Spojené státy chtějí tato data údajně používat k boji s terorismem a mezinárodním zločinem. Data o transatlantických leteckých pasažérech budou moci USA skladovat 15 let, poté se stanou anonymními. Údaje jmenné evidence cestujících (PNR) budou zahrnovat jméno a adresu cestujícího, výběr jídla, informace o zdravotním stavu atd. Dle některých europoslanců není nynější dohoda ideální, přesto by mohla pomoci zabránit případným teroristickým útokům.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Bulharský ministr zahraničí: „NATO by mělo vyslat signál zemím západního Balkánu, že dveře do Aliance zůstávají otevřené“
„Přípravy na summit NATO v Chicagu by měly dát jasný signál, že dveře NATO zůstávají otevřené, protože je to silnou motivací pro reformy v zemích západního Balkánu,“ řekl bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov na zasedání v Bruselu. Mladenov uvedl příklad Bosny a Hercegoviny, která dosáhla důležité shody na poli domácí politiky aby se přiblížila k NATO. Ministr obhajuje co nejrychlejší zahájení Akčního plánu členství pro Bosnu a Hercegovinu, tím, že „teď je řada na nás podpořit jejich úsilí.“
Podpora pro Bosnu a Hercegovinu by být dobrá zpráva pro region, Mladenovřekl.
Americký viceprezident Severoatlantické rady: „Černá Hora se před vstupem do NATO musí zbavit ruského vlivu“
Viceprezident Damon Wilson uvedl pro deník Vijesti, že Černá Hora je dle jeho názoru státem harmonických multietnických vztahů a ze všech států bývalé Jugoslávie má nejlepší vztahy se svými sousedy. Přesto je dle Wilsona potřeba, aby země dokázala svou snahu o boj proti trestné činnosti, zejména korupci a nepotismu. Wilson uvedl, že zde existují otázky o jakési „nadvládě některých jiných států na území Černé Hory, především pak Ruska“. To vše musí být vyřešeno, než země dostane pozvánku na členství v NATO. Černohorští politici počítají s potvrzením perspektivy členství země v Alianci na nadcházejícím summitu NATO v Chicagu.
Boje mezi Jižním Súdánem a Súdánem se rozšířily do dalšího regionu
Střety mezi oběma státy, které se doposud odehrávaly ve sporné a na ropu bohaté oblasti Heglig, se nyní rozšířily na sever od města Aweil v súdánském regionu Jižní Kordofan. Oblast současných bojů je od Hegligu vzdálena 160 kilometrů. OSN a Africká unie (AU) zvažují uvalení sankcí na oba státy.
Ruský vyslanec v Podněstří popřel informaci o umístění ruského radaru na sporném území
Ruský místopředseda vlády a vyslanec ruského prezidenta v Podněstří Dmitrij Rogozin popřel informace o plánech na umístění ruského radaru na území Podněstří. Vyslanec se k této informaci vyjádřil na svém Twitteru a označil ji za výmysl novinářů. O údajných plánech informoval ruský deník Nezavisimaya Gazeta s odvoláním na zdroj blízký prezidentovi Ruské federace. Informace vyvolala ostrou reakci moldavských orgánů. Moldavský ministr obrany Vitaly Marinutsa zdůraznil, že umístění ruského radaru v Podněstří nepřichází v úvahu bez souhlasu Kišiněva. Moldavský premiér Vlad Filat dnes rovněž vyloučil možnost toho, že by moldavské úřady povolily otevření ruského generálního konzulátu v Tiraspolu: „V Tiraspolu nebude otevřen konzulát, protože Moldavská republika je nezávislý, suverénní a integritní stát,“ uvedl premiér.
Čeští zbrojaři získali přístup k veřejným vojenským zakázkám USA
Dohodu o této věci dnes v Bruselu podepsali český ministr obrany Alexandr Vondra a jeho americký protějšek Leon Panetta. Přístup k americkým veřejným vojenským zakázkám dosud blokoval americký zákon „Buy America“, nyní se však Česká republika společně s Polskem staly jedinými postkomunistickými státy, které mají s Washingtonem takovouto dohodu. Dle ministra Vondry se jedná o nejdůležitější věc, jakou se za poslední rok podařilo dosáhnout na poli bilaterálních vztahů s USA.
Mexiko a Kolumbie zvýší spolupráci v boji proti drogovému průmyslu
Prokurátoři Mexika a Kolumbie podepsaly dohodu o zvýšení spolupráce a výměně informací ve věci boje obou zemí proti drogovému průmyslu a organizovanému zločinu. Tato dohoda vznikla v rámci Deklarace hlav států a vlád, která byla podepsána všemi 33 přítomnými státy během Summitu Amerik v Cartagena de las Indias. Ta by měla vytvořit hemisferický systém proti mezinárodnímu organizovanému zločinu.
Ministr zahraničních věcí Albánie: „V Makedonii musí být zachován mír“
Albánský ministr zahraničí a místopředseda vlády Edmond Haxhinasto vyzval makedonské úřady k vyřešení brutální vraždy pěti makedonských občanů. Řekl, že je třeba se vyhnout nesprávným interpretacím, stejně jako politické a mediální manipulaci s ohledem na tuto nešťastnou událost. Uvedl také, že albánská vláda případ sleduje s maximální pozorností. Kvůli této události Makedonii na pozvání prezidenta Georga Ivanova navštíví albánský prezident Bamir Topi. K míru vyzval i evropský komisař pro rozšiřování Štefan Fule.
Afghánský prezident se vyjádřil k otázce Talibanu
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval útoky Talibanu na cíle NATO v zemi, Afghánský parlament a vládní čtvrť. Prohlásil, že útoky nepomohly ani islámu, ani Afghánistánu a jen povedou k prodloužení cizí přítomnosti v zemi. Prezident Karzai ovšem stále nezanevřel na možné smíření s Talibanem a nazval jeho členy bratry. Hlavní vinu za útoky nesou dle Hamida Karzaie tajné služby, které nedokázaly plánovaný útok včas zachytit. Severoatlantická aliance tuto kritiku odmítá a poukazuje, že není možné zachytit každou infiltraci ve městě, která má 3 miliony obyvatel.
V Afghánistánu bylo otráveno 150 dívek
150 dívek vypilo v úterý ve škole vodu, která byla otrávená a musely být hospitalizovány. Některé z nich jsou v kritickém stavu, ale nezemřela žádná. Lékaři potvrdili přítomnost otravy a cizího zavinění. Afghánští představitelé z tohoto činu obviňují radikální odpůrce vzdělávání žen a dívek, ale nejmenovali žádnou skupinu. Po vojenské operaci Spojených států amerických a svržení vlády Talibanu v roce 2001 bylo v zemi opět povoleno vzdělávání žen.
KLDR se prý již necítí být nijak vázána dohodou se Spojenými Státy
Spojené státy prý údajně nedodržely svojí část dohody, a Severní Korea tak již nemusí dbát zákazu jaderných testů a testů raket dlouhého doletu. Tyto podmínky byly dohodnuty v březnu, přičemž potravinová pomoc ze strany USA byla zaražena po oznámení plánu KLDR na vypuštění satelitu na oběžnou dráhu. Velmi nepravděpodobné tak zůstává i vpuštění jaderných inspektorů OSN do země.
Austrálie stáhne svoje vojáky z Afghánistánu dříve, než bylo původně v plánu
A to více než o rok. Australská premiérka Julia Gillard oznámila ve svém projevu, že stahování australských jednotek by mělo začít již v tomto roce, přičemž dokončeno by mělo být v polovině roku 2013. Původní plány počítaly s kompletním stažením na konci roku 2014. Austrálie má v současné době v Afghánistánu více než 1 550 jednotek a všechny by tak měli být staženy do následujících australských parlamentních voleb. Premiérka Gillard rozhodnutí odůvodnila tak, že do té doby již bude splněno poslání australských jednotek na tomto území.
Polské letectvo se zúčastní mise NATO Baltic Air Policing
Rozhodnutí o tomto kroku podepsal polský prezident Bronislaw Komorowski během setkání s prezidentem Lotyšska Andrisem Berzinsem a prezidentem Estonska Toomasem Ilvesem, které předchází summitu NATO v květnu. Baltic Air Policing je úkol související s misí NATO, v němž jde o dohled nad vzdušným prostorem Estonska, Litvy a Lotyšska. Státnici dále hovořili o provádění úplné strategie NATO ve věci ukončení vojenské mise v Afghánistánu do konce roku 2014 a o pokračování v dalších formách pomoci afghánskému státu po převzetí odpovědnosti za jejich vlastní zemi. Padly také názory ohledně nynějších kroků Ruska v Kaliningradu. Jednání se přes pozvání nezúčastnila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite, dle Komorowského je však pozvání nadále aktuální.
Ruský prezident Medveděv podepsal dekret o zřízení nové veřejné televize
Ta by měla začít vysílat již 1. ledna 2013. Televizi požadovaly především opoziční politické strany, měla by být celostátní a nestranná. Rozhodnutí přivítala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dle té nová televize potřebuje, aby byl zajištěn řádný právní rámec, jenž zajistí jak finanční tak redakční nezávislost zpravodajství.
Albánie bude ve spolupráci s OBSE odstraňovat chemikálie z komunistické éry
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podepsala dohodu s Albánií o pomoci zničit chemikálie z komunistické éry, které byly často skladované ve špatných podmínkách. Podle dohody OBSE pomůže albánskému ministerstvu obrany bezpečně likvidovat zhruba 80 tun chemických produktů nacházejících se v armádních skladech. Projekt je z velké části financován z České republiky a Turecka, OBSE však dle ministerstva obrany i nadále hledá donory. Albánie, která vstoupila do NATO v roce 2009, se rovněž zavázala, že do příštího roku zlikviduje asi 40.000 tun přebytečného a zastaralého střeliva.
V Bahrajnu probíhají demonstrace a zatýkání
V Bahrajnu bezpečnostní síly provádějí od minulého čtvrtka sérii zatýkání v oblastech Bani Jamra, Sitra, Ghuraifa, Diraz, Ma’amir a Sehla, jak uvádí hnutí Bahrain Youth Society for Human Rights. V zemi v posledním týdnu propukají nenásilné demonstrace, které jsou podle opozice potlačovány. Protestujícím se mimo jiné nelíbí, že i přes situaci, která nyní v Bahrajnu panuje, se zde má uskutečnit závod Formule 1. Několik dní již také probíhají protestní akce na severovýchodě země na severu ostrova Muharraq ve městě Deir, kde demonstranti protestují proti zákrokům bezpečnostních sil. Organizace Amnesty International mezitím uvedla, že obdržela informace o mučení opozičních aktivistů v bahrajnských věznicích.
Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě
Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.
Velká Británie: Radikální klerik Qatada může být vydán do Jordánska
Ministryně vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti Theresa May uvedla, že radikální klerik Abu Qatada může být vydán do Jordánska, poté co byla znova ujištěná, že klerik bude v zemi řádně souzen. Deportace může však dle ministryně trvat řadu měsíců. Před tímto krokem vládu nedávno varovala Al-Káida.
Na Slovensku probíhá letecké cvičení NATO
Manévrů na letecké základně ve městě Sliač s názvem MACE XIII, které začaly v pondělí a potrvají do 27. dubna, se zúčastnilo 12 členských států této organizace. Dle tamějšího tisku se jedná o nejrozsáhlejší letecké cvičení na slovenském území od vstupu země do aliance. Manévry mají mezi jinými přispět ke zvýšení způsobilosti personálu letecké základny na Sliači v rámci standardů NATO.
Rusko se zatím nechystá stáhnout své vojáky z Podněstří, bude naopak modernizovat jejich výzbroj a techniku
Moldavsko prosazuje řešení konfliktu v Podněstří založené na principu svrchovanosti a územní celistvosti republiky, v rámci kterého region Podněstří obdrží zvláštní status. Oznámil to moldavský prezident Nicholas Timofti během setkání s místopředsedou vlády Ruské federace a zároveň zvláštním vyslancem ruského prezidenta v Podněstří Dmitrijem Rogozinem. N. Timofti zdůraznil, že reintegrovaný moldavský stát musí být funkční a pokračovat v procesu evropské integrace země. Během setkání byla rovněž zdůrazněna potřeba dále sledovat situaci v bezpečnostní zóně na Dněstru. Ruský vyslanec dále oznámil o tom, že v rámci modernizace ruské armády dojde také k přezbrojení ruského vojenského kontingentu v Podněstří, který se na tomto území nachází od roku 1992 a v současné době čítá okolo 1500 vojáků. Rusko podle slov diplomata „zatím nevidí důvod k odvolání své mírové mise v Podněstří a nechystá se podlehnout tlaku Západu“. Návštěva Dmitrije Rogozina v Kišiněvě, a také reakce moldavských představitelů na jeho jmenování do funkce „ruského vyslance v Podněstří“, čelí ostré kritice některých moldavských politiků, kteří moldavské orgány obviňují z vazalské závislosti na Rusku. Rusko oficiálně neuznalo nezávislost odtrženého Podněsteří, ale poskytuje mu ekonomickou pomoc. Moldavské orgány opakovaně žádaly o stažení ruských vojáků vykonávajících mírovou misi na sporném území, Moskva a Tiraspol však výzvy k revizi zamítly.
Spojené státy připravují rozsáhlou ofenzívu na území Afghánistánu
V neděli hnutí Taliban provedlo koordinovaný útok na několik území Afghánistánu, včetně hlavního města Kábulu. Americký ministr obrany Leon Panetta zdůraznil, že se jednalo o útoky se symbolickou hodnotou pro Taliban, které nevedly k obsazení žádného území. Americká armáda přesto oznámila plánování jarní ofenzívy proti hnutí Taliban, kterou povedou jednotky NATO v čele s USA. Cílem ofenzívy má být zajištění hlavních cest do Kábulu z jihu a východu země a vyhnání talibánských ozbrojenců z provincie Ghazni.
Afghánský prezident označil ofenzivu hnutí Taliban v Kábulu za selhání zpravodajských služeb
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai prohlásil, že nové boje v rámci jarní ofenzivy hnutí Taliban, kdy se podařilo bojovníkům Talibanu infiltrovat i do nejbezpečnějších oblastí hlavního města Kábul, jsou jasným selháním zpravodajských služeb sil NATO pod americkým vedením. Afghánský prezident označil selhání za tragické jak pro afghánské síly, tak „především pro NATO“, které by dle jeho slov mělo zahájit vážné vyšetřování. USA již afghánskou výzvu odmítly s tím, že útoky byly pravděpodobně vedeny radikální sítí Haqqani z autonomní pákistánské provincie Vazíristán, kde pákistánské jednotky podle tvrzení velení nezvládají vzhledem ke své vytíženosti s teroristickými sítěmi bojovat.
Armáda Guiney-Bissau se dohodla na přechodné vládě a uzavřela vzdušný a námořní prostor
Armáda se po dvou dnech vyjednávání dohodla s celkem 20 politickými stranami na vytvoření přechodné vlády navzdory nesouhlasu nejsilnější parlamentní strany PAIGC. Její složení a funkční období bude ještě předmětem jednání. Armáda dnes rovněž uzavřela letecký a námořní prostor Guiney-Bissau. V případě jeho narušení odpoví armáda vojensky, uvedla ve svém prohlášení.