Rusko předložilo RB OSN návrh rezoluce o vytvoření pozorovatelské mise v Sýrii

Rusko v pátek předložilo Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce o zřízení monitorovací mise OSN v Sýrii. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničních věcí je tento dokument založen zejména na návrzích zvláštního mezinárodního vyslance Kofiho Annana týkajících se řešení krize v Sýrii. Ruský návrh předpokládá vyslání mise skládající se ze 300 pozorovatelů, která má zpočátku trvat 90 dní. Návrh vyzývá obě strany konfliktu k „úzké spolupráci“ s pozorovateli a realizaci doporučení K. Annana. RB OSN by podle ruského ministerstva zahraničí mohla o návrhu rozhodnout již tuto sobotu.

Americký ministr obrany obvinil Čínu, že pomáhala KLDR s raketovým programem

Americký ministr obrany Leon Panetta obvinil Čínu, že pomohla získat Severní Korey některé potřebné technologie k provedení pokusu o vystřelení balistické rakety na oběžnou dráhu. Řekl, že proběhla vzájemná technologická výměna mezi KLDR a Čínou. Podobná podezření má i OSN. Leon Panetta prohlásil, že využívání raketové technologie Severní Koreou považuje za zásadní ohrožení bezpečnosti USA a bere je velmi vážně.

Taliban stupňuje svoji aktivitu – podařilo se mu sestřelit helikoptéru NATO

Helikoptéra NATO typu Black Hawk byla sestřelena v Afghánistánu. Zahynuli všichni členové posádky. K odpovědnosti za útok se přihlásilo hnutí Taliban. Jedná se o další útok, poté co Taliban provedl koordinované útoky v Kábulu a dalších provinciích Afghánistánu. Tato činnost problematizuje plánovaný odchod amerických vojáků ze země roku 2014.

Násilí v Sýrii pokračuje i za přítomnosti pozorovatelů z OSN

Ačkoli do Sýrie dorazili již první pozorovatelé, tak násilí v zemi pokračuje. Tisíce demonstrantů se střetly s vládními jednotkami prezidenta Bashara al-Assada. Došlo k úmrtí více než 43 civilistů a 10 vojáků. Povstalci také vyjádřili nespokojenost nad tím, že OSN poslala do země jen 6 neozbrojených pozorovatelů. Dalších 24 by mělo dorazit v nejbližších dnech. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon sdělil, že má v úmyslu nasadit 300 pozorovatelů v 10 oblastech. Nyní čeká na schválení Radou bezpečnosti OSN.

Evropská unie v pondělí příjme nové sankce vůči Sýrii

Krveprolití v Sýrii totiž neskončilo ani poté, co bylo minulý čtvrtek vyhlášeno příměří. Zprávu zveřejnilo francouzské ministerstvo zahraničních věcí. Ke kroku směřovalo již včerejší setkání tzv. Přátel Sýrie v Paříži, během kterého jeho představitelé opětovně vyzvali k zastavení násilí v zemi.

Desítky tisíc lidí protestují v Egyptě proti vojenské vládě

Desítky tisíc Egypťanů v Káhiře protestují proti vojenské vládě a požadují předání moci do rukou civilní vlády v souvislosti s vyřazením některých kandidátů na prezidenta. Podle demonstrantů tak vzrůstají pochyby o závazku vojenské vlády dovést Egypt k demokracii.  vyjádřila pochyby o armádní. Mezi vyřazenými kandidáty na prezidenta byl i kandidát Muslimského bratrstva Khairat Al-Shaterm a kandidát salafistů Hazem Salah Abu Ismail, což se demonstrantům nelíbí nejvíce.

Severokorejská vláda se vyjádřila k nezdařenému pokusu o vyslání satelitu na oběžnou dráhu

Dle vedení severokorejského vesmírného programu již bylo ukončeno vyšetřování příčin selhání nosné rakety krátce po startu. Bližší informace však zatím nebyly uveřejněny. KLDR prý hodlá i nadále usilovat o vyslání satelitu na oběžnou dráhu pro mírové účely, a to i navzdory mezinárodnímu tlaku především ze strany Japonska, USA a Jižní Korei.

Rada bezpečnosti OSN vyšetřuje možnost, že by Čína dodala KLDR technologii pro odpalování raket dlouhého doletu

Čínská strana popírá, že by jakkoliv porušila zbrojní embargo uvalené na KLDR. Experti se však domnívají, že odpalovací vozidlo, které bylo viděno při vojenské přehlídce minulý týden, bylo velmi podobné technologii, jež pro odpalování raket dlouhého doletu používá právě Čína. Zbrojní embargo bylo na KLDR uvaleno mezinárodním společenstvím po testech jaderných hlavic v roce 2006 a 2009.

Ruský ministr zahraniční vyzval Západ, aby ten nestanovoval „umělé“ stahování vojsk z Afghánistánu

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov ve čtvrtek na okraj jednání šéfů diplomacií a ministrů obrany zemí NATO, Ruska, Afghánistánu a mezinárodních sil v Afghánistánu (ISAF) v Bruselu uvedl, že dokud Afghánistán není schopen zajistit sám bezpečnost v zemi, neměl by být prosazován umělý časový harmonogram stažení vojsk Západu ze země. Dle ministra se stejnou otázkou zabývá například Čína. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen však tento názor odmítl.

Jižní Korea rozmisťuje na svém území rakety dlouhého doletu schopné zasáhnout jakékoliv místo v KLDR

Rakety s doletem 1000 kilometrů budou v případě ohrožení schopné zasáhnout jakékoliv strategické místo v KLDR, čímž se rozumí objekty v nichž probíhá jaderný výzkum i severokorejská raketová odpaliště. Velitel jihokorejské armády generálmajor Shin Won-Sik prohlásil, že je Jižní Korea připravena potrestat jakoukoliv provokaci ze strany svého severního souseda. Poslední eskalace napětí na Korejském poloostrově proběhla v souvislosti s vypuštěním severokorejského satelitu.

Francouzský prezidentský kandidát Hollande by podpořil vojenskou intervenci OSN v Sýrii

Francouzský prezidentský kandidát, socialista Francois Hollande, v pátek prohlásil, že by v případě vítězství ve volbách podpořil účast Francie na vojenském zásahu v Sýrii v rámci OSN. Státy Západu a Blízkého východu na svém zasedání v Paříži ve čtvrtek uvedly, že budou usilovat o tvrdší mezinárodní akci, pokud režim Bashara al-Assada bude i nadále přehlížet mírový plán OSN. Pozorovatelská mise OSN v Sýrii má být výrazně posílena a americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby ta schválila nová tvrdá opatření proti syrskému prezidentovi.

Nizozemsko, Belgie a Lucembursko budou mít společnou armádu

Dohodu dle nizozemské rozhlasové stanice RNW podepsaly státy ve středu v rámci setkání představitelů NATO v Bruselu. Belgický ministr vnitra Pieter De Crem uvedl, že tato dohoda pomůže státům Beneluxu udržet si vojenskou sílu a zároveň ušetřit náklady spojené s trénováním vojáků či vývojem a údržbou letadel aj. Dle nizozemského ministra obrany Hansa Hillena může být tento krok příkladem pro jiné evropské země. Aliance sebe sama údajně nazývá „Severní skupinou v rámci NATO“.

Ministři vnitra Francie a Německa žádají reformu Schengenu

Ministr vnitra Francie Claude Guéant a ministr vnitra Německa Hans-Peter Friedrich v dopise pro dánské předsednictví Evropské unie ve čtvrtek požádali o možnost uzavřít hranice svých států po dobu maximálně 30 dní. Žádají také radikální reformu fungování schengenského prostoru. Dle jejich názoru, pokud některé země neplní řádně závazky vyplývající z členství v Schengenu, jiné země by měly mít právo své hranice uzavřít. Již dříve francouzský prezident Nicolas Sarkozy hrozil, že pokud k reformě nedojde, Francie by mohla Schengen opustit.

Indie úspěšně otestovala raketu dlouhého doletu Agni-V

Zařadila se tak po bok několika dalších zemí, které disponují podobnou technologií. Mezi ně patří stálí členové Rady Bezpečnosti OSN a Izrael. V dosahu rakety Agni-V, jejíž dolet je 5 tisíc km, se nachází celé území Asie a přibližně 70% území Evropy.  Indický ministr obrany označil průběh testování za hladký. Na vývoji zbraně se podílela téměř výhradně Indie. Raketa, která by neměla být uvedena do provozu dříve než za dva roky, má sloužit výhradně k obranným účelům.

Rusko podepsalo s Malajsií smlouvu o dodávce raket v hodnotě 35 milionů dolarů

Rusko dnes podepsalo smlouvu s malajským ministerstvem obrany, na základě níž dodá vzdušným silám Malajsie rakety R-77 (RVV-AE) typu vzduch-vzduch. Hodnota obchodu se odhaduje na 35 milionů amerických dolarů, první várku raket by Rusko mělo dodat ještě do konce letošního roku.

Somálsko stanovilo odměnu 500 USD za chycení nebo zabití každého člena Al-Kaidy

V boji s islamistickými rebely Somálsko přistoupilo k odměňování každého, kdo chytí či zabije člena teroristické sítě Al-Kaida či na ni napojené islamistické skupiny Al-Shabaab. Podle starosty hlavního města Mogadišo Ahmeda Nura se každý z Al-Shabaab „stane zbožím, na němž se bude moci vydělat“.

Brusel má za sebou první den setkání Severoatlantické aliance, během kterého byla i projednávána otázka Afghánistánu

Generální tajemník NATO vyzval členské země a jejich partnery, aby podpořili financování afghánských ozbrojených sil i po roce 2014, kdy se ze země stáhnou vojska aliance. Udržení stability v Afghánistánu označil za zájem celého mezinárodního společenství. Řekl také, že celkové náklady na financování afghánských bezpečnostních jednotek se pohybují okolo 4 miliard USD ročně, přičemž více než 3 miliardy USD momentálně hradí Spojené státy. Počet afghánských jednotek by měl být po roce 2014 zredukován ze současných 325 na 250 tisíc. Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton na setkání uvedla, že akceschopnost afghánských jednotek během nedělních útoků v Kábulu prokázala jejich rostoucí kompetence pro převzetí kontroly v zemi. Bruselská jednání jsou přípravou pro summit, který se bude konat v Chicagu 20. května 2012, a který by měl přinést již zcela konkrétní řešení postupu stažení aliančních vojsk.

Afghánský prezident kritizuje vojáky americké armády

Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval vojáky americké armády, kteří zveřejnili fotografie na nichž pózují s těly zabitých povstalců. Označil tento čin za provokativní a nehumánní. Fotografie odsoudil i americký ministr obrany Leon Panetta, který řekl, že takové chování je neslučitelné s americkými hodnotami. Snímky dále kritizoval i Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zveřejnění fotografií opět rozvířilo debatu, zdali nemají Spojené státy americké opustit Afghánistán již před plánovaným rokem 2014.

CIA má v úmyslu použít v Jemenu bezpilotní letouny

Šéf CIA generál David Petraeus požádal o povolení použít bezpilotních letounů proti cílům Al-Kaidy v Jemenu. USA používají bezpilotní letadla například v Pákistánu. CIA tento návrh předala Radě pro národní bezpečnost. Podle amerických představitelů má Al-Kaida silné pozice na jihu Jemenu, i navzdory snaze jemenské vlády.

Velitel pákistánské armády generál Ashfaq Pervez Kiyani apeloval na demilitarizaci oblasti v okolí ledovce Siachen

Učinil tak po středeční návštěvě tohoto místa, které na začátku dubna zasáhla lavina, jež zavalila celkem 129 pákistánských vojáků. Tragédie oživila vlnu kritiky 28 let trvajícího konfliktu, během kterého dle odborníků zahynulo více vojáků kvůli přírodním a klimatickým podmínkám než při boji. V nejvýše položené bitevní oblasti světa momentálně operují tisíce pákistánských a indických jednotek. Územní spory o Kašmír, ve kterém se oblast ledovce Siachen nachází, byly příčinou dvou indicko-pákistánských válek.

V Libyi probíhá soud s občany SNS obviněnými ze spolupráce s režimem Muammara Kaddáfího

V Tripolisu dnes proběhlo třetí zasedání vojenského soudu nad skupinou 24 obžalovaných (19 z nich jsou občany Ukrajiny, 3 Běloruska a 2 Ruské federace), kteří čelí obvinění z kolaborace s režimem plukovníka Muammara Kaddáfího. Podle dřívějších informací byli tito lidé zadrženi před osmi měsíci libyjskými povstalci za údajnou práci na zakázkách v ropném průmyslu. Zasedání se zúčastnili zástupci ambasád všech tří zemí. Jak uvedl v rozhovoru pro BBC jeden z obžalovaných Alexandr Shadrov, advokáti obžalovaných od prokuratury stále neobdrželi žádné oficiální dokumenty týkající se obžaloby.

USA podporují povstalce v Sýrii, ale vojenskou akci neplánují

Americký Pentagon zdůraznil, že násilí v Sýrii pokračuje. Americký ministr obrany Leon Panetta a americký generál Martin Dempsey oznámili, že Spojené státy americké poskytnou podporu syrským povstalcům ve formě nesmrtících prostředků, jako jsou komunikační zařízení, zdravotnická a humanitární pomoc či finanční dotace ve výši 25 milionů USD. Zdůraznili ovšem, že USA neplánují ozbrojenou vojenskou intervenci či jinou vojenskou akci. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala k tvrdším opatřením vůči vládě prezidenta Bashara al-Assada.