Podle OSN měla Severní Korea i navzdory zákazu jakéhokoliv obchodu s jadernou a raketovou technologií sdílet a vyměňovat určité technologické poznatky s Íránem. KLDR provedla minulý rok dva jaderné testy a na konci roku údajně vstoupila do poslední fáze obohacování uranu. Tamní armáda však zatím ještě nedisponuje dostatečně výkonným nosičem, který by mohl donést těžší jaderné hlavice na větší vzdálenost.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
NATO odmítá nařčení z neposkytnutí pomoci trosečníkům
Britský list The Guardian obvinil námořní síly NATO, že v březnu nepomohly lodi přepravující uprchlíky z Tripolisu na italský ostrov Lampedusa. Přestože porouchaná loď žádala o pomoc, záchrana přišla až po dvou týdnech, kdy na palubě hlady a žízní zemřelo 62 lidí. Mluvčí NATO Carmen Romerová kategoricky odmítla, že by některé z vojenských plavidel ignorovalo žádost o pomoc.
Libyjská armáda zvolila novou taktiku, NATO není schopné likvidovat vojenské stroje
Libyjské tanky a dělostřelectvo obléhající Misratu zahájili novou taktiku – „vystřel a běž“. Po každém výstřelu se vojenská technika operativně přesouvá, což činí velká problémy spojeneckým letadlům, která jsou jen málo schopná zaměřovat své cíle, vojenský zdroj z velitelství NATO přiznal, že palebná síla spojenců je tím výrazně degradována. Dále se ukazuje, že i přes neustálé bombardování se příznivcům Muammara Kaddafiho a libyjské armádě daří vytlačovat povstalce a držet v obležení Misratu i zbytky východní Libye, které jsou v rukou povstalců.
OSN: libyjské potravinové zásoby dojdou mezi 6 až 8 týdny
Šéf Světového potravinového programu OSN (WFP) Josette Sheeran prohlásil, že za 6 až 8 týdnů v Libyi pravděpodobně dojdou zásoby potravin. Šéf WFP proto zdůraznil, že stále neexistuje plán, který by čelil stále více se blížící humanitární katastrofě v Libyi. Libyjský potravinový systém byl totiž centrálně řízen vládou, ta ovšem nyní není schopna nové potraviny do země dostat a tudíž je ani distribuovat. Ovšem nikdo jiný zatím řízení distribuce a dovozu potravin do Libye nepřevzal.
Irsku se sníží úroková míra na půjčku od EU a MMF
V současné době činí úroková míra 5,8%, což je hodnota, na které se dohodli jak členové Eurozóny, tak představitelé v Evropské komisi. Konkrétní hodnota snížení zatím není známa, ale i jediné procento může znamenat splátkovou úlevu okolo 400 milionů euro.
Austrálie bude posílat imigranty do zadržovacích táborů v Malajsii
Australská vláda dospěla k dohodě s Malajskými úřady, která jim umožní odeslat část imigrantů do jejich zadržovacích azylových táborů, čímž se ulehčí napjaté imigrační situaci v zemi. Proti tomuto kroku vystoupila australská opozice. Austrálie na oplátku přijme více uprchlíků, kteří prošli kontrolou OSN.
Kambodža tlačí na Mezinárodní soud, aby rozhodl ve věci konfliktu o sporná území s Thajskem
Mezinárodní soud by měl podle Kambodžské vlády určit, kterému ze států náleží konkrétní území podél sporné hranice. Soud již jednou přiznal územní nároky právě Kambodži, Thajsko však území dále okupovalo. Střety si během dvanáctého dne trvání vyžádaly další oběť.
Tábory pro politické vězně v KLDR zvyšují svoji kapacitu
S tímto tvrzením přišla Amnesty International, podle jejíchž satelitních záběrů je prý jasně patrné, že se zvětšuje rozloha těchto zařízení. Organizace dále poukazuje na špatné zacházení s vězni, časté mučení a masově prováděné popravy právě v objektech táborů pro politické vězně, o čemž údajně přijala nová svědectví. Vláda KLDR i přes nátlak Amnesty International popírá existenci jakýchkoliv podobných zařízení.
Byl zveřejněn seznam zemí, které „netrestají nacisty“
Mezinárodní židovská nevládní organizace pro lidská práva „Centrum Simona Wiesenthala“ vydala každoroční zprávu, v níž zveřejnila seznam zemí, které dosud nepostavily před soud nacistické válečné zločince. Zahrnuje mimo jiné Rakousko, Litvu, Estonsko a Lotyšsko. Podle údajů organizace se obvinění proti některým nacistickým pachatelům z doby druhé světové války v těchto zemích neprošetřují z důvodu uplynutí promlčecí lhůty či „ideologických omezení“.
V Jemenu eskaluje krize
Prezident Ali Abdullah Saleh definitivně odmítl podepsat dohody o svém odstoupení z funkce a tím tedy selhaly snahy Ligy arabských států a Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Opozice je tímto krokem silně pobouřena a již oznámila přípravu nových kroků proti prezidentovi a především zvýšení tlaku na něj, přičemž čeká na postoj Evropy a USA. Podle analytiků se tímto v Jemenu opět vzdálili diplomatickému řešení krize. V Jemenu samotném tak pokračují stále silnější demonstrace a roste násilí.
Obyvatelé Srí Lanky znovu demonstrovali proti vyjádření OSN
Desetitisíce obyvatel se shromáždily v hlavním městě Colombu, aby podpořily vládu proti nedávnému výroku OSN, který říká, že je nutné vyšetřit údajné zločiny páchané oběma stranami v době občanské války. Demonstranti vyšli do ulic s transparenty zesměšňujícími představitele OSN a naopak vyzdvihujícími prezidenta Rajapaksu.
OSN kritizuje vládu Ugandy za zásahy proti demonstrantům – situace se zatím proměnila v celonárodní krizi
Rada pro lidská práva OSN vyzvala Ugandu k zastavení užívání „nadměrné síly“ proti demonstrantům. Dále vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyjádřila velké znepokojení nad zatčeními opozičního vůdce Kizzy Besigye. Ugandský prezident Yoweri Museveni zatím ve svém projevu slíbil porazit demonstranty, kteří dle něj mají za cíl destabilizovat jeho vládu.
NATO provedlo nálet na sídlo Muammara Kaddafiho
V Tripolisu byl napaden dům Muammara Kaddafiho, kam byli pozváni i zahraniční novináři. Sídlo zasáhly nejméně tři rakety a dle mluvčího vlády byl zabit nejmladší syn Muammara Kaddafiho Saif al-Arab a tři vnoučata. Velká Británie reagovala tvrzením, že smrt Kaddafiho příbuzných nemůže potvrdit. Předseda Libyjské národní rady Mustafa Abdel Jalil projevil lítost nad útokem na sídlo Muammara Kaddafiho, ale opět ho obvinil z útoků. Mluvčí libyjské vlády ve svém projevu prohlásil: „Myslíme si, že teď už je každému jasné, že to, co se děje v Libyi, nemá nic společného s ochranou civilního obyvatelstva.“ Muammar Kaddafi útok přežil, ale zatím sám nijak nereagoval. NATO popírá, že by šlo o zaměření se na rodinu Muammara Kaddafiho, ovšem tato událost výrazně nahrává oponentům útoků koalice v Libyi, kteří tvrdí, že výrazně přesahují mandát OSN k ochraně civilistů.
Sergej Lavrov: Mandát k pozemní operaci v Libyi musí schválit RB OSN
Ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov v rozhovoru pro média uvedl, že je Moskva obeznámena s plány mezinárodní koalice. Případná pozemní invaze do Libye by však podle něj měla být projednávána a schválena výhradně Radou bezpečnosti OSN.
Muammar Kaddafi nabídl příměří, NATO ale odmítlo
Libyjský vůdce Muammar Kaddafi oznámil, že je ochoten přistoupit k příměří a zastavení vojenských operací a zahájit jednání. Zdůraznil ale, že předem vylučuje možnost svého odchodu. Povstalci tuto nabídku odmítají s tvrzením, že není důvěryhodná. Muammar Kaddadi ve svém projevu vyzval k jednání i země, které vedou letecké útoky na libyjské území s tím, že tato intervence nebyla Libyí očekávána a zemi zaskočila, přesto však chce jednat a upozornil na rostoucí oběti leteckých útoků. NATO nabídku odmítlo oznámením, že letecké údery budou pokračovat do té doby, než přestanou v Libyi útoky na civilisty, které libyjská vláda ze své strany popírá.
Taliban vyhlásil jarní ofenzivu v Afghanistánu
Taliban oznámil začátek jarní ofenzivy, která bude mít za cíl zahraniční vojáky, jakož i afghánské bezpečnostní síly a vládní úředníky v první vlně útoků. Dále Taliban předeslal, že se bude jednat i o sebevražedné atentáty. Ve svém prohlášení Taliban varoval afghánské civilisty, aby se vyhýbali veřejným shromážděním, vojenským základnám a konvojům a stejně tak i vládním budovám, neboť vše zmíněné bude od 1. května cílem útoků. Brigádní generál Josef Blotz, mluvčí NATO a mezinárodních sil bezpečnostní pomoci (ISAF) prohlásil, že koalice se chystá posílit ostrahu vojenských základen, neboť informační služby varovaly před zhruba týdnem intenzivních útoků Al-Kaidy a Talibanu.
Mezinárodní měnový fond: Demokratickou republiku Kongo čeká výzva v cenách potravin a paliv
„Rostoucí ceny potravin a paliv budou v tomto roce představovat velkou výzvu pro Kongo“, oznámil Mezinárodní měnový fond (MMF) při předání úvěru konžské vládě v hodnotě 80 milionů dolarů. MMF tak nepřímo ukázal na další zemi, kterou mohou čekat problémy spojené se stále pravděpodobnější potravinovou krizí, před níž experti i mezinárodní instituce varují, a to zvláště v Africe.
Prezident Světové banky navštíví Tunisko
Prezident Světové banky Robert Zoellick dorazí v pondělí do Tunisu, kde se dle prohlášení Světové banky zaměří na to, jak bojovat proti chudobě, jak mohou státní instituce pomoci řešit vysokou míru nezaměstnanosti a zajistit ekonomický růst ve prospěch všech obyvatel.
Rada OSN pro lidská práva odsoudila Sýrii kvůli násilí na demonstrantech
Na mimořádném zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě byla dnes poměrem hlasů 26:9 přijata rezoluce odsuzující použití síly proti demonstrantům ze strany syrských bezpečnostních sil. Proti rezoluci, navržené Spojenými státy, hlasovaly mimo jiné Rusko, Čína, Pákistán, Kuba a Ekvádor. Pět států se nezúčastnilo a dalších sedm se zdrželo hlasování.
Světová banka se domnívá, že stabilita Afriky je ohrožena – ceny potravin rostou
Ceny potravin jsou v současné době o 36% vyšší, než jaké byly minulý rok touto dobou. Státy celého světa postupně přistupují k diskusi a snaze k řešení problému růstu cen potravin, který dle varování mnoha mezinárodních institucí i odborníků přeroste v globální potravinovou krizi. Světová banka vyjádřila své obavy o Afriku, kde ceny potravin rostou nejrychleji a kde má tento vývoj i politický dopad. Stále více vůdců afrických zemí čelí nespokojenosti obyvatel a v některých státech přerůstá potravinová krize v násilí (příkladem může být Uganda). Experti se ale stále častěji shodují, že současné nepokoje Blízkého východu a zvláště pak severní Afriky jsou způsobeny především sociálními problémy a tzv. „hladovými bouřemi“ (lidé nemají práci a dostatek prostředků), nikoliv politickou motivací. Dalším aspektem problému je i fakt, že Afrika je tento rok v procesu voleb ve většině zemí, které na tomto kontinentě nemají vždy hladký průběh, a také skutečnost, že se stále více soukromých společností děsí vývoje v Ugandě a zkušenosti z roku 2008, kdy k problémům s potravinami již došlo.
Rada bezpečnosti OSN neodsoudí dění v Sýrii – Rusko bylo proti
Návrh, který iniciovala EU, k odsouzení násilí vůči demonstrantům v Sýrii Radou bezpečnosti se neuskutečnil. Ruská federace, která byla nejvíce proti, argumentovala především tím, že dění v Sýrii není ohrožením mezinárodní bezpečnosti. Proti odsouzení násilí se také postavily Indie a Čína, které ovšem vyzvaly k řešení situace pomocí dialogu.
MMF přišel s varováním před přehřátím asijských ekonomik
Odhadovaný růst ekonomik v asijském regionu by se měl v příštích letech pohybovat okolo 7%. Tento fakt ale může vést k přehřátí ekonomik určitých rizikovějších zemí a spolu s růstem cen pohonných hmot a potravin výrazně přispět i k růstu inflace. Ta má nyní průměrnou hodnotu v regionu 4,6%.
Jižnímu Súdánu byla zastavena potravinová pomoc
Světový potravinový program OSN (WFP) oznámil, že pozastavuji provoz potravinové pomoci ve dvou státech jižního Súdánu. Důvodem je strach z prohlubující se krize v oblasti před vyhlášením nezávislosti. Došlo k zabití pracovníka WFP v záloze a WFP dále informuje o tom, že již v 11 správních oblastech jižního Súdánu se naplno rozhořely boje mezi povstalci a armádou jižního Súdánu (SPLA). Dále se stále více vyhrocuje situace v regionu Abyei, který je sporným územím bohatým na ropu mezi severem a jihem.