Zatímco většina zaměstnanců zlatých dolů společnosti Gold Fields se vrátila do práce, společnost Lonmin se navzdory uzavření dohody na 22% zvýšení mezd se zaměstnanci potýká s dalšími výpadky pracovníků. Na 4000 horníků podle mluvčí společnosti Lonmin Sue Vey nepřišlo ve čtvrtek do práce, předpokládaným důvodem podle ní je zatčení tří horníků během vyšetřování policejního zásahu v dole Marikana, při němž zemřelo 34 horníků. Více než 80 000 pracovníků těžebním průmyslu vstoupilo od srpna do stávky. Stávku vyhlásili zaměstnanci dolů na železnou rudu společnosti Kumba Iron Ore, diamantových dolů firmy Petra Diamonds, uhelných dolů patřícím Forbes and Manhattan Coal, zlatých dolů společností Gold Fields a AngloGold Ashanti, platinových dolů firmy Amplats. Na 15 000 pracovníků bylo důsledkem stávek v posledních dvou týdnech propuštěno. Analytici předpokládají, že většina zaměstnanců bude po ukončení protestů přijata zpět.
Archiv rubriky: Událost
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Francouzský prezident žádá zrychlení vojenské intervence na sever Mali, do země putují zbraně z Guiney
Mezinárodní společenství a africké organizace by podle francouzského prezidenta Francois Hollande měly přestat otálet s vojenskou intervencí na sever Mali, který ovládají islamistické skupiny v čele se skupinou Ansar Dine, jež je známá svým spojením s teroristickou Al-Kaidou. Poté, co před týdnem prezident Hollande vojenskou operaci do západoafrické země podpořil, islamisté, především skupina AQIM, Francii pohrozili útoky na jejich obyvatelstvo. Situace je podle francouzského prezidenta dále neudržitelná a ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé západní Afriky. „Sahel se stal svatyní terorismu. Bezpečnost Evropy a Francie je v sázce,“ řekl ministr obrany Yves Le Drian. Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) již v červnu požádaly OSN o vydání mandátu k intervenci, resoluci umožňující vojenskou operaci ale schválilo OSN teprve před týdnem, pokud ale AU a ECOWAS do 45 dní dodají podrobný popis intervence. Guinea uvolnila pozdrženou dodávku zbraní malijské vládě, která byla zablokována v srpnu. Podle guinejského ministra obrany Abdoul Kabele Camara dodávka obsahovala tanky, obrněné transportéry a munici.
Egyptský soud bude posuzovat legálnost ústavodárného sboru
Příští úterý 23.10. rozhodne egyptský soud, zdali ústavodárný sbor, který má za úkol sepsání nové ústavy, je legální. V ústavodárném sboru usedá sto členů, převážně islámského vyznání. Vznik nové ústavy je v současnosti hlavním bodem severoafrické země v přechodu od autoritářského režimu exprezidenta Husni Mubaraka k demokracii. Sepsání ústavy ale doposud bránily spory mezi islamisty, sekularisty a liberály. Soud má nyní rozhodnout, zdali složení sboru odpovídá rozložení obyvatelstva země. Již v dubnu rozpustil soud předchozí ústavodárný sbor, rovněž pod vedením islámských představitelů. Pokud by soud ke stejnému kroku přistoupil i nyní, musel by prezident Mohamed Mursi jmenovat nový. Návrh nové ústavy zveřejnil sbor minulý týden, mezinárodní organizace vyjádřily znepokojení nad rolí islámu v právním řádu, postavení žen, svobody projevu a náboženských skupin. Ke kritice návrhu ústavu se připojil i soudce nejvyšší soudu Maher El-Beheri.
Angola vytvořila státní investiční fond v hodnotě 5 miliard USD
Státní investiční fond (FSA) ve výši 5 miliard USD, který má sloužit k investování do infrastruktury, výstavby hotelů a dalších projektů ze zisků z ropného bohatství země, ve středu vytvořila Angola. Jihoafrická země je druhým největším producentem ropy, v současnosti se snaží o diverzifikování své ekonomiky, která je závislá především na ropě. V rámci FSA by Angola měla investovat do cenných papírů pod vedením prezidentova syna Jose Filomeno dos Santos, který bude jedním ze tří dosazených členů rady, jež bude na správu fondu a jeho transparentnost dohlížet. Angola patřila mezi poslední členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která neměla vytvořený státní investiční fond. Ropa tvoří 95 % všech angolských exportních příjmů a kolem 45 % HDP. Tento rok by se ekonomický růst země měl dostat mezi 8 až 10 %, před rokem 2008 se avšak Angola pyšnila dvouciferným růstem. Opozice vytvoření fondu pochválila, ovšem dodala, že v zemi neexistuje transparentnost a korupce je všudypřítomná, obává se proto, že fond nebude sloužit obyvatelům Angoly, ale jejím představitelům. K podobnému kroku přistoupila již Nigérie, která vytvořila státní investiční fond ve výši 1 miliardy USD, k jeho plnému fungování ale brání politické spory.
Několik bývalých vládnoucích generálů v Egyptě má být vyšetřováno
Egyptský civilní soud bude projednávat 136 obvinění za smrt aktivistů, kteří byli zabiti během vojenské vlády. Vyšetřování se má týkat polního maršála Hussein Tantawi, který se stal hlavou vojenské vlády po odstoupení bývalého prezidenta Husni Mubaraka v roce 2011. Tantawi byl spolu s několika vysokými generály v srpnu poslán do výslužby prezidentem Mohamedem Mursim, který jim dal vysoké odměny a ustanovil je poradci. Podle aktivistů jsou generálové zodpovědní za rozsáhlé násilí během jejich 17ti měsíční vlády, která byla ukončena 30. června. Doposud bylo v Egyptě praxí, že vojenští představitele byli souzeni pouze před vojenským soudem. Zatím není jasné, jak dlouho vyšetřování bude trvat.
Nová zpráva OSN přisuzuje vedoucí roli v podpoře konžských rebelů rwandskému ministrovi obrany
Vztahy mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou se zhoršily před několika týdny poté, co konžská vláda a následně i OSN obvinila Rwandu z podporu, vyzbrojování a výcviku rebelů v hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří bojují s konžskou armádou na východě země. Nová zpráva OSN uvádí, že rwandský ministr obrany generál James Kabarebe má vedoucí v roli v podpoře rebelů. Rwanda nařčení dlouhodobě odmítá. OSN nyní také tvrdí, že pomoc hnutí M23 nabídla i sousední Uganda, země rovněž obvinění popírá. „Zatímco rwandští politici pomohli vytvořit rebelské hnutí a napomáhá s většinou vojenských operací, Uganda rebely podporuje a posiluje politické vztahy s nimi,“ píše se ve zprávě OSN. Rebelů kontrolují část východní oblasti Demokratické republiky Kongo, především region Severní Kivu, který je bohatý na nerostné minerály. Na vůdce hnutí Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač za válečné zločiny. Boje mezi rebely a konžskou armádou propukly v dubnu letošního roku a od jejich počátku skoro půl milionů Konžanů muselo opustit své domovy.
Z libyjské věznice uniklo na 100 vězňů
Více než 100 vězňů, kteří byli různé národnosti a nepatřili k žádné jednotné skupině, uteklo z věznice al-Judaida v hlavním městě Libye Tripolis, podle policie bylo dopadeno a znovu uvězněno na 60 z nich. Nejvyšší představitel národní stráže Khaled al-Sharif uvedl, že velkou část vězňů tvořili ilegální imigranti, kteří byli uvězněni za násilí. Okolnosti útěku nejsou zatím známy. Vězení al-Judaida patří k největším věznicím v Libyii a lidsko-právní organizace již dříve upozorňovali, že vězeňské služba zneužívá svého postavení a jsou porušována práva vězňů. Masivní útěk se stal necelý týden před výročím smrti bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Nový premiér Ali Zeiden, který byl jmenován v neděli, považuje obnovení bezpečnosti země za svůj primární úkol po složení nové vlády. Vězení spadají pod pravomoci ministra spravedlnosti.
V Tanzanii bylo zatčeno 126 lidí, sílí obavy z náboženských nepokojů
Policie zadržela 126 lidí po sérii útoků na křesťanské kostely v hlavním městě Dar es Salaam. Důvodem zdemolování a zapálení pěti kostelů Muslimy stojí neshoda mezi dospívající chlapci, z nichž jeden měl znesvětit Korán. Prezident Jakaya Kikwete vyzval společnost k náboženské toleranci. Muslimský duchovní Sheikh Alhadi Musa, který je předsedou místního Mezináboženského výboru, odsoudil útoky a apeloval občany, že za nerozvážnost jednoho člověka nemohou všichni Křesťané. Místní představitelé obou náboženství chtějí nyní vést dialog, aby se předešlo dalším konfliktům.
Nové boje na hranicích Súdánu, země obviňuje Jižní Súdán z podpory rebelů
Mezi súdánskou armádou a rebely propukly v neděli střety v příhraničním státě Jižní Kordofán, na jehož území se nacházejí ropné zásoby. Vláda Súdánu obvinila svého jižního souseda z napomáhání rebelům, sjednocených do Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-N), Jižní Súdán nařčení popřel. Podle mluvčího súdánské armády Al-Sawarmi Khalid armáda zabila při střetu 15 rebelů u hlavního města Kadugli v Jižním Kordofánu, další násilí se mělo v pátek odehrát nedaleko měst Annagarko a Hgerjawad. Útoky mezi oběma státy se zintenzivnily v dubnu letošního roku, kdy se Súdán a Jižní Súdán nedohodly na transferu ropy a hrozila nová občanská válka. Mír byl přitom podepsán v roce 2005. Minulý měsíce se obě země dohodly na vytvoření demilitarizované zóny podél společné hranice. Skupina SPLM-N obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu a usiluje o svržení prezidenta Omar Hassan al-Bashira.
Súdán předpokládá zdvojnásobení ropné produkce
Súdánský ministr pro ropný průmysl Awad Ahmed El-Jazz oznámil, že země očekává zdvojnásobení ropné produkce během dvou let na 300 000 barelů za den. Súdán vydal devět komplexních průzkumných licencí společnostem z Kanady, Brazílie a Blízkého východu. Některé společnosti podle ministra El-Jazz již na ropná ložiska narazily, neuvedl avšak které. V současnosti Súdán produkuje 120 000 barelů ropy a do konce roku 2012 by se podle ministra El-Jazza měla zvýšit na 150 000 barelů.
Libye zvolila nového premiéra, stal se jím bývalý diplomat
Generální národní kongres (GNC) jmenoval v neděli novým premiérem bývalého diplomata Ali Zeidena. Jde o druhého premiéra během jednoho měsíce, který musí sestavit vládu, jíž bude schvalovat většina Libyjců. V prvním říjnovém týdnu nezískal pro svůj druhý návrh vláda, sestávající se pouze z 10 ministrů, podporu expremiér Mustafa Abushagur a byl nucen odstoupit. Ve svém proslovu premiér Zeidan oznámil, že jeho politika se bude zaměřovat především na obnovu bezpečnosti země. „Bezpečnost bude moje priorita, protože všechny další problémy souvisí s nedostatkem bezpečnosti Libye,“ uvedl premiér Zeidan. Premiér Zeidan, který má podporu vládnoucí koalice Aliance národní síly (NFA), rovněž navrhuje, aby vláda zohlednila islám. „Islám je systém naší víry a zdroj naší právní vědy,“ dodal.
Bývalá první dáma Ghany bude kandidovat na prezidentku pod novou politickou stranou
Konadu Agyeman-Rawlings, první dáma prezidenta Jerry Rawlingse, v sobotu oznámila svou kandidaturu na prezidentku. O post prezidentky se neúspěšně pokoušela již v minulosti pod záštitou vládnoucí strany Národní demokratický kongres (NDC), kterou založil její manžel. Z NDC nyní ale Agyeman-Rawlings odešla a chce založit novou politickou stranu. Jako důvod svého vystoupení uvedla špatné vládnutí NDC. „Vedení strany ztratilo svou morální převratu a zapojilo se do věcí, kterým by se mělo primárně vyhýbat, například korupci,“ uvedl její manžel a exprezident Rawlings. Agyemang-Rawlings dlouhodobě bojuje za ženská práva a většina analytiků tvrdí, že to byla právě ona, která měla významný vliv na politiku svého manžela během jeho prezidentského mandátu. Proti nominaci Agyemang-Rawlings staví vládnoucí NDC kandidaturu Johna Mahama, který stojí v čele státu od nečekané smrti prezident Johna Atta Millse v červenci. Ghana patří mezi jednu z nejstabilnějších zemí západní Afriky.
Vládnoucí tuniská koalice souhlasí s termínem voleb v červnu
Prezidentské a parlamentní volby by se měly konat 23. června, dohodla se tuniská vládnoucí koalice v čele s islamistickou stranou Ennahda, která vyhrála první parlamentní volby po jasmínové revoluci, jež odstartovala nepokoje v celém arabském světě. Vedle Ennahda koalici tvoří i dvě sekulární politické strany – Congress for the Republic a Ettakatol. „Dohodli jsme se smíšeném politickém systému, kde prezidenta budou volit přímo lidé,“ uvedla koalice v prohlášení. Ujednání koalice musí ještě potvrdit Parlament, kde koalice má většinu v podobě 217 křesel. Dohoda v koalici by mohla posunout sepsání nové ústavy, neboť forma politického systému byla koaličním jablkem sváru. Ustanovení termínu voleb by mohlo rozptýlit obavy investorů, kteří zvažují vstup na tuniský trh.
Mauritánský prezident byl postřelen, zranila ho vlastní armáda
V neděli byl mauritánský prezident Mohamed Ould Abdel Aziz letecky převezen na pooperační péči do Francie poté, co byl předchozí den postřelen. Střelba se odehrála v sobotu večer, když vojenská hlídka zahájila palbu na jeho konvoj asi 40 kilometrů od hlavního města Nouakchott. Celý incident označil prezident Aziz za nešťastnou náhodu a vyvrátil, že by se jednalo o pokus o vraždu. Do čela země se prezident Aziz postavil v roce 2008 po vojenském převratu, o rok později dostal prezidentský mandát od voličů. Mauritánie má dlouhodobě problém s islamistickými rebeli. Před vypuknutím vojenského převratu v Mali zahájila Mauritánie pomocnou vojenskou operaci proti islamistickým základnám na severu sousedního státu.
OSN přijala rezoluci k situaci na severu Mali, schválila misi afrických organizací
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která umožní africkým organizacím vojenskou misi na sever Mali, který po březnovém převratu ovládly islamistické skupiny a vyhlásily nezávislý stát Azawad. Aby se vojenský zásah mohl uskutečnit, musí být do 45 dnů předložen Radě bezpečnosti OSN detailní plán operace. Přesto musí organizace nejprve vyčerpat všechny diplomatické možnosti. Plán intervence byl doposud překážkou, bez níž OSN mandát, o níž požádala malijská prozatímní vláda i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), odmítala vydat. ECOWAS již několik týdnů od převratu požádalo OSN, aby vydala mandát k vojenskému zásahu na sever západoafrické země, a navrhuje vytvoření armády o síle 3000 mužů. Příští týden se v hlavním městě Mali Bamako mají sejít zástupci ECOWAS, Africké unie (AU) a OSN, aby projednali současnou situaci v zemi, která podle ECOWAS ohrožuje stabilitu a bezpečnost západní Afriky. Poté, co francouzský prezident Francois Hollande podpořil misi na sever Mali, islamisté pohrozili, že pokud k intervenci společenství přistoupí „bude to cesta do pekla“. „V následujících dnech mu zašleme obrázky mrtvých francouzských rukojmích. Nebude moct ani spočítat těla francouzských emigrantů nejenom v západní Africe,“ oznámil mluvčí islamistické skupiny MUJWA Oumar Ould Hamaha.
Human Rights Watch: Islamistická Boko Haram by mohla být souzena za zločiny proti lidskosti
Během útoků militantní islamistické skupiny Boko Haram v Nigérii zemřelo během tří let nejméně 2800 lidí. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) by skupina za zločiny proti lidskosti mohla stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, neboť jejich útoky lze označit „za úmyslné etnické a rasové činy“. Boko Haram na severu Nigérie prosazuje vytvoření islamistického státu, v jehož právním řádu by bylo zakotveno islámské právo šaría. HRW rovněž obvinila část nigerijské policie a armády (JTF) z „fyzického týrání, tajného zadržování, vydírání a vypalování domů“. Vláda před časem potvrdila mírové rozhovory s některými členy Boko Haram, to ale skupina rezolutně popřela. Na začátku října bylo zatčeno několik úředníků, kteří měli předávat informace militantní islamistické skupině.
Třítýdenní stávka nákladní dopravy v Jihoafrické republice se blíží ke konci, v jiných odvětvích se i nadále protestuje
Podle Asociace zaměstnanců nákladní dopravy v Jihoafrické republice je dohoda, jež má ukončit třítýdenní stávku. Na 20 000 řidičů vstoupilo do stávky, která omezila transport spotřebního zboží a pohonných hmot, za zvýšením mezd. „Obě strany souhlasily s dohodou o platových podmínkách na následující tři roky, podepsána má být v pátek dopoledne,“ uvedla asociace. Detaily smlouvy nebyly prozatím zveřejněny. Některé regiony Jihoafrické republiky trpí nedostatkem pohonným hmot, v jiných částech země je dodávka paliva zpožděna. V zemi na 100 000 zaměstnanců, včetně 75 000 pracovníků těžebního průmyslu, protestuje za zvýšením platů a zlepšením pracovních podmínek. Ve čtvrtek odmítli horníci dolů na zlato dohodu o navýšení mezd od společností AngloGold a Gold Fields a pokračují ve stávce. Stávky a protesty, které snižují důvěru investorů, podle analytiků negativně ovlivní ekonomický růst Jihoafrické republiky a nižní hospodářský růst může vést ke zrušení pracovních míst a nárůstu nezaměstnanosti, která již dnes dosahuje dvouciferných čísel. V Jihoafrické republice se nachází 80 % světových zásob platiny, jejíž cena v posledních týdnech důsledkem protestů vzrostla více než o 20 %. Vláda odhaduje, že poklesem produkce v těžebním průmyslu přišla země o 500 milionů USD. Na příští týden i státní zaměstnanci naplánovali stávku.
Islamisté na severu Mali podle OSN porušují práva žen a rekrutují dětské vojáky
Podle náměstka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Simonovice islamističtí rebelové, kteří krátce po vojenském převratu v březnu letošního roku vyhlásili nezávislý stát Azawad a deklarovali kontrolu nad dvěma třetinami malijského území, si „kupují loajalitu“ obyvatel tím, že ruší daně a platí za každého nového člena, který se přidá k jejich boji. Mali patří mezi nejchudší země světa, kde polovina obyvatel žije za méně než 1,25 USD na den. Islamisté zavedli v ovládaných oblastech islamistické právo šaría. „Porušování lidských práv je stále systematičtější. Zavedli extrémní verzi práva šaría, takže obyvatelstvu je porušována řada lidských práv, především práv žen,“ uvedl Simonovic. Běžnou součástí se stala nucená manželství, kdy je žena prodávána za méně než 1000 USD, mnohdy opakovaně. Podle Simonovic jde o skrytý obchod s lidským masem, zahrnující nucenou prostituci a znásilnění. Za rekrutování dětského vojáka lze získat až 600 USD. Nestabilita v Mali zhoršuje bezpečnostní a humanitární situaci v oblasti Sahelu, kde miliony lidí trpí hladomorem důsledkem sucha. Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) a Africké unie (AU) požádala již dříve o mandát k vojenské intervenci na severu Mali, o níž i vláda oficiálně požádala, Rada bezpečnosti OSN ale mandát doposud zvažuje.
Společnost Shell čelí obvinění u soudu ze znečištění nigerijských vesnic
Jde o první případ, kdy anglo-nizozemská ropná společnost Shell bude čelit obvinění u civilního soudu v Nizozemsku za znečištění životního prostředí v zahraničí, kde měla Shell kontaminovat nigerijské vesnice v regionu Ogoniland. Žalobu na Shell podali čtyři nigerijští zemědělci a nizozemská část organizace Friends of the Earth, podle nichž ropné skvrny zničily zemědělskou půdu, která je hlavním zdrojem obyvatel, a kontaminovaly vodu. Podle jednoho ze žalobců Alfreda Akpana úniky ropy znečistily na 47 rybníků. Společnost obvinění odmítá a tvrdí, že nemohla postižené oblasti vyčistit z důvodu vysokého rizika nebezpečí v regionu, a dodává, že velká část znečištění byla způsobena krádežemi a sabotážemi. Pokud by zemědělci uspěli se svou žalobou, mohl by rozsudek odstartovat vlnu tisíce dalších nároků na náhradu školy. V srpnu přijala společnost Shell odpovědnost za dva úniky ropy v regionu v roce 2008 a 2009.
Egyptský prezident by měl mít omezenou pravomoc, stojí v předběžném návrhu ústavy
Sepsání a schválení nové egyptské ústavy má být hlavním symbolem přechodu od autokratického režimu k demokratickému systému po loňském lidovém povstání, které svrhlo prezidenta Husni Mubaraka. Hlava státu by podle předběžného návrhu ústavy měla být omezena parlamentem. Osud vznikající ústavy je ale nejistý, podle analytiků mohou jeho přijetí ohrozit spory mezi islamisty a sekularisty ohledně role islámu v egyptské společnosti, postavení žen, svobody projevu a náboženských menšin. „Apelujeme na egyptskou společnost, aby každý občan si vzal kopii prvního návrhu ústavy do rukou spolu s perem a zaškrtl, s kterými pasážemi souhlasí a se kterými ne,“ řekl Mohamed Beltagi, člen vládnoucí strany Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP). Podle staré ústavy má prezident široké pravomoci a může stát v čele země neomezeně dlouho, návrh proto počítá s omezením na dvě volební období. Nová ústava by rovněž neměla obsahovat zakotvení islámského práva šaría. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch ale návrh dostatečně nechrání práva žen a dětí, nezajišťuje náboženskou svobodu a nestaví se rezolutně proti mučení. V současnosti se podle politického analytika Gamal Abdel Gawada jedná o připojení dodatek, že hlavou státu se může stát i žena. Konečný návrh ústavy by měl být hotov do 12. prosince a následně ho musí schválit všech 57 členů ústavodárného výboru. Ústavu musí přijmout i egyptská společnost v referendu, pokud tak učiní, půjdou Egypťané znovu k volbám, aby podle nové ústavy zvolily parlament.
OSN: Příznivci exprezidenta Pobřeží slonoviny Gbagba destabilizují zemi ze sousední Ghany
Zastánci bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách a který čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, si podle OSN vytvořili základny v sousední Ghaně s cílem destabilizovat zemi. Část žoldáků se podle OSN nachází i v sousední Libérii. Příznivci exprezidenta Gbagba jsou obviňováni z útoků na hranici Pobřeží slonoviny, po nichž na několik dní uzavřela země hranice s Ghanou. Podle zprávy OSN hledají zastánci exprezidenta Gbagba nové členy a základny v boji proti současné vládě prezidenta Alassana Ouattary na severu Mali, který po vojenském převratu z března letošního roku ovládají islamistické skupiny. Mezi rebely, kteří s příznivci exprezidenta spolupracují, má patřit islamistická militantní skupina ze severu Mali Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida a která prosazuje striktní výklad islamistického práva. Zpráva OSN má podle agentury Reuters rovněž dokazovat, že vláda prezidenta Ouattary porušila zbrojní embargo OSN na dovoz vojenského rádiového zařízení, uniforem a nožů.
Keňský prezident odmítl bonus pro poslance
Poslanci v Keni, kteří již nyní patří k nejlépe placeným zákonodárcům v Africe, se pokusili zavést jednorázový bonus vyplacený na konci volebního období v březnu 2013 ve výši 105 000 USD pro každého. Prezident Mwai Kibaki odmítl bonus s tím, že je neústavní a neakceptovatelný vzhledem k finanční situaci země. Každý keňský zákonodárce pobírá měsíčně plat o 10 000 USD, přičemž minimální mzda ve východoafrické zemi je 1 500 USD ročně. Snaha poslanců zavést bonusy vyvolala společenské protesty, které provázely slogany o „chamtivých hyenách“ na adresu politiků. Zákonodárci získávají i příplatek za účast v parlamentu v hodnotě 25 USD. Podle agentury AFP by občan Keni, který vydělává minimální mzdu, musel pracovat 61 let, aby si vydělal na jednorázový bonus poslanců. Návrh přišel krátce poté, co ve východoafrické země skončila třítýdenní stávka učitelů a doktorů za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky.