Evropská komise, výkonný orgán Evropské unie, podstoupila první právní kroky proti Maďarsku kvůli zdejším reformám zákonů o centrální bance, ochraně dat a soudnictví. Komise zahájila „řízení pro porušení práva“ proti Maďarsku jako první fázi, která je varováním a voláním po změnách kontroverzních zákonů. Maďarská vláda v úterý uvedla, že nemá žádné spory s orgány EU s ohledem na „základní principy nebo význam společných evropských hodnot“, slíbila ale prozkoumání výtek vyřčených komisí a uvedla že „její cílem je poskytnout úplnou a relevantní odpověď“.
Archiv rubriky: Útvar
Integrace Norska do EU je téměř stejná jako integrace Velké Británie
Norsko zažilo v posledních 20 letech „rozsáhlou integraci“, a to i přesto, že není součástí Evropské unie, tvrdí zpráva norské vládní komise. Z analýzy členství Norska v Evropském hospodářském prostoru (EHP) vyplývá, že je jen „iluzí“, že by Norsko stálo mimo EU. „Jsme skoro stejně integrovaní jako Velká Británie,“ tvrdí předseda výboru pověřeného zprávou, Fredrik Sejersted Prof. Členství v EHP umožňuje Norsku přístup k jednotnému trhu Evropské unie. Země také přijala tři čtvrtiny právních předpisů EU ve výši 6.000 legislativních aktů, mimo jiné o zahraniční politice, zemědělství nebo policejní spolupráci.
Euro se nerozpadne, tvrdí šéf evropského záchranného fondu
Euro se napříč dluhové krizi nerozpadne, sdělil generální ředitel Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling v úterý. Obavy investorů o možný příchod takovéto situace jsou dle jeho názoru „neopodstatněné“. Ředitel také reagoval na snížení ratingu fondu agenturou Standard & Poor’s. Dle jeho názoru, dokud jde pouze o jednu agenturu, situace zůstává beze změny.
Britský labouristický poslanec rezignoval kvůli nacistickému vtipu
Labouristický poslanec Tom Harris byl nucen opustit funkci poradce strany poté, co zobrazil vůdce Skotské národní strany, jímž je Alex Salmond jako Adolfa Hitlera. Poslanec se omluvil za rozhořčení vyvolané videem na svých internetových stránkách. Pan Harris použil vzorek klipu s nacistickým vůdcem Hitlerem, ale nahradil jeho slova slovy skotského politika, jenž tvrdil, že všechny strany, které nepodporují skotskou nezávislost, jsou anti-skotské.
Ratingová agentura Standard & Poor’s snížila rating záchranného fondu EFSF
Dle listu London Evening Standard snížila agentura rating evropského záchranného valu EFSF o jeden stupeň na nynější AA+. Snížení ratingu, které následovalo poté, co v pátek Francie a Rakousko ztratily svůj top rating, by mohlo poškodit schopnost fondu získat levně peníze na záchranu států postižených krizí. Zbývající čtyři státy s top ratingem netvoří dostatečné záruky k zajištění úvěrové kapacity fondu v hodnotě 440 miliard eur.
Makedonie: Řecko nechce vyjednávat o sporu ohledně pojmenování státu
V pondělí začalo ve městě Washington nové kolo rozhovorů mezi představiteli Makedonie a Řecka o sporu v pojmenování Makedonie, informoval makedonský list Dnevnik. Povolaný prostředník OSN Matthew Nimetz se setkal s představiteli obou zemí, jimiž byli Zoran Jolevski a Adamandios Vasilakis. Po setkání zástupce OSN sdělil, že pravděpodobně navštíví obě země v únoru. Později však vyšlo najevo, že řečtí reprezentanti nechtějí vyjednávat přímo se zastupiteli Makedonie. Jednání se tak prozatím neposunula.
Byl zvolen nový předseda Evropského parlamentu
Tím se stal německý sociální demokrat Martin Schulz. Ten tak od nynějška bude zastávat funkci, již byl dosud pověřen Jerzy Buzek. Politik zvítězil již v prvním kole hlasování, díky dohodě dvou nejsilnějších parlamentních frakcí. Pan Schulz bude předsedou Evropského parlamentu do voleb v roce 2014.
Kvůli sopečnému popílku bylo zavřeno argentinské letiště
Pouhé dny po svém znovuotevření bylo argentinské letiště v Bariloche opět uzavřeno a aerolinky zrušily všechny své lety do tohoto patagonského města. Stalo se tak z důvodu mraku sopečného popílku po výbuchu chilské sopky. Letiště v Bariloche bylo od června zavřeno ze stejného důvodu. Nucené uzavření letiště má své ekonomické dopady. Bariloche a přilehlá města jsou oblíbenými turistickými destinacemi. Zrušení letů se tak hluboce dotklo příjmů z turismu.
Srbský prezident: „Bez podpory Německa se Srbsko nestane kandidátskou zemí EU“
Srbský prezident Boris Tadić prohlásil, že Srbsko nemůže získat statut kandidátské země EU bez podpory Německa, které je dle jeho slov „motorem“ rozšíření EU. „Musíme mít hlubší dialog s Německem a musíme Němcům vysvětlovat srbské postoje, protože bez podpory Německa to nepůjde,“ řekl srbský prezident na výroční konferenci velvyslanců v Srbsku.
Blíží se důležitý summit o Kypru – turecký ministr zahraničí jednal s generálním tajemníkem OSN
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu se v libanonském Bejrútu sešel s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem, aby projednal turecké postoje před nadcházejícím summitem o Kypru, který se bude konat příští týden v New Yorku. Podle tureckého ministra stojí svět na prahu významné příležitosti v řešení „kyperské otázky“. Generální tajemník OSN pak prohlásil, že turecká iniciativa v otázce Kypru je důležitá. Turecký ministr se také setkal se zvláštním poradcem generálního tajemníka OSN pro Kypr Alexandrem Downer, kterého vyzval k připravení mnohostranných jednání v rámci konference za účasti garantů (mezi které Turecko patří) a vyzdvihl před ním flexibilní postoj kyperských Turků. Kypr má v druhém pololetí roku 2012 předsedat EU, což Turecko odmítá.
Norsko se obává o svůj ropný průmysl – úřady začaly jednat
Norské ropné ředitelství (NPD) se obává, že vyšší náklady a nedostatek vrtných plošin povede ke zpoždění vývoje a výzkumu nových zdrojů na norském šelfu. Ropné těžební společnosti nyní mají předložit 15 – 20 komplexních plánů na rozvoj těžby zemního plynu a ropy v příštích 2 letech. V Norsku se v roce 2012 očekává růst investic do ropného sektoru o 40% ve srovnání s rokem 2010 na 160 miliard norských korun. Šéf NPD Bente Nyland prohlásil, že byl velmi spokojen s dosavadním vývojem, ovšem Norsku podle jeho slov hrozí nedostatek vrtných plošin, což by mohlo zpomalit ekonomický růst a snížit vládní příjmy. Stejně tak je podle jeho vyjádření strategickou povinností Norska zabránit případnému vystoupání cen ropy, které by mohlo nastat při konfliktu na Blízkém východě.
Americké ministerstvo pro energetiku ujišťuje svět: „Írán globální obchod s ropou neohrozí“
Náměstek amerického ministra energetiky Daniel Poneman v jihoafrickém Johannesburgu prohlásil, že trh s ropou je globální záležitostí a ropa je snadno nahraditelná a přepravitelná i bez Hormuzského průlivu, který by Írán mohl zablokovat. Ale i přes tvrzení amerického ministerstva energetiky jsou trhy s ropou nervózní uprostřed stupňujícího se napětí a hrozby, že by Írán skutečně uzavřel nejdůležitější ropnou trasu na světě, kterou protéká 20% veškeré ropy na světě. Před 10 dny ale zdroj z Mezinárodní agentury pro energii (IAE) uvedl, že se kvůli současné situaci připravuje krizový plán pokrytí spotřeby ropy, podle kterého by USA, EU a Japonsku i přes uvolnění svých strategických zásob ropy chybělo 2 miliony barelů ropy denně a zásoby by vydržely po jeden měsíc. Saúdská Arábie se ovšem zavázala, že je připravena zvednout produkci ropy dle potřeby.
Chorvatsko zahájí boj proti šedé ekonomice
Chorvatský ministr práce a sociálních věcí Mirando Mrsic dnes oznámil, že vláda zintenzivní boj proti šedé ekonomice, neboť situace je pro sociální systém neúnosná. Podle jeho odhadů v Chorvatsku načerno pracuje přes 300 000 lidí, kteří jsou hlášeni jako nezaměstnaní a pobírají sociální dávky. Ministerstvo hodlá zahájit zpracování nového seznamu „žadatelů o podporu“ s tvrdšími pravidly a pro získání představy o počtu obyvatel, kteří jsou skutečně bez práce.
Pákistánský nejvyšší soud předvolal premiéra kvůli případům korupce – napětí v zemi je obrovské
Pákistánský nejvyšší soud nařídil, aby se ve čtvrtek pákistánský premiér Yusuf Raza Gilani dostavil s dalšími vládními civilními úředníky kvůli údajnému nedostatečnému řešení případů korupce vysokých vládních představitelů včetně pákistánského prezidenta. Jedná se tak o další prudkou eskalaci v boji civilní vlády o přežití. Nejvyšší soud dále hrozí premiérovi trestem za pohrdání soudem, které premiér Gilani odmítá. Civilní vláda země čelí stále většímu tlaku armády kvůli údajné pomoci USA při odvrácení spekulovaného vojenského převratu v minulém roce. Pákistánská vláda včera také v parlamentu prosadila odhlasování rezoluce na podporu vlády.
Izrael obvinil britského místopředsedu vlády z „bezdůvodného napadání Izraele“
Izrael obvinil britského místopředsedu vlády, kterým je šéf liberálních demokratů Nick Clegg, z „bezdůvodné napadání“ poté, co britský vicepremiér na tiskové konferenci s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem prohlásil, že Izrael „páchá obrovské škody v mírovém procesu na Blízkém východě“. Vicepremiér Nick Clegg dále prohlásil, že „ilegální budování židovských osad je úmyslným vandalstvím ze strany Izraele, které ohrožuje řešení dvou států – Palestiny a Izraele“. Naopak prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas prohlásil, že jsou to přesně ta slova, která Palestina potřebuje. Hlava palestinské autonomie má ještě jednat s britským premiérem Davidem Cameronem a chystá se navštívit několik dalších zemí.
Saúdská Arábie zpochybňuje íránské možnosti a je připravena navýšit produkci ropy
Saúdská Arábie vyjádřila pochybnosti ohledně tvrzení Íránu, že by mohl zablokovat hlavní ropnou trasu Perského zálivu obsazením Horzmuzského průlivu. Zároveň Saúdská Arábie v přímé reakci na íránské varování, aby se země Blízkého východu nesnažily nahradit íránskou produkci, oznámila, že je připravena zvýšit svou těžbu a že je schopna stabilizovat ceny za barel ropy Brent na 100 dolarů – jde o japonské prohlášení, že stabilní ceny jsou základním předpokladem pro uvažování o dalších sankcích proti Íránu. Saúdská Arábie a Írán jsou dva největší vývozci ropy na světě.
Egypt požádal MMF o pomoc ve výši 3,2 miliardy dolarů
Egyptský ministr pro mezinárodní spolupráci Faiza Abu el-Naga oznámil, že Egypt podal oficiální žádost o pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 3,2 miliardy dolarů. Egypt již jednou žádost podal a nakonec půjčku v červnu 2011 odmítl s tím, že není třeba, nyní se ale egyptská vláda snaží zaplnit mezeru v rozpočtu způsobenou obrovskými ekonomickými ztrátami v souvislosti s nepokoji. Půjčku zároveň předznamenalo i egyptské Muslimské bratrstvo na konci minulého týdne.
Niger hodlá stavět jaderné elektrárny
Niger bude prosazovat plán na rozvoj civilní jaderné energetiky ve spolupráci s dalšími kolegy západní Afriky v rámci západoafrického politického a hospodářského společenství ECOWAS, a to i přes nedávnou nehody v japonské jaderné elektrárně Fukushima. Oznámil to prezident Nigeru Mahamadou Issoufou na Mezinárodním fóru o mládí a „zelených“ pracovních místech v nigerském hlavním městě Niamey. Niger je jednou z nejchudších zemí světa, ale zároveň jedním z největších vývozců uranu.
Rusko zvažuje ukončení své mise v rámci OSN v Jižním Súdánu
Rusko oznámilo, že nyní uvažuje nad ukončením mise svých vojáků v mírových jednotkách OSN, které jsou v Jižním Súdánu (UNMISS), kvůli stále častějším útokům právě na Rusy. Ruská jednotka zde zajišťuje servis vrtulníkům mise UNMISS. Oznámila to náměstkyně generálního odboru OSN pro logistickou podporu v poli Susana Malcorra. Informace přichází právě ve chvíli, kdy je v Jižním Súdánu hlášeno zvýšené kmenové násilí, které má již na svědomí přes 60 000 uprchlíků.
Human Rights Watch upozorňuje na nucené vysidlování v Etiopii
Organizace Human Rights Watch (HRW) prohlásila, že vláda Etiopie nutí desítky tisíc lidí k opuštění svých pozemků, aby mohly být pronajaty zahraničním investorům. Podle HRW etiopská vláda v rámci „programu přesídlení v rámci rozšíření obyvatelstva“ donutila již 70 000 lidí, aby přesídlili ze západního regionu Gambella do nově vystavěných vesnic, které postrádají adekvátní potravinové zajištění, farmářské prostory, zdravotní péči a příležitost ke vzdělání. Etiopie již podle údajů HRW pronajala 3 miliony hektarů zahraničním zemědělským podnikům (území o rozloze téměř jako Belgie) a údajně chystá pronajmout dalších 2,1 milionu hektarů.
Hlava egyptské vojenské rady na návštěvě v Libyi vyvolává nepokoje
Polní maršál Mohamed Hussein Tantawi, který je v čele egyptské Nejvyšší vojenské rady, dorazil se svou delegací na státní návštěvu do Libye, kde vyvolává nepokoje mezi Libyjci. Obyvatelé hlavního města Tripolisu požadují, aby Egypt vydal uprchlíky z vlády zabitého vůdce Muammara Kaddafi, a dokonce pronikli do hotelu, kde byl egyptský polní maršál ubytován. Stejně tak zablokoval dav i silnici s autobusem, ve které byla část egyptské delegace. Prozatímní libyjský premiér Abdurrahim El-Keib již prohlásil, že záležitost s „uprchlými lidmi bývalého režimu“ s představiteli Egypta probere. Vztahy mezi Libyí a Egyptem se v poslední době zhoršují, a to právě kvůli otázkám spojeným s bývalou libyjskou vládou.
V Ugandě skončila stávka obchodníků v hlavním městě
Obchodníci v hlavním městě Kampala ukončili stávku proti rostoucím úrokovým sazbám komerčních bank, které jsou podle nich likvidační. Ugandský prezident Yoweri Museveni, ačkoliv dříve odmítl jakýkoliv zásah do cenové politiky bank, nyní přislíbil, že centrální banka se bude zabývat způsoby, jak zmírnit dopad stále rostoucích nákladů na půjčky.
Guinea čelí nepokojům kvůli výpadkům elektřiny
Nepokoje zasáhly důležité těžební město Kamsar, kde provozuje vrcholný světový vývozce bauxitu CBG doly společností Alcoa, Rio Tinto a guinejské vlády a ročně odtud vyveze až 13 milionů tun bauxitu. Důvodem jsou neustálé výpadky elektřiny, proti kterým místní protestují. Při nepokojích již zahynul podle agentury Reuters nejméně jeden člověk.