Šéfka norské zpravodajské služby PST Janne Kristiansen odstoupila ze své funkce poté, co během projevu v Evropském parlamentu (EP) řekla „příliš mnoho informací“ a její řeč by mohla být pokládána za „porušení mlčenlivosti“ o aktivitách norských tajných služeb v Pákistánu. Norská ministryně spravedlnosti Grete Faremo pak oznámila, že rezignace má okamžitý účinek a že novým šéfem PST se stane dosavadní zástupce Roger Berg, a to až do odvolání.
Archiv rubriky: Útvar
Nově zvolený bulharský prezident a viceprezidentka skládají přísahu
Nově zvolený bulharský prezident Rosen Plevneliev a bulharská víceprezidentka Margarita Popova dnes složili přísahu v bulharském parlamentu. Inaugurace se zúčastnil také dosavadní prezident Georgi Parvanov, premiér Boyko Borisov a představitelé vládního kabinetu.
Izraelský premiér v Nizozemsku, které se přidalo k podpoře nových ostrých sankcí proti Íránu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na své návštěvě v Nizozemska ocenil prohlášení nizozemské vlády o tom, že podporuje tvrdé sankce na Írán. Ve svém projevu v Amsterdamu premiér Netanjahu, který je zde na dvoudenní návštěvě dále uvedl, že Nizozemsko je stejné jako Izrael – „malé rozlohou, ale velké duchem“ a že obě země stojí pospolu proti jaderným ambicím Íránu.
Poradce britského ex-premiéra Blaira připustil špionáž Velké Británie proti Rusku
Jonathan Powell, bývalý poradce britského ex-premiéra, jímž byl Tony Blair, připustil, že britská tajná služba používala speciální zařízení maskované do podoby kamene, za účelem špionáže Ruska před pěti lety. V roce 2006 tvrdil ruský televizní program, že má důkazy toho, že čtyři britští špioni používali maskované vysílače v moskevském parku s cílem odposlouchávat ruské agenty. V této době britské ministerstvo zahraničí reagovalo na obvinění údivem, ale bývalý poradce Powell nyní potvrdil, že obvinění byla pravdivá.
Britský premiér: „Argentina přijala „koloniální postoj“ ohledně Falklandských ostrovů“
Velká Británie zesílila svou rétoriku proti Argentině ve středu, kdy premiér David Cameron obvinil Buenos Aires z přijetí „koloniálního postoje“ vůči Falklandským ostrovům. Uprostřed rostoucího napětí před 30. výročí argentinské invaze, premiér sdělil, že v úterý svolal schůzi Rady národní bezpečnosti, kde bylo diskutováno právě téma ostrovů. Setkání se uskutečnilo poté, co Argentina přesvědčila členy obchodního bloku Mercosur – Brazílie, Paraguaye a Uruguaye – aby zavřely své přístavy pro lodě plující pod vlajkou Falklandských ostrovů. Premiér také uvedl, že Británie podporuje právo obyvatel Falklandských ostrovů na sebeurčení. „Tito lidé chtějí zůstat Brity. Dle našeho názoru od nich však chtějí Argentinci něco jiného.“
Finsko se připravuje na prezidentské volby
Ty se odehrají 22.ledna. Pokud v prvním kole nezvítězí žádný z 8 navržených kandidátů, další kolo voleb proběhne 5. února. Stávající prezidentka Tarja Halonen na znovuzvolení nekandiduje, neboť dle finské ústavy nemůže být zvolená více jak do dvou prezidentských období. Funkční období finského prezidenta činí 6 let. Nynějším favoritem na vítězství je podle veřejných průzkumů politik Sauli Niinistö.
Přírodní katastrofy v roce 2011 způsobily škody ve výši 366 miliard dolarů
Informuje o tom zpráva OSN. Je to nejvyšší částka, za kterou kdy byly škody za rok vyčísleny. Zpráva informovala, že v loňském roce svět zasáhlo 302 přírodních pohrom. Nejnákladnější pohromou byla havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima.
Ruská Liga voličů chce vyškolit 100 tisíc dobrovolníků
Liga voličů, organizace složená z 16 osobností ruského kulturního života, chce zabránit zmanipulování ruských prezidentských voleb, které se odehrají již v březnu letošního roku. Návrh je tak dle tvůrců pokračováním demonstrací proti kontroverzním prosincovým volbám, ve kterých vyhrála strana premiéra a kandidáta na prezidenta Vladimíra Putina, Jednotné Rusko. Liga voličů chce vyškolit až 100 tisíc dobrovolníků, kteří by kontrolovali průběh nadcházejících voleb. 4. února se také plánuje další demonstrace proti výsledkům prosincových voleb.
Výsledky rozhovorů mezi Řeckem a věřiteli do konce týdne
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos oznámil, že výsledky rozhovorů mezi Řeckem a věřiteli ohledně výměny dluhopisů přijdou do konce týdne. Jednání v minulém týdnu byla neúspěšná, tentokrát se však očekává shoda obou stran. Řecko požaduje odpis alespoň 50% svého dluhu. Restrukturalizace řeckého dluhu je podmínkou pro udělení další pomoci ze strany Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Pokud bude dosaženo dohody, neznamená to ještě, že odpis části dluhu podepíší všichni věřitelé. Řecko tak přes možný úspěšný výsledek jednání nemusí dosáhnout požadované částky.
Eurozóna je na prahu „technické recese“, je nutné podpořit její růst
Takto vývoj unijních ekonomik komentoval předseda ministrů financí eurozóny Jean Claude Juncker. Je tak dalším z významných unijních představitelů, kteří vyzývají k snahám o rychlé řešení krize eurozóny. Pokud pokles výkonů ekonomik přijde v následujících třech měsících, situace ohrozí vlády, které přijímají úsporná opatření v rámci konsolidace svých rozpočtů. Pan Juncker považuje tyto protikrizové kroky za nedostatečné. Dle jeho názoru potřebuje unie jasnou prorůstovou politiku. Možné návrhy budou projednány na summitu Evropské unie koncem ledna.
Maďarský premiér Orbán: „Problémy ústavy lze snadno vyřešit“
Takto komentoval situaci ohledně problematické maďarské ústavy ve středu v projevu k poslancům Evropského parlamentu. Premiér take dodal, že dopis v tomto smyslu brzy obdrží í José Manuel Barroso, šéf Evropské komise (EK). Důsledkem rozporů v nově změněné maďarské ústavě zahájila EK tento týden právní kroky proti Maďarsku. Premiér ve svém pozdějším proslovu také uvedl, že je stoupencem politického soupeření a jeho země zastává evropské postoje. Tento týden však v zemi proběhly i demonstrace požadující odchod z unie.
Venezuela obdržela ruské zbraně
Prezident republiky Hugo Chávez oznámil přijetí nové sady ruských zbraní. Ta zahrnuje tanky, řízené střely, raketomety a protiletecké obranné systémy. Prezident Chávez upřesnil, že se jedná o druhou půlku arzenálu, který Venezuela od Ruska zakoupila. Díky tomu má prý země ,,větší sílu v bitvách, než měla za posledních 150 let“.
Latinská Amerika podporuje Argentinu ve věci Falklandských ostrovů
Události posledních dní potvrdily, že za Argentinou stojí celá Latinská Amerika. Nárok Argentiny na Falklandské ostrovy podporují organizace MERCOSUR, Unasur nebo CELAC. Podpory se dostává i od jednotlivých států Latinské Ameriky. To zdůraznil speciální reprezentant pro integraci a sociální závazky argentinského ministerstva zahraničí Oscar Laborde. To by podle něj mělo vést k vyjednávání se Spojeným královstvím, přesně tak, jak o tom rozhodlo OSN. Britský premiér David Cameron uvedl, že budoucnost ostrovů záleží na jejich obyvatelích. Většina ostrovanů si přeje, aby Falklandy zůstaly pod Spojeným královstvím. Dále se k celé věci vyjádřil se slovy, že ,, trvající tvrzení o nároku Argentiny ohledně držení Falklandských ostrovů zavání kolonialismem“. To proto, že Argentina chce rozhodovat o lidech, kteří se cítí být součástí Spojeného království.
V lednu proběhne setkání státníků a vysokých funkcionářů na Světovém ekonomickém fóru v Davosu
Německá kancléřka Angela Merkel se tento měsíc zúčastní každoročního elitního setkání vlády a obchodních leadrů ve švýcarském Davosu. Hlavním tématem bude řešení dluhové krize, která ovládá globální trhy více jak dva roky. Předpokládaná účast představitelů vlády a privátního sektorů je 2600 osob. Setkání by se měla zúčastnit také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagard, americký ministr financí Timothy Geithner, generální tajemník OSN Ban Ki-moon a generální tajmeník Ligy arabských států Nabil Elaraby. Dalšími tématy pětidenního výročního zasedání bude diskuze o vlně demonstrací a arabském jaru, ale i komentář k nadcházejícím prezidentským volbám v Rusku a Francii.
Ukrajina obměnila ministra financí
Ukrajinský ministr financí Fedir Yaroshenko rezignoval na svou funkci poté, co prezident Viktor Janukovyč zkritizoval stav ukrajinského rozpočtu a promluvil o „bezútěšném ekonomickém výhledu“. Novým ministrem financí bude bývalý ministr pro hospodářství a současný šéf ukrajinské bezpečnostní služby Valery Khoroshkovsky.
Maďarský guvernér centrální banky bagatelizoval rozpory s premiérem
Rozpory se přitom týkají možného omezení nezávislosti centrální banky způsobeného změnou maďarské ústavy, která vstoupila v platnost 1. 1. 2012. Ředitel centrální banky Andras Simor uvedl, že premiér Viktor Orbán přislíbil, že banka zůstane nezávislou a on tak musí „věřit tomu, co premiér řekl“. Komentář přichází v době, kdy Evropská unie zahájila řízení proti Maďarsku. Důvěru unie podkopává dojem, že premiér Orban porušuje demokratické principy, čímž se zhoršují ekonomické problémy země.
Rumunská opozice vyzvala premiéra k odstoupení a požaduje předčasné volby
Rumunská opozice požaduje, aby odstoupil premiér Emil Boc kvůli vládním návrhům, které vyvolaly násilné protesty. Oznámil to vůdce levicové politcké aliance USL Crin Antonescu s tím, že vznesl požadavek na uspořádání předčasných voleb nejpozději do konce března. USL se již zavázala dodržet požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF), ale uvedla, že některá úsporná opatření by zrušila, mezi nimi snižování platů a navyšování daní z přidané hodnoty.
Norské ropné ředitelství nabízí licence k těžbě
Díky obavám o svůj ropný průmysl nabídlo Norské ropné ředitelství (NPD) 42 firmám produkční licenci k těžbě v Norském kontinentálním šelfu. Z 60 licencí se 34 nachází v Severním moři, 22 v Norském moři a 4 v Barentsově moři. Nabídky na sebe vztahují podmínky stanovené úřady. V roce 2012 norské úřady očekávají 40% růst investic do ropného sektoru ve srovnání s rokem 2010.
MMF potřebuje nejméně 500 miliard dolarů pro eurozónu
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že eurozóna potřebuje zhruba 500 miliard dolarů k tomu, aby mohla čelit dluhové krizi. Z tohoto důvodu se MMF hodlá obrátit na členské země, aby zvýšily své příspěvky do MMF.
Německo a Francie požadují, aby EU urychlila proces daňové koordinace
Německo a Francie tlačí na Evropskou unii, aby urychlila proces daňové koordinace, a to i přes námitky britské a irské opozice. Evropské vrcholné ekonomiky sepsaly dokument „Ways out of the crisis – Strengthen growth now!“, který obohatí zasedání evropských představitelů na summitu 29. ledna. Tento dokument předkládá řadu návrhů na oživení ekonomik bloku 27 států, znovu také vyzývá k zavedení daně z finančních transakcí a společného daňového základu. Dle názoru Francie a Německa by měly být všechny snahy o zavedení těchto kroků uspíšeny.
Argentina čelí ekonomickým problémům
Mnoho argentinských provincií je pod tlakem kvůli tomu, že veřejné výdaje rostou rychleji než příjmy. Provinční vlády nejvíce vydávají za platy, které od roku 2007 výrazně vzrostly z důvodu vysoké inflace. Snížená schopnost vlád vyplácet mzdy se odráží na nespokojenosti obyvatel a nižších příjmech z hornictví a investic do energetiky. Ropné společnosti Schlumberger a Halliburton v září oznámily, že chtějí opustit provincii Santa Cruz z důvodu veřejných nepokojů. Po domluvě s federální vládou z jejich rozhodnutí sešlo. Provincie Santa Cruz má jedny z největších zásob ropy a zemního plynu v Argentině. Jsou zde i naleziště drahých kovů. Přesto byla místní vláda nucena vytvořit úsporný plán. K jeho schválení kvůli vniknutí stovek protestujících nedošlo. Policejní analytik Patricio Giusto uvedl, že v posledních 3 nebo 4 měsících v některých provinciích výrazně stoupl počet silničních blokád. Přesto to všechno jsou tyto ekonomické problémy menší než za krize 2001/2002. Tehdy byly některé provincie nuceny zavést svou vlastní měnu pro vyplácení mezd. Důvodem byla vysoká úroveň dluhu.
Velká Británie se připravuje na možný kolaps eurozóny
Britská vláda zahájila „rozsáhlé plánování“, pro případ, že by eurozóna zkolabovala. Ministr financí James Sassoon uvedl, že plány jsou zaměřeny „na všechny možné výsledky krize eurozóny“. Uvedl také, že Británie chce eurozónu jako silného a dynamického partnera a je na její představitelích, aby převzali vedoucí úlohu při podpoře eura jako měny.
Francouzský prezident Sarkozy začal vyjednávat o zlepšení situace francouzského hospodářství
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy začal nové kolo jednání s představiteli podnikatelské sféry ohledně oživení francouzského hospodářství a snížení míry nezaměstnanosti, která se blíží k 10%. Setkání předchází francouzským prezidentským volbám v březnu. Nynější prezident dle průzkumů veřejného mínění ztrácí na oblíbenosti. Středeční setkání je zaměřeno především na vytváření nových pracovních míst. Jedním z prezidentových návrhů je pomoc podnikům snížením nákladů na zdravotní a důchodové dávky pro zaměstnavatele. Požaduje také zvýšit daň z obratu k vyrovnání nákladů na toto snížení. Opoziční socialisté tvrdí, že schůze začaly příliš pozdě a jsou zaměřeny pouze na zahájení prezidentské kampaně.