V Jihoafrické republice několikátým týdnem probíhají v těžební odvětví stávky a protesty za zvýšením mezd a pracovních podmínek. Nyní Jihoafrická unie pracovníků těžebního průmyslu (SAMWU), jež sdružuje na 190 000 členů, vyzvala v pondělí k celonárodní stávce, která by mohla začít již tento týden. Stávka by mohla být podle mluvčího SAMWU Tahira Sema jednodenní, anebo by mohla přerůst v neomezenou celostátní stávku. Nepokoje, které probíhají především v dolech na těžbu platiny, zlata a železné rudy, snížily ratingové hodnocení Jihoafrické republiku na 3,5leté minimum. V pátek společnost Anglo-American Platinu propustila 12 000 horníků. Společnost Kumba Iron Ore uvedla, že důsledkem ilegální stávky v dole Sishen přichází denně o 120 000 tun železné rudy a zásob má pouze do poloviny října. Stávky a nepokoje se z těžebního průmyslu rozšířily i do nákladní dopravy, jejichž dopady již firmy pociťují. Například společnost General Motors musela přerušit výrobu ve městě Port Elizabeth. Podle analytiků by stávka nákladních dopravců mohla mít ještě horší dopad na ekonomiku Jihoafrické republiky než v těžebním průmyslu.
Archiv rubriky: Událost
Syn bývalého libyjského lídra předstoupil před Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud (ICC) pořádá první veřejné slyšení v případě jednoho ze synů bývalého libyjského lídra Kaddafiho Saif al-Islam Kaddafi, který je obviněn ze spáchání válečných zločinů proti rebelům, jež minulý rok svrhli jeho otce. Podle libyjských představitelů by Saif Kaddafi měl být souzen v zemi, kde zločiny spáchal. Na druhé straně právníci ICC tvrdí, že by se obžalovanému v Libyi, kde je nyní držen, nedostalo spravedlivého procesu. Pokud země bude chtít Kaddafiho soudit, musí prokázat, že je schopná zaručit nestranné řízení a vyšetřování.
Egyptský prezident udělil milost demonstrantům
Egyptský prezident Mohammed Mursi udělil v pondělí milost tisícům demonstrantů obviněných či odsouzených ze zločinů spáchaných s cílem podpořit loňské povstání, které mělo za následek odstoupení bývalého prezidenta Husni Mubaraka. Amnestie se týká činů spáchaných v rozmezí ledna 2011 a konce června 2012, kdy se Mursi ujal moci. Milost se nevztahuje na obviněné z vraždy. Podle tvrzení odborníků byla amnestie vágně formulovaná, což povede k různým interpretacím a odlišným způsobům jejího vykonání.
Tunisko chce snížit deficit státního rozpočtu na 6 % HDP v příštím roce
Tuniská ekonomika se stále vzpamatovává z jasmínové revoluce, která svrhla exprezidenta Zine al-Abidine Ben Ali. V letošním roce státní schodek dosáhne na 6,6 % HDP, ministr financí Salim Besbes ovšem předpokládá větší ekonomický růst pro rok 2013, kdy by se deficit měl snížit na 5,9 % HDP. Ekonomický růst by se podle vlády měl zvýšit na 4,5 %, tento rok by mělo hospodářství růst 3,5 %. Tuniská ekonomika je závislá na cestovním ruchu, která byla ovlivněna politickou nestabilitou, a na exportu, na něhož negativně dopadla krize eurozóny.
Somálská armáda spolu s Africkou unií obsadila další město
Jednotky Africké unie (AU) a somálské armády převzaly kontrolu nad městem Wanla Weyn, které bylo sídlem islamistické militantní skupiny Al-Shabaab asi 90 kilometrů od hlavního města Mogadishu. Nedaleko města obsadily jednotky i bývalou leteckou výcvikovou základnu Balli Dougle. „Zajištění města Wanla Wey umožní volný pohyb obyvatel a jejich podnikání, které bylo omezeno Al-Shabaab. Do oblasti bude moct proudit i humanitární pomoc, “ uvedl generál Andrew Gutti, velitele mírové mise AU pod názvem AMISOM. Začátkem minulého týdne obsadila somálská armáda spolu s AU přístavní město Kismayo, které bylo poslední velkou pevností militantní skupiny Al-Shabaab. Ta ovšem i nadále ovládá velká území středního a jižního Somálska.
Soudci v Maroku volají po větší autonomii soudnictví
Na tisíc soudců uspořádalo protestní poklidnou akci před Nejvyšším soudem za větší autonomii jurisdikce. Protest uspořádala organizace Judges‘ Club, která oficiálně vznikla v srpnu minulého roku, aby se zasadila o reformu soudnictví. Judges‘ Club byla následně zakázána, její činnost je ale úřady i nadále tolerována. Marocké soudy jsou dlouhodobě kritizovány za malou autonomii, neboť jsou pod kontrolou krále a ministerstva spravedlnosti, které určuje platy soudcům i jejich kariérní postupy. „Nemáme žádnou ochranu, žádná práva, malý plat a pracujeme v katastrofických podmínkách,“ shrnul soudce Nazik Bekkal. Podle zakladatele Judges’ Club Yassine Mkhelli podepsalo petici za reformu soudnictví a jeho větší nezávislost na 2 200 soudců. Nová marocká ústava, která byla přijata minulý rok, má dát jurisdikci větší pravomoc a nezávislost, doposud ale nebyla uvedena v platnost. Kritici tvrdí, že koupit si rozsudek u občanského soudu stojí 5000 USD a jeden telefonát od vysokého úředníka může i změnit verdikt viny v případě terorismu a politických procesů. Ačkoliv vítězná strana The Justice and Development Party (JDP) měla nezávislost soudnictví jako hlavní bod předvolební kampaně, doposud se podle soudců nic nezměnilo.
Amnesty International obvinila rwandskou vojenskou výzvědnou službu z mučení civilistů
Lidskoprávní organizace Amnesty International v pondělí obvinila rwandskou vojenskou rozvědku z mučení, nezákonného zadržování a násilných zmizení civilistů. Těchto zločinů se mělo dopustit oddělení vojenské rozvědky známé pod názvem J2. Rwandské ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zprávy o mučení jsou vyšetřovány a brány s maximální vážností. Mezi březnem 2010 a červnem 2012 došlo podle Amnesty International k 45 případům nezákonného zadržování a 18 případům údajného mučení či špatného zacházení ve vojenském táboře v Kigali.
Americký kandidát na prezidenta Mitt Romney představil svoji vizi zahraniční politiky USA
Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.
Somálský prezident jmenoval premiérem podnikatele a politického nováčka
Nový somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud, který byl demokraticky zvolen jako vůbec první prezident od roku 1991, jmenoval premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida. Podnikatel a politický nováček uvedl, že jeho vláda nebude tolerovat korupci a nepotismus. Volba prezidenta a ustanovení nové vlády má být posledním krokem v přechodu k demokracii po dvou dekádách chaosu a politické nestability. Prezident Mohamud a premiér Saaid vedle politických problémů budou muset reagovat i na bezpečnostní hrozby Somálska, především na militantní islamistickou skupinu Al-Shabaab, která přes ofenzívu somálské armády a jednotek Africké unie (AU) v posledních měsících stále drží kontrolu nad středem a jihem země. Al-Shabaab jmenování premiéra Saaida odmítla s tím, že se jedná pouze o loutku cizích mocností. „Nový premiér není odlišný od těch, kteří byli před ním – všichni byli dosazeni Západem. Nezmění Somálsko. I nadále budeme bojovat proti vládě bezvěrců,“ řekl mluvčí militantní skupiny Ali Mohamud Rage. Premiér Saaid vystudoval ekonomiku na Národní univerzitě Gaheyr v roce 1983, dva roky poté pracoval na ministerstvu financí ve vládě generála Siad Barreho. Následně odešel z politiky a začal podnikat.
Al-Shabaab přerušila humanitární pomoc pro 1,3 milionů Somálců na svém ovládaném území
Islamic Relief byla jedinou humanitární organizací, která měla povoleno pracovat a poskytovat pomoc na území ovládaném militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, která v únoru letošního roku veřejně deklarovala své vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaida, v Somálsku. Bez humanitární pomoci v podobě potravin, čisté vody a zdravotní péče se ocitne na 1,3 milionů Somálců v regionech Bay, Bakool, Gedo a Juba. Skupina Al-Shabaab přístup organizace do oblastí zakázala a pohrozila trestem, pokud organizace bude poskytovat humanitární činnost i na území, které ovládá somálská vláda. Podle Al-Shababb měla „Islamic reliéf spolupracovat a rozšiřovat činnost zakázaných organizací, především Světového potravinového programu OSN (WFP)“. Již v lednu zakázala skupina Al-Shabaab činnost Červeného kříže, WFP nemá na území pod kontrolou Al-Shabaab přístup od ledna 2010. Mnohé humanitární organizace obviňují Al-Shabaab z blokády potravinové pomoci při hladomoru na jihu Somálska v roce 2011. Militantní skupina i přes rozsáhlou ofenzivu somálské armády, jednotek sousedních států a Africké unie (AU) v posledních měsících stále ovládá velkou část středního a jižního Somálska.
Námořní a pozemní hranice Pobřeží slonoviny s Ghanou se znovu otevřely
Po útoku z 21. září na armádní kontrolní stanoviště Noe na hranici Pobřeží slonoviny, při němž zemřelo několik lidí, uzavřela západoafrická země s Ghanou své hranice. Podle ministra obrany Paula Koffi Koffi obě země zpřísnily bezpečnost podél společné hranice, a proto se Pobřeží slonoviny rozhodlo hranici opět otevřít. „Prezident Alassane Ouattara rozhodl, že od pondělních sedmi hodin ráno bude pozemní a námořní hranice znovu otevřena.“ Z útoku jsou obviňováni příznivci exprezidenta Laurenta Gbagbo, který v roce 2010 odmítl uznat volební porážku, a v zemi se rozpoutalo násilí. V současnosti čelí bývalý prezident Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Část jeho příznivců pobývá v sousední Ghaně a podle analytiků jsou odpovědní za několik útoků v Pobřeží slonoviny. Ghana nyní slíbila pomoc ve vyšetřování.
Tuaregové mírní slova o nezávislosti a stovka žen protestovala v Timbuktu proti právu šaría
Jedna z největších povstaleckých skupin v Mali etničtí Tuaregové, kteří na jaře letošního roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad, nyní mírní své postoje. „Požadujeme právo na sebeurčení, což nemusí nutně znamenat odtržení. Chceme jen právo na život, na zdravotní péči, vzdělání a svobodu projevu,“ uvedl Ibrahim Ag Assaleh, člen skupiny MNLA. Tuaregové, kteří obviňovali malijskou vládu v hlavním městě Bamaku ze zanedbávání zájmů severu, sice vyhlásili nezávislost, ovšem následně radikálnější skupiny islamistů, především skupina Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad rozsáhlým územím a zavedla islámské právo šaría. V sobotu na protest proti striktnímu islámskému právu ve městě Timbuktu vyšla více než stovka žen do ulic. Islamisté dav následně rozehnali. Od dubna platí v Timbuktu přísný výklad islámského práva šaría, který například zakazuje hudbu a nutí ženy, aby nosily šátky. „Jsme unavení. Nutí nás nosit šátky a loví nás jako bandity, pokud příkaz porušíme,“ uvedla Cisse Toure, jedna z protestujících.
Nově zvolený libyjský premiér ani napodruhé neuspěl se jmenováním vlády a byl odvolán
Mustafa Abushagur byl odvolán z postu premiéra poté, co se mu ani na podruhé nepodařilo sestavit vládu, s níž by většina Libyjců souhlasila. Minulý čtvrtek předložil Abushagur, který byl premiérem jmenován 12. září, seznam 29 navrhovaných ministrů, které Generální národní kongres (GNC) odmítl. Následně přišel Abushagur s tzv. nouzovou vládu, do níž chtěl dosadit pouze 10 ministrů. Poslanci, kterých s návrhem souhlasili, bylo pouze 44, naopak 125 politiků hlasovalo proti a 17 dalších se zdrželo. Kongres má nyní 3 nebo 4 týdny na to, aby zvolil nového premiéra. Nyní již bývalý premiér Abushagur vystudoval univerzitu v Tripolisu a doktorský titul získal ve Spojených státech amerických. V roce 2011 se stal poradcem Národní přechodné rady (NTC), která vznikla během povstání proti vůdci Muammaru Kaddafimu.
Poslanci v Gabonu navrhují 14% zvýšení rozpočtu pro rok 2013
Rozpočet středoafrické země pro příští rok by se měl podle návrhu poslanců zvýšit o 14 %, více než polovinu příjmů mají tvořit zisky z ropy a zemního plynu. Vláda ve svém návrhu počítá s rozpočtem ve výši 6,2 miliard USD, přičemž očekává, že se příjmy z ropy a zemního plynu zvýší o 1,8 %. Vláda rovněž předpokládá, že si další 1 miliardu USD bude muset půjčit. V roce 2011 podle údajů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vyprodukuje Gabon v průměru 245 000 barelů za den. Ropa tvoří 80 % exportu a 45 % HDP. Středoafrická země má kolem 1,5 milionů obyvatel a patří mezi jednu z afrických zemí s nejvyšším HDP na obyvatele. Hospodářský růst Gabonu by přes mírný pokles v letošním roce měl v roce 2013 podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhnout 5,6 %. O rozpočtu bude parlament hlasovat příští týden.
V Súdánu se zřítilo vojenské letadlo, havárii nepřežilo 13 lidí
Armádní letadlo ruské výroby Antonov, které vezlo vybavení a vojenské pracovníky do nepokoji zmítaného Darfúru, ztroskotalo v neděli nedaleko hlavního města Khartoumu. Třináct lidí havárii nepřežilo, dalších 9 osob bylo zraněno. Podle státní tiskové agentury SUNA přestal letadlu, které patřilo společnosti Azza Air, fungovat motor. Již v roce 2009 se súdánské letadlo patřící téže společnosti zřítilo na území Spojených arabských emirátů. V srpnu zemřelo při další letecké havárii 32 lidí, včetně ministra pro náboženské záležitosti Ghazi al-Sadeq.
USA se dohodly s Jižní Koreou o balistických střelách
Soul oznámil, že došlo k dohodě mezi vládou Jižní Korey a Spojených států amerických o prodloužení doletu jihokorejských balistických střel. Jejich dostřel se má zvýšit více než dvojnásobně z 300 kilometrů na 800. Důvodem je snaha Jižní Korey eliminovat či alespoň snížit hrozbu ze strany KLDR. Jižní Korea je stejně jako například Japonsko v dosahu severokorejských střel. USA tuto hrozbu kromě Jižní Korey řešily i s Japonskem.
V Guiney bylo odvoláno 11 ministrů
Prezident Alpha Conde odvolal kvůli restrukturalizaci kabinetu 11 ministrů. Důvod jejich odvolaní není známý. Odvolání ministrů ještě zvýšilo napětí v západoafrické zemi, kde se dlouhodobě odsouvá termín parlamentních voleb. Z vlády byl odvolán například ministr zemědělství Jean Marc Telliano a ministr pro výstavbu a rozvoj měst Mathurin Bangoura, kteří čelili obvinění z korupce. Exministr Bangoura byl zároveň generálem, který působil ve vládě od vojenského převratu a vlády vojenské junty v letech 2008-2010. Podle spekulací by měl post ministra pro zahraniční záležitosti zaujmout bývalý premiér a diplomat Francois Louceny Fall, další jména zůstávají prozatím neznámá. Současný prezident Conde byl zvolen na konci roku 2010, čímž byla ukončena vojenská vláda. Od roku 2008 má země důsledkem vojenského převratu přerušenou veškerou zahraniční pomoc. Finanční prostředky ze zahraničí by mohl obnovit až výsledek parlamentních voleb. Volby byly ale již několikrát odloženy.
Stávka horníků společnosti Petra Diamonds skončila, nepokoje v Jihoafrické republice ale pokračují
Několik stovek pracovníků společnosti Petra Diamonds ukončilo stávku, kterou započali na počátku tohoto týdne, bez jakékoliv dohody. Stávkující horníci vyhlásili stávku za zvýšením platů a zlepšení pracovních podmínek 2. října. „Stávka ve společnosti Petra Diamond skončila, přestože se nedosáhlo dohody. Horníci souhlasili s návratem do práce,“ uvedl mluvčí Národní unie horníků Lesiba Seshoka. Na 600 pracovníků se v pozdních odpoledních hodinách vrátilo do práce. V jiných dolech napříč Jihoafrické republiky protesty a stávky horníků i nadále pokračují. Včera propustila společnost Anglo American Platinum 12 000 horníků. Svůj krok zdůvodnila slovy, že stávka je ilegální. Několik stovek horníků se na jejich podporu sešlo na fotbalovém stadionu nedaleko města Rustenburg, asi 120 kilometrů severozápadně od Johannesburgu. Po propuštění se akcie společnosti propadly o 4 % na tři a půl roční minimum. Nepokoje v Jihoafrické republice může ohrozit i znovuzvolení jihoafrického prezidenta Jacob Zumy a jeho vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC).
Afghánský prezident požaduje po USA dodávky inteligentních zbraní
Afghánský prezident Hamid Karzai uvedl, že již několikrát žádal, aby USA poskytly inteligentní zbraně a letouny Afghánistánu. Dodal, že zatím nedošlo k dohodě a USA odmítají zbraně prodat. Příští týden se bude konat další kolo jednání. Afghánský prezident řekl, že pokud nedojde ke shodě, tak si Afghánistán zbraně koupí od Ruska, Číny či Indie. Vztahy mezi Kábulem a Washingtonem se zhoršily. Leon Panetta vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat.
Vyšetřování smrti amerického velvyslance v Libyi vede to Tuniska
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že zatčení dvou občanu tuniské národnosti má přímou spojitost s atentátem na amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense. Zadržení Tunisané jsou drženi v Turecku. Americký ministr obrany sdělil, že se zatím neprokázaly žádné vazby těchto mužů na organizaci Al-Kaida. USA útok na amerického velvyslance považují za dlouho připravovanou akci organizované skupiny.
Severoatlantická aliance se sešla, aby prodiskutovala článek 4 Washingtonské smlouvy
V červnu se rozhodla Severoatlantická aliance, že podle článku 4 Washingtonské smlouvy bude diskutovat bezpečnostní situace na hranici členského státu Aliance – Turecka. Turecko žádalo vyvolání článku 5 kvůli syrskému sestřelení turecké stíhačky. Dnes jednala o situaci mezi Sýrií a Tureckem Severoatlantická rada. Severoatlantická aliance označila jednání Sýrie na hranicích s Tureckem za porušení mezinárodního práva a odsoudila jej. Vyzvala také syrskou vládu, aby okamžitě přestala s veškerými akty agrese vůči Turecku a dodržovala mezinárodní právo.
Pobřeží slonoviny získalo úvěr v hodnotě 556 milionů USD na výstavbu nové elektrárny
Výstavba nové vodní elektrárny, na jejíž postavení se Pobřeží slonoviny dohodlo na úvěru ve výši 556 milionů USD s čínskou Export-Import Bank, by měla začít do konce letošního roku. Podle ministra pro energetiku a těžební průmysl Sabati Cisse bude čínská Export-Import Banka financovat projekt z 85 %, zbylých 15 % vloží Pobřeží slonoviny. Obě strany se dohodly na 2% úrokové sazbě a devítiletém odkladu splátek pro půjčku na 20 let. K podpisu smlouvy by mělo dojít v první polovině listopadu. Výstavba nové vodní elektrárny Soubre by měla trvat 5 let. Pobřeží slonoviny na rozdíl od okolních států Subsaharské Afriky nemá problémy s výpadky elektřiny a část své elektřiny exportuje do Ghany, Burkiny Faso, Beninu, Toga a Mali. Vláda přislíbila, že restrukturalizaci energetického sektoru podpoří 500 miliony USD.
Islámský kazatel podporující terorismus bude deportován z Velké Británie do USA
Abu Hamza al-Masri, radikální islámský kazatel ve Velké Británii, bude deportován do USA. Rozhodl o tom britský vrchní soud v Londýně. Abu Hamza al-Masri je obviněn z podpory Al-Kaidy, organizace džihádistického povstání v Jemenu a plánované stavby výcvikového vojenského tábora islámských ozbrojenců v USA. Abu Hamza al-Masri žádal o odklad deportace ze zdravotních důvodů, ale nebylo mu vyhověno. Před britským soudem se shromáždilo cca 100 demonstrujících.