s demonstranty, v centru města se sešly desítky tisíc demonstrantů. Protesty proti úsporám i konaly i v dalších velkých řeckých městech.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mírové misi v Somálsku mandát o čtyři měsíce
Ve středu prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise Africké unie (AU) AMISOM v Somálsku, která se skládá se 17 600 jednotek. AU zároveň žádala Radu bezpečnosti OSN, aby zrušila uvalené zbrojní embargo na Somálsko, aby mohla pomoci východoafrické zemi konsolidovat a vyzbrojit somálskou armádu. Na zrušení embarga, které uvalila v roce 1992 po vojenském převratu a rozpoutání občanské války, se ale Rada bezpečnosti OSN neshodla. Letos v únoru navíc zavedla sankce na export somálského uhlí, z něhož získávala finanční prostředky především islamistická skupina Al-Shabaab, která přes rozsáhlou ofenzivu AU a somálské armády stále ovládá střed a jih země.