Bulharsko tak má jeden ze tří nejnižších rozpočtových deficitů v Evropě. Premiér země Bojko Borisov uvedl, že se Bulharsko snaží být vždy o krok napřed před Německem. Premiér také sdělil, že pověřil ministra hospodářství úkolem, aby byl v letošním roce zvýšen objem investic. „Aby se předešlo nedorozumění: našimi nejcennějšími investory jsou ti, kteří vytvářejí pracovní místa a pomáhají exportu.“
Archiv rubriky: Útvar
MMF vyzval ke krokům, které by zmírnily nynější krizi eurozóny
Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednala v noci na dnešek o posílení finančních zdrojů fondu. Zdůraznila i nutnost kolektivních kroků zmírňujících dopad nynější krize eurozóny. Rada také přivítala evropský návrh, který počítá s tím, že Evropa poskytne fondu dalších 150 miliard eur, aby zvýšila jeho úvěrovou kapacitu. Nynější úvěrová kapacita fondu se pohybuje na asi 350 miliardách dolarů. Jednání přichází v době, kdy se skupina G20 připravuje na únorová jednání, na kterých má být projednáno i navýšení peněžních zdrojů právě pro MMF.
Vojenský výbor NATO zahájil dvoudenní jednání
Jednání Vojenského výboru NATO se zúčastní vedoucí představitelé jednotlivých armád členských zemí NATO, které jsou členy severní aliance. Výbor se má významně zabývat otázkou Kosova, neboť velitel sil NATO v Kosovu (KFOR) Erhard Drews a šéf mise EULEX Xavier de Marnac mají informovat členy NATO o současné situaci v Kosovu a případných dalších krocích.
Ústavní komise francouzského Senátu se vyjádřila proti „zákonu o arménské genocidě“
Ústavní komise oznámila, že návrh zákona, který stanovuje jako trestný čin popírání událostí v Arménii a Turecku v roce 1915 jako je genocidu, je v rozporu s francouzskou ústavou. Závěr komise nemůže zabránit Senátu hlasovat o návrhu, ale podle deníku Hürriyet lze očekávat silný dopad na jednotlivé senátory. Kvůli tomuto zákonu již byly výrazně ochromeny vzájemné diplomatické vztahy mazi Francií a Tureckem.
Íránský ministr zahraničí v Turecku
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi dorazil do Turecka na jednání s tureckými představiteli o íránském jaderném programu. ministr Salehi se setká i s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem a prezidentem Abdullahem Gül.
Indie odmítla nové sankce proti Íránu a bude pokračovat v dovozu íránské ropy
Indický ministr zahraničí Ranjan Mathai oznámil, že Indie nebude spolupracovat se Západem v uvalování ropného embarga na Írán a bude nadále čerpat íránskou ropu. Indie podobně jako Turecko souhlasí pouze se sankcemi, které jsou uvaleny v rámci OSN a které Indie dodržuje.
Důstojník kanadské rozvědky obviněn ze špionáže pro Rusko
Kanadský důstojník vojenské zpravodajské služby Paul Jeffrey Delisle čelí obvinění ze špionáže ve prospěch Ruska, informaci přineslo zpravodajství CTV. Podle zprávy o špionáži Paul J. Delisle dodával Rusům tajné informace, které údajně informovaly například o pohybu vojenských lodí NATO, od července 2007.
Írán zpřísní ochranu lidí pracujících na jaderném programu
Íránský první viceprezident Mohammad Reza Rahimi oznámil zpřísnění bezpečnopstních opatření na ochranu zaměstnanců íránského jaderného programu. Podle vyjádření prvního viceprezidenta vydal pokyn k přepracování ochrany „lidí aktivních v oblasti jaderného programu bez ohledu na jejich pozici“ pokyn íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad, a to v souvislosti s atentátem z 11. ledna na íránského jaderného vědce.
Turecko odsoudilo prohlášení republikána Ricka Perry
Turecko odsoudilo jako „nepodložené a nevhodné“ prohlášení možného republikánského kandidáta Ricka Perry o vládě Turecka jako o „islámských teroristech“ a o přehodnocení pomoci USA Turecku či členství Turecka v NATO.
Pákistán odmítl přijmout zvláštního vyslance USA
Pákistán odmítl přijmout zvláštního vyslance USA pro Afghánistán a Pákistán Marca Grossmana, a to bez udání důvodu. Odborníci v posledních týdnech poukazují na vůbec nejhorší vztahy USA a Pákistánu, který navíc čelí i vnitřní politické krizi, do které je zatažen i Washington skrze údajné napomáhání civilní vládě proti armádě, a poukazují na ohrožení mírového úsilí v Afghánistánu, ze kterého se spojenci chtějí začít stahovat.
S. Lavrov: „Existují všechny předpoklady pro obnovení šestistranného jednání o Íránu“
„Rusko je přesvědčeno o tom, že že existují všechny předpoklady pro obnovení šestistranných jednání o íránské otázce,“ uvedl dnes během tiskové konference ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle slov ministra vyjádřil Írán svou připravenost zabývat se během chystané návštěvy delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) řešením otázek, vyvolávajících podezření z vojenského záměru íránského jaderného programu, zároveň je však na tuto dobu naplánováné přijetí rozhodnutí EU o nových sankcích proti Íránu, které zahrnují zákaz nákupu íránské ropy a výrazné omezení operací s centrální bankou Íránu, a rozhodně tak nepřispějí k ke zlepšení atmosféry a produktivity jednání. Ministr rovněž zopakoval, že sankce proti Teheránu jsou podle jeho názoru zaměřené nikoli na zamezení šíření jaderných zbraní, ale na „přiškrcení“ íránské ekonomiky. Během tiskové konference hovořil ministr také o situaci v Sýrii – dle jeho slov je Rusko připraveno přijmout na svém území zástupce stran konfliktu v této zemi.
A. Dzhioyeva odvolala podpis dohody jihoosetské vládnoucí strany s opozicí a požaduje předání prezidentského úřadu
Vedoucí představitelka jihoosetské opozice a bývalá prezidentská kandidátka Alla Dzhioyeva dnes v ultimativní formě požádala současného prezidenta Jižní Osetie Vadima Brovtseva, aby jí předal prezidentskou funkci. Odvolala zároveň svůj podpis dohody současné vládnoucí strany s opozicí, která byla podepsána v prosinci 2011 v reakci na masové protesty opozice proti výsledkům listopadových prezidentských voleb. V těchto volbách vyhrála podle posledních výsledků právě Alla Dzhioyeva, Nejvyšší soud republiky však na základě mnoha stížností na porušení v průběhu voleb prohlásil jejich výsledky za neplatné. Na základě dohody vládnoucí strany a opozice odstoupil bývalý prezident Eduard Kokoity z funkce a Alla Dzhioyeva získala právo zúčastnit se druhého kola voleb, které proběhne 25. března 2012.
Světová banka vydala kompletní prognózu ekonomického růstu
Světová banka nyní předpokládá 4% růst světové ekonomiky v případě eskalace krize eurozóny, jejíž ekonomika má růst o 0,3%. Ostatní vyspělé země mají předpověď 1,4% růstu, rozvojové země pak 5,4%. Expanze trhu se pak očekává pouze z Brazílie, Indie a v menší míře i v Rusku. Evropa čelí nejrazantnějšímu poklesu, neboť v minulém roce byl růst ekonomiky v prvním pololetí 2,7% a ve druhém 1,8%. Rozvojovým zemím pak Světová banka předpověď zhoršila o 0,8% a dále upozornila na vypadnutí Turecka a Jihoafrické republiky ze skupiny expandujících trhů pro výrazné zpomalení jejich růstu.
Světová banka varuje před „skutečným nebezpečím“ eskalace dluhové krize eurozóny
Zpráva Světové banky očekává „ostré snížení růstu ekonomiky v tomto roce“ a možnou recesi v Evropě. Světová banka dále uvádí, že by eskalace dluhové krize eurozóny mohla vést k celosvětovému ekonomickému propadu srovnatelnému s krizí v roce 2008/09. Hlavní ekonom Světové banky Justin Lin pak předpokládá i příchod krize evropských státních dluhů, což by v důsledku mohlo vést až k otřesení a zastavení růstu globálního trhu. Ředitel Světové banky pro perspektivu a rozvoj Hans Timmer říká, že svět by se měl oprostit od „pouhého uvažování o zpomalení růstu, ale měl by si i připustit možnost pudkého pádu“.
Zimbabwe čeká stávka státních zaměstnanců
Státní zaměstnanci v Zimbabwe hodlají vstoupit do stávky za účelem zdvojnásobení jejich platů, neboť se jim nepodařilo navyšování mezd vyjednat s vládou. Jedná se zhruba 230 000 lidí, kteří nyní požadují minimální měsíční plat 538 dolarů narozdíl od současných 250 dolarů. Vláda Zimbabwe na požadavek již dříve reagovala prohlášením, že vzhledem k sankcím uvaleným Západem ekonomická situace země navyšování mezd neumožňuje. Podle agentury Reuters masové protestní akce mohou také přispět k politickému napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe ze strany ZANU-PF a premiérem Morganem Tsvangiraie z MDC.
Dialog mezi Řeckem a věřiteli obnoven
Dnešním dnem by měl být obnoven dialog mezi Řeckem a věřiteli o výměně řeckých dluhopisů. Věřitelům doposud nevyhovovalo příliš nízké úročení, kvůli kterému uvázly rozhovory v minulém týdnu na mrtvém bodu. Řecko požaduje, aby jim banky odpustily alespoň 50% dluhu. Dialog je také důležitým signálem pro investory, kteří se nynější situace obávají. Zájmy věřitelů bude v rozhovorech hájit Ústav pro mezinárodní finance (IIF). V Řecku jsou nyní přítomní i zástupci Evropské centrální banky (ECB), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské komise (EK), aby posoudili míru zavádění požadovaných reforem.
Rumunské protivládní protesty pokračují
Ačkoliv rumunský premiér Emil Boc vyzval demonstranty k dialogu, přislíbil stažení nově zavedených reforem a oznámil nový směr reformy zdravotnictví s tím, že k privatizaci záchranné služby nedojde, demonstranti zůstávají nespokojení a hodlají v protestech pokračovat. Demonstrace podporují především opoziční sociálně-liberální politici. Ti požadují rezignaci prezidenta, jímž je Traian Basescu, společně s celou vládou, neboť dle jejich názoru vláda není schopná efektivně řešit nastalou situaci.
Izraelský ministr obrany popírá plány na útok Íránu
Izraelský ministčr obrany Ehud Barak pro izraelský vojenský rozhlas uvedl, že Izrael má „velmi daleko“ řešení možného útoku na Írán a jeho jaderný program. Izraelský ministr obrany dále popřel spekulace o tom, že by americký generál Martin Dempsey, šéf sboru náčelníků štábů americké armády, který dorazil do Izraele, chtěl jednat o napadení Íránu a vyvíjet tlak na Izrael. Závěrem izraelský ministr obrany prohlásil, že „stejně jako USA ctí svobodnou vůli Izraele, Izrael si nemůže dovolit jít přes svou zodpovědnost k osudu Izraele i USA.
Rusko hodlá vetovat vojenský zásah v Sýrii
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že jeho země se postaví proti všem návrhům, které by počítaly s vojenským zásahem v Sýrii nebo sankcemi vůči jejímu vedení. Ministr také kritizoval dřívější sankce uvalené Západem bez konzultací s Ruskem a Čínou. Rusko k tomuto kroku využije v Radě bezpečnosti OSN právo veta, kterým jako její stálý člen disponuje. Moskva již dříve nabídla Radě bezpečnosti vlastní rezoluci.
Republikán Rick Perry: „Turecko vedou islámští teroristé“
Texaský guvernér a jeden z kandiátů republikánských primárek na prezidenta to řekl v diskuzním pořadu CNN. Podle něj by americká vláda měla Turecku přestat poskytovat pomoc a NATO by měla zvážit jeho členství. Perryho vyjádření pobouřilo Ankaru a ministr zahraničí Turecka řekl, že Spojené státy by neměly ztrácet čas s někým, kdo ani neví, kdo jsou jejich spojenci.
Opozice dominikánské vlády má nového předsedu
Novým předsedou opoziční Strany sjednocených pracovníků (UWP) se stal bývalý premiér Edison James. Ten ve funkci nahradil Rona Greena. Pan James funkci premiéra zastával mezi lety 1995- 2000. Sám uvedl, že je připravený vést stranu do roku 2014, kdy se v Dominikánské republice budou konat volby. Dále se snaží získat finanční zdroje pro kampaň proti rozhodnutí soudu o nevině premiéra Roosevelta Skerrita. Ten byl obviněn z nelegální účasti ve volbách roku 2009. To proto, že měl údajně dvojí občanství.
OBSE uzavřela svůj úřad v Chorvatsku
Generální tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Lamberto Zannier a chorvatský prezident Ivo Josipovič byli přítomni na slavnostním uzavření úřadu v Záhřebu. Chorvatský prezident poděkoval za pomoc OBSE v posledních 15 letech, stejně jako za přínos organizace při řešení konfliktů v této oblasti. Mise OBSE v Chorvatsku započala v roce 1996 a čítala přibližně 800 zaměstnanců.
Německo je pro vytvoření evropské ratingové agentury
Poté, co agentura Standard & Poor’s snížila rating záchranného evropského fondu EFSF, projevilo Německo žádost o nezávislou evropskou ratingovou agenturu. Omezení vlivu tří největších ratingových agentur (S&P, Moody´s, Fitch) požaduje například německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten zdůraznil, že agentury by měly jednat jako objektivní soudci, ne jako zainteresované strany. Komentáře přicházejí poté, co byl snížen rating 9 států eurozóny. Tento krok byl kritizován řadou evropských vůdců.