Podle ministra spravedlnosti USA E. Holdera šlo o jednu z největších bezpečnostních hrozeb v rámci Spojených států od útoků na budovy Obchodního centra 11. září 2001. Podle žaloby měl 28letý Adis Medunjanin spolu se dvěma dalšími muži podniknout v roce 2008 cestu do Pákistánu, kde se chtěli přidat k boji proti americkým jednotkám. Na místě však měli být osloveni operativcem teroristického hnutí Al-Kaida a přesvědčeni k návratu do Spojených států a následně k provedení sebevražedných atentátů. Podle obhájců A. Medunjanina obviněný nikdy neplánoval plán provést a po návratu do USA se od obou dalších mužů oddělil. V procesu, který se bude odehrávat ve východním okresu státu New York, hrozí obžalovanému doživotní trest.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Ruský místopředseda vlády navrhne Moldavsku otevření velvyslanectví Podněstří v Tiraspolu
Místopředseda vlády a zvláštní vyslanec prezidenta Ruska pro Podněstří Dmitrij Rogozin se během zítřejšího setkání s moldavským předsedou vlády Vladem Filatem chystá otevřít otázku vytvoření ruského konzulátu v Tiraspolu a výměny pasů ruských občanů žijících v Podněstří. Vyslanec zdůraznil, že „Rusko jako právní nástupce SSSR je plně zodpovědné za to, aby tito občané žili v bezpečí a blahobytu“.
Soud ve Štrasburku obvinil Rusko ze zatajování informací o okolnostech masakru v Katyni
„Rusko se snažilo úmyslně zatajit okolnosti masakru polských důstojníků v Katyni a ignorovalo zájmy jejich blízkých,“ uvadí se v rozhodnutí vydané dnes Evropským soudem pro lidská práva. Žalobci byli příbuzní dvanácti polských vojáků a intelektuálů, zastřelených v dubnu a květnu 1940 v katyňském lese u Smolenska, jejichž těla nebyla nikdy identifikována. Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že v případě deseti žalobců Rusko porušilo třetí článek Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje nelidské zacházení. Podle soudu tito žalobci utrpěli dvojité trauma, protože nejen ztratili své blízké ve válce, ale nemohli se ani dozvědět pravdu o jejich smrti po dobu více než 50 let, „kdy ji skrývaly a zkreslovaly úřady Sovětského svazu a komunistického Polska“. Soud masakr kvalifikoval jako válečný zločin, nicméně nevyzval Rusko k zahájení nového vyšetřování.
Spojené státy a Filipíny začaly společné námořní cvičení v Jihočínském moři
Každoroční manévry námořnictva obou států nazývané Balikatan budou probíhat až do 27. dubna. Cvičení se bude odehrávat v oblasti Palawan, která je poblíž sporného území v Jihočínském moři, které si nárokuje jak Čína, tak Filipíny. Situace ohledně incidentu ve Scarborough Shoal však ještě stále neutichla a podle vyjádření obou stran konfliktu jsou diplomatická jednání ve slepé uličce navzdory oboustranné ochotě k dialogu.
Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá
Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.
Pozorovatelský tým OSN míří do Sýrie, kde pokračují boje
Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání pozorovatelské mise OSN do Sýrie. V neděli dorazilo prvních 6 specialistů na místo a zbylých 24 by podle představitelů OSN mělo dorazit v průběhu několika následujícíh dní. Syrská vláda deklarovala příměří, ale v rozporu s tímto prohlášením stále trvají boje v zemi. Podle opozičních skupin bylo v Sýrii za poslední čtyři dny zabito 108 lidí.
Britské letiště Gatwick dočasně zastavilo provoz
Stalo se tak v pondělí poté, co na letišti muselo nouzově přistát americké letadlo Virgin Atlantic Airbus A330, které mělo odletět do Orlanda. Přístroj se však potýkal s technickými problémy. Letecká společnost potvrdila, že všichni cestující bezpečně vystoupili a letadlo bylo zajištěno.
Makedonie se obává dalších etnických incidentů
V zemi, blízko hlavního města Skopje, došlo před pravoslavnými Velikonocemi k popravě pěti etnických Makedonců. Tamější úřady nyní vyzývají občany ke zdrženlivosti, dle jejich vyjádření nejsou důkazy o tom, že by měl zločin etnicky motivovaný podtext. Přesto panují obavy, aby tento zločin nevyvolal etnické napětí mezi místním obyvatelstvem.
Indie plánuje testování rakety dlouhého doletu Agni V schopné nést jadernou hlavici
Jedná se o raketu s doletem 5 tisíc km, jejíž testování je naplánováno na období mezi 18. a 20. dubnem. Svým dosahem doletu by tak potenciálně ohrožovala území Asie a Evropy. Mezi další země disponující podobnou zbraní, která jim zajišťuje interkontinentální obranu, patří stálí členové Rady Bezpečnosti OSN (Čína, Rusko, Francie, Velká Británie, USA) a Izrael. Ředitel výzkumné a rozvojové organizace indického ministerstva obrany Ravi Kumar Gupta prohlásil, že země vlastní raketové střely výhradně kvůli obranným účelům. Situaci bedlivě sledují zejména sousední státy Čína a Pákistán. K testování podobných raketových střel v Indii docházelo již v minulosti.
Albánský premiér navštívil vojáky v Afghánistánu
Albánský premiér Sali Berisha byl na své první návštěvě albánských vojáků sloužících v Afghánistánu v rámci mise NATO. Jeho návštěva albánských komand v Kandaháru byla z bezpečnostních důvodů udržována v tajnosti. Vedle návštěvy vojáků se měl Berisha setkat s vysokými predstaviteli NATO v zemi.
Taliban zaútočil na věznici v Pákistánu a osvobodil téměř 400 vězňů
Hnutí Taliban kromě rozsáhlého útoku v Afghánistánu na cíle NATO podniklo v neděli i útok na věznici v severozápadním Pákistánu. Útok podnikla skupina 100 bojovníků, ozbrojených granáty, výbušninami a dalšími automatickými i těžkými zbraněmi. Mluvčí věznice Zahid Khan řekl, že osvobozeno bylo téměř 400 vězňů, z nichž 20 byli významní členové hnutí Taliban.
Taliban zahájil rozsáhlý útok v Afghánistánu na cíle Severoatlantické aliance
V neděli zahájilo hnutí Taliban rozsáhlý útok na mnoha místech Afghánistánu na cíle NATO v zemi. K útokům došlo v provinciích Kábul, Nangarhar, Logar a Paktia. Zabito bylo sedmnáct ozbrojenců hnutí Taliban. To tvrdí, že způsobilo těžké ztráty jak vojákům NATO, tak představitelům afghánských bezpečnostních sil. Afghánští představitelé zase tvrdí, že zabiti byli jen příslušníci Talibanu. Došlo také k nepovedenému pokusu o atentát na viceprezidenta Karima Khalili. Mluvčí Talibanu Zabiullah Mujahid řekl, že cílem útoku bylo ukázat Severoatlantické alianci, že Taliban je stále silný.
V Rusku proběhly demonstrace za legalizaci zbraní
V Petrohradě, Novosibirsku, Ufě a dalších ruských městech dnes proběhly četné demonstrace „Za návrat práva na nošení zbraní“. Podle informací zveřejněných ruským Rádiem Svoboda se akce v Petrohradu zúčastnilo 150 až 200 lidí. Argumenty aktivistů spočívají v tom, že lidé mají mít možnost uplatňovat a bránit svá práva, a to i s pomocí střelných zbraní, jelikož policie není schopna zaručit občanům bezpečnost.
Společnost Lockheed Martin získala zakázku v hodnotě 259 milionů dolarů na dodání dalších bitevníků F-35 pro armádu Spojených států
Společnost Lockheed Martin stále dojednává s Pentagonem finální podmínky celého obchodu. Celkem jsou vyvíjeny tři varianty tohoto nadzvukového letounu, který je primárně určen pro armádu Spojených států a na jehož vývoji se finančně podílí dalších osm států. Celý projekt byl několikrát zpožděn kvůli komplikacím při vývoji, což negativně ovlivňuje konečné náklady a má za následek snížení počtu objednávek od některých států. Itálie objednává kvůli rozpočtovým škrtům 90 namísto původních 131 bitevníků a kanadští představitelé v minulém týdnu oznámili zmrazení 9 miliardového rozpočtu z důvodu problémů celého programu.
Kim Jong-un poprvé promluvil k národu ve veřejném projevu přenášeném televizí
Severokorejský vůdce hovořil o historickém významu svých předchůdců i armády v rámci KLDR. Poté zdůraznil, že „doba, kdy byl severokorejský národ v ohrožení, dávno pominula“. Při příležitosti rozsáhlé vojenské přehlídky byla představena údajně nová pravděpodobně mezikontinentální raketa, která, ač byla maskována, byla největším vojenským zařízením v celé koloně. Dle jihokorejského experta Sohn Young-hwana se ale bude spíše jednat o raketu středního doletu. Celá událost proběhla dva dni po nezdařeném pokusu o vyslání satelitu na oběžnou dráhu, který byl mnoha státy považován za utajený test rakety dlouhého doletu.
Letectvo Spojených států revidovalo postup výběrového řízení pro nákup 20 lehkých bitevníků do Afghánistánu
Uzavření nového kontraktu na nákup letounů se očekává na počátek roku 2013. Informace o novém výběrovém řízení se objevily poté, co vnitřní vyšetřování v rámci Letectva Spojených států amerických (USAF) odhalilo četná pochybení při uzavření původního kontraktu na 355 milionů USD v únoru tohoto roku. Podle vyjádření zástupců letectva byl tým, který učinil rozhodnutí o přidělení kontraktu společnosti Hawker Beechcraft nezkušený a nedržel se zavedených postupů pro zadávání výběrových řízení pro nákup vojenské techniky. Společnost Hawker Beechcraft v reakci podala na USAF žalobu. Letouny vybrané v rámci nového výběrového řízení by měly být dodány do Afghánistánu ve třetím čtvrtletí roku 2014, tedy s 15 měsíčním zpožděním oproti původnímu plánu.
Prezident Spojených států B. Obama vyzval partnery k prohloubení spolupráce na Summitu Amerik
Prezident Obama prohlásil, že „s téměř miliardou občanů – miliardou spotřebitelů, které společně máme, je toho ještě tolik, co můžeme dohromady dokázat. Pro Ameriky se jedná o velký příslib a já věřím, že když se chopíme příležitostí, které před námi leží, budeme i nadále silnými ekonomickými partnery.“ Prezident Obama je v poslední době pod tlakem ze strany Kolumbijské vlády, která požaduje, aby se více angažoval v rámci problémů Latinské Ameriky, v jejichž čele je obchod s drogami a s ním související násilí. Část kritiků mu také vyčítá, že staví do popředí řešení domácí ekonomické krize a problémů v oblasti Středního východu na úkor Střední a Jižní Ameriky.
Jemen s pomocí USA zatlačil Al-Kaidu do hor
Jemenské armádě se dnes podařilo zatlačit příslušníky Al-Kaidy do hor. Došlo k zabití 28 bojovníků Al-Kaidy v provincii Abyan na jihu Jemenu. Ofenzívu kromě pozemního vojska jemenských protiteroristických jednotek provádí i letectvo s pomocí armády Spojených států amerických. Ofenzíva proti Al Kaidě probíhá v Jemenu již měsíc.
Americký prezident Barack Obama podrobil Severní Koreu kritice
Americký prezident Barack Obama kritizoval počínání Severní Korey. Pokus KLDR vystřelit balistickou raketu do vesmíru označil za porušení mezinárodního práva a zdůraznil, že USA podpoří mezinárodní tlak na vládu Severní Korey. Upozornil, že pokud bude Severní Korea nadále odporovat mezinárodnímu společenství, tak budou následovat další sankce. Mluvčí amerického Pentagonu George Little řekl, že Spojené státy nekritizují jen raketový program KLDR, ale i hrozbu dalších jaderných zkoušek.
Spojené státy americké nehodlají ukončit útoky na pákistánském území
Bílý dům oznámil, že navzdory požadavkům pákistánského parlamentu Spojené státy americké neskončí s útoky dronů na ozbrojené cíle na pákistánském území. Pákistán útoky odmítá. Pákistánský parlament žádal o zastavení těchto akcí již v roce 2008, ale neúspěšně. Pákistánští představitelé navrhují, aby Spojené státy předaly kontrolu nad drony do pákistánských rukou. To Spojené státy americké odmítají, ale nabízí, že budou o útocích Pákistán včas informovat.
Prezident Obama reaguje na možnost diskuze na téma legalizace drog
Americký prezident Barack Obama oznámil, že i když USA nehodlá povolit legalizaci nebo despenalizaci drog v zemi, cítí povinnost se účastnit diskuze na toto téma. USA nechce legalizovat konzumaci nebo prodej drog hlavně proto, že by tato skutečnost měla spoustu negativních následků nejen na Spojené státy, ale i na všechny země hemisféry. Legalizace drog by se hlavně odrazila na bezpečnosti a zdraví obyvatel. Prezident Obama dodal, že důležitější by byla diskuze na téma vzájemné spolupráce v boji proti drogovému průmyslu. Legalizace drog se projednává na Summitu Amerik, který se koná tento víkend v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.
Odsouzený podnikatel Viktor Bout žádá Rusko, aby podalo žalobu proti USA
Ruský podnikatel Viktor Bout odsouzený v USA za konspiraci a prodej zbraní požádal poslance ruské Státní dumy, aby k mezinárodnímu soudu podali žalobu proti Spojeným státům a Thajsku, kde byl podnikatel v březnu 2008 zatčen při společné operaci policejních orgánů obou zemí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém dřívějším vyjádření slíbil, že případ projedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton při nejbližší návštěvě Washingtonu.
Japonská vláda plánuje znovu uvést do provozu dva reaktory v jaderné elektrárně Ohi
Elektrárna Ohi se nachází poblíž města Osaka, které je druhým největším japonským městem, a je provozována společností Kansai Electric Power. V současnosti je v Japonsku v provozu pouze jediný reaktor, jenž má být odstaven v tomto květnu. Vláda má v plánu uvést do provozu reaktory tři a čtyři, které údajně prošly bezpečnostními testy. K tomu však musí dostat povolení od místních úřadů, na které je vyvíjen tlak ze strany veřejnosti, jež se bojí opakování fukushimského scénáře. Znovu spuštěné reaktory by Japonsku výrazně pomohly v boji proti výpadkům dodávek elektřiny.